PALBA.CZ

Položím Vám akademickou otázku:

Jak zní název tohoto Tématu?

Má to být o fiktivních tajných zbraní nebo technická diskuse na téma bombardér B-17 kontra trykový stíhač?

Po zodpovězení sami sobě pochopíte že mě nejen štvete ale navíc mě nutíte dělat kroky, které dělám nerad.

Raketu odpálím z 1.000 m, střílet musím z 300 m.
Raketa se pohybuje v podstatě po přímce, střela po balistické křivce.
Odchylka u střely se pohybuje kolem pěti metrů, v závislosti na příčném větru a úplavu za letounem.
Pilot, pokud koriguje podle stopovek, musí vyčkat cca 2s než tam doletí (z 1.000 m).
Ale pokud tam vyčká 2 s, tak už může trefit mrak střel zadního střelce.
Proto němečtí piloti raději útočili čelně - tedy aspoň se to píše.
S raketami zase odzadu, kdy odpalovali tři na jeden bombardér.
Z 1.000 m se lépe odpoutává než z 300 m.

Kulomet na 1.000 m je na tak rychlý cíl v podstatě o náhodě, na 300 m má řádově větší šanci na zásah.

Fyzika je sviňa, to není gamesí letecký simulátor.

Rosomáku, Rosomáku. Me-262 neměl naváděné rakety, ale neřízené a tam gravitace a vítr platí také. Korigovat něco stopovkama na to je třeba čas a to při průletech nemáš. Korekce střelby dle stopovek si můžeš dovolit když za strojem visíš, nebo se k němu pomalu přibližuješ. Navíc piloti Me-262 měli problém v tom, že je střelba z kanónů v prvních okamžicích oslepovala.
Rosomáku o čelních útocích už tu byla řeč. Piloti Me-262 ustupovali od čelních útoků pro již příliš velkou rychlost přibližování.
Můžeš mi dát odkaz, kdo měl ten "salvomet" R4M nastavenej pro odpal po třech raketách. (respektive myslíš po šesti?)
A s tím zadním střelcem to opravdu nemá chybu...
Rosomáku co podle tebe udělá pilot Me-262, když odpálí ty rakety?

Fyzika není sviňa, ale jak se i voják Maňas mohl přesvědčit, je rozdíl mezi počítáním nějakých čísílek na štábu, nebo praktickou zkouškou. Tady jde hlavně o to, že tu přikládáte váhu číslům naprosto marginálním.

Cassius Chaerea píše: Rosomáku co podle tebe udělá pilot Me-262, když odpálí ty rakety?

...že by se soustředil na opětovné spuštění motorů, které nasály zplodiny hoření raket? Sorry já musel, bylo to silnější než já

Samozřejmě, že fyzika platí pro oboje.
Ale zatímco R4/M dosáhnou rychlosti 550 m/s po 0,8 s v cca 200 m od místa odpálení, tak balistický pokles je velmi nízký oproti náboji z granátu.
Dále stabilizace střely je dána její rotací což má některé nepříjemné důsledky, kdežto tyto rakety měly stabilizaci výklopnými křidélky.

Myslím že tady je to dobře popsáno:
Hlavní rozdíl mezi střelbou z kanonu a raketami je ten, že s raketami se střílelo z boku (stejně jako ponorky na konvoj).
Je tu také hezky popsán útok kanonem zezadu i s přesně provedeným manévrem aby měli vůbec čas na efektivní střelbu, protože zepředu nebyl čas na střelbu kanonem - jestli to zkoušeli raketami, nic jsem takového nenašel.
http://en.wikipedia.org/wiki/Messerschmitt_Me_262

Tvoje teoretické výpočty jsou Rosomáku zřejmě správné a za normálních okolností bych s tebou asi souhlasil. Je samozřejmě výhodnější odpálit rakety na 800 m a pak se odpoutat od cíle, než letět mnohem blíž a vystavit se tak střelbě palubních kulometů. Problém je, že je to teorie, podle které se zkrátka němečtí stíhači neřídili.

V praxi totiž útok pomocí R4M vypadal následovně - Me 262 se velkou rychlostí spouštěly přibližně na šestou hodinu cíle, ve vzdálenosti cca 800 m odpálily R4M, POKRAČOVALY dál k cíly, ve vzdálenosti cca 300 m zahájily střelbu kanóny a ukončovaly ji zpravidla nejvýše 100 m od cíle. Poté prolétly celým boxem a na rychlosti stoupaly k dalšímu útoku. Takový byl postup útoku v naprosto drtivé většině případů. Útok z boku se používal tedy spíše vyjímečně. Důkazem jsou hlášení německých stíhačů i zpravodajské reporty USAAF z jednotlivých akcí.

