Pátrač píše: Ty tři hodiny jsou naprosto k ničemu.
Tady mi poněkud poklesla čelist. Zeptej se Martina, kolik jsou to tři hodiny navíc pro PVO.
Nebo Alchymisty, kolik jsou tři hodiny pro první údery raketami.
Za 120 minut jsou rozvinuta přijímací střediska osob - PSO, přijímací střediska motorové techniky- PSMV a další mobilizační pracoviště. Jakmile se začnou k mobilizačním prostorům blížit povolanci a technika, je vše prozrazeno,
Ale kdeže. Pokud se bavíme třeba o modelové 16.td, která mne docela zajímala, první velitelé by se začali zjevovat coby záložáci už někdy v Č-36, ne-li dříve, k nim pak vznikají pomalu ty jednotky,
postupně a v časovém sledu, bez vyhlášení poplachu, jak to píše ten plán zcela jasně.
A to vše, aniž by se technika hnula o milimetr. Pár set maníků navíc v Žatci těžko vzbudí nějakou senzaci.
Tohle jsem doslova zažil coby cvičení, zmobilizovala se jenom část B pluku, nevím jaká, zřejmě asi tak prapor - a jelo se na Doupov, a zřejmě to byly skutečně T55 ze Starého parku, protože kde jinde bychom je vzali. Takže jednotka, která normálně neexistovala, s tanky, normálně uloženými. Nemyslím, že by z toho západní generálové dostali hysterák.
Při invazi můžeš mít 16. td z podstatné části sehnanou už v Č+0 a teprve pak se hne technika, dřív pro to ani není důvod, protože vlaky jsou stejně zacpané 1. td a budou ještě řadu hodin. Takže hýbat se má smysl tak akorát do záložních postavení, kdyby to Západ náhodou pochopil dřív a hodil na Starý park konvenční taktickou raketu, což by bylo velmi rozumné, leč předvídatelné.
Jinak řečeno, u některých těch uložených jednotek. speciálně 16.td, je náskok daleko větší, než tři hodiny; to je spíš 12 hodin, protože i když je začnou Němci honit maximálním tempem, dřív než někdy odpoledne to stejně nedají dohromady.
Ten plán který historici, komentátoři a velká část odborné veřejnosti označuje jako obranný, což se Tobě nezdá, je skutečně obranný. Je to nejúžasnější plán obrany vlastní země, jaký dějiny Evropy znají.
Ano. Skutečně jsem nedorostl geniality obrany, která zdařile uhádne, že nepřítel zaútočí zítra a začne skrytě mobilizovat.
Stejně tak mi uniká genialita nápadu zakopat elitní divizi tanků do obrany, když čekám letecký útok.
Jelikož ten plán byl vypracován v roce 1986, jsem přesvědčený, že ho náš protivník znal.
Zase čekáš od protivníka genialitu. Já se naopak obávám, že ten plán nezná skoro nikdo ani dnes; ti komentátoři ho hodnotí s nevysloveným předpokladem, že když je za Gorbačova, musí být obranný. Jak předvedl o pár stránek dřív Jmodrak, a jak se stalo i mně, když jsme debatu začali.
Probuzení bylo drsné.
Byl dostatečně odstrašující - hlavně tím, že byl podložen obrovskou silou techniky a meteriálu - aby nás v zápalu zblnutí kdokoliv napadal,
Prapůvodní teorie, že západ nás určitě chtěl napadnout, a nestalo se tak jen proto, že jsme ho zastrašili.
Byl jsi to ty, kdo tu hlásal pragmatismus a racionalitu.
Takže, odhlédnuto od světonázoru - útočí obvykle ten, kdo má převahu. Útok slabšího obvykle nedopadne dobře.
To samo by ti mohlo napovědět.
Protivná strana totiž neznala s úplnou jistotou to hlavní - jakou máme vůli z naší stranu vůbec nějakou válku vést.
To znát u lidí nemohla, s tím souhlasím. Neznali jsme to totiž v r. 1988 ani my sami. Kdyby mi to někdo tvrdil, že za rok a pár měsíců bude celý systém úplně v troskách, koukal bych na něho tehdy stejně vyjeveně, jako teď na tvoji teorii.
Znát to mohla od Gorbačova, na kterém byla vůle ukončit to blbnutí naprosto jasná.
Já se obávám, že jsme tedhy věděli houby a Západ věděl dvojnásobné houby - nevěděl ani to, že by mohl snadno prohrát, kdyby se to celé zvrtlo malinko jinak; všichni měli jen úděsnou kliku, že po čtyřiceti letech, kdy převaha už byla konečně dostatečná a podařilo se setavit plán, jak vyhrát, už bylo definitivně a beznadějně pozdě.
Pokud chceš být na něco hrdý - což je v pozici důstojníka ČSLA příšerně těžké (a jsme v tom spolu; podporučík už je taky důstojník):
1) ČSLA sice žádnou válku nevyhrála a nic neubránila, ale nakonec, se štěstím, nikdy na nikoho nezaútočila (1980 to byla spíš klika).
2) ČSLA válčit nepochybně uměla. Některé jednotky byly hodně nebezpečné, a myslím, že by byly první liga i ve světovém měřítku.
3)Navzdory víře, že to všechno byli blbci a debilové, tak nebyli o nic blbější, než zbytek obyvatelstva. Což lze vysvětlovat oběma způsoby, jak kdo chce; ale v zásadě to je optimistické zjištění.
4) Část důstojníků uměla velet, řídit a oprganizovat. Což je docela důležitá vlastnost a u nás si jí lidé dostatečně necení.
5) Řada důstojníků, možná i naprostá většina, s válkou ve skutečnosti nepočítala, nechtěla ji a upřímně věřila, že hrozí nebezpečí od druhé strany.
Takže to nebyli žádní krvaví psi, ale spíš jen další napálené oběti.
