PALBA.CZ

Dzin - Obecně jsou armdáy NATO schopny díky výcviku a technologické nadřazenosti obsáhnout úkoly s menší silou, než dříve. To je i není pravda. Pravda to je, dokud dostupná technologie je v souladu s počty.

Má to ale spodní hranici - extrémní případ:

Máte k dispozici v jedné letce 100 letounů 3. generace. Přijde 4 a 4++ a stejný výkon papírově nahradí 20 letounů. Přijde 5 a 5++ generace a ta papírově nahradí 2 ks 20 letounů 4++. Jenže to je nesmysl, protože jste 100 letounů nahradil nakonec 2ks, které na nic fyzicky stačit nemohou. Je to princip toho, kdy se kvantita mění v kvalitu. Ano, je možné, že 2 letouny 5 generace si poradí s 20 letouny 4 generace...ale se stovkou 3 generace už ne - jaksi nemají dost munice a znáte přísloví o *utlučení čepicemi*. Jak by dopadl souboj 2ks F-22 se 100ks Mig-21 ?

Prostě - ano, to co říkáte, platí - ale má to spodní limitu, kdy kvalita již kvantitu nedokáže nahradit. Ano, dnešní AČR je možná *superkvalitní* proti ČSLA - ale ani by si proti ní neškrtla. Obávám se, že by dokonce i Béčková 16.td. s T-55 byla nad její síly. A proti 1.td, 9td, 15.msd apod. ani náhodou.

Pátrač
Mj. teď jsem také dočetl *Podporučík Argonantus ve válce, která nebyla* a diskusi. Moc pěkné - škoda, že jsem to propásl k diskusi - přibližně v tu dobu jsem také sloužil a měl bych k tomu co říci. Hlavně k časům Č:0 a Č:1. - např. na SS-23 OKA a co by to udělalo s blízkýma základnama NATO v prvních minutách útoku s kontejnerovou municí. Mám dojem, že v devadesátých letech byl velký tlak ze strany NATO, aby byly zrušeny z výzbroje - a asi věděli proč.

Dzin píše:NATO nedefinuje nepřátele, ale hrozby.

NATO možná definuje hrozby, USA ale definuje nepřátele
Ostatně stejně jako to dělala všechna kolabující Impéria v minulosti. (a stejně jako ona, ani USA nemá šanci to "ustát" - je jen otázkou kolik toho "vezme s sebou" )

To: bark
Nevím, zda Váš / Tvůj? příspěvek byl polemikou s tím, co jsem napsal, nebo potvrzením. Nicméně já chtěl říci to, že nemá cenu se připravovat na konflikt, na který stejně nemáme.
Osobně vidím největší nebezpečí v:
1) nepokojích v Evropě v důsledku ekonomického kolapsu - občanskou válku nevyjímaje
2) Polsku, které se může pokusit být hegemonem ve Střední Evropě
3) Rakousku, pokud se tam moci zmocní "magor", který přesvědčí ostatní, že je nutné obnovit "středoevropskou velmoc.

Paradoxně nejméně obav mám z Německa - kterému historie (a VB s Francií) nedovolí obnovení vojenské moci (a hospodářská moc Německa mi nevadí).
A z Ruska - které je pod významným tlakem mezinárodního společenství (zvláště USA, které si ho opětovně vybralo jako hlavního nepřítele - je to "známý nepřítel", kterého nemusejí Američanům představovat, ba ani Hollywood nemusí přetáčet "zásadní" filmy, a současně to není Čína, která pro amerického spotřebitele vyrábí to levné zboží, bez kterého by v USA nejspíš vypukla revoluce).
Navíc, a teď vím, že to vzbudí vlnu nevole, Rusko nikdy nemělo imperiální choutky ve střední Evropě. Zde prosím neplést se situací v roce 1968 - to že Československo spadlo do zóny vlivu Sovětského svazu nebyla cílená snaha SSSR, ale shoda historických okolností (a částečně, bohužel, i svobodná volba československého lidu). Sověti (nikoli Rusové) si pak pouze zajišťovali to, co jim spadlo do klína. Tato situace je neopakovatelná - pokud ovšem EU nevyvolá konflit s Ruskem a "neprojede ho"

Skeptik - děkuj že jsi se zapojil a děkuji za podněty. Musím ale něco vysvětlit. V obou vláknech mi šlo a stále jde posouzení možnosní naší země k vedení ozbrojeného boje pokud by to bylo potřeba. V druhém potom o to jak by mohlo vypadat jádro armády, která by nesla tuto řeholi.

