PALBA.CZ

Článok o Štefánikovi musí mať politickú korektnosť nielen vzhľadom k tomu že je publikovaný na dvoch českých vojenských fórach, ale aj z dôvodu zachovania určitej objektívnosti. Čo sa týka Štefánikovej "vraždy" alebo havárie, každý sa môže prikloniť k tomu, čo mu vyhovuje, ale ešte nikde sa oficiálne neprezentujú dôkazy o tom, že sa zistilo, že naozaj bol zavraždený. Ak sa mýlim, napíš o tom viac a daj zdroje, ale nie do tohto vlákna ale do môjho vlákna o Štefánikovi.

Martinko, je škoda, že článok asi žiaden nenapíšeš pri ktorom by sa dalo diskutovať. Privítala by som práve článok o Benešovi a v tomto prípade by si sa nemusel báť, že by si tu bol jediný, ktorý by mal proti nemu výhrady.

Ale autor článku (v tomto prípade Pátrač) má právo popísať tému podľa seba. A on v prvom rade prezentuje vždy vojenské hľadisko a to politické má len ako zákulisie. Pochop, že ako Čech, bude čerpať z českých zdrojov a nebude sa vŕtať v slovenských, ktoré po rozdelení republiky priniesli konečne nejaké svoje korektné zistenia a nezahŕňam do toho žiadne nacionalistické výkriky, ale naozaj serióznu snahu historikov o spísanie slovenských dejín. Ale ide im to pomaly.

Malé odbočenie o snahe spísať čs. históriu zo slovenského pohľadu:
Mala som nedávno v rukách tučnú knihu o Husákovi, po ktorej som dlho pokukovala, že si ju kúpim, ale váhala som, až sa napokon objavila v knižnici, tak som sa zaradovala, že z nej niečo k svojmu článku o Husákovi doplním, ale napokon som to neurobila. A vieš prečo? Nepáčilo sa mi, že jednu kapitolu napísal slovenský historik a druhú český, a tretiu český a štvrtú zasa slovenský atď. Chcela som knihu o Husákovi a období v ktorom pôsobil CELÚ od slovenských historikov. Názory českých historikov ma v tomto prípade na Husáka nezaujímali, pretože tí už o ňom popísali dosť a pár ich názorov v novej knihe o ňom sa mi nepáčili. Knihu som teda ani poriadne neprečítala a vrátila. Takže o Husákovej mladosti síce máme konečne knihu od slovenského historika ale celkovú biografiu máme od čs. historikov. Je síce pravda, že Husák je súčasťou aj českej histórie, ale Slováci by ho konečne mohli popísať zo svojho hľadiska a - neurobili to. Škoda.

Napíš teda ty niečo o politickom pozadí a nemusí to byť ani veľký elaborát. Stačí tomu dať názov, pár svojich názorov, nejaký zdroj o ktorý sa opieraš a dať to zvlášť ako novú tému.

Zemakt píše:jmodrak:

Oni to síce urobili, ale nedisciplinované a neorganizovane.

Oni urobili to, co by zřejmě dnes urobila většina z nás, vyskytujících se v jejich kůži, tjs. vrátit se z toho svinstva domu. Vrátit se bez jakýchkoliv informací či pouze minimálních, s minimálním či často neexistujícím velením domů. Do státu který prakticky neexistoval...., nevím srovnání s Maďary není na místě, pozice jsou zcela rozdílné.

Jinak ohledně druhého dobrovolnického pluku. Super příspěvek, o prvním pluku jsem se zmínil pár příspěvků na zpět, ve zkratce jeden velký problém. Později doplním. Krásně to poukazuje na okolnosti té doby. Nemá cenu si nic nalhávat, startovací pozice čecho-slováků byla opravdu těžká, převelice těžká. Nicméně tehdy obstáli.

