E=mc2

[Alchymista]

Stejně "věrohodně" bych mohl záblesky gama vysvětlit desítkou jiných mechanismů.

Dovolím si pochybovať... V rámci známej fyziky ale nemáš príliš veľa možností na výber.
Pri udalosti GRB (Gamma Ray Burst - záblesk gama žiarenia) sa predpokladá, že ide o procesy spojené s čiernymi dierami, prípadne neutrónovými hviezdami - pulzarmi, teda vznik a splynutie čiernych dier alebo deje v akrečnom disku galaktických čiernych dier, splynutia dvoch pulzarov (s prípadným vznikom čiernej diery), splynutie pulzaru a bieleho trpaslíka alebo splynutie/pohltenie pulzaru alebo bieleho trpaslíka čiernou dierou. Ďalšou z mála možností sú deje spojené s pulzarmi a ich magnetickými poliami, napríklad rekonexia magnetických siločiar v magnetare (ale to by fungovalo len v rámci našej galaxie alebo v rámci miestnej skupiny galaxií, v pozorovaných vzdialenostiach je však tento proces až príliš slabý a teda nevyprodukuje dostatočné množstvo energie, aby sme ho dokázali pozorovať na "kozmologické vzdialenosti"). Samozrejme, v hre stále zostávajú aj doteraz ešte neznáme procesy.


- Záblesky sú relatívne veľmi krátke, rádovo sekundy (od niekoľko milisekúnd do niekoľko sto sekúnd), takže priestor, v ktorom záblesk vzniká, má rozmer maximálne niekoľko milionov kilometrov. Vedátori delia ďalej gamazáblesky na "krátke" (do 2 sekúnd) a "dlhé" (nad 2 sekundy). Pre dlhé záblesky už boli pozorované aj optické a roentgenové dosvity a polohy GRB sa podarilo stotožniť s niektorými aktívnymi galaxiami
- Zdroje GRB sú rozmiestnené prakticky rovnomerne po celej oblohe, čo ukazuje, že zdroje GRB sú mimo našej galaxie a aj mimo miestnej skupiny galaxií. Energie, ktoré sú pri záblesku vyžiarené, sú potom rádu 10E44-10E48 Joule (za predpokladu izotropného - všesmerového - vyžarovania) - to predstavuje energie porovnateľné s premenou celej hmoty Slnka na žiarenie. Na vytvorenie takého množstva energie v tak krátkom časovom intervale a malom priestore neexistuje známy fyzikálny proces, takže sa predpokladá, že energia žiarenia je v prípade GRB vyžarovaná v relatívne úzkom kuželi (2-20°) a je teda nižšia až o niekoľko rádov.

Nesmysl. Galaxie drží pohromadě kvůli gravitaci. Kolik "temné hmoty" v galaxiích je nevíme, protože takto bulvárně a fantasticky označovaná hmota jsou pouze jistá mračna částic, které se na venek projevuje pouze gravitací, tedy nezáří, případně jsou pro nás ve výhledu něčím zakryty. Žádné mystérioum se nekoná.

Ako napísal Saldy, v galaxiách je až príliš málo "viditeľnej"alebo "žiariacej" hmoty, než aby mohli galaxie rotovať tak, ako rotujú. Vidíme totiž len asi 20% potrebnej hmoty a teda "chýba" asi 80% hmoty, aby sa mohli chovať tak ako sa chovajú. Práve preto sa tejto neviditeľnej hmote hovorí "temná" alebo "neviditeľná". Čo túto hmotu tvorí, je sporné.
Nemôže sa však jednať o plyn alebo prach, ten je pozorovateľný opticky, rovnako nemôže ísť o záverečné štádiá hviezdneho vývoja, ako vychladnutých biely trpaslíkov (na vychladnutie do "nepozorovateľného" stavu mali ešte málo času), neutrónové hviezdy - pulzary (rovnaký problém), čierne diery (pri potrebnej hustote výskytu by sa dali pozorovať časté tranzity popred vzdialenejšie hviezdy a s tým spojené optické efekty). Mohli by to byť veľmi chladný červený trpaslíci, hnedý trpaslíci a "bludné planéty", ale v okolí Slnka ich bolo zatiaľ nájdených až príliš málo a odhaduje sa, že v rámci galaxie tvoria sotva jedno promile "chýbajúcej" hmoty.

[jersey.se]

Dovolím si pochybovať... V rámci známej fyziky ale nemáš príliš veľa možností na výber.

