PALBA.CZ

Pouze doplním - balonová plachta existuje, v tomto případě vznikl výraz balonet asi z nepřesného překladu názvu této plachty z AJ ( baloon sail) nebo z NJ ( ballon kluver ). Z balonové plachty se časem vyvynuli zde zmiňované kosatky, spinakry a dlaší..

Vůbec jsem nepochopil v jaké souvislosti jste do řiditelnosti balónu/nů namontovali balonet.

Balonet je: https://cs.wikipedia.org/wiki/Balonet

Ále nic důležitého... Kolega napsal, že balonet je plachta.
Podle všeho se jedná o to, že jachtaři někdy spinakr nazývali (možná nesprávně) balonetem...

Včera jsem se na to ještě ptal jednoho zasloužilého jachtaře, který mi více méně potvrdil, že dříve se pro plachty typu Spinakru používalo označení balon. Mělo to však co do činění s materiálem plachty. Pravda je, že dříve za komárů se prakticky vše dělalo jako home made což by bylo vcelku pochopitelné

Mládenci a panny, dovolte, abych přerušil reklamu filmem.

Obrázky nebudou, bojím se, že mají copyrighty.

Wellman a Arktida

Walter Wellman, novinář, výzkumník a dobrodruh, toužil stanout na severním pólu, místě, kam dosud nevkročila lidská noha.

Nejprve organizoval dvě pozemní expedice se psy a saněmi. První, v letním období roku 1894, skončila nezdarem pro téměř neschůdný terén-tající led, kupy ledových ker a kanály volné vody. Druhou, která začala v roce 1899 po skončení polární noci, ukončil jev označený jako "ledotřesení (icequake)", který zničil část vybavení expedice.
Již při první expedici uvažoval Wellman o použití letadla pro cesty Arktidou. Později napsal: "Při tlačení a tahání těžkých saní a lodí přes nerovný led na této expedici mě poprvé napadla myšlenka použití vzdušného plavidla v arktickém výzkumu. Často jsem se díval do vzduchu a přál si, abychom měli nějaké prostředky putování tou královskou cestou, kde nebyly ledové pahorky, kanály (leads) otevřené vody a jiné překážky rychlému postupu."

V roce 1905 se Wellman seznámil s francouzskou vzducholodí Lebaudy. V té chvíli si byl jist: našel prostředek k cestě na "vrchol světa". Obstaral si potřebné finanční prostředky a zadal ve Francii u Godarda stavbu vzducholodě. Pro základnu polární výpravy zvolil na Dánském ostrově na Špicberkách místo, odkud startoval ke svému nešťastnému letu Andrée. Základna byla nazvána Camp Wellman.

Vzducholoď, pojmenovaná America, byla neztuženého typu. Plynové těleso o délce 50,3 m a největším průměru 15,8 m mělo objem 7300 m3. Obal byl složen ze tří vrstev pogumované tkaniny (byl také popsán jako složený ze tří vrstev tkaniny spojených gumovou disperzí). Popis vnitřního vybavení tělesa (balonety, ventily, trhací šev) nebyl v dostupné literatuře nalezen, jednotlivá zařízení byla zmiňována jen, když byla použita. Vodík pro naplnění tělesa byl získán reakcí kyseliny sírové a železných pilin.
Pod obalem byla zavěšena asi 16 m dlouhá gondola; skládala se z uzavřeného prostoru pro posádku a motory a z plošin pro uložení polární výzbroje. Závěsná lana gondoly byla upevněna na pásu, všitém do obalu. Pohonné vrtule byly dvě, jedna na přídi a jedna na zádi gondoly; každou otáčel samostatný motor. Uvádějí se také tři motory; domnívám se, že v tom případě byl k pohonným motorům připočítán "oslík (donkey engine)", pomocný motor, pohánějící dmychadlo pro plnění balonetů a případně dynamo. Směrové kormidlo bylo zavěšeno na lanovém systému obalu.
Pro udržování stálé výšky vzducholodě nad zemským povrchem zamýšlel Wellman použít zařízení, které označil jako "equilibrator or stabilizator". Překlad anglického slova "equilibrium" je "rovnováha" nebo "vyvážení". V podstatě jde o ohebnou (lano, hadice) nebo článkovou (řetěz) sestavu, zavěšenou pod aerostatem a vážící úměrně změně vztlaku aerostatu zpravidla vlivem teploty. Část equilibratoru ležela na zemském povrchu. Když aerostat stoupal, zvedal equilibrator z povrchu, tím vzrůstala hmotnost aerostatu do okamžiku, kdy se vyrovnala vztlakové síle. Pokud aerostat klesal, postup byl obrácený. Zařízení výhodně nahradilo udržování výšky aerostatu odhazováním přítěže a vypouštěním nosného plynu; to by u dlouhodobých letů značně zkomplikovalo přípravu letu.
Vzducholoď byla dodána na Špicberky v červenci roku 1906. Ukázalo se, že měla vážné vady - při testech se rozpadly (fell apart) motory. Proto byla vrácena do Francie k úpravám.