Rozpad RU nebol ani "živelný" ani "brutálny". O tom, že sa RU rozpadne sa vedelo už dávno, rádovo týždne predtým. Bol aj dohodnutí dátum - 30.10. 1918. Vtedy ohlásili koniec RU aj ostatné časti. Len "vrtáci" v Prahe niečo zase povrtali o 2 dni skôr ako bola dohoda. Vedel to každý, dokonca aj taký " nímandi, luzéry a nuli" ako bola SNR - Derer, Hlinka, Zoch a spol., ktorý to vyhlásili 30.10. v Martine, ako bola dohoda . O akcii českých "vrtákov" nemali ani potuchy. Taktiež Nemecké vojska z Balkánu sa začali sťahovať tak, aby neprekážali v "nových pomeroch". Ten čas ostatný politici chodili k "svojim" generálom, radili sa a organizovali, ako previesť max. časť armády RU "pod svoje krídla". Preto aj napr. "Juhoslavia" - Chorvatsko, Bosna, Slovinsko , alebo Poliaci, Maďari, Nemci atď. si uchvátili relatívne dosť z koláča. Zároveň boli už určený velitelia a jednotky, ktoré boli oporou nových štátov. Čechom nechýbali generáli, ale politici. Preto ten hendikep vo výzbroji, organizácii a pod.. Dodávkou zbraní pre armádu v rokoch 19-22 sa zaoberal V. Karlický vo svojej práci : Vliv dovozu na vyzbrojováni čsa v letech 1919-1922 v Historii a vojenství 1/66. Na tento článok sa odkazujú všetky neskoršie práce.

Bral jsem to z pohledu RČS vs Maďarsko, tj. vliv na řádné stahování vlastních vojsk vč. výzbroje kdy na jedné straně máš vznikající stát na zelené louce, postrádající základní organizační strukturu, de facto partu skautů včele a na druhé straně stát zavedený mající vše co stát má mít. V tom vidím dost podstatný rozdíl či pozici na tom jak ovlivnit příchod vlastních vojsk. Rovněž tak, a to vlastně i souvisí s výše uvedeným, načasování stahování z fronty. Čs. zůstali, když Maďaři, už pochodovali domů.

Jihoslované to měli domů mnohem blíže, takže k nějakému odzbrojení asi těžko mohlo dojít, Poláci netuším. Ohledně těchto států nemám nastudováno, takže se přít nebudu. Ale faktem třebas je, že polské transporty jezdily přes území republiky ještě krátce po sedmidenní válce a nebyly v souladu s dohodou námi odzbrojování. Taky jsme si na nich mohli škrábnout.

Dodávkou zbraní pre armádu v rokoch 19-22 sa zaoberal V. Karlický vo svojej práci : Vliv dovozu na vyzbrojováni čsa v letech 1919-1922 v Historii a vojenství 1/66. Na tento článok sa odkazujú všetky neskoršie práce.

Aaa, škoda je to dost vousaté, to se asi jen tak nesežene. Každopádně díky za tip .

Dotaz č. II:
Při, dovolím si použít termín "vyhánění" Maďarů ze Slovenska, nějak postrádám aktivitu vlastních Slováků.
Samozřejmě kromě politické deklarace v Martině.
Byla nějaká jiná reálná?

Ovšem, viz výše dobrovolnické jednotky v čele s Gardou slovenské svobody. Z politiků pak zřejmě zaslouží absolutorium Šrobár, ale nejen on. Na druhou stranu výše Pátračem uvedené procentuální zastoupení 15% se mi jeví vcelku nadnesené. Ovšem spočítat to plus minus autobus asi dost dobře nelze.

To ano( dík za připomenutí), ale "garda" je spíše iniciativa z české straně hranice.
Měl jsem na mysli nějakou podporu zevnitř Slovenska.
( samozřejmě vím, jak byly hodnoceny hornouherské pluky R-U)

Stuka píše: Martinko, je škoda, že článok asi žiaden nenapíšeš pri ktorom by sa dalo diskutovať. Privítala by som práve článok o Benešovi a v tomto prípade by si sa nemusel báť, že by si tu bol jediný, ktorý by mal proti nemu výhrady.