Pro skutečné posouzení toho co ještě jsme schopni zabezpečit jsem úmyslně vypustil hledání hrozby nebo konkrétního protivníka. Pro to posouzení mi to připadlo jako ne zcela nezbytné. A hlavně jsem chtěl zábránit aby místo posuzování legislativy, zachovaných materiálních a technických možností došlo ke likvidaci vlákna tím, že se začneme dohadovat jestli je hlavním problémem Rusko, Islamský stát nebo přemnožení krtků.

Myslím si, že i toto jakési z inertnění dovedlo první a druhé vlákno daleko za jeho počátek a toto renovované jádro v tom pokračuje. Vstupy Tvoje a Floggerovi jsou dokonale zapadající. Takže neodcházejte a pokud vás napadne cokoliv bude to jen dobře a třeba se dostaneme ještě dál než nyní jsme.

Patraci este ma napadlo zohladnil si pri poctoch techniky zmluvu o KOS?

Jen připomenu jaké máme limity, které nám tato smlouva určila:

Bojové tanky - 957 kusů
Bojová obrněná vozidla - 1367 kusů
Dělostřelecké systémy - 767 kusů
Bojové letouny - 230 kusů
Bojové vrtulníky - 50 kusů

Přičemž dělostřelecké systémy jsou určeny ráží 100mm a výše.
Domnívám se, že se Pátrač do této smlouvy vleze s dostatečnou rezervou.

skelete to je pre CR ci pre CSR nejak sa mi to zda vela

a este mam otazku patrac pise o v uvodnom prispevku o stihacich bomarderoch, (co pod tym mysli)? nemalo by to byt skor stihacie lietada (Gripeny Alcy do kopy)?

Je k tomu i nějaká definice???
Např. je Mi-17/171Š bojový vrtulník?

Ano malo by to byt presne definovane v zmluve...

Je to pro AČR, najdeš to na stránkách www.army.cz
Smlouva je k přečtení zde
http://www.acr.army.cz/images/id_6001_7 ... 8/skos.doc

Výraz "bojový tank" znamená samohybné obrněné bojové vozidlo schopné vysoké palebné síly, vyzbrojené kanónem o velké úsťové rychlosti pro přímou střelbu na obrněné a jiné cíle, vysokou průchodivostí terénem, vysokou úrovní vlastní ochrany, a které není původně určeno a vybaveno především pro přepravu bojových jednotek. Takováto obrněná vozidla slouží jako základní zbraňový systém pozemních tankových a jiných obrněných útvarů.
Bojové tanky jsou pásová obrněná bojová vozidla s prázdnou váhou nejméně 16,5 tuny, vyzbrojená kanónem ráže nejméně 75 mm a odměrem 360 stupňů. Rovněž tak se bude pokládat za bojový tank jakékoliv kolové obrněné bojové vozidlo, které bude zavedeno do výzbroje, jež bude splňovat všechna ostatní kritéria uváděná výše.

Výraz "bojové obrněné vozidlo" znamená samohybné terénní vozidlo s pancéřovou ochranou. Bojová obrněná vozidla zahrnují obrněné transportéry, bojová vozidla pěchoty a bojová vozidla s těžkou výzbrojí.
Výraz "obrněný transportér" znamená bojové obrněné vozidlo určené a vybavené pro přepravu bojového pěchotního družstva a je zpravidla vyzbrojeno vezenou nebo organickou zbraní ráže menší než 20 mm.
Výraz "bojové vozidlo pěchoty" znamená bojové obrněné vozidlo určené a vybavené především k přepravě bojového pěchotního družstva, zpravidla umožňující vojákům vést střelbu z uzavřeného vozidla pod pancéřovou ochranou a vyzbrojené vezeným nebo organickým kanónem ráže nejméně 20 mm a někdy odpalovacím zařízením protitankových střel. Bojová vozidla pěchoty slouží jako hlavní zbraňový systém obrněných, mechanizovaných nebo motorizovaných pěchotních jednotek a útvarů pozemních sil.
Výraz "bojové vozidlo s těžkou výzbrojí" znamená bojové obrněné vozidlo s vezenou nebo organickou zbraní pro přímou střelbu ráže nejméně 75 mm, mající prázdnou váhu nejméně 6,0 tuny a nepatřící mezi obrněné transportéry, bojová vozidla pěchoty ani bojové tanky.

