Petrz píše:Možná se mýlím, ale není slovo rovnice , odvozené od sousloví "rovnat se"? Jinými slovy ,každá obecná rovnice jde -už z principu - upravit (po dosazení příslušných obecných proměnných) na tvar 0=0?
To je učivo základní školy a nemůžu za to, že to nechápeš. Vážně Ti tady mám poskytovat doučování učiva ze základní školy?
http://www.matematika.cz/rovnice
Příklad č. 1
x = 2 … pro jaká x má rovnice řešení?
Příklad č. 2
x = x … pro jaká x má rovnice řešení?
Příklad č. 3
x*y = x*y … pro jaká x a y má rovnice řešení?
Tohle je obecně forma toho, co se nám tady snažíš předkládat jako důkaz, že se Ti něco podařilo odvodit, když se Ti rovnají strany. Na obou stranách máš tu samou funkci.
Příklad č. 4
m*v = m*v … jaká je rychlost v, když m = 10 kg?
Tohle je konkrétní zápis podle Tvého způsobu uvažování. Strany se Ti rovnají, máš tam dvě proměnné, z toho jednu neznámou. Dá se z toho určit neznámá „v“?
Příklad č. 5
H = m*v … Jaká je hybnost, když m = 10 kg a v = 5 m/s?
Otázky v souvislosti s příklady č. 4 a č.5:
1) S využitím rovnice z příkladu č. 4 a tvého způsobu uvažování, urči, jaká je rychlost „v“, když hmotnost m = 25 kg?
2) S využitím rovnice z příkladu č. 5 urči, jaká je rychlost „v“, když znáš hmotnost m = 25 kg a hybnost H = 250 m/s?
Chápeš a vnímáš ten rozdíl?
Petrz píše:Třeba hybnost je definována jako F*t=mv . Jelikož zároveň platí F=m*a bude mít rovnice tvar m*a*t=m*v , dále víme že v=a*t (pro rovnoměrně zrychlený pohyb) tudíž dostáváme mv=mv a tedy 0=0. Pokud použiji tvé kritérium "nesmyslnosti" pak i definice hybnosti je kruhová a tím pádem i kinetické energie atd.
Hybnost je odvozena z Newtonova 2. pohybového zákona, nikoliv obráceně. F = m*a, přičemž a = dv/dt, což po dosazení dává F = m*dv/dt
Po převedení na rovnici F*dt = m*dv a integraci je ona rovnice skutečně F*t = m*v, ale hybností je nazývána pouze pravá strana a značí se p nebo H, přičemž levá strana je impulsem síly a značí se I. Tedy I = H
http://www.fyzika007.cz/mechanika/hybno ... ybnosti-hb
Rozměrově:
H [kg*m/s] = m [kg] * v [m/s] ... hybnost
I [N*s] = F [N] * t [s] ... impuls síly
Použití je zřejmé. Pokud obě strany položíme k sobě a dáme mezi ně rovnítko, pak nám tato jedna rovnice umožní vypočítat na základě znalosti 3 proměnných, jednu neznámou: F*t = m*v. Například na základě znalosti hodnot „m“, „v“, „t“ lze vypočítat neznámou sílu „F“. Nejedná se tedy o definici kruhem, protože strany jsou si rovny až po vyčíslení, nikoliv obecně, tedy na každé straně je jiná funkce, ale po dosazení konkrétních hodnot obě vedou ke stejnému výsledku.
Co nám umožní vypočítat Tebou definovaná rovnice „m*v = m*v“, která má v obecném zápisu identickou levou i pravou stranu, tedy na levé i pravé straně je jedna a ta samá funkce? Že součin „m“ a „v“ je roven součinu „m“ a „v“? To víme i bez toho. Co nám umožní dál vypočítat? Při znalosti „m“, můžeme vypočítat „v“? Ne, nemůžeme, protože Tvá rovnice vyhovuje všem „v“ od mínus do plus nekonečna, protože obě strany máš identické a na obou stranách se vyskytují ty samé proměnné, přesněji funkce. Tuhle nectnost má i Tvůj "vzorec“ časové změny hybnosti rovnající se změně kinetické energie po dráze. Na obou stranách máš stejné funkce, stejné proměnné a to ve formě kinetické energie, což Ti bylo prokázáno.
Smyslem rovnice je vypočítat neznámé hodnoty na základě znalosti známých hodnot. S počtem neznámých roste i počet rovnic. Opět se opakuji, že tohle je učivo základní školy a nemá smysl se tím zabývat, polemizovat o tom nebo to bagatelizovat.
