Napsal: 27/8/2007, 20:31
http://lvisingr.czweb.org/stazeni/Elektronika.doc Tady je trochu o tom něco napsané pokud je to pravda nebo ne co tam píše nedokážu posoudit o toto jsem se nikdy moc nezajímal.
S tím pracovním napětím máš naprostou pravdu a právě zde leží největší slabina elektronek. To napětí bývá řádově až kV (obyčejná CRT televisní obrazovka potřebuje asi 30 kV) což žádá jisté isolační vzdálenosti částí, které jsou pod tímto napětím. Zajisté víš, že jaderný výbuch je kromě jiného doprovázen silným ionisujícím zářením které činí vzduch elektricky vodivým. Přeskok anodového napětí do některé řídící mřížky pak znamená zaručenou destrukci elektrickou a velmi pravděpodně i mechanickou.Aj "prirodzená" odolnosť elektróniek je väčšia, pracovné napätia sú bežne desiatky až stovky voltov, proti jednotkám až málo desiatkam voltov u polovodičov.
To záleží na tom, jak je ten plošný spoj udělaný. Uvědom si také, že každý vodič vykazuje jistou indukčnost (dokonce i když je naprosto rovný) a EMI v něm naindukuje napětí které je škodlivé. Čím kratší spoje, tím to napětí bude menší. Zkus odhadnout co je kratší, zda spoje na tišťáku nebo vánočka z klasické kabeláže. Propojovací kabeláž lze s polovodiči realisovat pomocí optických kabelů které jsou vůči EMI naprosto imunní (do skla se fakt nic nenaindukuje), toto řešení je s elektronkami vyloučené.Podobne aj montáž "káblikmi na kolíky" je voči jednorázovému napäťovému impulzu a prierazu odolnejšia ako montáž na plošné spoje (môžu vznikať vodivé povrchové cesty v stope prierazu).
Zdroj?CVM-20-20 (z PRNK Su-22) pracuje s taktom len 500kHz a má tri alebo štyri rôzne zbernice a centrálny procesor postavený zo "švábov", pri riešení svojich úloh v reálnom čase je ale výkonnejší než 150MHz Pentium.
Ono jde hlavne o to, ze klasicky CPU neni vhodne pro rizeni, at uz pohonu nebo cehokoliv. Pouzivaj se na to microcontrollery, ktere maji dostatecne mnozstvi casovacu, vetsinou i nejake analog a digital vstupy a vystupy, radic pameti a hlavne, vyrabeji se v military provedeni :-). Hlavne jde o teplotni rozsahy. Bezne microcontrollery bezi na frekvencich v radu desitek MHz, presto jsou schopny ridit lokomotivy a tak podobne. OS je tam jaksi navic, reseni musi byt pravy realtime, i u blbe lokomotivy je treba rozhodovat v radu nanosekund. Samozrejme takovych ridicich pocitacu tam muze byt vic, jsou propojeny vetsinou nejakou prumyslovou sbernici. V nasem prumyslu se hodne pouziva CAN, ale sam nevim, co se pouziva v armade. Urcite budou mit neco podobneho mozna se pouziva tohle:Alchymista píše:Na Su-22 som nejaký čas robil zbrojára a výkone som sa bavil s človekom, ktorý to "žral" - ani nie tak samotné CVM ako PC a hlavne rôzne riadiace mikropočítače (Amstel, Motorola...).
Hrubý "matematický" výkon má Pentium samozrejme vyšší, ale CVM zasa používa rôzne iné riešenia, ktoré zvyšujú výkon, napríklad dáta spracováva v prúde (procesor spracováva blok dát na niekoľko taktov, ale cez procesor prechádza niekoľko blokov dát a inštrukcií súčasne, takže v každom takte sú vydané výsledky a načítaný nový blok dát a inštrukcií), s ohľadom na rozdelenie vstupných a výstupných datových a inštrukčných zberníc má neporovnateľne menšiu réžiu na ich riadenie a podobne.
IMHO človek, ktorý pozná len klasické (von Neumannove) počítače a mikroprocesory môže z CVM ošedivieť, funguje to úplne inak.