Úpravy probíhaly v zimě roku 1906, dohlížel na ně Melvin Vaniman-americký fotograf, dobrodruh a vzduchoplavec, Wellmanův společník při několika letech. Do obalu byl vsazen nový díl o délce 6.1 m. Tím se zvýšila délka vzducholodě na 56,4 m a objem na 7700 m3. Vaniman zrušil původní gondolu Louise Godarda a vytvořil novou, postavenou z ocelových trubek a dřeva vyztuženého ocelí. Gondola měla průřez písmene V, byla 35 m dlouhá a v horní části 3,66 m široká. Kýl gondoly tvořila palivová nádrž na 4542.5 litru (1200 US galonů) benzínu. Gondola byla potažena nepromokavým plátnem. Dva slabší motory nahradil jeden, automobilový čtyřválec Lorraine-Dietrich o 75 koňských silách. Byl v gondole uložen napříč a ke každému konci klikové hřídele byla připojena pohonná hřídel jedné vrtule. Vrtule byly namontovány v jedné úrovni na výložnících na bocích gondoly. Směrové kormidlo bylo pověšeno na záď gondoly, na jejím stropě byla umístěna velká vodorovná stabilizační plocha (možná i s výškovým kormidlem). Vzducholoď měla praktickou nosnost 8,5 tuny a mohla uletět 3500 km rychlostí 29 km/h.

V létě roku 1907 Wellman se vzducholodí a s celou výpravou opět dorazil na základnu na Dánský ostrov. Počasí však bylo pro let nepříznivé, umoudřilo se až začátkem září. 7. září byly do gondoly naloženy zásoby potravin na rok, saně a deset eskymáckých psů. Nakonec nastoupili Wellman, Vaniman a navigátor dr. Felix Rosenberg. Malý vlečný parník vytáhl Americu na volné moře a pak se vzducholoď vydala vlastní silou k severu. Let nejprve probíhal dobře. Pak se otočil vítr a přišla sněhová vánice. Teď se ukázalo, že vzducholoď není optimálně navržena pro arktické podmínky; výkon motoru byl naprosto nedostatečný a řídící plochy byly příliš malé. Wellman napsal: "Bylo nemožné udržet vzducholoď v jednom směru". Posádce nezbývalo nic jiného, než přistát; Vaniman zastavil motor a nechal vzducholoď unášet nad pevninu. Když se vzducholoď dostala nad vhodný terén, vypouštěl Vaniman ventilem z obalu vodík a těsně před dosednutím otevřel obal trhacím švem (anglický text uvedl "the engineer pulled another rope attached to a ripping knife, which slashed huge rents in the envelope (inženýr zatáhl za jiné lano připojené k páracímu noži, který rozřízl ohromné trhliny v obalu)"). Když dorazila loď, posádka i vzducholoď byly úspěšně dopraveny na základnu.
Pokus o let k pólu trval o málo více než tři hodiny, vzducholoď přistála asi 15 km severovýchodně od základny. Bouře trvala několik dní, takže rozhodnutí přistát všichni uvítali jako "zásah boží prozřetelnosti".