Výraz "dělostřelectvo" znamená velkorážní systémy schopné zasahovat pozemní cíle především nepřímou palbou. Takové dělostřelecké systémy poskytují základní palebnou podporu nepřímou střelbou vševojskovým útvarům. Velkorážní dělo-střelecké systémy jsou kanóny, houfnice, děla spojující charakteristiky kanónů a houfnic, minomety a raketomety ráže 100 mm a výše. Navíc v budoucnu jakýkoliv budoucí velkorážní systém pro přímou střelbu se sekundární možností účinné nepřímé střelby musí být započítán do dělostřeleckých úrovní.

Výraz "bojový letoun" znamená letoun s pevnou nebo měnitelnou geometrií křídel, vyzbrojený a vybavený zasahovat cíle pomocí řízených střel, neřízených raket, bomb, kanonů a kulometů nebo dalších ničivých zbraní, jakož i jakýkoliv typ nebo verzi takového letounu, provádějícího jiné vojenské činnosti, jako je průzkum nebo elektronický boj. Výraz "bojový letoun" nezahrnuje cvičné letouny.

Výraz "bojový vrtulník" znamená letadlo s rotujícím křídlem vyzbrojené a vybavené zasahovat cíle nebo k provádění jiných vojenských činností. Výraz "bojový vrtulník" zahrnuje úderné vrtulníky a vrtulníky bojové podpory. Výraz "bojový vrtulník" nezahrnuje neozbrojené dopravní vrtulníky.

SKeptik: Ani USA nedefinují nepřátele, ale hrozby. Což je podle mého jedna z příčin toho, že k válce nepřistupují jako k politickému dění, ale primárně z technického hlediska vedení války.
Obecně je to zásada poststudenoválčenické NATO. Nové členské státy se tomu museli přizpůsobit.

bark: To je ale právě ten problém, že USA má jak technologickou nadřazenost, tak i nadřazenost kvantitativní. Prostě mají toho hodně ve vysoké kvalitě. Ono se to nezdá, ale americké ozbrojené síly už od WW2 dávají hlavní důraz na velkou palebnou sílu, podobně jako Sovětská armáda. Proto disponují velkým množstvím zbraní, techniky a munice a jejich jednotky vykazují obrovskou nasycenost. Spíše až přesicenost. Abych to charakterizoval, když plánují operaci, jediný limit je to co mají. Prostě když velitel roty požádá o podpotu 10 UAV, letku stíhaček a dělostřelecký pluk a pokud vše bude k dispozici, tak to dostane. A nikdo z jeho nadřízených mu neřekne, aby se krotil, protože každý předpokládá, že k tomu přistupuje odpovědně (to je právě ona důvěra, o které jsem na palbě taky psal). Proto ten spodní limit o kterém píšeš je v reálu dosažitený v menší míře, než uvádíš. Tedy ne 2 ku 100 ale třeba 2 ku 2 ku 5. Tedy že Proti 5 tankům nepřítele stojí 2 tanyk USa podporované 2 bitevními vrtulníky (jen takoví příklad).

Klingy - můj sen spotřebuje ze smluvně povolených bojových prostředků např. u tanků asi tak 25%, u dělva 20 procent a podobně. O KOS není třeba mít obavu. Skutečně ne.

skelet píše:

Výraz "bojový vrtulník" znamená letadlo s rotujícím křídlem vyzbrojené a vybavené zasahovat cíle nebo k provádění jiných vojenských činností. Výraz "bojový vrtulník" zahrnuje úderné vrtulníky a vrtulníky bojové podpory. Výraz "bojový vrtulník" nezahrnuje neozbrojené dopravní vrtulníky.

Takže prakticky všetky Mi-8/17 spadajú do kategórie "bojový vrtulník" ako vrtulník bojvej podpory, pretože všetky majú zástavbu minimálne pre použitie raketových blokov. Že ich teraz obvykle nenosia, nehrá rolu...

