PALBA.CZ

Nějak nám utekla dvě významná srpnová výročí, byť ne kulatá:

25.8.1944 odmítl generál Dietrich von Choltitz splnit Hitlerův rozkaz ze dne 23.8. zničit Paříž - " Paříž nesmí padnout do rukou nepřítele, leda jako pole trosek" a podepsal kapitulaci německé posádky města do rukou generála Leclerca a nařídil odstranění náloží, umístěných na pařížských památkách, mostech a komunikacích.
Generál Choltitz pocházel z pruské větve česko-moravského rodu Sedlnických z Choltic, psaných podle tvrze Choltice u Přelouče, odkud brzy získali majetky na Moravě, Závěšice u Nového Jičína a Sedlnice na Kravařsku a byli zapsání do moravského zemského stavu. Narodil se na rodiném sídle Gräflich Wiese - dnes Łąka Prudnicka, ve Slezsku, blízko dnešních Česko-Polských hranic. Kromě této větve existovala ještě slezská větev Perponcher-Sedlnitzsky.

26.8. 1346 padl v bitvě u Kresčaku (Crécy v západní Francii) král český a hrabě lucemburský Jan Lucemburský. Po boku francouzského krále Filipa VI. z Valois, při obraně proti invazi Angličanů, plnil svůj rytířský závazek přijít Francii v případě napadení na pomoc s armádou 500 rytířů, vyplývající ze svatební smlouvy jeho dcery Jitky Lucemburské s prvorozeným synem francouzského krále. Podle kronikářů byli čeští (lucemburští) rytíři v čele aktivit francouzského vojska po celou dobu tažení a Jan Lucemburský byl pověřený i obranou Paříže. V okamžik zahájení bitvy se král nechal svými nejbližšími zavést do středu bitevní vřavy - údajně si vzájemně svázali koně, aby zůstali v blízkosti krále. Tak byli všichni druhého dne ráno nalezeni mrtví. Kronikář Beneš Krabice z Veitmile uvádí poslední slova Jana Lucemburského: „Deus dabit illud non erit ut fugeret rex Bohemie a pugna“ - „Toho Buoh dá nebude, aby král český z boje utiekal..." Bohužel, o pár set let později se už ve Francii rytířské cnosti a vděčnost už nepěstovaly.

Píše sa 3. jún, rok 1914. Štefan Banič sa zhlboka nadýchne a skočí vo Washingtone z 15-poschodovej budovy.

Na tele má čosi ako dáždnik. Ide o jeho vlastný vynález - padák teleskopickej konštrukcie, ktorý sa upína okolo tela človeka vďaka pružinám.
Štefan Banič sa chvíľu vznáša ako vták a neskôr po 45-metrovom páde bezpečne pristane. Vyslúžil si potlesk? Pravdepodobne. Neskôr aj oficiálne potvrdený patent. K bohatstvu to však neviedlo.
Hoci od Baniča Spojené štáty americké patent odkúpili, nikdy ho nevyužili. Podľa odborníkov bol padák funkčný, no mal svoje nedostatky.
Štefan Banič však okrem padáku získal patent napríklad na trojrozmerné puzzle či mechanizované sane.