A světe div se, celkové ztráty Me 262 za celou válku činností střelců bombardérů se přesto dají spočítat na prstech jedné ruky (bez nadsázky). Proč? Zasáhnout cíl letící rychlostí třeba 800 km/h, navíc když se sám pohybuji, je téměř nemožné. Rychlost Me 262 byla pro střelce tak nepředstavitelná, že zkrátka nedokázali přesně předsadit.

Zeptám se jinak - kolik letadel sestřelily Me 262 od 18. března 1945 (první použití R4M) do konce války a kolik z nich bylo sestřeleno pomocí R4M ? Až si najdeš odpověď na tuhle otázku, tak zjistíš, že Me 262 nějaké rakety prostě ani nepotřeboval, byl to "zabiják" sám o sobě. R4M bylo vítané zvýšení útočné síly Me 262, na tom se shodneme. Není to ale tak, že by se to letadlo stalo mnohem nebezpečnějším se zavedením R4M. Kdyby je Němci nezavedli, nikdo by si toho ani nevšiml a Me 262 by stejně měly skvělé výsledky.

Jinak jednou tvrdíš že se rakety odpalovaly zezadu, pak zase z boku. Tak jak to tedy je?

Fyzika je sviňa, to není gamesí letecký simulátor.

Trochu hloupá poznámka, to se na mě nezlob. Snad jen dodám - Historie je sviňa, to nejsou teoretické výpočty, to jsou FAKTA.

P.S. - promiň Pátrači, musel jsem.

Jen dodám, že letadlo není ponorka. Přiblížení letadla k cili (jinému letícímu letadlu) kolmo z boku (90°), je asi to nejnáročnější přiblížení, to je opravdu vyšší dívčí a zahájit z takového úhlu úspěšnou střelbu je opět volbou nejsložitějšího úhlu pro střelbu. Člověk musel být už docela machr, aby mohl provádět čelní útoky, ale to je opravdu ještě prd, proti tomu aby na cíl útočil "křížem" z boku. Docela rád byh věděl, jaké eso (protože to jistě žadnej řadovej pilot neprováděl) takovou taktiku používalo.

Jinak můj dotaz ohledně střílení salvy tří (šesti) raket R4M trvá.

Rakety se odpalovali všechny v jedné salvě, přičemž každá salva byla odpálena ve třech sériích. Celé to trvalo 0,3sekundy. Tedy aspoň tak si to pamatuju.

Farky: V podstatě souhlas. Pokud si projedeš odkaz výše, tak je logické že rozlišit, co bylo sestřeleno raketou a co kanonem dost dobře nejde.
Např. u JG7 se spousta záznamů ztratila nebo byla zničena, ale současné výzkumy navyšují počty až na 500 sestřelů, což je famózní výkon.
Statistiku es u JG7 či na ME-262 máš také v odkazu výše.
235 strojů na 28 pilotů na proudových strojích.

Odpalování zezadu/ z boku - hledala se nejvhodnější taktika, takže na začátku se postupovalo podle vyzkoušeného kanónového útoku, pak se mohl vyzkoušet útok z boku.
Vzhledem k převaze rychlosti vůči bombardérům by to nemusela být tak extrémně složité jak popisuje Cassius, také nesmíme zapomenout, že na Me-262 sloužil velký počet es.
Ale na simu to můžete vyzkoušet, je-li to reálné, piloti jste dobří, a dát nám vědět.

Salva raketami byla tak jak píše skelet, ale také si to piloti individuálně upravovali podle svého stylu.
Spouštěcí mechanismus umožňoval odpálení až 400 raket za minutu. V nastavení odpalování hrál roli tlak, bylo tam proměnné zpoždění 10 - 30 mikrosekund. Na začátku byly problémy s korekcí teploty a jejím vlivem na odpalování, ale to se podařilo odstranit.

Balistické křivky raket zpracovávalo po válce americké výpočetní středisko DWM, stejně tak jako spoustu dalších zbraní, např. V-2

Prosím tě Rosomáku, dolož to. Tyhle řeči odstolu opravdu nemám rád.

Dolož kdo si kdy upravoval odpalování raket.
Dolož kdo kde útočil na bombarédry z boku.