Pokud je mi známo, tak české Mi-171š neměly v době dodání přípravu pro použití externí výzbroje. Někdo z MO zřejmě usoudil, že bychom pak nesplnily limity pro konvenční výzbroj

Alchymista pokial viem tak nase MI 8/17 tiez boli odstrojene aby neboli schopne pouzivat, na zbrane, myslim, ze to spocivalo, v odstraneni, kabelaze, alebo zaveznikov, a tak to bolo minimalne po dobu, kym u nas fungovali Mi-24 prave kvoli KOS...

Mi-8T - dopravní verze všeobecného použití určená především pro přepravu nákladu v kabině a v podvěsu. V kabině mohla přepravovat náklad až do 4000 kg a na vnějším závěsu pod trupem až do 3000 kg. Boční sklopná sedadla umožňují přepravu 24 osob. Tuto verzi bylo lze upravit na sanitní vrtulník nebo pro záchranné práce Ve vojenské verzi sloužil jako výsadkový vrtulník a na zbraňových závěsnících mohla nést 128 neřízených raket a nebo jinou výzbroj.

Mi-17- jedná se o vylepšený Mi-8 z roku 1976 s výkonnějšími motory TV3-117MT 2x 1435 kW, s navigačním a informačním systémem a moderními spojovacími prostředky. Dále je vybaven účinnými prostředky ochrany proti pritiletadlovým řízeným střelám s infračervenou naváděcí soustavou. Na boky trupu je možno zavěsit zbraňové nosiče pro šest závěsníků, na které lze zavěsit raketové bloky UB-32-57 (6x 32 střel S-5 ráže 57 mm) nebo B-8-V20 (6x 20 střel S-8 ráže 80 mm) a další výzbroj.

MI 8 T a Mi-17 z výzbroje naší armády byly plošně odzbrojeny. Raketové bloky byly plošně zničeny v rámci odzbrojovaích dohod a vrtulníky přišli o potřebnou mechaniku i elektroniku.

Jak jsou na tom nové Mi-171 netuším.

Při jedné přepadové kontrole odzbrojení v Prostějově na letišti, tyto raketové bloky kominse nalezla nezničené v jedné hale. Byl komisionálně položeny do dlouhé řady a přejety nějaký těžkým vozidlema tím totálně zničeny.

Pátrač - vy jste byl vrtulníkář, takže mám dotaz z historie ČSLA. V době, kdy jsem sloužil, měly posádky prvosledových pluků vyčleněn vždy jeden prapor jako aeromobilní odřad (pro případ potřeby). Plus byly v posádách průzkumné divizní prapory (vč. RHPz). Jak by to bylo po stránce techniky - vrtulníků ? Bylo jich dost na pokrytí a odkud ? Protože vy jste měli spíš na starost Prostějov (22.vp zu/vb)...Jen mne to zajímá. Ne, že by jich nebylo dost pro výcvik, ale bylo jich dost pro válku ?

Pátrači, nechci se tě nijak osobně dotknout, souhlasím s tebou ve tvé snaze jakoby nějak "zajistit obranyschopnost naší vlasti" a je mi stejně jako tobě jasná potřeba kvalitní a schopné armády. Hledáš v zákonech a čteš si je, aniž víš, jak se ty zákony vykládají a jak se provádějí. Pak z nich děláš závěry, ale to je všecko špatně. V našich zákonech jsou spousty věcí, které nejsou tím, jak vypadají po prvním přečtení. Naše zákony se taktéž nikterak nevymáhají a jejich porušování je běžné a hrubé. Na ně můžeš hnedle zapomenout.

Řekl bych, že jsi na tom stejně, jako by jsi seděl u PC hry s touto tématikou - bude to mít stejný nulový efekt na to, co se děje v politice a naší armádě. Politik nikdy nepůjde proti přáním voličů viz Anglie a Francie v době Mnichova. I kdyby chtěl jít, okamžitě skončí. Voliči, masírovaní "svobodnými médii" (já bych je nazval partičkou životem naprosto nezkušených lidí které živí ne toliko fakta ale pouze senzace = prodejnost) nemají ani představu o problémech ne že v AČR, ale v podstatě všude jinde. Vyznám se jen v malém úseku příslušící k mé odbornosti v práci, ale to, co slyším, čtu a poslouchám v médiích, je zcela mimo.

Demokracie je obrovsky silná, každý si dělá co chce, ale jakmile je ohrožena, sice za cenu velkých ztrát, ale i ti "užiteční idioti" se nakonec vzchopí a ubrání se. Tak to bylo, je a bude.

