Koncept pásové techniky - dle Raseho

[Polarfox]

Jako promiň, ale já mám taky určitý limit natvrdlosti... Když už jsme u toho.

[Rase]

Potencionální tuzemští subdodavatelé

Pro lepší představu o tom, jaké tuzemské podniky by mohly přispět svojí troškou i v projektu "nového BVP".
Níže přikládám soupis subdodavatelů (nepočítám montáž) při výrobě nejnovějších vozidel Pandur II KOVVŠ a KOVS:
Vojenský výzkumný ústav, s.p., Brno (přídavná balistická ochrana, sedačky osádky, systémy utajovaného přenosu dat)
Vojenský technický ústav pozemního vojska, Vyškov (filtrační a ventilační zařízení, dodávka elektrocentrál, komplexní zkoušky vozidel)
Vojenský technický ústav výzbroje a munice, Slavičín (lafeta pro zbraně)
B.O.I.S. FILTRY, Blansko (prostředky modulárního maskování)
OPTOKON, Jihlava (datové sítě pro nástavbovou část, optické prvky kabeláže)
Ray Service, Staré Město (dodávka kabeláže do vozidel)
RETIA, Pardubice (kompletní architektura, design a výroba nástavby vozidel)
URC Systems, Prostějov (modulární rušičky, výsuvné anténní systémy)
Letecké přístroje Praha, Praha (vnitřní komunikační a diagnostické přístroje)
Meopta Systems, Přerov (integrované přístroje pro denní a noční vidění)
AKERMANN ELECTRONIC, Praha (speciální IT technika pro nástavbovou část a pracoviště štábu)
INTERLINK CS, Praha (komunikační systémy platformy Harris pro nástavbovou část)


technický model vozidla Pandur KOVS

[Mantra]

Osobně si myslím, že než vymýšlet nové věci u nás doma s pocitem "podpory" našeho průmyslu bych koupil CV 90, což by obohatilo smlouvu s Grippeny a jako MBT bych šel do Leopardů, ale ne dvojkových jako poláci. A těžká brigáda musí vzniknout což je dobře, lehká pro rychlíky je přežitá a moc a moc "křehká".

Nezapomeňte na naší krásnou krajinu s množstvím řek a potoků, takže Namerovci by tady nějak extra manévrovat nemohli a doufám, že bude i podmínka, že s nákupem jak tanků tak bevek bude mostní prostředek který je dostane na druhou stranu řeky.

To co naší slavné army chybí.

[Rase]

Nevím jak armáda doposud dostávala přes řeku tanky, ale pokud něco má, tak by to fungovalo i u nových BVP. Pokud nic nemáme, tak by se nějaká nová mostní technika hodila.
ps. jaký ale chceš Leopard, když ne dvojkové, přeci jen Leopard 1 je už beznadějně zastaralý a už snad ani není k mání. Leopard 3 ještě ani není a docela dlouho nebude.
Pokud myslíš holou hranatou verzi 2A4, tak to pak jo. Přeci jen verze 2A6/7 jsou už někde jinde

[Rase]

Italské houfnice Porcupine

Když si zafantazíruju, tak velice pěkné by bylo získat licenci na výroby Italské houfnice Porcupine. Projekt financovalo italské ministerstvo obrany, výroba proběhla ve spolupráci Iveca a OTO-Melara, prototyp bezosádkové věže byl osazený na upravený podvozek Centaura. Je docela lehká - i s podvozkem váží pod 25 t a výhodou je jen dvojčlenná osádka (řidič a velitel). Výzbroj tvoří houfnice FH70 ráže 155mm L/39, 15 ks munice je uloženo ve věži. V případě využití munice Vulcano je dostřel cca 60 km (!) Mě tahle věž přijde velice pozoruhodná, ať již výkonem, tak i vzhledem (méně krabicovitý než MGS). Přeci jen by ji šlo osadit na kolový podvozek, ale i pásový - právě nové BVP.

http://www.military-today.com/artillery/porcupine.htm

[kozlustechnykus]

Mantra: Jaky je vahovy rozdil mezi Merkavou, Leo2/3 a soucasnou technikou pouzivanou ACR? Pokud nase zenijni prostredky nezvladnou Leose (jako ze ne), tak je jedno, ze nezvladnou ani Merkavu.