Dovolil bych si zásadně nesouhlasit. Ono už jen mluvit o "známé" fyzice ve spojení se vznikem BH je "mírně" odvážné. Dovolím si připomenout, že ne všechny záblesky gama jsou stejné, tedy ne všechny mají stejný původ. Jsou dokonce detekovány záblesky, které prokazatelně vznikají v atmosféře naší planety. Teorie jako výbuch supernovy (pravděpodobné u velmi vzdálených, tedy "starých" záblesků - může jít o zániky nesmírně masivních hvězd první generace), srážky neutronových hvězd, či magnetar patří mezi ty pravděpodobnější příčiny a z nastavené laťky uvěřitelnosti v rámci současného chápání fyziky nevybočují. Za gama záblesky v atmosféře mohou pravděpodobně blesky, ovšem v rámci známé fyziky se zde již pohybujeme na tenkém ledě.

Ako napísal Saldy, v galaxiách je až príliš málo "viditeľnej"alebo "žiariacej" hmoty, než aby mohli galaxie rotovať tak, ako rotujú. Vidíme totiž len asi 20% potrebnej hmoty a teda "chýba" asi 80% hmoty, aby sa mohli chovať tak ako sa chovajú. Práve preto sa tejto neviditeľnej hmote hovorí "temná" alebo "neviditeľná". Čo túto hmotu tvorí, je sporné.
Nemôže sa však jednať o plyn alebo prach, ten je pozorovateľný opticky, rovnako nemôže ísť o záverečné štádiá hviezdneho vývoja, ako vychladnutých biely trpaslíkov (na vychladnutie do "nepozorovateľného" stavu mali ešte málo času), neutrónové hviezdy - pulzary (rovnaký problém), čierne diery (pri potrebnej hustote výskytu by sa dali pozorovať časté tranzity popred vzdialenejšie hviezdy a s tým spojené optické efekty). Mohli by to byť veľmi chladný červený trpaslíci, hnedý trpaslíci a "bludné planéty", ale v okolí Slnka ich bolo zatiaľ nájdených až príliš málo a odhaduje sa, že v rámci galaxie tvoria sotva jedno promile "chýbajúcej" hmoty.

Čili to shrňme. Galaxie drží pohromadě díky gravitaci. Problém je, že zde vidíme relativně málo hmoty na to, aby tak rozsáhlý útvar držel gravitačně vázán. Vysvětlení je prosté, v galaxiích existuje jistí hmota (oblaka, tělesa, atp.) které nevidíme. Protože ji nevidíme, nevíme co je, víme o ní pouze díky gravitačním účinkům na námi viditelnou hmotu. Další věci jsou spekulace, ovšem dá se předpokládat že velkou část budou skutečně tvořit například bludné planetky. Tedy útvary dostatečně hmotné, ale zároveň by jejich pole mohlo být dostatečně "průhledné" na to, aby nám v optickém poli unikalo. Každopádně ve tvrzení, že nám chybí 80% hmoty, bych byl velmi, ale opravdu velmi opatrný.

[Stuka]

Galaxie nedrží gravitace viditelné hmoty. Vesmír se rozpíná a to dost rychle a pořád zrychluje a gravitace viditelné hmoty je příliš slabá síla, aby udržela formaci galaxie. To vlastně upozornilo vědce, že zde musí ještě něco být, protože galaxie by se musely už dávno rozletět. Drží je pohromadě temná hmota a temná energie. Už jsem psala někde - temné hmoty je ve vesmíru 23% a temné energie asi 73% a jenom zbylých pár procent je to, co vidíme a dokážeme zachytit a změřit.

[jersey.se]

Au au au...
Není takhle náhodou "temná hmota" takový suplement, který má smysl jedině proto, aby se tímto dala popsat "chybějící" gravitace. Čím se asi jiným může projevit hmota jako taková?

[Stuka]

Co au,au au?

[jersey.se]

Viz výše.

[Stuka]

No, když není dost gravitace tak není ani dost hmoty a naopak.

[jersey.se]

Temná hmota je hmota, která má vysvětlit onen deficit gravitace. Je to hypotetická hmota, protože jí nikdy nikdo neviděl. Má vysvětlit gravitační rozdíl mezi nám známou hmotou a pozorovatelnými gravitačními účinky v superstrukturách. Žádné fantastično.

[Alchymista]

Není takhle náhodou "temná hmota" takový suplement, který má smysl jedině proto, aby se tímto dala popsat "chybějící" gravitace.
Má vysvětlit gravitační rozdíl mezi nám známou hmotou a pozorovatelnými gravitačními účinky v superstrukturách."