Např. u JG7 se spousta záznamů ztratila nebo byla zničena, ale současné výzkumy navyšují počty až na 500 sestřelů, což je famózní výkon.
Jaké výzkumy to jsou? Já mám za to, že Me 262 z III/JG 7 a Stab/JG 7 mají přiznáno 427 sestřelů (~ 300 čtyřmotoráků), to je číslo z literatury někde 40-50 let staré; „nový výzkum“ bude patrně překlep na 497, který se už pár let taktéž v literatuře uvádí?

A teď to ještě jednou zdůrazním: mají přiznáno, což v žádném případě neznamená, že je skutečně zničili. Ba naopak, není těžké vyhledat si několik akcí a porovnat nároky pilotů německého „zázraku“ s tím, co Spojenci skutečně ztratili - a uvědomit si, že nad Reichem nelítaly jen Me 262, ale i jiná éra; a konečně že svou daň si vybíral i flak.

Dá se najít (u autorů, co si dali tu práci a porovnávali nároky právě se ztrátami formací, na které Me 262 útočily), že celkový počet letounů, které padly za oběť všem Me 262, nejspíš nebude vyšší než 150, max. 200 ér.

(Teď už jen čekám, až nám sem pan historik, Mgr. Bouzek, přijde blábolit o dokonalosti německého systému; pravdou je, že i Němci nadsazovali - a za Bitvy o Británii dokonce úmyslně, resp. stejně jako Britové si byli vědomi, že čísla neodpovídají a jsou o nějakou část nadsazená - ale nechali to plavat.)

K R4M: existuje někde hodnověrný důkaz, že tím skutečně byl nějaký bombardér sestřelen?

karaya1 píše: A teď to ještě jednou zdůrazním: mají přiznáno, což v žádném případě neznamená, že je skutečně zničili. Ba naopak, není těžké vyhledat si několik akcí a porovnat nároky pilotů německého „zázraku“ s tím, co Spojenci skutečně ztratili - a uvědomit si, že nad Reichem nelítaly jen Me 262, ale i jiná éra; a konečně že svou daň si vybíral i flak.

A já stejně tak zdůrazním, že na konci války spousta korektně ohlášených sestřelů již neprošla schvalovacím kolečkem a nemohly tedy být úředně ověřeny a schváleny Ale ono stejně na konci války se o systému ověřování sestřelů už prakticky nemá smysl bavit.

A ještě zdůrazním pro čtenáře, kteří tuhle diskusi jen lízli: Nárok se u Luftwaffe rozhodně nerovná uznanému sestřelu.

Ionor píše:Vcelku zaujmavý článok k téme.
Pre milovníkov Wunderwaffen a alternatívnej histórie by mohol byť zaujmavý taktiež pripravovaný film Iron Sky.

burkut píše:Pokud jde o finský film Iron Sky, tak jsem na něj hodně zvědavý, určitě jste viděli druhý trailer, který vůbec není špatný Iron Sky trailer. Film má tuším rozpočet přesahující 6 mil. EUR + můžete film podpořit tím, že si koupíte "válečné dluhopisy", které budou sloužit k financování projektu - War Bonds

Původně jsem čekal trochu něco jiného. Ukázky nejprve slibovaly útok létajících talířů, nakonec z toho však vzešel úder vesmírných vzducholodí a omezený "meteorblitzkrieg". Oni vlastně talíře vylétávají ze „vzducholodí“. Ovšem na zem se jich dostane asi jen zlomek, ty jsou pak zničeny stíhačkami. Zbytek ještě ve vesmíru vyzbrojenými kosmickými stanicemi či loděmi jednolivých zemí, hlavně USA a Ruska. K tomu se odehrává komedie v OSN. Tím je invaze v podstatě odražena. Žádný původní trailer nedokázal vystihnout finální atmosféru filmu.

Pokud někdo přispěl "válečnými dluhopisy" a dost se takových našlo, prý se vybralo až 1 milión eur, možná je zklamán. Celý film s rozpočtem 7,5 miliónů EUR provázely problémy s financováním. A peníze se doslova sbírali, kde se dalo. Možná i kvůli tomu došlo k posunutí původní myšlenky.
Některé záběry z The First Footage se ve filmu ani nevyskytují. Vzhledem k omezenému rozpočtu nemohlo být trikových scén asi tolik, takže větší část filmu je vyplněna „vatou“.

Vznikl z toho crazy, nevyrovnaný a v zásadě prostý film, který nenadchne ani geeky. Ve vesmírné bitvě jsou nacisté snadno poraženi, vzducholodě hoří jako papír, létající talíře nejsou při obraně dostatečně efektivní.
Na závěr pak probíhá boj mocností o Helium-3, které těžila kolonie na Měsíci, zřejmě pro potřeby vzducholodí a gigantické zbraně Götterdämmerung, ale i vlastní spotřebu energie.