[Mantra]

to rase:
samozřejmě jsem myslel Leo 2vs 5-6, bo poláci dostali celou brigádu na Leo-2.

to kozlustechnikus:
máme MT-55 které akorát odpovídají našim modernizovaným T72 (cca. 50t) a je jich žalostně málo (asi 3).

Leo je ještě těžší než Namer, a ono to nebude jenom o mostních prostředcích, ale celé logistice, tahače, podvaly atd.

No myslím že v Praze mají hlavu v pejru, takováhle zakázka na celou těžkou brigádu, snad 3mpr a 1 tpr a ne jeden lehký, k tomu děla třeba pz 2000......

jj 22.století olá

[skelet]

dost by mě zajímalo o kolik klesá taktická mobilita v ČR s narůstající hmotností pásového prostředku..

[Mantra]

s mobilitou v ČR je to dost těžké, co voda (myslím vodní překážka) to problém pro těžkou techniku - a počítá se s přemostěním, lesy nemlich to samé, do toho i silnice 2. a 3. tříd se svými mostky a propustky určitě nezajistí přesuny těhle oblud. Hůř jsou na tom snad už jen pobaltské státy.

[knezdub]

Malé mosty a propustky se dají vyřešit pomocí vícenápravových podvalníků s řízenými nápravami, aby se dokázaly stočit i na cestách nižších tříd. Samozřejmě je to řešení náročnější na finance i vycvičenost posádek tahačů, ale stejně bude celá ta sranda tak drahá, že se to v tom ztratí. A osádky by se daly vhodnou motivací sehnat jako aktivní zálohy mezi civilními řidiči.
AD vodní toky: kolik je u nás vodních toků, které nedokáže po většinu roku moderní tank překonat broděním? Kolik má Leo bez přípravy schopnost přebrodit?

[skelet]

Nejde mi o podvalníky a spol., ale samotné vozidla, když musí "po svých"

[Mantra]

skelet:

já ti rozumím, a taky hlavní myšlenka je pásovec po svých, a myslím, že se tímto nikdo nebude zabývat, tak jako nebudou řešit vyorávače min atd. podobně jako s pandury. Pro mě čím těžší tím horší.

knezdub:
řeka není jenom voda, ale je to celé okolí, které po průjezdu několika 60t saurů dostává hodně zabrat, překonávání vodních překážek je opravdu složité a nelze ho dělat všude (jedna z nejkomplexnějších vojenských operací). Jelikož neexistuje příprava prostoru pro obranu budou všechny říční dna absolutní neznámou a říční břehy taktéž.

[klingy]

Skelete, takticka mobilita ako schopnost priechodnosti terenu s vymkou schopnosti plavat, sa nejak nezmeni, to neplati pre takticku logistiku, kde sa budu musiet navysit pocty cisterien , ono spotreba CV-90 atd... bude niekde inde nez BVP 1/2

[skelet]

Klingy: ta mobilita se musí změnit. 12tunové BVP-1/2 bude mít jinou průchodnost, než 40tunové CV90 a to jinou než Namer. A to zdůvodu, které vypsal výše Mantra. Proto by mě to zajímalo..

[knezdub]

Neřeším přechod vodních toků v míru, ten bude ve většině případů bezproblémový, měl jsem na mysli přechod za válečného stavu, kdy bude celkem jedno, že kolona tanků a tahačů si udělá brod tam, kde potřebují. Nakonec není až takový problém, aby s každou kolonou jel i vyprošťovák, případně buldozer, který vyřeší většinu problémů se sjízdností komunikací.

[tomas.kotnour]

Buldozery D5N a D6K, které má naše armáda, mají brodivost jenom 60 cm (24 palců). Jo, mít D7R s kitem na 150 cm, to by byla jiná hitparáda, ale taky místo 13 tun 30 na přepravu.