A to kolegyně ani netušíš, kolik výhrad proti němu mám já.

Ale já ho posuzuji jako komplexní osobu. Ledacos jsem zde o něm napsal v pracích o českoslovském vojenském plánování a podobně. Ještě před pár lety jsem ho vnímal téměř výhradně negativně. Ale čím člověk více ví, tím více se názory korigují.

Jinak jak jsem si přečetl, ža jsi oběť politické korektnosti? To myslíš vážně, že bys na Palbě nemohla psát věci jak chceš? To by mě mrzelo. Hodně.

Martinko: se mnou nemusí souhlasit nikdo. Ale skutečně nemusí nikdo souhlasit ani s Tvými komentáři a tak jako to musím akceptovat já, musíš i Ty. Pokud budeš psát s odpuštěním výraz to co bude kdokoliv považovat za tendenční, vymyšlené, vylhané a nebo jen blbé, s vervou se do Tebe navezu až se bude kouřit. Ale tady mi to ani nenapadne. Bohužel dokud nedodáš práci o Benešovi ze svého pohledu, nebudu se těmi dle mého nesmysly co jsi o něm napsal zatěžovat.

Kolegyně Stuka Ti může potvrdit, jak jsem jí lezl na nervy s jedním mým starším projektem. A že to bylo od ní slyšet hodně nahlas. Ale nic to nemění na tom, že je mi potěšením se zde s ní potkávat tady na Palbě. Máš možnost. Tak ji využij.

Mirek súhlasím,
ani mne sa názov nepáči, ale už som za môj krátky názor na časť tohto článku zožal dostatok „pochval“, aby som upozornil aj na jeho neprimeraný názov. Ale keď už je to von...
Obsadzuje sa zvyčajne bojom, pučom, anexiou alebo ináč dobité/získané cudzie územie, skrátka kolónia. Slovensko (Pátrač preferuje „Horné Uhorsko“) bolo plnoprávnou súčasťou novovzniknutého štátu a bolo potrebné ho len „vyčistiť“ od zvyškov bývalého zriadenia.
Pravda, len keď sa na novovzniknutý štátny útvar nedívame očami Ottovho náučného slovníka.

Pátrač, Zemakt, Mirek,
Pátrač v odpovedí na moju pripomienku, že v članku nebola o Štefánikovi – organizátorovi našich légii - ani len zmienka, tvrdí, že Štefánik nemal na tom („obsazovaní“ Horních Uher) žiadnu zásluhu, ktorá by za zmienku stála.
Kolegiňa Stuka však vo svojom článku podrobne rozpísala Štefanikovu mravenčiu prácu pri zakladaní č-s légii vo Francúzsku, Taliansku, Rusku - budúcej to armády Č-S. Zorganizoval ich vybavenie/vyzbrojenie, ako aj čo najrýchlejší transport domov.
Dôsledná Stuka tiež uvádza národnostné složenie niektorých légii, kde bolo (keď sa nemýlim) 40, až 60% Slovákov.
Pravda, neviem, či, a ako boli tieto zahraničné légie po príchode domov zreštrukturované a kde nasadené (veď aj oblasti nemeckej menšiny bolo treba „obsadiť“), ale v samotnej akcii na Slovensku mohol ich počet byť ďaleko vyšši, ako uvádza Zemakt.
(Dúfam, že nebudem vyzvaný, aby som o tom napísal článok.)

Kolega Jmodrak,
potešili ste ma tým, že aspoň niečo sme vtedy, na tom (zaostalom) Slovensku spravili dobre.
Dodržali sme dohodu!
A to nevie každý

Kolegiňa Stuka,
ženy si vážim, lebo čím som starší, tým viac som presvedčený, že boli zoslané na zem preto, aby ľudstvu pripomínali krásu a nehu. (Pravda, aj Stvoriteľovi sa sem-tam vyšmikne nejaký nepodarok.)
Nechcem Vám priťažiť, ale bol som odkázaný na Váš článok, ktorý sa vo veľkej miere dotýka obsahu Pátračovho článku, preto odpovedám tu, odkiaľ iniciatíva vzišla.