Celý děj sexisticky koření Fräulein Richter. Jinak je čtvrtá říše archaicky ztvárněná. Ultimativní zbraň Götterdämmerung (Soumrak bohů, něco ve stylu Hvězdy smrti v menším měřítku) je směšná různými ozubenými kolesami a nutností napojení na tablet Nicméně vše končí Happy endem, kdy se árijská dívka zamiluje do astronauta - černocha. Tomu je předtím pomocí albinizéru zesvětlena kůže, pak najde dealbinizér a je z něj pěkný černoch s koudelí. Žádný temný scénář, ale taková trochu tuctovka, na kterou však může být běžný divák připraven.


Ani bližší popis Haunebu či Wunderwaffen, nebo antigravitační technologie. Zkrátka černá komedie a parodie, z koprodukce mezi Německem, Austrálií a Finskem. Nacistická kolonie zřízené na odvrácené straně Měsíce v roce 1945 a 2018 plánuje invazi do Ameriky, kde je Sarah Palinová prezidentkou. Přináší charakteristickou ošklivost nacistických vůdců čtvrté říše, a retro technologie jsou zábavné. Prostřední část filmu ukazuje, jak jsou vybraná nacistická hesla, volební plakáty a styl líbivé a snadno zneužitelné i v současnosti.
Snad někoho by mohlo zajímat, jak se dělaly na počítačích trikové záběry.
Když film pojmeme s nahledem, jako něco mezi fantasy, science fiction, crazy komedií a parodií, tak je celkový dojem docela dobrý.


Inspirace Germánií - Velký sál s kupolí. Hitler plánoval - budoucí místo jeho projevů a velkých shromáždění, měl být podle plánů vysoký 220 metrů (možná až 290 metrů), měl mít průměr 250 metrů a měl pojmout 180 tisíc diváků. Na jeho vrcholu měla být umístěna říšská orlice.
Těžko by se mohlo podařit vybudovat na odvrácené straně Měsíce, tak velkou základnu, o dalších věcech ani nemluvě, na druhou stranu je tohle asi nejvíce působivé i fantasmagorické zároveň. Základna je pak zničena několika atomovkami.
Kdo očekával něco ve stylu Star Wars, tak je to spíše blíže Spaceballs, i když ne tak potrhlé a tolik se nenasmějete.

Dodnes panují legendy o této nacistické podzemní základně Neu-Schwabenland v Antarktidě a film Iron Sky si z toho vzal inspiraci. V souvislosti sní se mluví i o létajících discích Vril a Haunebu. V roce 1938-39 byla provedena německá expedice do Antarktidy. Tato expedice mohla souviset s teorií duté Země. Samotný film to dále nerozvijí, ani v něm nejsou na to žádné odkazy.
Tvůrci Star Wreck: In the Pirkinning zkrátka hledali nějaký další námět. Na filmu je vidět posun k profesionálnímu hereckému ansámblu, s favoritem Udo Kierem jako Vůdcem. Nezávislá sci-fi komedie/parodie Iron Sky někoho děsí, někoho baví, každopádně se o ní píše.
Sám tvůrce řekl: "Já jsem dnes zděšen rétorikou světových politiků. Jsou v ní ozvuky 30. let, vzestupu fašismu. Ale je to na lidech, jestli si z toho chtějí vzít poselství."

ja osobne jsem s Iron Sky hodne spokojen ... necekal jsem od toho zadnou zbesilou akci ani zadnou zbesilou srandu ale presto se naslo nekolik mist kdy jsem se neudrzel a nahlas jsem se rechtal, zvlaste pri scene kdy Peta Sergeant paroduje Bruna Ganze jako Hitlera z Padu Treti rise. Vtipna mi i prisla scena kdy staricky sovetsky MIR, spolu s houfem ozbrojenych vesmirnych stanic ostatnich stau, specha na pomoc americke lodi George W. Bush. A samozrejme zaverecna bitka o Helium-3 je vice nez uveritelna.

Tvůrci si neopomněli rejpnout do vlastních řad, viz. Finská neozbrojená stanice. A komedie je to skvělá.

Já se na to celkem těšil, ale oproti traileru to přineslo nového opravdu hodně málo. Takže žádný zázrak...