Presne tak.
"Superštruktúry" - galaxie a kopy galaxií sa chovajú, ako by mali podstatne väčšiu hmotnosť, než zodpovedá množstvu hmoty, ktoré pozorujeme vo forme hviezd a oblakov medzihviezdnej hmoty. Aby sa teda udržal súčasný názor na fungovanie gravitácie, bola "vymyslená" temná (neviditeľná, nežiariaca) hmota, ktorú nedokážeme priamo pozorovať a ktorá sa prejavuje pre naše pozorovacie prístroje len gravitačnými účinkami na "viditeľnú" (žiariacu) hmotu.
Je to barlička, ako udržať súčasný názor na gravitáciu a veci s ňou spojené.
Iste, "teória temnej hmoty" spôsobuje komplikácie, ale bez nej by mala fyzika problém podstatne väčší - totiž že gravitácia funguje v podmienkach "malých rozmerov" (v rámci slnečného systému a podobných gravitačne viazaných systémov v našom vesmírnom okolí) výrazne odlišne od fungovania v podmienkach rozmerov veľkých (rádu rozmerov galaxií a kôp galaxií).

[Stuka]

V knihe, ktorú čítam je zaujímavá myšlienka: podľa niektorých vedcov je gravitácia rovnako silná ako ostatné sily, ale pretože jej podstatná časť preniká do ďalších dimenzií /minimálne aspoň piatej/, tak je utlmená. Preto je v našom svete taká slabá. Ďalší rozmer by však v tom prípade nesmel byť od nášho vesmíru ďaleko /počítajú na milimetre/, pretože inak by gravitácia zoslabla príliš. Pričom je predpoklad, že náš trojrozmerný priestor drží a priťahuje gravitony, ktoré sú síce zároveň vťahované do piateho rozmeru a tým zoslabené ale zasa nie príliš, presne v takej miere, akú zisťujeme okolo seba. Hľa jedno z vysvetlení, prečo je gravitácia taká slabá oproti ďalším trom silám.
Ďalšia zaujímavá myšlienka súvisí s tým, čo som už napísala. Ak pripustíme, že náš svet sa namiesto strún skladá z membrán /tj. už nie bezrozmerné častice ani jednorozmerové struny ale momentálne rozmýšľame nad tým, že svet je tvorený z dvojrozmerných membrán/ tak si môžeme predstaviť, že celý náš vesmír sa ako membrána môže vznášať v inom vesmíre /prípadne iných vesmíroch/. V tomto inom vesmíre sú možno mohutné objekty alebo iné galaxie alebo celý paralelný svet a ten pôsobí prostredníctvom svojej gravitácie alebo výmene nejakých častíc alebo prenikaním našej gravitácie k nim a nám sa zdá akoby vo vesmíre bola nejaká temná hmota a energia, hoci v skutočnosti je to pôsobenie iného sveta, vesmíru alebo vesmírov, iných dimenzií atď.

[jersey.se]

Ano, v otázkách nejzákladnějších kamenů fyziky záleží na vkusu, představivosti i odvaze každého autora s jakou další (dnes) neověřitelnou teorií přijde. Je to jediné pole fyziky, kde o ní stačí víceméně povrchní povědomí, proto je tak oblíbené. Osobně se mi ovšem jeví strunová teorie zatím alespoň trochu korelující s tím co známe z experimentální kvantové fyziky...

[Alfik]

Řekněme si to narovinu. Temná hmota, struny a superstruny, éterová teorie a podobné mají jednu podstatnou nevýhodu pro které je považuji ne za vědu ale za blábolení: Chybí důkaz.
Newtonovi spadlo na palici jabko, a Archimedovi se ve vaně vznášel ***. Newton dokázal že stejně padají i hrušky. Archimedes odhalil za pomocí svého zákona podfuk s použitým kovem na (tuším) korunu (pohlavní, nikoli česku měnu).
Takže až páni fyzici dokáží aspoň něco z toho, začnu je mít znova za vědce. Teď mmntálně jsou pro mě na úrovni oteplovačů a spisovatelů sci-fi.