Podľa môjho názoru, „politická korektnosť“ je pliagou 21.storočia a hádam najväčšou demagógiou aka-kedy bola.
Najlepším príkladom toho je snáď prípad new yorkských dvojičiek. Celý svet pozná oficiálnu verziu ich zrútenia. Ale aj keby sa všetci v USA registrovaní stavební inžinieri-statici, plus všetci registrovaní experti na kontrolovanú demolíciu podpísali pod petíciu vláde USA, že dvojičky sa zrútili nie kvôli nárazu lietadiel, ale, že to bola controlovaná demolícia, aj tak by oficiálna verzia zrútenia dvojičiek nebola odvolaná.

Podobne je to so Štefánikovou havariou. Niekto, komu na tom veľmi záležalo, poriadne „pozametal“, postaral sa, aby žiadne dôkazy, svedkovia o streľbe na lietadlo nezostali. O tom ste určite čítali v zdrojoch, ktoré uvádzate a preto nežiadajte odo mňa nemožné. Existuje však kopa nepriamych dôkazov, indícii, ktoré k takému záveru vedú. A o tých určite viete.
Je škoda, že ste ináč vynikajúcu štúdiu museli podriadiť „politickej korektnosti“.

Vzhľadom k tomu, že som v minulosti strávil mnoho hodín s „knipľom“ v ruke, dovolím si poznamenať, že varianta jeho smrti, ktorú ste si kvôli politickej korektnosti zvolili, je asi z nich tá najnaivnejšia.

Ďakujem za ponuku napísať niečo o Benešovi, ale pretože s jeho „láskou“ k Slovákom sa nikdy netajil, nemohol by taký článok, aj keby bol úplne pravdivým, byť na tomto fórume cenený. Naviac, keď Beneš je Pátračovým favoritom je to pozvánka na spustenie (protislovenského) „tsumani“.

Nakoniec prichodí sa mi poďakovať za jednu VEĽKÚ pravdu, ktorú ste v odpovediach k pripomienkam čitateľov Vášho článku napísali, ale zároveň Vás žiadam o prepáčenie, ak budete mať z toho problémy. Nepíšem to s úmyslom, aby som Vám poškodil.
Vyjavili ste, voľne povedané (to nie sú Vaše slová, ale to sa znich dá priamo odvodiť), že

„nacionalistom“ môže byť iba Slovák.
Aj ja mám, pri čítaní na tomto fórume, niekedy také pocity.

Martinko:
Na použitém pojmu - vyhnání-, či -obsazení- můj dotaz nestojí.
( ono je to putna, jaký výraz jsem použil)
Jeho těžiště je v následující části věty.

jmodrak píše:Len "vrtáci" v Prahe niečo zase povrtali o 2 dni skôr ako bola dohoda. Vedel to každý, dokonca aj taký " nímandi, luzéry a nuli" ako bola SNR - Derer, Hlinka, Zoch a spol., ktorý to vyhlásili 30.10. v Martine, ako bola dohoda . O akcii českých "vrtákov" nemali ani potuchy.

Jen drobný detail: Nešlo o žádné "vrtáctví". Když bylo vyhlášeno příměří, resp. císař Karel I vypověděl spojenectví s Pruskem, a přijal podmínky pr. Wilsona, stalo se to, že to bylo v Čechách vyhlášeno 28. října (dva dny poté).
Lid to mylně považoval za vyhlášení samostatnosti, což svědčí o tom, že nálady v obyvatelstvu této části budoucí republiky (nejen Češi, ale i Němci a jiné národnosti, např. na Těšínsku se v té době i Poláci nadšeně účastnili) byly jednoznačně "rakousko rozbíjecí".
Do Prahy začaly z krajů už od časného rána docházet zprávy o shazování "orlic" z pošt a jiných úřadů, o vyvěšování tehdy červeno-bílých (stejných jako dnes Polská) vlajek a rozsáhlých lidových oslavách samostatnosti.
No tak co už mohli dělat... nezbylo jim než tu republiku vyhlásit hned.