Odvození kinetické energie
W = F*s, F = m*a
F*s= m*a*s
F*ds= m*(dv/dt)*(v*dt)
F*ds = m*v*dv
Po integraci (dolní mez s indexem 1, horní s indexem 2)
F*(s2-s1) = m*1/2*(v2^2- v1^2)
W = m*1/2* v2^2- m*1/2* v1^2
Ek2 – Ek1 = m*1/2* v2^2- m*1/2* v1^2
Z výše uvedeného vyplývá, že součin 1/2*m*v^2 nazýváme kinetickou energií a rozdíl kinetických energií je práce, kterou vykoná síla F na dráze s.
Vztah hybnosti a kinetické energie
Derivováním kinetické energie podle „v“ dostaneme rovnici hybnosti. Z toho vyplývá, že se jedná o závislé rovnice a nelze z jedné vyjádřit proměnou a dosadit ji do druhé. Z toho pak vzniká ona definice kruhem.
Pokud platí Tvá teze (bez ohledu na vektory, skaláry, tedy matematiku a fyziku) pak ono odvození musí splnit i jednoduchá forma Ek/s = H/t, tak to zkusíme:
1/2*m*v^2*1/s =m*v*1/t … s převedeme na druhou stranu
1/2*m* v^2 = m*v*s/t … protože s/t = v
1/2*m* v^2 = m*v*v
1/2*m* v^2 = m* v^2 … na obou stranách je m* v^2, proto tento součin můžeme odstranit z obou stran a ups …
1/2 = 1
Obecně jsme se dostali k tomu, že 1/2 je rovno 1? Vypadá to, že to máš rozbité a očividně Ti to nefunguje. Důvod je ten, že se snažíš aplikovat úpravy pro výrazy na rovnici, kterou si složil z funkce a derivace této funkce. Víš co to je incest?
Petrz píše:Není to nesmysl.... je to zjednodušující předpoklad. Proto mluvím o průměrné rychlosti a průměrné síle. Nikde netvrdím že můj vztah je zcela přesný. Kapišto?
Průměrná rychlost má ve fyzice svou definici a buď budeš respektovat zavedená pravidla matematiky a fyziky, nebo Ti budou vycházet nesmysly a pak Ti bude každý, kdo se v tom alespoň trošku orientuje, dávat do kožichu.
http://www.fyzika007.cz/mechanika/rychl ... tneho-bodu
Pokud se někde vyskytuje forma (v1+v2)/t, pak se obecně jedná o změnu rychlosti v čase a tedy o zrychlení, pokud hodnota t bude dostatečně malá, protože: dv/dt =a. Zda se jedná o akceleraci nebo deceleraci, tak to vyplyne z dosazení hodnot za „v“ právě ve vektorové formě. Ve skutečnosti je potřeba znát obecně funkci, kterou lze následně integrovat. A to je to co Ty neznáš a snažíš se to obejít, což se Ti nedaří, a proto Tebou odvozená rovnice vypadá jako pes, který se honí za svým vlastním ocasem.
Petrz píše:Zde se přiznám jsem na vážkách - nedokáži nyní jednoznačně odpovědět. Čím si však jistý jsem, je že pokud probíjení probíhá přibližně po přímce , pak se to tak počítat dá.
Určitě máš správný úsudek v tom smyslu, že ideálně se projektil pohybuje v jednom směru a ostatní složky jsou nulové, ovšem ani toto Tě neopravňuje k tomu, aby si míchal skaláry a vektory, viz předchozí.
Petrz píše:A na závěr , nedá mi to se nezeptat, co ti na tom tak vadí? Chápu že máš na srdci "čistotu" matematiky, a mne je tvůj zápal pro věc i sympatický. Nicméně se nemůžu ubránit dojmu, že se snažíš dokázat, že nemám pravdu za každou cenu. Přitom náš názor na problematiku tanků není až tak odlišný. Tak proč?
Přesně kvůli tomuto Tvému výroku:
Petrz píše:Matematicky to je naprosto korektní. A fyzikálně též.
To si myslíš jenom Ty a to na základě neznalosti, která vyplývá z Tvého nedostatečného vzdělání.
Petrz píše:Ale je pravda že Kolega Sibirsky_Tygr se snaží a za to má mojí pochvalu...
Omyl, kolega Sibiřský_Tygr má pochvalu za trpělivost s Tebou, protože plácáš nesmysly, což Ti bylo opakovaně prokázáno.