Vzducholoď se opět vrátila do Paříže, kde prodělala další vylepšení: do gondoly byl instalován druhý motor, osmiválcový letecký motor E. N. V. o výkonu 60 koňských sil. Na boky gondoly přibyl druhý pár vrtulí, který byl naklápěcí-tah vrtulí bylo možno nasměrovat teoreticky do libovolného směru. Bylo zvětšeno směrové kormidlo - ke stávající ploutvi přibyly dvě rovnoběžné desky.

Výprava se vrátila do Campu Wellman v červenci roku 1909. Tam našla vichřicemi poničený hangár pro vzducholoď; kvůli opravám mohla být vzducholoď připravena k dalšímu pokusu o let k severnímu pólu až 15. srpna. Znovu byly naloženy zásoby potravin, psi, sáně a malý člun. Posádku tentokrát tvořili Wellman, Vaniman, ruský vzduchoplavec a mecenáš Nikolaj Popov a Vanimanův švagr Louis Loud.
Let opět začal úspěšně. Po nějaké době letu se utrhl equilibrator; vzducholoď po ztrátě půl tuny zátěže začala rychle stoupat. Loud zpanikařil a otevřel výpustný ventil vodíku. Než se mu podařilo lano od ventilu vytrhnout z rukou, byla už vzducholoď zase blízko hladiny moře.
Let vzducholodě pozorovala posádka expediční lodě Farm. Podle neobvyklých manévrů usoudil velitel expedice, že vzducholoď má potíže, a vedl loď ke vzducholodi. Ze vzducholodě bylo spuštěno tažné lano a loď ji začala vléci do Campu Wellman.
Když vzducholoď dorazila na základnu a byla vytažena na břeh, začal jeden z osazenstva základny demontovat motory. V té době prorazil Wellman čelo benzínové nádrže, aby vypustil benzín. Odlehčená, nezajištěná vzducholoď začala stoupat. Přitom se odtrhlo plynové těleso od gondoly. Gondola se rozbila o zem, plynové těleso vystoupilo do velké výšky, kde explodovalo vlivem vnitřního přetlaku.
Wellman hned začal plánovat návrat na Špicberky s ještě větší vzducholodí. Ale když se vrátil do Norska a dozvěděl se, že Cook nárokoval dobytí severního pólu, zanechal svých snah.

Může být pokračování Wellman a Atlantik, ale to už je jiné vlákno.

Vďaka Vodouch za doplnenie. Tie drevené kocky - nevieš čo to bolo? Pozri na prvú fotku - nie sú tie kocky - tá čudná akoby hadica pod vzducholoďou?
Tu je pohľad na spodok Ameriky. (zdroj: http://www.loc.gov/pictures/item/2002722163/resource/)



A tu je pohľad z Trentu aj so zábradlím.

Je to zde stále zajímavější.

Stuko, o myslíš, mohl by sem dát Vodouch i to pokračování Welmana? Bylo by to sice mimo téma, ale zase by to rozšířilo už tak velmi zajímavý soubor informací. Zvaž to a pokud ano, drcni do Vodoucha. Mě by to zajímalo.

Stuka píše:Vďaka Vodouch za doplnenie. Tie drevené kocky - nevieš čo to bolo? Pozri na prvú fotku - nie sú tie kocky - tá čudná akoby hadica pod vzducholoďou?

Jak vyplývá z textu, je to pohled na Americu po úpravě z roku 1906. Jsem si jist, že hadice pod gondolou je aspoň část equilibratoru (zjistím, jakou délku equilibratoru používali).
Dřevěné plováky byly použity u Americy při pokusu o přelet Atlantiku. Tam byl equilibrator složený z plechových nádrží naplněných benzínem. Měrná hmotnost equilibratoru byla malinko nižší než hustota mořské vody, proto se domnívám, že dřevěné plováky byly přidány proto, aby equilibrator opravdu plaval. Stabilizace výšky funguje nejlíp, pokud aerostat zvedá equilibrator ze zemského povrchu. Pokud by byl equilibrator ponořený (visel by ve vodě), zvedaná hmotnost by byla snížena o vztlakovou sílu, působící na ponořenou část equilibratoru. Pokud by byla vztlaková síla zanedbatelná, stabilizace by nefungovala-zvedaná hmotnost by se neměnila.
Byl bych vděčen za případné připomínky k poslednímu odstavci textu. Jde o mé domněnky a našinec (s výjimkou politiků - OT ) není neomylný.