[Stuka]

Ty jsi Alfiku určite z jiné dimenze, proto ti budiž odpuštěno. Fyzici potřebují detektor gravitačních vln LISU, aby s jeho pomocí ověřili jestli teorie inflace ve vývoji vesmíru je pravdivá a doufají, že s jeho pomocí i ověří pravdivost některé verze z teorie strun. Když tohle tvrdí, tak já jim věřím a doufám, že se na spuštění LISY najdou peníze.
Jinak máš pravdu v tom, že např. teorie strun byla dlouho zesměšňována, že je úplným výplodem fantazie a odtržená od reality. Autor knihy však tvrdí, že se tohle mínění podařilo zlomit tím, že fyzici pomocí teorie strun elegantně vysvětlili termodynamiku černých děr. Možná by jsi mi oponoval tím, že výsledkem je zase jenom několik rovnic tj.čistá matematika a dúkaz nikde. Osobně si ale myslím, že dnes už není možné se spoléhat jenom na to, že něčím něco nejdřív uvidím a až potom uvěřím. Spoléhám na matematiku tak silně, že pokud se nějaký jev , který předpokládám že existuje, dá elegantně matematicky uchopit, rozvinout a vysvětlit a podpořit a navázat další matematikou, která logicky sedí, tak to celé dohromady odráží realitu. Nehovořím teď o slepých uličkách v matematice, těch je spousta. Ale zatím to tak bylo vždy, že pokud se podařilo vylomit z těch slepých uliček matematiky tu správnou rovnici, tak odrážela realitu.

[jersey.se]

Sorry Stuko, možná Ti křivdím, ale nevěřím že jsi osobně viděla jedinou z těch "rovnic" o kterých mluvíš. Já některé z nich viděl, lépe řečeno mi byly ukázány i se snahou o výklad, ale přiznám se že natolik moje umění matematiky a termodynamiky černých děr opravdu takové úrovně nedosahuje, abych byl schopen vlastními duševními silami je posoudit nebo obdivovat jejich eleganci. To ostatně ve skutečnosti dokáže jen málokdo v globálním měřítku. Pro nás ostatní je to spíš otázkou víry.

[Alfik]

Moment - my si nerozumíme. Fyzikové MAJÍ detektory gravitačních vln - a nic. Nedetekují. Mají také urychlovače na to aby našli Higgsův boson. Nenašli. Mají fůru zařízení na hledání a dokazování toho či onoho, ale nic nenalézají a nedokazují.
Prostě - možná je všechno jinak. Možná nevíme něco, co vede k chybným předpokladům a z toho vyplývajícím nedokazatelným hypotézám.
Problémem je, že teorie ve vědě jsou testovány opačně - tedy negativně. Dokud tedy někdo nedokáže chybnost těchto, budou na talíři.
Otázkou pak je, jestli obsedantní setrvávání u těchto teorií nebrzdí vědce v rozletu, jestli by (pokud by se nesnažili furt jen dokázat to co tady máme v některých případech od 30. let) nepřišli na to "něco" co o vesmíru
nevíme.

[jersey.se]

No, to je vlastně pravda. Velmi nadějný detektor gravitačních vln, interferometr LIGO celkem tragicky selhal při celkem dobře lokalizovaném gama záblesku v únoru 2007, který s dosti velkou pravděpodobností představoval výbuch supernovy v souhvězdí Andromedy. Takový gravitační kolaps měl vyvolat gravitační vlny, jejichž detekce by na zemi měla být možná detekovat neboť LIGO má být schopen detekovat gravitační vlny s amplitudou 10 -18, zatímco amplituda gravitačních vln při výbuchu supernovy má dosahovat 10 -21.
Také se nepodařilo detekovat neutrino, které též vlastně může vysvětlit hmotnostní deficit superstruktur. Také má podle jistých rovnic vznikat při jaderných reakcích, dokonce jich má vznikat ohromné množství. Teorie má jednu drobnou vadu, nikdy se nepodařilo průvodní znak neutrina zaznamenat (má mít tak malou klidovou hmotnost, že je nelze pozorovat přímo) přes ohromné investice do detektorů. Přitom Slunce by jich mělo chrlit hafo, tedy pokud v něm opravdu probíhají termonukleární reakce. Má obava je taková, že neutrina stihne osud éteru - odklad na smetiště dějin fyziky, jako nepotřebnou konstrukci oslího můstku k něčemu co vůbec není a ty elegantní "rovnice" se budou muset trochu neelegantně, ale o to pravdivěji přepsat...