Pro moderátora: Ano, máš pravdu a já někdy reaguji neadekvátně. Palba je jaká je a já jsem jaký jsem. A někteří jiní jsou taky jací jsou.
Ale - na svou obhajobu dodám cintát: "Pokud někdo tvrdí, že kdyby byla Země placatá, musela by kočka mít pět nohou, můžeme o tom diskutovat. Tvrdí-li ale někdo, že Země je určitě placatá protože kočka má pět nohou, není čas na diskusi ale na facku." Chesterton.
Proto se neomlouvám. Ctím takové věci jako Occamova břitva apod. a tvrzení že Štefánik byl zprovozen ze světa takovým debilním způsobem okomentuji již ze zásady. Není to o tom zda byly či nebyly pokusy o jeho zabití, je to o tom že konkrétně jeho smrt nastala způsobem který při použití zdravého rozumu vylučuje konspirační teorii.

Mirek58 píše:To ano( dík za připomenutí), ale "garda" je spíše iniciativa z české straně hranice.
Měl jsem na mysli nějakou podporu zevnitř Slovenska.
( samozřejmě vím, jak byly hodnoceny hornouherské pluky R-U)

Garda nebola iniciatíva "zo strany" hranice, ale SNR. To, že sa píše hlavne o "prihraničných" je dané tím, že boli víťazne. Na porazených história "zabúda". Čo sa týka koordinácie,zase "zlyhali" český politici, ktorí už v predbežných jednaniach vo Viedni súhlasili, že vojenský obsadia Slovensko, ale tak "nejak" česky, t.j. veľa slov, málo činov. Samozrejme, maďarský politici vedeli koľko "bije" a tak aj prijali adekvátne opatrenia už od 16.10., napr. Martinská posádka bola "doplnená" "verným" plukom z Maďarska. SNR napriek tomu dokázala zorganizovať verné jednotky, ktoré však boli rýchlo eliminované Maďarmi. Napr. v B. Bystrici si to "gardisti" rozdali medzi sebou v niekoľko hodinovej prestrelke, samozrejme víťaz bol jasný. Jednotky to boli rôzne, od družstva až po prápor, záležalo, koľko vojakov sa nachádzalo v oblasti. Odhady hovoria, že k 10.11 bolo pod velením SNR okolo 2500 mužov +-, v polovici novembra až 5000, z toho 3000 na Liptove a Turci. Vpád Maďarov, resp. znovu obsadenie územia po 14.11. znamenal koniec pre väčšinu týchto jednotiek, ktoré na tom boli ešte biednejšie ako české podobné jednotky. Prispelo k tomu aj to, že Štika defakto rozpustil, resp. "neprijal" tieto jednotky do svojho vojska, namiesto toho chcel budovať "slovenskú armádu" na Morave. Čo spolu s biednym stavom českých jednotiek znamenalo v podstate kolaps týchto jednotiek. Až na pár "víťazných" výnimiek, ktoré vstúpili do histórie, ostatné jednotky zanikli a ich znovu sformovanie prišlo až v decembri. Ale to už bolo v novej armáde a hlavne s legionármi.

Alfik -bolo to "vrtáctvo", ak sa dohodneme na 30.10, tak žiadny 28.10 . Jasné, že máš pravdu, ale iba to ukazuje, že vtedajší politici to nemali v "rukách", bolo to živelne a neorganizované.

Ach jo. Martinko, jsem dalek toho, abych někoho poučoval, sic mám sám co dohánět, ale něco málo štúdia nejen slovenských periodik by neuškodilo. Zrovna tak, by možná bylo lepší číst příspěvky alespoň dvakrát po sobě, než rovnou odpovídat.