Plány na to, co by nebo kdyby, padají všechny v okamžiku prvního kontaktu s nepřítelem. Pak už lze spoléhat na vlastní síly, jak morální, tak mravní, tak vojenské. Náš národ prokázal, že není ochoten svoji svobodu bránit a to opakovaně, na desítky let o ni přišel. Nedělám si osobně iluze, že by náš národ svoji svobodu bránil dnes. V roce 1938 jsme o národní hrdost přišli a příliš pomalounku ji zase nabýváme. Nebýt v NATO, asi bychom spali o hodně neklidněji než spíme dnes. Ani v NATO nejsme vojensky schopni plnit svoje závazky. Příteli, co s takovým spojencem? Jak by jsi mu věřil jako jeho soused nebo nějaký jeho spojenec? Nejde o jeho kapacity, ale o jeho loajalitu. Už teď tento spojenec (myslím ČR) "nemá", co se bude dít, až bude muset mít? Vyčaruje si to? Kdo za nás zase bude naši zemi bránit?

Naši politikové těžko, naše veřejnost ještě tíže. Už dnes máme trenky nahnědo a to se nic neděje.

Jak píšeš, v případě mobilizace by nastal neuvěřitelný chaos. Slovo bordel je mnohem výstižnější. Komedie, kterou by náš národ při pokusu se začít bránit proti doslova jakémukoliv protivníkovi sehrál, by byla na cca padesátidílný seriál.

Tady se neřeší věci jako obrana státu, vlasti, demokracie, tady se řeší jak co nejlíp krást a nebýt postižený. Nemáme vymahatelné právo, bez toho se nic nikam nehne. Pětadvacet let po "revoluci" se tu roztahuje veřejně komunista. My máme scých problémů dost, my nejsme Finové, aby nás nepřítel stmelil.

Mi-171 jsou vyzbrojeny pouze kulomety a/nebo miniguny ráže 7,62.

Průletově k Pátračovu tématu:
1) Legislativa je špatná stopa. Současná legislativa nebrání udělat funkční armádu, v případě potřeby ji lze změnit nejsnadněji ze všeho. Tam náš hlavní problém není.
2) Problém počtu lidí vidím hlavně spojený s problémem vůle se bránit.
Po zkoumáních závěru studené války si začínám myslet, že je to problém přinejmenším celoevropský a mnohaletý. Jelikož se nikomu nechce do války ani do armády, hledá si důvody, proč vlastně není armáda potřeba a proč není nepřítel až tak nebezpečný.
V době míru vyspělé státy obvykle ovládne mnichovská logika – ten Hitler není tak strašný, nechce válku, tudíž mu dejme, co chceme a můžeme zůstat doma.
Po této „mnichovské“ fázi, když nastane opravdový problém, pak pravidelně následuje prozření; Co proboha, ti idioti na obraně celou dobu dělali, že vlastně nemáme žádnou armádu?
Nyní se pomalu blížíme do té fáze „co proboha ti idioti dělali“, což má jednu dobrou vlastnost, že docela strmě roste ochota lidí se bránit.
Najdou se lidé, kterým to není jedno. Věřím, že je možno skutečně zmobilizovat 100.000 lidí, jak žádá o kus dál Flogger. Jsem v tom optimista.
Jenže tím narazíme na dva další klíčové problémy, které vidím opravdu vážné a nelze očekávat jejich zázračné a rychlé vyřešení.

3) První jsou zbraně. Vyjdu ze Steinerově nápadu:

mohlo by se tady taky zmínit těch 300 000 zákonadbalých, zdravotně způsobilých a spolehlivých občanů - držitelů Zbrojních průkazů - kteří sami vlastní téměř 800 000 kusů ručních zbraní a mnoho milionů kusů střeliva

Navazuje to na optimistický názor, že 100.000 maníků lze sehnat i v docela rychlém čase, týdny řekněme. Bohužel to není to, co si Flogger, Pátrač a mnoho dalších představuje pod pojmem armáda: Funkční, skvěle vycvičená a dobře vyzbrojená armáda, s dostatečnými zálohami.
Jsme v 21. století, proboha. Čenda s flintou není silou, kterou by bylo třeba brát vážně, pokud se má utkat s kulomety a jen lehce pancéřovanými jedntkami; to se ví už sto let. 100.000 maníků má smysl jen v případě, že pro ně máme opravdové zbraně; míněno zřejmě hlavně pozemní, protože letectvo se bez profesionálů nejspíš neobejde a námořnictvo nevlastníme.

