No já myslím, že šlo zvolit buď vraždu, nebo sebevraždu. Mocnosti se dohodly, my jsme si sice mohli postavit hlavu, ale nikdo by nám nepomohl. Navíc než by se parlament rozhoupal, tak by uplynulo ultimátum pro vyklizení hranic. Taky by se mohl rozhodnout, že budeme bojovat.Jednání Beneše nebylo v souladu s Ústavou a bylo tudíž protizákonné, to je fakt. A ten druhý fakt je ten, že to bylo těm rozhodujícím světovým činitelům u pr... Osud ČSR, respektive Evropy nezávisel na čs. soudech. Tady není co okecávat i tak jak byl postaven mnichovský diktát nešlo přijmout legální cestou dle zákonu ČSR, ty to prostě neumožňovali. Oni jsou prostě události, které nenapasuješ ani do těch nejlepších právních formulí, které má třeba Británie. Samozřejmě můžeš si pak zcela dle zákonů vylévat vztek na takové protizákonné jednání, nicméně to zpětně už běh událostí neovlivní...
Jinak Duce sehrál roli jakéhosi prostředníka, moderátora a začínalo mu být jasné, že Německo bude lepší spojenec. Hitler s Mussolinim měli jasno v tom, co od konference očekávají a spolupracovali. Premiéři Velké Británie a Francie přijeli do Mnichova víceméně pod tlakem okolností a s cílem vyjít s Německem maximálně smírně. Soudnější a cílevědomější francouzský ministerský předseda by (minimálně po zkušenosti s anšlusem Rakouska a s italskými výpady ve Středomoří) musel přijít na to, že německé a italské zájmy jsou kompatibilní (snad s výjimkou Jižního Tyrolska) a že tedy nezbývá, než spojit síly s Brity.
Zdroj: zpravy.idnes.cz
Bohužel Chamberlain smlouval jak hokynář, ovšem spolu s Daladierem mohli využít svůj "vyděračský potenciál". Nestalo se.
Ke zbraním nejtěžšího kalibru, jimiž nacisté hazardovali s výsledkem jednání způsobem v diplomacii nepřípustným, patří Hitlerova věta na adresu francouzského státního tajemníka (původem z Guadeloupu) Légera: "Kdo je ten negr, co právě mluvil?" Moment, který jediný mohla francouzská delegace legitimně využít k odchodu z jednání, se proměnil v trapnou frašku.