PALBA.CZ

pragr píše:Gloster Gladiator je konstrukce ze začátku 30ých let, kdy ještě většina letectev žila v domění, že 2kulomety jsou dostačující výzbroj. 4kulomety byly tedy považovány za "velmi silnou" výzbroj, nehledě na to, že dva z nich používaly synchronizaci. Zrova Gladiator je zvláštní případ, protože bylo možný umístit všechny 4kulomety do trupu (jako je měla např. Avia B.534), přesto dva z nich jsou v podvěsech pod křídly (které by zase samo o sobě 4podvěsy uneslo jen stěží). Čili u Gladiatoru by ta otázka spíš měla znít, proč jsou vůbec dva kulomety pod křídlem, když je možný umístit je do trupu.

Téměř v každé publikaci, zaobírající se alespoň trochu letadly nebo výzbrojí se můžeš dočít, že hlavní (a prakticky jediný) důvod pro instalaci zbraní střílejících mimo okruh vrtule je využití jejich maximální kadence. Na druhou stranu to přináší dost problémů jako, velký rozptyl na jinou než konvergenční vzdálenost, výrazně nižší tuhost instalace, větší otřesy, horší manévrovací schopnosti (zejména roll rate) atd. Přidej k tomu fakt, že mechanická synchronizace (kterou jen a pouze měli k dispozici jak Amíci, tak Britové) funguje obstojně u dvoulisté vrtule, ale u třílisté už znamená cca 40% snížení kadence. Tohle je hlavní důvod, proč se u západních spojenců prakticky neobjevovala synchronizovaná výzbroj. Jediné letadlo které u ní zůstalo byla P-39, jejíž dodávky šly ale z velké části do Ruska.

jsem rád, že jsi zmínil tu P-39. Opět je to letadlo, které nemá v čumáku motor, tudíž se tam ty zbraně vejdou. O tom jestli šla převážně do ruska myslím synchronizace vůbec není.
A ještě jsi zmínil, že hispano ma pomalou kadenci a kdyby muselo být ještě ubráno kvůli synchronizaci, tak by bylo nepoužitelné. Hispano nemá o moc menší kadenci, než například M2 a už vůbec ne, než kanony ostatních mocností. neutrpělo by vetší snížení, než jakýkoliv jiný letecký kanon. Jinak ta 40% ztráta kadence se mi zdá až moc zlá. Možná tak s nějakým zastaralým synchronizátorem, ale jistě by nebyl pro západní spojence problém dostat ztrátu kadence na úroveň např. Německa.

Pro Cassius Chaerea:
Já sem myslel, že se bavíte o hlavních umístěných přímo v ose vrtule. To máš jinak pravdu, že měl všechny zbraně v okruhu vrtule.

pragr píše:Gloster Gladiator je konstrukce ze začátku 30ých let, kdy ještě většina letectev žila v domění, že 2kulomety jsou dostačující výzbroj. 4kulomety byly tedy považovány za "velmi silnou" výzbroj, nehledě na to, že dva z nich používaly synchronizaci.

Nevím, prototyp vzlétl v září 1934, byť specifikace byly vydány snad již v roce 1930. Takový Hawker Hurricane vzlétl o 14 měsíců později, což není tak moc

Zrova Gladiator je zvláštní případ, protože bylo možný umístit všechny 4kulomety do trupu (jako je měla např. Avia B.534), přesto dva z nich jsou v podvěsech pod křídly (které by zase samo o sobě 4podvěsy uneslo jen stěží).
Čili u Gladiatoru by ta otázka spíš měla znít, proč jsou vůbec dva kulomety pod křídlem, když je možný umístit je do trupu.

No já se tedy opravdu neodvážím tvrdit, že by se kulomety vešly do trupu (což neznamená, že nevešly). Když jsem se tak díval na průřez Gladiatorem, tak mi tam moc volného místa nepřijde. Jedině snad po rekonstrukci stávající dvojice kulometů
Netuším, na základě čeho si myslíš, že by spodní křídlo Gladiatoru neuneslo dva páry kulometů. Já se klidně přiznám, že jsem žádné pevnostní testy Gladiatoru nikdy neviděl, ale na druhou stranu křídlo je namáháno především směrem vzhůru, nikoliv dolů (pokud tedy letoun nestojí na zemi, ale letí, o což nám koneckonců jde). Tedy kulomety navíc jej ve vzduchu de facto odlehčí Spíše je otázka, jak by křídlo bylo schopné absorbovat případné zesílené zpětné rázy. To už by ale záleželo na vzájemné vzdálenosti obou zbraní a jistě mnoha dalších vlivech, na jejichž popsání nemám dostatek know-how.

