PALBA.CZ

Někde mám fotky tohohle letadla, kde je myslím napsané, že je to ten Faberův, o jiném "britském" A-3 nevím a dle Antény to opravdu vypadá na A-3, takže na 99% ano, je to ten Faberův

Článek prošel lehkým editem, opravil jsem maximální rychlost, jasněji formuloval část o pancíři a požární přepážce, opravil pár překlepů a doplnil pár vypadlých slov. Současně jsem odstranil nesmysl o hrozbě Jabo náletů v roce 1941 a přidal podklady z kterých jsem čerpal. Na češtinu se podívám (možná) později.

Hans S. píše:Někde mám fotky tohohle letadla, kde je myslím napsané, že je to ten Faberův, o jiném "britském" A-3 nevím a dle Antény to opravdu vypadá na A-3, takže na 99% ano, je to ten Faberův

aha, já si to myslel, díky

pro farkyho: zaujala mě informace, že Typhoon při střelbě kanony zpomaloval až o 40mph (přes 60km/h). Připadá mi to jako dost vysoká hodnota, bylo toto číslo podobné i u jiných letadel se silnou výzbrojí v křídlech? Např. FW 190, Hurricane IIc, Tempest, poslední verze A6M, ale i třeba BF 109 s podvěsy apod. Laicky dovozuju, že kanony mají větší zpětný ráz než kulomety (byť by kulomety byly ve větším množství). Platí hodnoty zpomalení všeobecně o výzbroji, ať je umístěná kdekoli? (Křídlo/trup).

Pokud vím, tak Luftwaffe tohle oficiálně neměřila.

Ale to víš, že u takovýho Fw 190, nebo Bf 109 s podvěsy to už muselo být znát. Domnívám se ale, že obecně vzato kopou více zbraně s vysokou úsťovou rychlostí a velkou hmotností munice. V tomto směru na tom bylo britské Hispano relativně hůře, než MG 151/20.

Vybavuji si vzpomínky/knížku českého pilota v Africe, který létal na "protitankové" verzi Huricanu - Hurrybomeru, a ten se zmiňuje o tom,že plná salva ze všech laufu byla znát na ryhclosti letadla.

Rovněž mám pocit, že to někdo uváděl jako problém u Me 163 Comet, jenže to bylo, co vím, tak problematické letadlo, že to není mco relevantní údaj...

Nevím co je původním zdrojem té informace, ale jsem si na 100% jistý že ani RAF tohle běžně neměřilo. Nevíme ani o jak dlouhou dávku šlo, nebo jestli je těch 40 mph přesně. Určitě se o tom zmiňuje někde Chris Thomas, který je největší kapacitou na Typhoony na světě, jinak by to pravděpodobně v článku nebylo.
Jestli to měl podobně třeba Hurricane Mk.IIC netuším, taky by mne to docela zajímalo. Zpětný ráz musel éro určitě zpomalit, otázka je jak moc.

Taky si matně vzpomínám na několik historek, kde hrál zpětný ráz roli - myslím že šlo o stíhání čehosi hodně vysoko a při střelbě na "minimálce" to letadlo zpomalilo natolik, že spadlo do vývrtky (že by Clostermann?). Pak si vybavuji podobný případ se Spitfirem na Maltou, tuším že nesl 4x Hispano. A nějaký případ z 1. světové války (?), kdy na nějaký hadrolet přidělal kdosi nějaký kanón velké ráže a když z toho vystřelili, tak to letadlo málem couvalo.

ten hadrolet byl firmy Voisin (typ nejsem schopen dohledat). A výstřel z kanónu měl způsobit i propad letové výšky.

Hans S. píše:Pokud vím, tak Luftwaffe tohle oficiálně neměřila.

Ale to víš, že u takovýho Fw 190, nebo Bf 109 s podvěsy to už muselo být znát. Domnívám se ale, že obecně vzato kopou více zbraně s vysokou úsťovou rychlostí a velkou hmotností munice. V tomto směru na tom bylo britské Hispano relativně hůře, než MG 151/20.

To máš pravdu, Hispano a MG 151 /20jsou srovnatelné dvacítky. Na druhou stranu varianty FW 190 s 30mm kanony - to už je při střelbě asi docela slušná "brzda" Btw: simuluje efekt zpomalení třeba takový Il2 Sturmovik od Ubisoftu? Osobně jsem kromě "třesu" letadla nic nezaznamenal.. Pokud by bylo v reálu zpomalení (při delších dávkách) v řádu desítek km/h, asi by stálo za to něco podobného do simulátorů (BoB?) implementovat. Kromě přispění k realističosti by mě to taky přimělo konečně střílet krátkýma dávkama

skelet píše:ten hadrolet byl firmy Voisin (typ nejsem schopen dohledat). A výstřel z kanónu měl způsobit i propad letové výšky.

Kanon 37mm měl i stíhací SPAD XII, na kterém měli úspěchy Guynemer a Fonck.