Později:
připomínkuji si vlastní text. Podle textu později nalezeného měly dřevěné bloky nahrazovat postupné snižování hmotnosti equilibratoru, jak byly benzínové nádrže postupně vyprazdňovány do hlavní palivové nádrže vzducholodě.

Pátrač píše:Stuko, co myslíš, mohl by sem dát Vodouch i to pokračování Welmana? Bylo by to sice mimo téma, ale zase by to rozšířilo už tak velmi zajímavý soubor informací.

Případně by se (pokud už něco takového není) mohlo založit něco jako Dálkové lety. Tam by se dala uvést spousta zajímavostí: Vimy, R34, Earhartová, ale taky Čkalov, Gromov, Levaněvský a možná ještě spousta témat, se kterými jsem se ještě nesetkal.

Ale jakožto (převážně) "vzducholodník" se necítím kompetentní

vodouch píše:

Pátrač píše:Stuko, co myslíš, mohl by sem dát Vodouch i to pokračování Welmana? Bylo by to sice mimo téma, ale zase by to rozšířilo už tak velmi zajímavý soubor informací.

Případně by se (pokud už něco takového není) mohlo založit něco jako Dálkové lety. Tam by se dala uvést spousta zajímavostí: Vimy, R34, Earhartová, ale taky Čkalov, Gromov, Levaněvský a možná ještě spousta témat, se kterými jsem se ještě nesetkal.

Ale jakožto (převážně) "vzducholodník" se necítím kompetentní

Ukrutně se přimlouvám!!!!

Pokiaľ by sem Vodouch chcel hocičo pridať ešte ohľadne Wellmana, budeme len radi.
Ja som zatiaľ len zbežne pozrela jeho let cez Atlantik, ale tuším nedopadol slávne a po záchrane účastníkov, Amerika zmizla nevedno kam? Možno som si to ale len pomýlila.

Ohľadne diaľkových letov - vlákno by to bolo určite zaujímavé, len či by si vlastne každý z tých účastníkov nezaslúžil článok zvlášť - to som si nie istá. Na niektorého z nich by som si trúfla napísať o ňom článok, ale literatúru nemám, takže zdroje by boli len z internetu, čo je troška nosenie dreva do lesa. A zhrnúť lety v jednom článku, to si netrúfam, k tomu nemám žiadne technické vedomosti a bola by to pre mňa práca ako na kostole, aby to malo aspoň trocha hlavu a pätu.

Zato Vlastimil Čech by mohol také vlákno založiť - len s nejakým základným pokecom, netreba vždy článok a my by sme sa pridali. Apropo Vlastimil, zadal si hádanky

1-dítě řiditelného draka vychýlí do strany oproti směru větru. (je to možné? co myslíte? )
2-kam budou směrovat šňůry, které dítě drží? Opravdu si myslíte, že po větru, nebo směrem ke drakovi vychýlenému stranou? (co myslíte? )
3-kterým směrem šňůry spojující děcko a draka tahají? Po větru, nebo směrem ku drakovi? (co myslíte? )
4-když se děcko tahu podvolí a udělá krok směrem tahu šňůr pohybuje se tím (ku směru větru šikmým) směrem nejen děcko, ale i drak (je to tak, co myslíte? )
5-a co když těch kroků udělá víc? Kterým směrem se budou oba pohybovat? (co myslíte? )

Daj aj odpovede. Ja odpoviem prvá - sebe na hanbu - pretože tomu moc nerozumiem, takže niečo dám len z brucha.

1. Myslím si, že je to možné, ale o veľa nevychýli.
2. Smerom ku drakovi.
3. Premýšľam, ako to bolo, keď som kedysi stála na lúke s drakom a veru mala som chuť po Vlastimilových otázkach hneď už aj si ísť znova pustiť draka - ale fakt neviem. Smerom ku drakovi?
4. Asi i drak.
5. Šikmo k vetru.