[knezdub]

Když tak přemýšlím nad svým okolím, tak jediná voda, která by představovala problém je Morava a i ta by se na některých místech dala (po upravení břehů a nájezdů) přebrodit, takže pokud netrváte na tom, že přes řeku je potřeba se dostat v jediném konkrétním místě a je možno pár kilometrů si popojet, dal by se v mém okolí (Jižní Morava) překonat každý vodní tok, byť za cenu, že buldozer (ženijní tank) upraví břehy a tanky seskočí z podvalníků, aby se po přebrodění opět naložily.
Největší problém je vědět kde. A doufám, že státní podniky povodí Labe, Moravy, Vltavy a pod, mají pro tyto případy vytypované nějaké místa a tyto plány má armáda k dispozici

[kozlustechnykus]

to rase:
samozřejmě jsem myslel Leo 2vs 5-6, bo poláci dostali celou brigádu na Leo-2.

to kozlustechnikus:
máme MT-55 které akorát odpovídají našim modernizovaným T72 (cca. 50t) a je jich žalostně málo (asi 3).

Leo je ještě těžší než Namer, a ono to nebude jenom o mostních prostředcích, ale celé logistice, tahače, podvaly atd.

No myslím že v Praze mají hlavu v pejru, takováhle zakázka na celou těžkou brigádu, snad 3mpr a 1 tpr a ne jeden lehký, k tomu děla třeba pz 2000......

jj 22.století olá

Vedel sem, ze toho mame malo, ale ne, ze az takhle malo Ale to je duvod, proc jsem se na to ptal. Ja vim, ze cokoliv dnesni moderni tridy je tezsi, nez nase soucasna technika, takze jakykoliv MBT si tohle vsechno vyzada v jednom balicku pri koupi tech MBT. Dalsi otazka je uprava ramp na nadrazi a pripadne plosinove vozy. Nekde jsem tu cetl, ze dneska maji v Nemecku cca 15 nadrazi s rampou schopnou zvladat vagonovani Leosu....

[tomas.kotnour]

Spíše než pro buldozery by byla úprava břehů pro UDSku a pár valníkových Tater naložených panely pro následnou stabilizaci břehů (ideálně s hydraulickou rukou aby si UDSka nemusela hrát na jeřáb a mohla jenom kopat). Co se týče průjezdnosti, tak před 5 lety začala Katedra ženijních technologií vypracovávat novou metodiku diagnostiky terénu pro určení míry jeho průjezdnosti pro kolová vozidla, protože původní, ještě sovětská, byla hodně optimistická. Něco málo o tom zde. Nabízí se tedy otázka, jak přesné jsou tyto výpočty pro pásovou techniku a jestli se tato nová zjištění využila v přehodnocení plánů.

Přepravní kapacita pro pásovou techniku je cirka 70 souprav T-815 8x8 VT + P-50N (průměrné stáří 27 let) a 2 sedlové tahače (další dva upravené pro radary a nejsou k nim adekvátní návěsy).

MT-55 je deklarováno 6 kusů.

Vytipování možných přechodů přes řeky bude spíše obsaženo v Operační přípravě státního území v rámci Řízení a organizace obrany státu.

[knezdub]

UDS je pro tyto účely pomalá. Byla by dobrá jako dokončovací stroj, ale v případě potřeby by stačilo jen protrhnout ochranné hráze a nahrubo upravit břehy. Přeci jen - tanky i tahače si s nějakým terénem poradí a větší úprava terénu by byla nutná jen pro menší auta.
Při údržbě vodních toků se používají sjížděcí rampy do koryta, nebyl by asi až takový problém je při opravách hrází udělat naproti sobě a zanést je do nějaké databáze. Přes menší toky existuje dost více či méně upravených brodů pro zemědělce, případně pro místní dopravu - opět by měla existovat nějaká databáze.
Nové tahače bych z více důvodů nechal vyrobit ve verzi 8x8, Tatra s tím má zkušenosti pro Rusko, kde tahají domácí návěsy určené do těžkého terénu