Téměř v každé publikaci, zaobírající se alespoň trochu letadly nebo výzbrojí se můžeš dočít, že hlavní (a prakticky jediný) důvod pro instalaci zbraní střílejících mimo okruh vrtule je využití jejich maximální kadence. Na druhou stranu to přináší dost problémů jako, velký rozptyl na jinou než konvergenční vzdálenost, výrazně nižší tuhost instalace, větší otřesy, horší manévrovací schopnosti (zejména roll rate) atd.

Asi čteš jiný typ literatury, než já . Víš, proč na Fw 190 nejsou větší kanony blíže těm vnitřním přestože synchronizátory pracovaly dobře? Nebylo tam místo. Koneckonců můžeš mě odkázat na něco konkrétního, kde by byl jako nejzásadnější důvod přemístění zbraně do křídla synchronizace? Já nic takhle jednoznačně určujícího tedy nenašel.
Nevím, co si mám představit pod pojmem výrazně nižší tuhost instalace? Jako že ty zbraně byly ukotveny nedostatečně pevně?
Dopad na maximální klonivou rychlost hmota v křídle bezesporu má, ale ne tak zásadní, jako jiné prvky. To spíše na akceleraci v této ose. Ale i tam je velmi důležitý systém (a efektivita) řízení a velikost kormidel..

Přidej k tomu fakt, že mechanická synchronizace (kterou jen a pouze měli k dispozici jak Amíci, tak Britové) funguje obstojně u dvoulisté vrtule, ale u třílisté už znamená cca 40% snížení kadence. Tohle je hlavní důvod, proč se u západních spojenců prakticky neobjevovala synchronizovaná výzbroj. Jediné letadlo které u ní zůstalo byla P-39, jejíž dodávky šly ale z velké části do Ruska.

40% jsem četl v souvislosti s .50 kulomety M2. Přesto vznikl letoun P-63, který měl výzbroj opět v nose. Ztráty na ostatních typech neznám. Rozdíly v synchronizaci a její efektivitě jistě budou. A jen tak mimochodem: řekni mi jediný technický důvod, proč by nutně musel být elektrický synchronizátor efektivnější, nežli mechanický (poplatné době). To mi totiž nějak není jasné

Ta horní fotka vypadá zajímavě, Fw 190 s americkejma hvězdama...

Není to to G ukořistěné v Itálii?

Že bych v "G" měl "A" a v "A" měl "G"? Pak věř názvům fotek
Bohužel k té fotce tam nic nebylo. Nalezeno na http://forum.axishistory.com/

No oni y něj sejmuli závěsníky a srovnávali ho jako stíhačku...a na JaBo dopadl dost dobře.

Jde ty fotky nějak prohodit do správných témat? A u toho "G" to promazat? Předpokládám, že tam je zcela jiná verze.

Promazat to můžeš sám. Stačí upravit vlastní příspěvek. To první by s největší pravděpodobností měl být Fw 190 A-5/U4, tedy JABO verze, ale nikolivb čisté Fw 190 F/G. Nicméně jistý si tím nejsem, mám jen americký test Fw 190 A-5/U4.
To druhé je s největší pravděpodobností nějaký předsériový letoun, které v továrně sloužil k dalšímu vývoji. Je krajně nepravděpodobné, že by se jednalo o nějaký JABO letoun, má ještě starou radiosoupravu FuG VII, jejíž poslední nositel byl Fw 190 A-3. Bitevní Fw 190 přitom vycházely spíše až z verzí A-4 (těch bylo jen pár) a pak A-5 a novějších.

Fw 190 A-5/U14

- Po válce bylo ve Francii pod označením NC900 vyrobeno několik desítek Fw 190 A-5 a A-8.
Skopírovali ich alebo mali za okupácie továreň?

Zkopírovali.

Po vojne sa nemecke zbrane kopirovali jak dnes MP3-ky. Ako to vyzeralo z pravneho hladiska? Vsetky tie nemecke zbrane sa stali oficialne nejaky ten "Public domain" alebo proste platilo "pravo vitaza" a na pripadne (ci uz vyslovene alebo nevyslovene) naroky nemeckych firiem sa zvysoka kaslalo? Samozrejme bola zvlastna situacia a nemecko bolo porazeny okupovany stat, ale netusim ci sa take veci riesili.

Kdo ví. Já předpokládám, že to bylo součástí reparací. Tedy že se to nijak neřešilo

Jedna zajímavost:

"Až do té doby nikdo z nás nevěděl, zda se může Spitfire Vb vyrovnat s Focke-Wulfem Fw-190 v rychlostním závodě, když jde o opravdový závod o život. Naši piloti věděli, že tyto letouny jsou přibližně stejné, ale Fw-190 byl podle názoru mnoha lidí favoritem. Tato nezvyklá příležitost nám dala možnost si to přesně ověřit.

Před sebou jsem měl tři Fw-190, chvílemi úplně zahalené černým kouřem z jejich motorů. Zanechávali za sebou tak silný mrak kouře, jako by jim to hořelo. Pro mne byl ten kouř jasným znamením, že používají maximální výkon motoru. A v těchto podmínkách se naše vzdálenost neměnila. Měl jsem sice dojem, že se maličko přibližuji, ale to jsem jen byl příliš optimistický, protože moje vzdálenost se ustálila na 650 yardech, přibližně 590 metrech. Tato nezvyklá příležitost mi dávala důkaz, že na mořské hladině jsme si naprosto rovni.
...
Já si říkal, že Němci mají motory přetížené a dlouho jim to nevydrží. Budou muset zpomalit, nebo se jim to "zasukuje". Přestože naše motory také měly časové omezení pro použití maximálního výkonu, věděl jsem, že v továrně Rolls Royce motory Merlin mnohokrát takhle běžely až přes půl hodiny, než se zadřely. Věřil jsem, že my to vydržíme déle.

Teploty a tlaky mého motoru zůstávaly stejné- já byl dychtivý podstoupit jakékoliv riziko. Za těch letových podmínek mi rychloměr ukazoval 330mph (525 km/h). Nemám vůbec pochyb o tom, že to byla na mořské hladině v létě roku 1942 pravdivá a přesná maximální rychlost letounů Spitfire Vb i Fw-190."

citace z knížky "Bouřlivá oblaka" od Miroslava A. Liškutína. Šlo o pronásledování tří Fw-190 (původně čtyř, ale jeden byl sestřelen AA na pobřeží) dvěma Spittfiry (Liškutín, Pípa). Fw-190 odhodily bomby u Torbay a otočily směrem k Francii, honička trvala až k francouzským břehům, kde Spitfiry pronásledování kvůli AA přerušily a na uvedenou vzdálenost Liškutín Fw-190 alespoň "posprejoval". Podle pozorování došlo k zásahu jednoho Fw-190, ale po přistání nemohl být film vyhodnocen, neboť došlo k jeho přetržení hned v úvodu natáčení.



Proč to píšu- téměř v každé knížce je uváděno, jak měli Němci neustále převahu rychlosti, zejména pak po uvedení svých nových stíhaček typu FW. Údajně proti nim neměly Spitfiry nárok. Jak vidno- měly. V tomto případě šlo, podle data akce, o FW-190A3.

Jinak knížka je to dost zajímavá celkově, hlavně proto, že si v ní autor nebere servítek a relativně tvrdě (oproti ostatním autorům, kteří popisují téměř idylku) popisuje vztahy a poměry u 312. perutě, potažmo celého wingu. Jeho kritice neušel ani jinak všemi opěvovaný veliký Amos Vašátko. A neméně zajímavý je i popis působení zarytých komunistů (třeba pilot Motyčka) a jakou to vše dělalo zlou krev (rvačky nebyly výjimkou). Ostatně- sám Liškutín byl po převelení od 145. squardony ke 312. zklamán, až naštván, nechtělo se mu tam. O něčem to svědčí... Ale to je spíš do jinýho tématu.

btw: je docela vostuda, že tu není článek o takový legendě, jako je Spitfire

# píše: btw: je docela vostuda, že tu není článek o takový legendě, jako je Spitfire

Nic ti nebrání jej přece vytvořit.

Cassius Chaerea píše:

# píše: btw: je docela vostuda, že tu není článek o takový legendě, jako je Spitfire

Nic ti nebrání jej přece vytvořit.

Jistě, ale i tak mě překvapilo, že tu není, když se tu jinak dá nalézt kdeco

Tady fakt není nic o Spitfiru?

Něco jsem přece jen našel od mé maličkosti http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2364

tohle a pak jeden zamknutej článek, jinak už jenom různě a pokoutně rozházený zmínky, ale ucelenýho nic