Stuka píše:Pokiaľ by sem Vodouch chcel hocičo pridať ešte ohľadne Wellmana, budeme len radi.
Ja som zatiaľ len zbežne pozrela jeho let cez Atlantik, ale tuším nedopadol slávne a po záchrane účastníkov, Amerika zmizla nevedno kam? Možno som si to ale len pomýlila.

Ohľadne diaľkových letov - vlákno by to bolo určite zaujímavé, len či by si vlastne každý z tých účastníkov nezaslúžil článok zvlášť - to som si nie istá. Na niektorého z nich by som si trúfla napísať o ňom článok, ale literatúru nemám, takže zdroje by boli len z internetu, čo je troška nosenie dreva do lesa. A zhrnúť lety v jednom článku, to si netrúfam, k tomu nemám žiadne technické vedomosti a bola by to pre mňa práca ako na kostole, aby to malo aspoň trocha hlavu a pätu.

Zato Vlastimil Čech by mohol také vlákno založiť - len s nejakým základným pokecom, netreba vždy článok a my by sme sa pridali. Apropo Vlastimil, zadal si hádanky

1-dítě řiditelného draka vychýlí do strany oproti směru větru. (je to možné? co myslíte? )
2-kam budou směrovat šňůry, které dítě drží? Opravdu si myslíte, že po větru, nebo směrem ke drakovi vychýlenému stranou? (co myslíte? )
3-kterým směrem šňůry spojující děcko a draka tahají? Po větru, nebo směrem ku drakovi? (co myslíte? )
4-když se děcko tahu podvolí a udělá krok směrem tahu šňůr pohybuje se tím (ku směru větru šikmým) směrem nejen děcko, ale i drak (je to tak, co myslíte? )
5-a co když těch kroků udělá víc? Kterým směrem se budou oba pohybovat? (co myslíte? )

Daj aj odpovede. Ja odpoviem prvá - sebe na hanbu - pretože tomu moc nerozumiem, takže niečo dám len z brucha.

1. Myslím si, že je to možné, ale o veľa nevychýli.
2. Smerom ku drakovi.
3. Premýšľam, ako to bolo, keď som kedysi stála na lúke s drakom a veru mala som chuť po Vlastimilových otázkach hneď už aj si ísť znova pustiť draka - ale fakt neviem. Smerom ku drakovi?
4. Asi i drak.
5. Šikmo k vetru.

Samozřejmě, milá Stuko, máte pravdu! Ty otázky jsem dal více-méně řečnické, aby se kolega uvědomil, že FYSIKÁLNĚ lze pro ČÁSTEČNÉ řízení vzdušného plavidla vlečení lana po hustějším prostředí (a tím také zpomalení) použít. Princip je v tom, aby se směrově ovlivňovaný (nemohu říct přímo "řízený") stroj pohyboval jinou rychlostí, než jeho prostředí.
Tedy například: Loďku v proudu řeky můžete řídit jen tehdy, pohybuje-li se (vzhledem k vodě). Tedy musíte aspoń trošku veslovat. Nebo trošku brzdit o dno, ABY VODA KOLEM LODI PROUDILA.
Snažil jsem se kolegu ponouknout k tomu, aby si sestavil graficky obrazec rozkladu silového. Ale nedal si říci. Tedy jsem se osmělil použít tento přenázorný příklad, sestávající z jednotlivých bodů, které by ho měly přivést k pochopení. Protože se neozval, soudím, že jsem byl v podání učební látky úspěšný. Jsem hrdý a raduji se! Osvěty je nám všem třeba.
-------------------------------
Finta u řízení vorů je prý ta, že zpočátku vor pluje pomaleji než proud řeky, a ta jejich "kormidla" působí opačně. Až se vor rozjede o trošku rychleji než voda, pak se ta "kormidla" používají normálně. Když mi to chlapci řekli, tak jsem si myslel, že vtipkují: jak může jet vor, nebo bezmotorová loď rychleji než proud, který je nese?
No, vlastně jednoduše: Aby voda v řece tekla, musí být "S KOPCE"! A ty rozdíly výšky hladiny nejsou vždycky úplně tak malé. Zkuste změřit nivelací... nebo mrkněte aspoň do mapy...Takže i to bezmotorové plavidlo jede dolů svahem, po nakloněné rovině-hladině a může se tedy pohybovat o něco rychleji, než sama voda.
Tohleto mám od plavce a šífaře z Labsko-Oderské. Zní mi to rozumně, ale obhajovat to nebudu, jak jsem koupil, tak prodávám. Snad mne netahali za fusekli
------------------------------------
Pokud se týká článku o vzduchoplavbě, netroufám si. Jsem-jak jste milá Stuko zjistila- fanda do vzduchoplavby, ale neuměl bych něco souvislého, rozumného, užitečného a osvětového vyplodit.

