Adolf Hitler, ale i ostatní věděli, že anglické naděje na vítězství ve válce závisí na pouze dvou faktorech - Americe a Rusku. Bez pomoci USA by bylo možné Velkou Británii vyhladovět. Bez hrozby Ruska na východní hranici, by Německo soustředilo zdroje na likvidaci Británie.
Udržet Anglii při životě stálo USA 30 miliard dolarů. Sovětský svaz obdržel válečný materiál v hodnotě 9,9 miliard dolarů. Ano, máte pravdu, že lodě stály hodně. Ale dokázali vyprodukovat také desetitisíce tanků a letadel. Nacisté měli asi dva roky času na porážku SSSR, než se západní spojenci vzpamatují a budou schopni vážnějších akcí. To se nepovedlo. Rusy nebylo asi možné porazit, ale uhrát s nimi remízu, nebýt druhé fronty, letecké a námořní války.
Ztráty britských obchodních lodí
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=130327#p130327
Na odstranění ponorkové hrozby museli anglo-američané vydat obrovské náklady, a než našli účinné zbraně proti německým ponorkám, tak se jednalo vzhledem k nákladům o velice efektivní zbraň. Co se týče zboží, podařilo se ponorkám zredukovat množství zboží putující do Velké Británie na jaře roku 1942 až o 30 % oproti konci loňského roku. Anglie se musela vydat ze zlatých rezerv.
Tabulka nákladů na válku, včetně přepočítaných cen k roku 2005 (více jak 100 x víc).
Pozn. V angličtině se místo miliarda používá billion, což v češtině označuje číslo 10 na 12.
A tabulka lidských ztrát.
USA vydalo celkem 341 miliard (na dnešní 3,6 biliónu), Německo 272, Rusko 192, Británie 120, Itálie 94, Japonsko 56 miliard dolarů. Celkové náklady na válku (uvedených zemí) byly přes 1000 miliard dolarů. Do války se zapojilo 61 států.
Projekt Manhattan – výroba atomové bomby, stál téměř 2 miliardy dolarů (asi 26 miliard dolarů v 2015). Více než 90% nákladů bylo na stavbu továren a výrobu štěpných materiálů, méně než 10% pro vývoj a výrobu zbraní.
Německé V-zbraně (V-1 a V-2) stály 3 miliardy dolarů a byly tedy dražší než Manhattan projekt.
Výzkumníci vyčíslili přímé i nepřímé finanční náklady spojené s válkami, které USA vedly a vedou v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu až na 4 bilióny dolarů. Je to více než účet za druhou světovou válku.
Z trendů jde například vysledovat nárůst nákladů v závislosti na technologickém rozvoji. Zbraně, tank, letadlo, bomby, řízené střely jsou prostě stále dražší. Ovšem výpočet nákladů je velice problematický, protože se odborníci například nemohou shodnout, co do nich všechno započítat.
Válečný deník vrchního velitelství Wehrmachtu vyčíslil německé ztráty v bitvě v Ardenách na 81 834 vojáků (12 652 padlí, 38 600 raněných a 30 582 nezvěstných). Podle Eisenhowera činily ztráty 600 německých tanků, podle jiného zdroje pouze 324 tanků a samohybných děl.
Oficiální německá hlášení uvádějí za období od 2. června 1944 do 10. dubna 1945 80 819 padlých, 265 526 raněných, 490 624 nezvěstných a 2 057 138 zajatých. Němci se holt ke konci války anglo-američanům rádi vzdávali.
Dvanáctého června 1945 oznámil hlavní stan vrchního velení spojeneckých expedičních sil, že Američané ztratili ode dne D po Den vítězství v Evropě na západní frontě 865 056 zbraní včetně 861 326 palných a automatických, 2263 děl, 958 stíhačů tanků, 509 protitankových zbraní a 81 379 vozidel, z toho 13 056 tanků a obrněných vozidel, 66 698 motorových a 1625 obojživelných vozidel. Britsko-kanadská 21. skupina armád přišla o 4477 tanků a 645 obrněných vozidel a bojující Francie generála Charlese de Gaulla o 549 tanků a 95 stíhačů tanků.
Zdroj:
reflex.cz
Trošku mi to nesedí, protože USA vyprodukovaly přes 88 tisíc tanků a samohybných děl.
Dobrý souhrnný zdroj na wiki
Vojenská produkce během druhé světové války
Také
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=16222#p16222