Jako je to svým způsobem z nouze ctnost. Díky tomu, že tahali za kratší konec (plus oblíbené profilování do protivníka), tak z jejich pohledu museli vyvinout něco takového. Což bylo dále usnadněno tím, že oni si mohli díky úzkoprofilové misi (pouze generální bitva a omezený operační prostor) dovolit obětovat další aspekty, takže mohla vzniknout o to kompaktnější plavidla.Zemakt píše:Nesmyl, žádná znouzectnost, tak to chtěli od počátku. Starému pánu nazdory. Budoucnost víceméně potvrdila opodstatněnost jejich cesty. Bitevní křižník jako třída víceméně s Hoodem zanikla. Německá koncepce se naopak rozvinula do moderní rychlé bitevní lodi.
Takhle stanovit, co se v co rozvinulo je ošemetné. Ostatně říká se tomu rychlá bitevní loď a ne vylepšený bitevní křižník

Já vím, že zatracovat britské BK je moderní, ale svoji historickou úlohu si oddřely a celkem se ctí. To, že je to slepá ulička, s tímto nemá moc co společného, protože koncepční neperspektiva ti nikdy neupírá možnost určité období překlenout jako celkem efektivní prostředek. Jejich největším hříchem je to, že tři vylétly do luftu (a ne kvůli pancíři), ne jestli to byly dobré/špatné/uspokojivé/neuspokojivé lodě, což v podstatě nikoho nezajímá

Už jen změny po bitvě u Jutska jsou na X souvětí, odstavců až stránek. A přidání trochy toho horizontálního pancíře (který se v původní podobě prakticky nelišil od bitevních lodí a ani u "pancéřovaných" Němců nevidno nějakých zásadních rozdílů) je jen jednou položkou z přinejmenším osmi nápravných kroků, z nichž se zbytek týkal muničního systému. Stejně tak byly podniknuty výrazné kroky v muniční otázce jako takové - konstrukce, výroba, kontrola, výměna starého korditu ve flotile atd.Zemakt píše:Polar, ok. Pokusím se tu tradici shrnout jedním souvětím.
Ani silnější pancíř není garancí výsledku. Německá loď s britskou municí a muničními praktikami je prakticky stejně náchylná k explozi jako britská a pancíř to nezlomí, protože 1) záleží na místu zásahu, 2) čelí vyšší ráži a 3) jde jen o to, aby se jediný kus rožhaveného kovu dostal do muničního systému, což ani nevyžaduje plný průraz. Pokud je britská munice náchylnější k vznícení a rychleji hoří a rychleji se vybuduje kritický tlak, tak je extrémně náchylná k explozi a je tu sakra problém. Což německá ani zdaleka nesdílela a tam kde 8 britských složí způsobí takřka katastrofu (a to ani nemluvíme o běžném muničním drobečkovém provázku, kde je to množství mnohem větší), tak 62 německých umožní lodi přežít a být tam britské, tak už je několikrát v pekle.
Paradoxně zásahy skrze slabý pancéřový pás britských BK nejsou příliš ohrožující a při zásazích do věží/barbet, kde je navíc pancíř nejsilnější, se dá při vhodné munici a zacházení s ní škoda omezit na vyhoření/eliminaci věží. Co nikdy nelze eliminovat je přímý zásah do muničního skladu (který by byl díky umístění výše o něco pravděpodobnější, než u britských BL) přes pás pod velkým úhlem, ale to už je tak trochu loterie (trochu více) a navíc v tom britské BK rozhodně nejsou při delších bojových vzdálenostech samy. A kdyby většina britských BK jen nemetala munici (pokud by navíc ta sama za něco stála) pánubohu do oken rychlostí naspeedované veverky, tak i ofenzivní schopnosti jsou nezanedbatelné. Ten princip byl možná slepá ulička, ale měl všechny předpoklady pro to přežít, v klidu dožít a dobře posloužit, nebýt hlubších problémů námořnictva jako takového. Pancíč nepancíř.