Polarfoxi je to tak, kromě těch vykouzlených kosmických lodí, a to už v roce 2018. Hláška "MIR se hlási do boje", ujde. Na druhou stranu nelze to brát vážně, a nakonec se tomu musíte i smát. Kostým herečky Peta Sergeant na můstku nemá chybu
Jinak samotné „hlavní téma filmu“ - invaze nacistů a převzetí Země je odbytá. Takže tento nápad se povedlo „neskutečně dokonit“ do naprosté chujoviny, ale tím je to vlastně vtipný. Černoch Christopher Kirby má sice solidní základ v science fiction, když začínal svoji hereckou kariéru v klasickém televizním seriálu Quantum Leap a přešel na filmy jako Matrix Reloaded, Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů a Svítání, ale zde více uplatnil komediální pózu.
Prozření Fräulein Richter (Julia Dietze) po shlédnutí Chaplinova Diktátora, je na jednu stranu „výchovné“, na druhé asi nutné pro zvrat děje. Ta holka v různých proměnách dokázala utáhnout skoro celý film.

Jinak další názory na Iron Sky, třeba tady, každý to vnímá trochu jinak. Film má více vrstev, občas přechází i do vážného tónu. Vzhledem k výši rozpočtu jsou triky docela kvalitní, ale jen na začátku a konci. Mezitím je to vyplněno různými taškařicemi. Na Finy relativně dobrý počin. USA opět zachránilo svět, leč bez hollywoodského patosu, který tak cáká třeba z Armageddonu.
www.csfd.cz/film/247090-iron-sky/

Co se týče Hélia-3, tak to má asi jediné trochu reálný podklad. Mimo jiné to má být zdroj paliva pro fúzní reaktory vyšší generace. "Trojkového" izotopu je na Zemi poměrně málo, ale z rozborů podrcené a různorodé povrchové vrstvy měsíčních hornin, tzv. regolitu, vyšlo najevo, že Měsíc je obecně jeho velmi bohatým zdrojem. Hélia-3 jsou na Měsíci odhadem milióny tun, pro představu: 25 tun by vystačilo na kompletní pokrytí energetické spotřeby EU i USA za rok.
Zajímavých a vzácných surovin je patrně na Měsíci daleko více, takže průzkum jeho nerostného bohatství je velmi důležitý. Hélium-3 je v měsíčním regolitu velmi rozptýleno, vyplatí se ho ale hledat: je totiž asi 120krát dražší než zlato a 8krát dražší než vzácný kov rhodium.
Zdroj: rozhlas.cz

Iron Sky - Helium 3 – scénka z OSN – USA by si ho rádi přivlastnily, což se ovšem nelíbí ostatním účastníkům a začne řežba Americká prezidentka vítá válku jako prostředek pro zvýšení své popularity a v honbě za zdroji energie se ukáže, že téměř všechny státy neváhají porušovat dohodu o mírovém využívání vesmírného prostoru.

Dobrá recenze: Iron Sky – 50 %

Vědátor vynalezne „USB“ kabel, jinak málo místa pro Meteorblitzkrieg, vzácnou surovinu Helium 3, idiotizovanou radu OSN a mnoho dalších zásadních položek, které chuť tohoto pestrého filmového guláše výrazně ovlivňují. A to se ještě tvůrci celkem úspěšně pokoušejí o politickou satiru, která si bere na paškál především Američany a Severní Koreu (asi nejlepší vtip celého snímku).
Zádrhel tedy přichází především v podobě scénáře, který by tak rád obsahoval všechno, co kohokoliv zainteresovaného v souvislosti s námětem napadlo, až na sebe vrší jednu nelogičnost za druhou. Z fanouškovských základen sledujících vývoj snímku od jeho začátku se ozývá nespokojené remcání … Ovšem nazávislým pozorovatelům se snímek docela líbí. O úderný stylový hudební doprovod se navíc postarala slovinská industriální legenda Laibach.
Více filmserver.cz

Me se tohle filmove dilo docela libilo.

UFO nad Benešovem – létající talíře z Česka

Jedna z teorií o létajících talířích preferuje jejich pozemský původ. A mezi zastánci tohoto proudu se čas od času objeví informace, že tato nebeská plavidla vznikla v Čechách. Možná si řeknete: Na hlavu postavená pohádka…

Psal se rok 1943 a na nádraží v Bystřici u Benešova začaly přijíždět německé transportní vlaky, které přivážely tajuplné zásilky a zoufalé vězně z koncentračních táborů. V obou případech se nikomu nepodařilo zjistit, proč se tak děje a co se za tím vlastně skrývá. Teprve postupně se začala mlha tajemství alespoň trochu nadzvedávat.

http://procproto.cz/zahady/ufo-nad-bene ... e-z-ceska/

Článok je to IMHO mizerný, okrem bežných klišé neobsahuje NIČ zaujímavé, nie to ešte niečo nové.