Pod tento výrok se podepíšu. Co všechno v Pardubicích dokázali v dobových podmínkách je fantastické, namátkou radiotechnické pátrače Kopáč/Ramona/Tamara či radiostanice RF-10. Ta RF-10 je projevem místní malé vzpoury ČSLA proti kremelské věrchušce, na začátku sedmdesátých let si totiž dovolili usoudit, že taktická radiostanice R-105 (věrná to kopie německých tornistorů z WWII vyráběná v zemi, kde zítra znamená včera) už tak nějak nevyhovuje a a domácí průmysl v ČSSR byl schopen vyvinout a masově vyrábět špičkovou radiostanici, která snesla srovnání s obdobnými výrobky renomovaných firem na západě. Kdo někdy tahal na hřbetě R-105 a potom také nosil na rameni RF-10 ví o čem mluvím.Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema, je vlastne zazrak co dokazali na tom co meli k dispozici. Urcite by pouzili modernejsi soucastky nez elektronky a tak podobne, kdyby je meli k dispozici. Ale vykrikem techniky byla kopie CPU Zilog 80 :-). Navic, pokud uz nejaka soucastka byla k dispozici, rozhodne ne pro vychodni blok v military provedeni. Jsou tam velke rozdily i v takovych zakladech jako teplotni rozsahy. Dnes vam takove soucastky pro prumyslove aplikace v tomto provedeni nabizi obchodnici sami :-).
Proud neutronů na elektrodách elektronek může způsobit mikro poškození materiálu na fci elektronky to ale nemá samozřejmě vliv. V křemíkové struktuře IO samozřejmě zničení třeba nevod. případně vodivé cesty, aktivního prvku ano.1. Můžeš nějak blíže rozvést fysikální princip údajné vyšší odolnosti vakuové techniky proti "N-bombě"?
Souhlasím- hlavní problém byla neslučitelnost plánovitého hospodářství v civilní nikoliv ve ,,speciální" výrobě s principy na kterých vznikaly nové obory- elektronika, biotechnologie atd.2. CCCP a celá RVHP nezvládla výrobu polovodičů v potřebném rozsahu a kvalitě.
Jenom poznámka ke COCOM- jeho fungování je dost podivné. Zřejmě se shodneme, že těžba uranové rudy je strategická záležitost. V ČSSR byla technologie těžby česká a ruská, ale aby mohla být realizovaná byly potřeba dovozy zařízení ze zemí, které patřily pod kontrolu COCOM. Jenom vyjmenuji pár firem a země Atlas Copco, Sandvik (Švédsko), GHH Rand, Pleuger (BRD), , Grundfoss (Dánsko), Secoma (Francie).3. Tvrzením o vyšší odolnosti vakuové techniky proti účinkům jaderného výbuchu byla maskována prostá technologická zaostalost. Všimni si, jak popojela ruská vojenská elektronika po zrušení COCOM na začátku devadesátých let.
Myslel jsem si vždy, že elktronky mají hlavní i řídící elektrody ve vakuu. Tento typ přeskoku může vzniknout na patici, kde samozřejmě izolační napětí je řádově vyyšší nž na tištěném spoji. Co si ještě pamatuji tak elektronka s ne vakuem byla ignitron, která fungovala jako tranzistor (sloužila k usměrňování napětí), možná byly i jiné typy, tak díky za upřesnění.Zajisté víš, že jaderný výbuch je kromě jiného doprovázen silným ionisujícím zářením které činí vzduch elektricky vodivým. Přeskok anodového napětí do některé řídící mřížky pak znamená zaručenou destrukci elektrickou a velmi pravděpodně i mechanickou.
Já takhle černobílé vydění světa nemám, vždy striktně rozděluji ,,speciální " a civilní výrobu po vlastních zkušenostech.Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema
Poškození kterékoliv části struktury integrovaného obvodu vede k jeho nefunkčnosti, o tom snad sporu není. K takovému poškození může dojít z mnoha důvodů, můžeš nějak podrobněji popsat jak neutron působí na polovodičový přechod? Na přenosu elektrického náboje se totiž nepodílí čili ho nemůže ovlivnit a mechanické poškození také nehrozí. Elektronce asi proud neutronů neublíží, zde souhlas.Proud neutronů na elektrodách elektronek může způsobit mikro poškození materiálu na fci elektronky to ale nemá samozřejmě vliv. V křemíkové struktuře IO samozřejmě zničení třeba nevod. případně vodivé cesty, aktivního prvku ano.
Samozřejmě že mám na mysli přeskok buď na patici nebo na kterékoliv součástce přes kterou se může anodové napětí dostat na některou mřížku. Ignitron je výbojka se rtuťovou náplní opatřená zapalovací elektrodou která pracuje v režimu "vede/nevede" a výstupní napětí se řídí změnou fáze. Z polovodičových prvků jí je asi nejblíže tyristor, tranzistor zesiluje na jiném principu. K použití tištěných spojů, již jsem zde napsal, že záleží na jejich provedení. Jednak na konstrukčním řešení (jak je navržen, izolační vzdálenosti) a dále z čeho je vyroben. Kvalitní tišťáky se dělají s podložkou na bázi teflonu což je kvalifikovaná chemie kterou neumí dělat všude.Myslel jsem si vždy, že elktronky mají hlavní i řídící elektrody ve vakuu. Tento typ přeskoku může vzniknout na patici, kde samozřejmě izolační napětí je řádově vyyšší nž na tištěném spoji. Co si ještě pamatuji tak elektronka s ne vakuem byla ignitron, která fungovala jako tranzistor (sloužila k usměrňování napětí), možná byly i jiné typy, tak díky za upřesnění.