Pozemní síly, tomu rozumím jako pěšáci (s BVP), tankisti, dělostřelci, možná snad i PVO.
To jsou bojové jednotky a od nich se odvíjí reálná síla armády a ty určují počty všeho ostatního.
K tomu lze odvedence využít i do nebojových profesí, jako třeba týlaře, ženisty a opraváře; je to i nezbytné, ale sílu armády to nedělá, jen podmiňuje její funkčnost.

4) Podmínkou toho, aby byly pozemní síly pozemními silami tedy je, že musejí mít do čeho nasednout. Neustále se mluví o tom, že „to, co po nás požadují smlouvy, plníme.“ Skelet tu předvedl zásadní seznam:
Bojové tanky 957
BVP 1367
dělostřelecké systémy 767
Bojové vrtulníky 50
Tak a ne jinak; tohle se od nás čeká a tomu říkají naši smluvní partneři armáda.
Stav je tento (opět díky Skeletovi, který to vytahal):
Bojové tanky 123
BVP 442
Dělostřelecké systémy 179
vrtulníky 15

Takže, spojenecké smlouvy vlastně neplníme. Ty „rychlé roty“ – zaplaťpámbu za ně – jsou jediná funkční věc v celé AČR, zakrývající fakt, že zbytek je víceméně nebojeschopný.
Když vyjdu z vrtulníků a BVP, lze s jistým optimismem tvrdit, že nabízíme spojencům třetinu toho, co bychom měli; s pohledem na dělostřelectvo a tanky je to ještě mnohem horší (osmina?).
V případě napadení to snadno a rychle napravit nelze; zavádění nových zbraní je na měsíce a spíš na roky.
Toto je nejtragičtější problém AČR – že nemá skoro žádné zbraně.
Pátrač tu sám ostatně uvedl, že "Pátračův sen čili 5 brigád", což tvoří jakousi použitelnou armádu, je stále ještě hluboko pod představami této smlouvy Pátračova čísla jsou tedy vlastně nutnost, pokud to má být bráno trochu vážně; první krok ze tmy.

5) S tím souvisí problém druhý, a to je výcvik. Pátračovými slovy řečeno,

odvedenec - tehdy záložník, dnes jelikož nejsou, by to byl z 90% civilista, který kouká jako puk, kde se to ocitl.

Je hezké, že vyčarujeme 100.000 odvedenců, ale ti prostě neumí ovládat opravdovou vojenskou techniku. Trvá to řádově týdny až měsíce. Může se stát, že ty týdny až měsíce mít prostě nebudeme. Vyžaduje to hromadu střelnic, cvičných polygonů, cvičné techniky, munice, instruktorů. Zdá se, že nemáme ani jedno; a shánění tohoto zabezpečení lze rovnou přičíst k těm vlastním týdnům až měsícům výcviku. Ony z toho mohou být snadno roky, a to je v okažiku akutního nebezpečí napadení státu neplatná odpověď.

Podotýkám, že nevhodným a nedostatečným výcvikem trpěla už i ČSLA; paradoxně ale AČR na tento „nevhodný a nedostatečný“ výcvik stále tiše spoléhá. Protože co jiného umí ti odvedenci, co budou koukat jako puci, než to, co se před třiceti lety naučili – snad, možná - v ČSLA?

6) Takže aby to celé k něčemu vedlo; je třeba vytvořit systém, dejme tomu, že se budeme držet Pátračovy brigády (kde bych rád, kdybychom tu práci v příslušmém tématu dotáhli, je zajímavá), a pro tento systém je třeba shánět zbraně už teď, cvičit zálohy už teď – zřejmě formou vojenských cvičení, jak jinak; a během této práce lze dumat nad tím, zda má být brigád pět, deset nebo kolik nám to umožňují - a zároveň požadují - ty smlouvy (stále ještě zlomek toho, co měla ČSLA).
Na tento základ pak má teprve cenu doplňovat nějaké myslivce s flintami.

Pletes se v tech poctech techniky. Ty obrovska cisla (napr.957 tanku) neukazuji kolik MAME mit bojove techniky, ale jako pocty techniky MUZEME mit!