[Stuka]

Rovnice jsem viděla a nerozumím jim - nejsem matematik. Ale to jsem už dávno zde přiznala. Je to u mně jenom otázka víry v odbornost dnešních matematikú a fyzikú a úcta k práci - k již ověřené práci - matematikú a fyzikú z minulosti. Podle mého není třeba vyletět do vesmíru a ověřit si jestli je země opravdu kulatá, věřím tomu, že vědci patŕí do skupiny lidí, kteří nemají dúvod občany šálit. Múžou se samozřejmě mýlit - což je lidské. Sympatické ale je, že hromada z nich vykonává spoustu práce a věnuje mnoho času, i když to na první pohled snad k ničemu nevede a přesto to dělají. Možná totiž dláždí cestu tomu, který jednou dostane Nobelovku, nebo vyloučí některý ze směrú, že tudy cesta nevede.
Jisté je, že si budeme muset ještě počkat, jestli se podaří něco z nových teorií potvrdit a podpořit dúkazy. Já věřím, že teorie strun je správná cesta. No a pokud ji někdo nevěří - toť jeho právo.

[Alchymista]

LIGO má být schopen detekovat gravitační vlny s amplitudou 10 -18, zatímco amplituda gravitačních vln při výbuchu supernovy má dosahovat 10 -21.

Teda amplitúda gravitačných vĺn pri výbuchu supernovy je tisíc krát slabšia ako citlivosť LIGO - čo teda chceš dokazovať?

Také se nepodařilo detekovat neutrino, které též vlastně může vysvětlit hmotnostní deficit superstruktur. Také má podle jistých rovnic vznikat při jaderných reakcích, dokonce jich má vznikat ohromné množství.

Elektrónové neutríno predpovedal Wolfgang Pauli v roku 1930, objavené bol v roku 1956 (Nobelova cena za fyziku 1995), mionové neutríno v roku 1962 (Nobelova cena za fyziku 1988) a taunové ν roku 2000. V roku 2007 bolo vo Fermilabe experimentálne potvrdené, že existujú tri druhy neutrín. Neutrína sú celkom pravidelne detekované rôznymi detektormi.
Problém je, že ich počet je veľmi nízky aj pri udalostiach, kde vznikajú v obrovskom množstve - z výbuchu SN 1987A (najbližšia supernova pozorovaná modernou technikou) bolo zachytených 24 neutrín na troch detektoroch - KamiokaNDE-II zachytil 11 neutrín, IMB 8 neutrín a Baksan 5 neutrín v spŕške trvajúcej 13 sekúnd.
Problém detektorov "prírodných" neutrín je i v ich smerovom rozlíšení a v odfiltrovaní "šumu detektorov".
Najsilnejším zdrojom neutrín v našom okolí je samozrejme Slnko. Sledovaním slnečných neutrín sa zistilo, že existuje "nedostatok" elektrónových neutrín proti teoretickým výpočtom. Vysvetlenia boli dve - jadrové reakcie v Slnku prebiehajú inak ako si myslíme - alebo neutrína oscilujú, menia sa na iný druh neutrín, ktorý naše detektory nevidia (alebo "vidia" podstatne horšie). Teoretici sa vtedy priklonili skôr k možnosti osobitnej vlastnosti neutrín - osciláciám, pretože iný než predpokladaný priebeh jadrových reakcií by mal závažné dôsledky na celú astrofyziku. Proste doteraz vytvorené modely hviezdneho vývoja by sa museli kompletne prepracovať.
V roku 2010 v spolupráci CERN a talianskej INFN prebehol experiment, ktorý dokázal, že neutrína oscilujú - teda že elektrónové, mionové a tauonové neutríno nie sú samostatné častice, ale jeden z troch možných stavov neutrína. To zároveň dokazuje, že neutrína musia mať nenulovú hmotnosť..

Problém hmotnosti superštruktúr - pokiaľ sú neutrína hmotné (a zdá sa, že hmotné skutočne sú, hoci ich hmotnosť je nepatrná), tak hmotnosť superštruktúr vytvára pre neutrína výrazné obmedzenie hmotnosti "zhora" - hmotnosť neutrín nesmie byť vyššia, než asi 50 eV (proton 938,27 MeV, elektrón 0,51 MeV), inak by vesmír po Big Bangu skolaboval.
Súčasné odhady hmotnosti neutrín sú obvykle v rozmedzí 0,01-5 eV.
Pre "náhradu" temnej hmoty reliktnými neutrínami je vhodné neutríno s hmotnosťou okolo 1-1,5 eV.

[madrabbit]

Pro zajímavost, ale hodí se to sem k teorii relativity.

Rychlost světla je možné překonat. Více zde:
http://technet.idnes.cz/zahadny-vyslede ... 6_veda_kuz

Případně google a dotaz "neutrino faster than light"

[Stuka]

Počkám si na oficiální zveřejnění, ale osobně si myslím, že jde o omyl. Není možné, aby teorie, která z 99% je potvrzena pokusy aq dúkazy, padla, kvúli jednomu měření.