Pokud bych se mohl další besedy o vzducholodích účastnit, tak bych hned pro začátek navrhnul, aby se v debatě nezapomenulo na následující:
- Byla havárie zepelínu Hindenburg opravdu skutečným důvodem k vyhlášení "konce letadel lehčích než vzduch"? Jaké byly skutečné důvody?
- Je koncept vzducholodi překonaný? V čem?
- Mají moderní koncepty vzducholodí nějaké výhodné vlastnosti oproti letadlům těžším než vzduch?
- Lze s eventuelně použít moderní materiály, technologie a způsoby použít ku stavbě a provozu vzducholodí?
- V takovém případě- mohli bychom přestat porovnávat létající stroje z počátku 20-tého století se stroji ze století 21-ho?
- Našli byste pro moderní vzducholoď použití? Jaké?
- Proč se dneska k používání vzducholodí přistupuje tak váhavě, nebo skoro vůbec?
- Chtěli byste vzducholodí cestovat?
Snad by i těmto navrženým otázkám mohla vzniknout diskuse.

Řízení voru na řece má jiný princip.
Využívá skutečnosti, že v řece je vždy několik souběžných proudů tekoucích rozdílnou rychlostí díky tvaru dna.
Proto zmíněná "kormidla " jsou ve skutečnosti kormidelní vesla se kterými se při řízení voru skutečně vesluje kolmo na směr toku.
Cílem je dostat vor do cílového proudu - rychlejšího ( napřed předkem - rychlejší zbytek voru vtáhne), či pomalejšího ( zadkem voru napřed, ten je proti zbytku voru pomalejší, tedy brzděn a zbytek voru je díky brzdě do pomalejšího proudu opět vtažen.)

Vlastimil Čech píše: Protože se neozval, soudím, že jsem byl v podání učební látky úspěšný. Jsem hrdý a raduji se! Osvěty je nám všem třeba.

Pozor, kolego, pýcha předchází pád! Pokud uznáváš osvětu, budiž Ti poskytnuta.

Vlastimil Čech píše: Princip je v tom, aby se směrově ovlivňovaný (nemohu říct přímo "řízený") stroj pohyboval jinou rychlostí, než jeho prostředí.
Tedy například: Loďku v proudu řeky můžete řídit jen tehdy, pohybuje-li se (vzhledem k vodě). Tedy musíte aspoń trošku veslovat. Nebo trošku brzdit o dno, ABY VODA KOLEM LODI PROUDILA.

To je nepřesné. Vodáci vědí, že směrově lze ovlivnit loď, i když se vůči vodě nepohybuje. Odborně se to nazývá přitahovací a odtlačovací záběry.
Brzdit o dno? Fuj! Na to jsou brzdicí záběry.

Vlastimil Čech píše:
Finta u řízení vorů je prý ta, že zpočátku vor pluje pomaleji než proud řeky, a ta jejich "kormidla" působí opačně. Až se vor rozjede o trošku rychleji než voda, pak se ta "kormidla" používají normálně.

Vor se řídí kormidelním veslem, záběry napříč podélné osy voru, takže taky nezávisí na tom, jestli se pohybuje vůči vodě nebo ne.

Značná omluva za značný OT.