Takže, otázka která je nastole. A jaký byl vlastně procentuální poměr Čechů vůči Slovákům v prvním kole obsazování Slovenska?

Dôsledná Stuka tiež uvádza národnostné složenie niektorých légii, kde bolo (keď sa nemýlim) 40, až 60% Slovákov.
Pravda, neviem, či, a ako boli tieto zahraničné légie po príchode domov zreštrukturované a kde nasadené (veď aj oblasti nemeckej menšiny bolo treba „obsadiť“), ale v samotnej akcii na Slovensku mohol ich počet byť ďaleko vyšši, ako uvádza Zemakt.
(Dúfam, že nebudem vyzvaný, aby som o tom napísal článok.)

- ruské legie v rusku
- francouzské legie na cestě
- italské legie na Slovensku
- slovenští dobrovolníci v americké armádě, irelevantní

takže můj odkaz na patnáciprocentní podíl Slováků "tipnutý" Pátračem! Je pouze odkazem na Pátračovo číslo. Osobně se domnívám, že ono číslo nepřesáhlo ani deset procent. Proč? Protože v této době jedinou jednotkou Slováků schopnou boje byla Slovenská garda alias Garda Slovenkej slobody, zárodek 1. slovenského pluku. O velikosti cca jednoho praporu. Takže asi tak.

K tomu dodržení či nedodržení dohody k 30. říjnu. Nebudu opakovat Alfíka. A narozdíl od jiných já po tobě článek chtít nebudu, stačí si jenom něco přečíst, nebo lépe chápat smysl psaného slova, howgh.

jmodrak píše:Jasné, že máš pravdu, ale iba to ukazuje, že vtedajší politici to nemali v "rukách", bolo to živelne a neorganizované.

Ano, naprosto souhlasím. Nic moc se od té doby nezměnilo, což?

Mirek,
to je v poriadku,
ja som sa vyjadril k prvej časti Vašej vety

Martinko píše: Najlepším príkladom toho je snáď prípad new yorkských dvojičiek. Celý svet pozná oficiálnu verziu ich zrútenia.

Toto je tak možná nejlepší příklad argumentačního faulu "argumentum ad populum"...( Cely svět pozná... Všichni vědí... Většina tvrdí.... )

Pátrač napísal:

Jinak jak jsem si přečetl, ža jsi oběť politické korektnosti? To myslíš vážně, že bys na Palbě nemohla psát věci jak chceš?

Akáže obeť? To slovo z mojej strany nepadlo. Nejak sme si asi nerozumeli. Vynechaj prívlastok "politická" a ostane korektnosť. Tú je potrebné dodržiavať v každej debate, pokiaľ nechcem vyvolávať flame wars. A v politickej debate to platí dvojnásobne. Ale keby som písala článok napr. o Havlovi na slovenské fórum, môžem viac pritvrdiť a nik by mi nedal ban ani by ma neupálil. Na českom fóre, ale ak by som písala o Havlovi, musím nutne zachovať (zo slušnosti) určitú korektnosť, rešpektovať väčšinu tých, čo ho majú vo vážnosti a plus navyše (a to znova opakujem) tá moja korektnosť by vychádzala aj z potreby držať sa určitého stupňa objektivity. (Takže ani na slovenskom fóre by nebol môj článok o Havlovi len negatívny).

Tým zároveň aj odpovedám Martinkovi. Osobne neverím, že Štefánik bol zavraždený. Na mojom názore ale tak veľmi nezáleží. Ak by som ale aj verila, že zavraždený bol, keďže dôkazov niet, musím z hľadiska korektnosti uviesť, že dôkazov niet a z hľadiska objektivity musím uviesť, že mohlo ísť o nešťastnú náhodu. Keďže ale neverím, že bol zavraždený, v mojom článku o Štefánikovi sa o domnienke, že bol zavraždený nedočítaš. Pripúšťam ale že je možné, že raz vyjdú najavo iné skutočnosti. Do tej doby sa budem držať školskej šablóny a pretože som slušná, nebudem na českom fóre zbytočne a bez dôkazov vypisovať, že je možné, že ho zavraždili zlí Česi. Na slovenskom fóre by som túto verziu pripísala, pretože viem, že mnohí Slováci si to myslia, ale na českom fóre je to zbytočné.