SPAD bych s Voisinem na začátku války moc nesrovnával. Řekl bych, že tam je rozdíl značný


foto je pouze ilustrační, nejsem si jist zda-li se onen propad týkal právě tohoto typu letounu

durynnkx píše: To máš pravdu, Hispano a MG 151 /20jsou srovnatelné dvacítky. Na druhou stranu varianty FW 190 s 30mm kanony - to už je při střelbě asi docela slušná "brzda" Btw: simuluje efekt zpomalení třeba takový Il2 Sturmovik od Ubisoftu? Osobně jsem kromě "třesu" letadla nic nezaznamenal.. Pokud by bylo v reálu zpomalení (při delších dávkách) v řádu desítek km/h, asi by stálo za to něco podobného do simulátorů (BoB?) implementovat. Kromě přispění k realističosti by mě to taky přimělo konečně střílet krátkýma dávkama

IL-2 tohle dokonce simuluje a jistě to bude simulovat i BoB . Poznáš nejsnáze tak, že na zemi stiskneš spouště a když máš výzbroj silnou, letadlo začne pomalu couvat . Ve vzduchu je to složitější o to, že stroj nezpomalí jen samotný ráz, ale i vibrace, které se na něj přenášejí. Drak letounu se pak rozechvěje a v důsledku to o něco zhorší obtékání, resp. aerodynamický odpor.
Měří se to ale opravdu obtížně jak v reálném světě, tak i ve světě simulátorů. Většinou se střílí v režimech, které nejsou stabilní. Rychlost při nich moc roste/klesá, úhly náběhu křídla jsou taky divoké.. No a měření ve vodorovném ustáleném letu je taky obtížné. Prostě nic snadného a celkový efekt nic moc. Skoro bych spíš raději viděl nějaký výpočet a pak ověření jedním dvěma lety, jestli to není moc mimo

Hans S. píše:

durynnkx píše: To máš pravdu, Hispano a MG 151 /20jsou srovnatelné dvacítky. Na druhou stranu varianty FW 190 s 30mm kanony - to už je při střelbě asi docela slušná "brzda" Btw: simuluje efekt zpomalení třeba takový Il2 Sturmovik od Ubisoftu? Osobně jsem kromě "třesu" letadla nic nezaznamenal.. Pokud by bylo v reálu zpomalení (při delších dávkách) v řádu desítek km/h, asi by stálo za to něco podobného do simulátorů (BoB?) implementovat. Kromě přispění k realističosti by mě to taky přimělo konečně střílet krátkýma dávkama

IL-2 tohle dokonce simuluje a jistě to bude simulovat i BoB . Poznáš nejsnáze tak, že na zemi stiskneš spouště a když máš výzbroj silnou, letadlo začne pomalu couvat . Ve vzduchu je to složitější o to, že stroj nezpomalí jen samotný ráz, ale i vibrace, které se na něj přenášejí. Drak letounu se pak rozechvěje a v důsledku to o něco zhorší obtékání, resp. aerodynamický odpor.
Měří se to ale opravdu obtížně jak v reálném světě, tak i ve světě simulátorů. Většinou se střílí v režimech, které nejsou stabilní. Rychlost při nich moc roste/klesá, úhly náběhu křídla jsou taky divoké.. No a měření ve vodorovném ustáleném letu je taky obtížné. Prostě nic snadného a celkový efekt nic moc. Skoro bych spíš raději viděl nějaký výpočet a pak ověření jedním dvěma lety, jestli to není moc mimo

Aha, to jsem netušil, že je Sturm až tak pokrokový a že umí simulovat účinky střelby na rychlost. Pokud jde o výpočty, jsem jen obyč. uživatel bez technického vzdělání, takže z toho nic nebude, nanejvýš si to zkusím porovnat v rámci pozorování, až se ke Sturmu dostanu.. Každopádně dík za info

Myslím profi výpočty ve výzkumných ústavech Ne ty, které (ne)jsme schopni udělat sami To by byla až moc velká divočina I když možná i to by se nějak dalo

Tak takovej hrubej nástřel síly kterou zbraň letadlo zpomaluje by mohla být hmotnost munice vystřelené za sekundu x rychlost na kterou byla urychlena. Plus ještě něco určitě dají ty spalné plyny ale to už by nešlo tak lehce :-)

Takže pro 4x Hispano je dejme tomu 4x1.75x700=4900N. Slušnej tah, ne?

Chyba, překouknul jsem se a ubral Hispanu na úsťové rychlosti, nemělo 700, ale 840-880 m/s. Tak to by bylo až 6160N.

Mechoši, síla je hmotnost krát zrychlení (F=m.a).

Ano, máš samozřejmě pravdu, ale tady je úsťová rychlost číselně rovna zrychlení. Počítám prostě že se vteřinová hmotnost dávky urychlí za vteřinu na úsťovou rychlost. Je to teda hodně zjednodušené ale na přibližný výpočet "tahu" zbraně to myslím docela vyhovuje, chybí tam sice vliv těch spalin, ale to už by na mně bylo moc složitý :-).

Já tomu tvému postupu asi trochu nerozumím. Beru prostě, že když vystřelím z pušky, tak plyny budou působit stejně velkou silou na zbraň i na střelu. Musí tedy platit, že celková hybnost soustavy se nemění. Tedy:

m1.v1=m2.v2 (m1 hmotnost střely, v1 rychlost střely, m2 hmotnost zbraně, v2 rychlost)

Když vezmu, že ta zbraň je pevně v nějakém letadle, tak vezmu za hmotnost zbraně hmotnost tohoto letadla.

v2=m1.v1/m2=840.0,112.4/3450=0,109 m.s-1=0,4 km.h-1

(hmotnost střely 0,112 kg, 4 střely, 840 m.s-1, hmotnost letadla 3450 kg)

Když tedy letadlo bude stát na místě a vystřelí jednu dávku po 4 granátech, mělo by se rozjet opačným směrem rychlostí 0,4 km.h-1.

Možná je to špatně, nejsem balistik, ale zhruba nějak takto uvažuji já.