Ano, měl jsem správně napsat, že: Loďku v proudu řeky můžete řídit KORMIDLEM jen tehdy, pohybuje-li se (vzhledem k vodě) Totéž platí i pro plavidlo vzdušné.
-----------------------
Samozřejmě lze plavidlo (vzdušné či vodní) ovládat také nějakým manévrovacím motorem. (veslařem) To máte ovšem také pravdu
Pokud se týká plavení vorů, mám to z druhé ruky a obhajovat to nebudu, řekl bych, že Váš popis je rozumnější. Nepochybně máte pravdu. Uvedl jsem to jen jako kuriositu. Jak je to ve skutečnosti s jízdou "s kopce" po hladině řeky a kormidlováním opravdu nevím... snad jsem to dosti zdůraznil už v prvním příspěvku...
------------------------
A ovšem: Pýcha předchází pád!

Vlastimil Čech: Takže vlastně píšeme oba to samé, jen každý jinými slovy...

No jistě. Tedy shodujeme se na tom, že pomocí vlečeného lana LZE zpomalit let aerostatu oproti vzduchu, ve kterém se pohybuje a proto LZE (omezeně) i směr letu ovlivnit. Prostě proto, že vzduch kolem zpomaleného balonu proudí. Pohyb prostředí (v jakémkoliv směru) umožňuje kormidlování i bez manévrovacích motorů.
To je to, co se snažím říci. Zřejmě nedostatečně názorně, když mi to tak dlouho trvalo....

Vložím do diskusie krátku spomienku na Henriho Giffarda, ktorý vynašiel vstrekovač pary a - vzhľadom k našej téme ešte niečo zaujímavejšie - zostrojil prvú vzducholoď s malým parným motorom 1852. Pod vzducholoďou namontoval plachtu v tvare trojuholníka (pripomína mi to nášho draka ). Letom, ktorý absolvoval, Giffard zistil, že prekonať vetry s tak malým motorom nemôže, ale ak vietor nefúkal, podarilo sa mu otočiť vzducholoď v malom kruhu, čiže nejaké riadenie aké také možné bolo, ale len v bezvetrí.

Stuka píše:Vložím do diskusie krátku spomienku na Henriho Giffarda, ktorý vynašiel vstrekovač pary a - vzhľadom k našej téme ešte niečo zaujímavejšie - zostrojil prvú vzducholoď s malým parným motorom 1852. Pod vzducholoďou namontoval plachtu v tvare trojuholníka (pripomína mi to nášho draka ). Letom, ktorý absolvoval, Giffard zistil, že prekonať vetry s tak malým motorom nemôže, ale ak vietor nefúkal, podarilo sa mu otočiť vzducholoď v malom kruhu, čiže nejaké riadenie aké také možné bolo, ale len v bezvetrí.

Ano, to je jasné.
Tu vzducholoď by otočil kormidlem i v silnějším větru. Ale jen vůči své původní posici. Tedy příd směřuje příkladně na východ. Fouká třeba vítr SZ. Vzduchoplavec jistě může za pomocí motoru a kormidla otočit svůj stroj přídí na západ. Ovšem ten SZ vítr ho nese na JV. I s přídí otočenou směrem dle libovůle pilota. VŮČI ZEMSKÉMU POVRCHU není schopen dokončit kruh. Daří se mu to jen za bezvětří.
------------------
Myslím nějak podobně se vyjádřil Jára da Cimmermann, který usilovně letěl proti větru vzducholodí z Prahy do Berlína, aby po 8-mi hodinách přistál ve Vídni.
-----------------.
Ano, máte pravdu, slečno Stuko.
Nějak se mi ale plete, že ten Giffard nakonec zadanou letovou úlohu splnil, a obdržel slíbenou cenu. Ale nebyla to tehdy vzducholoď elektrická? Hádat se ovšem nebudu....

Vlastimil Čech píše: Myslím nějak podobně se vyjádřil Jára da Cimmermann, který usilovně letěl proti větru vzducholodí z Prahy do Berlína, aby po 8-mi hodinách přistál ve Vídni.

Jednoho zářijového dne r. 1895 byl Jára Cimrman pozván svým přítelem hrabětem Ferdinandem Zeppelinem k vyhlídkovému letu novou stíhací vzducholodí Karel. Vzduchoplavci startovali ze Stuttgartu a měli namířeno do Bruselu. Avšak vlivem silného protivětru nechali brzy Stuttgart daleko před sebou a po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy.