Nu válka si moc nevybírá. Britové mohli na svou obhajobu říci. Kdo zasévá vítr, sklízí bouři. Byli to Němci, kdo začal s bombardováním civilních cílů - Londýn, Converty, i když v menším měřítku - mělo to vést také ke zlomení morálky Britů. Podobně uvažovali pak Britové, i když si myslím, že by to udělali i kdyby Němci Londýn nebombardovali, prostě jim to přišlo jako dobrý nápad. S blížícím se koncem války sice začali pochybovat, zda to má ještě význam, ale nakonec provedli ještě zničující nálet na Drážďany.
Dresden - "Inferno"
www.youtube.com/watch?v=prWHQnVIqUw
1945 Dresden Bombing Newsreel
www.youtube.com/watch?v=G-ONKg5ci3I
Propagandisticky využitý nálet na Hamburk
Hamburg - Nazi War Center Blasted By Bombs (1943)
www.youtube.com/watch?v=kMP3KOh2Lq8
Vzhledem k vynaloženému úsilí a ztrátám osádek to asi nebyla optimální varianta, protože samo bombardování nepřispělo ke kapitulaci a porážce nacistického Německa, nicméně nějaký dopad hlavně v druhé polovině roku 1944 mělo. Navíc určitě vázalo určité zdroje Německa a okupované Evropy, které mohly být jinak použity jinde.
Dobrý článek
http://temneuzemi.webzdarma.cz/Historie ... ommand.htm
Spojenci při své bombardovací kampani ztratily celkem kolem 12.000 těžkých bombardérů (zničeno v boji), v nihž zahynulo přes 100.000 letců (statisticky sestřelení bombardéru nepřežilo 2/3 z jeho osádky, v průměru připadalo 6 zabitých letců na jednoho zraněného).
Právě osádky těžkých bombardérů měly mezi letectvem největší ztráty - operační turnus o 30 bojových misích nepřežilo celých 71% letců (pro porovnání: turnus na středních bombardérech o 50 bojových misích nepřežilo 48% a stíhací "turnus" o 300 bojových hodinách nepřežilo 24% letců).
Osádky spojeneckých těžkých bombardérů tak měly jedny z největších procentuálních ztrát mezi všemi ozbrojenými složkami v průběhu celé války - předčily je snad jen japonští piloti kamikaze (99.9%) a němečtí námořníci z ponorek (75%).
Celkem byly ztráty asi 160 tisíc lidí, asi včetně pilotů stíhaček. Přitom zahynulo okolo 400 tisíc civilistů.
Luftwaffe nakonec v boji proti anglo-americkým bombardérům využila celou polovinu všech svých letounů, ale i zde k tomu došlo až na počátku roku 1945, zatímco v roce 1941 to bylo jen 7%, roku 1942 17%, roku 1943 21% a roku 1944 30%.
Pouze roku 1945 bylo na západní frontě (včetně sil protivzdušné obrany říše) nasazeno více letadel Luftwaffe, než na frontě východní (kde procentuální zastoupení sil Luftwaffe postupně klesalo z 65% až k 45% procentům) a to do značné míry nikoliv kvůly převelení letounů, ale díky vysokým ztrátám které v posledních letech Luftwaffe na východě utrpěla (udává se, že 80% z letounů Luftwaffe ztratila v bojích na východní frontě a jen něco kolem 10% v bojích nad západní Evropou).
Ta otázka by neměla asi znít, která fronta rozhodla, protože rozhodly obě, ale spíše která byla důležitější, učinnější. Která zastavila expanzivní úmysly Hitlera. Pokud se Spojenci rozhodli k totální porážce Německa, pak podle toho jeli. O uzavření separatního míru neuvažovali.
I když si někdo myslí, že Rusáci by dokázali Němce porazit i sami o sobě. Musíme vzít v potaz také americkou pomoc, dále že by Němci mohli v případě neexistence jiných front na moři, ve vzduchu, v Africe, Itálii, ve Francii použít síly a zdroje na Východě. A že Rusové by to pak měli mnohem těžší a jejich velké útočné akce od roku 1943 by byly těžko možné. Nakonec by se mohla Třetí říše v nějaké podobě zachovat s tím, že by jí zůstal minimálně středoevropský prostor - Čechy, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, ale i část Ukrajiny.