Tak to máme rozdílné zkušenosti. Úroveň spotřební elektroniky v té které zemi je obrázkem úrovně elektroniky vojenské. Je to proto, že vývoj je velmi drahý a je nutno výsledky rychle převádět do komerční sféry, jinak to není k ufinancování protože i jednoduchá elektronika je v malých sériích drahá. Pro průmyslová či vojenská zařízení se vždy součástky vybírají s co nejmenším rozptylem parametrů, zbytek výroby (podstatná většina) se musí prodat cestou produktů spotřební elektroniky.citace: ‹ Zvolit ›
Urcite se shodnem, ze soudruzi za zeleznou oponou byli ve vyvoji eletroniky (a hlavne te spickove) 100 let za opicema
Já takhle černobílé vydění světa nemám, vždy striktně rozděluji ,,speciální " a civilní výrobu po vlastních zkušenostech.
Tak to jsi evidentně nepochopil situaci v Sovětském svazu, ty totiž uvažuješ logicky a to tady nefunguje. Jen tak pro představu. Když někdy za Gorbačova vnik příkaz, že každů závod vyrábějící vojenskou techniku musí vyrábět určité dané procento výroby pro spotřební trh tak v Kavrolském závodě V.A.Děktjareva začali cosi dělat, (už nevím co, zapoměl sem), jenže s najetím výroby byl obrovský problém. Ve vedlejší hale probíhala výroba 9K31Igla a konstruktéři při vývoji civilního výrobku počítali s využitím součástkové základny. Jenže přišel příkaz s katedorickým zákazem použití jakékoli součástky z vojenské produkce a pro výrobu byly nakonec dováženy součástky z NDR, i když vedle se vyráběly výrazně modernější a kvalitnější. Těch příkladů jsou desítky.RAYTHEON píše:Tak to máme rozdílné zkušenosti. Úroveň spotřební elektroniky v té které zemi je obrázkem úrovně elektroniky vojenské. Je to proto, že vývoj je velmi drahý a je nutno výsledky rychle převádět do komerční sféry, jinak to není k ufinancování protože i jednoduchá elektronika je v malých sériích drahá. Pro průmyslová či vojenská zařízení se vždy součástky vybírají s co nejmenším rozptylem parametrů, zbytek výroby (podstatná většina) se musí prodat cestou produktů spotřební elektroniky.
Neutróny, ale aj tvrdé gamažiarenie, ovplyvňujú štruktúru monokryštalických látok. Tento jav sa okrem iného vypoužíval aj v starších vojenských meračoch ožiarenia - také tie bakelitové "gombíky", o priemere väčšej mince a hrúbke asi 1 cm. Nesmelo sa to otvárať, ale vo vnútri vlastne nič zaujímavé nebolo - udajne len väčší kryštál kuchynskej soli. Ten bol za normálneho stavu číry, ale po ožiarení sa v ňom objavili, myslím že fialové, "vlákna" - stopy po prechode neutrónov alebo stopy po atómoch zasiahnutých neutrónami a vyrazených z kryštalickej mriežky (vyhodnocovalo sa to na špeciálnom fotometrickom zariadení, ale ani s "gombíkmi, ani so samotným odčítacím zariadením som sa v praxi nestretol).RAYTHEON píše:Poškození kterékoliv části struktury integrovaného obvodu vede k jeho nefunkčnosti, o tom snad sporu není. K takovému poškození může dojít z mnoha důvodů, můžeš nějak podrobněji popsat jak neutron působí na polovodičový přechod? Na přenosu elektrického náboje se totiž nepodílí čili ho nemůže ovlivnit a mechanické poškození také nehrozí. Elektronce asi proud neutronů neublíží, zde souhlas.
je třeba uvést na pravou míru, čistý křemík je totiž dobrý isolant (není to kov) a vodičem se stává za specifických podmínek kdy je "znečištěn" přesně stanoveným způsobem látkou s přebytkem nebo naopak nedostatkem valenčních elektronů (polovodič typu N nebo P). To je princip polovodičového přechodu a je to popsané v každé učebnici fysiky. Moje otázka zněla, jak dokáže proud neutronů do tohoto fysikálního jevu zasáhnout. Jak se detekuje, je známo.Rovnaké stopy vznikajú aj v kremíku, majú priemer okolo tisíciny milimetru a odlišnú vodivosť