Takže z mojej strany je to celé len o korektnosti a slušnosti a držania sa známych faktov. Pochopili sme sa dúfam.

Týmto si myslím, že je debata o korektnosti vyčerpaná a diskusia môže prebiehať smerom k vojenským záležitostiam daného obdobia.

Dám sem niečo z pamäti. 2. čs. peší pluk dobrovoľnícky vznikol z 2. praž. dob. práporu, 1. Severočeského pr.- 1 stotina Ž. Brod, 2.stotiny Klatovy a 2 východočeského pr.-1 stotina podkrkonošská,1 nymburská a 1 vysokomýtska. Vzniká 19.12. zlúčením pražského práporu a "českého pluku" , ktorý tvorili severo a východočeský prápor. Pluk bol zrejme poprvýkrát raz spolu, keď ho rozpúšťali, dovtedy jednotlivé prápory boli samostatné. 2. pražský pr. sa formuje už od 28.10.v Josefských kasárnach( známe ako k. J. z Podebrad dnes Palladium), avšak na rozdiel od 1 p.d.pr.(k. Vršovice) sa je ho sformovanie preťahovalo. Bol to, na rozdiel od 1.d.pr. taký "smolný" prápor. V J. kasárňach sa formovala aj srbsko čiernohorský oddiel. Kasárne boli po 28.10. dosť zdemolované "hnevom ľudu".

1. Nábor. Agitovalo sa kde sa dalo. U "kone na Václaváku", v električkách, po krčmách.Napr. 5 poddôstojníkov - 3x desiatnik, čatar a šikovateľ sa opili a vyhlasovali, že pôjdu na Maďarov (platil verbovač). Ráno im to ich spolupijáci pripomenuli a tak, aby nestratili "glanc", šli sa zapísať. Ďalším trikom bolo, že verbovač šiel, či peši alebo MHD, mestom. Vtedy bolo v móde mať národne farby na oblečení. Každý nosil stuhy, kokardy a iné prívesky. Len verbovač nemal nič. Keď mu bolo od vlastencov vyčítané, že nemá nič, odvetil, že ostatný ich majú toľko, že visia z oboch klop kabátov, ale zohnať pár ľudí na front je nemožné. Potom zahájil preslov. Zakončil - "Raději sviňte ty tretky a pojeďte s námi na pomoc ....."
2. Vstup do práporu. Prápor sa skladal z dobrovoľníkov - bývalých c.k. vojakov, ktorý boli v Prahe. Nemuseli byť z Prahy, často to boli vojaci z Pražských nemocníc. Tu dobrovoľník zložil prísahu do rúk 2 poručíkov a šiel fasovať veci k šikovateľovy. Hodnosti boli počeštené Rakúske. Všetci si tykali a oslovovali "bratře". Kto môže, má bývať mimo kasárne, pretože boli nefukčné a nebol dostatok miest pre všetkých. Prihlásilo sa 2000 dobrovoľcov, ale stav bol okolo 600 vojakov. Ostatný vyfasovali veci a už sa neukázali. Pikošky - v jednotke boli aj 2 ženy, "Amazónky" -Otýlia a Hermína V., sestry, ktoré doprevádzali svojich milých na front. V jednotku sa votrel 15-16. mladík - Emerich, tvrdiac že je frontový vojak. Nikto po ňom nechcel doklady, tak sa na to prišlo až v roku 1919, kedy prebiehala reorganizácia a preverovanie súvisiace so začleňovaním do ČSA. Bol platným rozviedčikom. Žold vojaka bol relatívne slušný - do 7 korun na deň, Maďari platili od 5 do 10 korun.