PALBA.CZ

Doplním ještě zajímavé fotografie.

Venku na placu v Bukurešti je tohle soustrojí... 38cm houfnice GUDRUN.
Všimněte si že v kolech vagonu jsou všude elektromotory.

Pohon na silnici zajišťoval stejnosměrný generátor 300 V/90 kW přítomný v generátorovém voze. Pomocí kabelu rozděloval elektřinu na kola taženého vozu. Každé kolo má elektromotor o výkonu 15 koní, který se zapojuje do vnitřního prstence železničního kola s pastorkem. Pro jízdu po silnici byla silniční kola namontována na železničních kolech zvenčí.
Pro delší jízdy po kolejích byly pastorky odstraněny, namontovány nárazníky a podvozek seřazen mezi nákladní vozy.
https://www.suedbahnmuseum.at/at/museum ... stell-czug

Lafetový vůz, kolébka 42cm houfnice z Plzně. Muzeum v Bukurešti, Rumunsko.

Němci táhnou čs. 42cm houfnici, která odstřelovala pevnosti ve Francii. Možná i Sevastopol jako 30,5cm moždíř.
Nasazena silniční kola se zajímavými pneu Matador?


Artillerie Generatorwagen M.16 - B-Zug / C-Zug, výrobce Austro-Daimler

V kolech zadní nápravy tahače Daimler byly vestavěné elektromotory, které umožňovaly jízdu po silnici, v terénu a po železnici.

Hezká fotka, před nádražím, kde?
Ale generátorový vůz Austro-Daimler v muzeu Fotku jsem nenašel.

Existují fotky ukořistěného čs. tahače.
Československo převzalo část vyrobených vozů po WW1. Němci je ale pak sebrali, jako mnoho další výzbroje, která se uplatila při jejich válečných taženích. V československé armádě bylo ve 20. letech asi 32 benzinovo-elektrických vlaků. Austro-Daimler vyrobil přibližně 150 vojenských tahačů.

Další kořistí byl menší moždíř přejmenovaný na Kurzer 21cm Mörser(t).
https://www.vhu.cz/21cm-mozdir-vz-18/

Tažená r-u 38 cm houfnice vyvinutá Škodovými závody. Tato těžká děla byla až na pár kusů sešrotována.

Další fotky
https://trucksplanet.com/models/austro- ... zug-c-zug/

Velice zajímavé.

Spolu se článkem...

Nejtěžší pozemní zbraně rakousko-uherské monarchie

Vysvětlení a popis, GUDRUN, Daimler Generatorwagen, využití v druhé světové válce.
viewtopic.php?p=410719#p410719


38cm obléhací houfnice M.1916 ze Škodových závodů Plzeň

Supertěžká 60 cm Karl-Gerät a 80 cm děla Schwerer Gustav a Dora, která později Třetí říše použila (například u Sevastopolu), nebyla včas připravena pro francouzské tažení, a tak musely být použity těžké kusy vývojově z první světové války.

Zmínka o dělech je v článku Rudá armáda - vývoj pásem obrany a jejich ženijní úprava
Obrana Sevastopolu a Leningradu. Při obraně města se strašně moc využívalo ženijního budování. Jak těžké bylo pro Wehrmacht dobývat do hloubky opevněná města?

Jedno z vyrobených děl bylo v roce 1940 použito nacistickým Německem k ostřelování pevnosti Schoenenbourg z pozice poblíž Oberotterbachu.

42cm houfnice M17 se dostala do německého vlastnictví po anexi Československa v letech 1938-39 a byla přejmenována na 42 cm Haubitze(t).
Sloužila také u Leningradu a Sevastopolu, přestože životnost hlavně byla dimenzována na pouhých 1000 nábojů.

Další kus, model M16, byl ukořistěn v maďarském Györu během maďarsko-rumunské války v roce 1919 spolu s 38 cm houfnicí M16 č. 2 "Gudrun".
Kusy jsou vystaveny ve vojenském muzeu v Bukurešti.


Daimler Artillerie-Generatorwagen, 38cm AutoHaubitze M16, 42cm houfnice

Samotná Škodovka měla před WW2 ve vlastnictví údajně jen jeden B-E tahač. A pro 42cm houfnici dala dle Pátrače další vyrobit.


Nosnou myšlenku v uspořádání vozidel soupravy měl nadporučík Ottokar Landwehr von Pragenau. Porsche navrhl elektrický přenos od benzínového motoru na elektrický trakční motor na nápravě. Nejen na hnací nápravu tažného traktoru, ale i na další nápravy v soupravě tažených vozidel.

Rychle se ukázalo, že staré traktory byly slabé i pro přepravu nejlehčích z plánovaných těžkých zbraní - houfnice 38 cm, jejíž celková hmotnost byla 81 tun a hmotnost každého přívěsu byla asi 20 tun. Bylo potřeba úplně nové řešení, pouhé zvýšení výkonu a rozměrů traktorů by nepomohlo.

Ferdinand Porsche zde uplatnil svůj oblíbený benzíno-elektrický pohon s elektromotory v kolech na tahači a vozech.
Ve druhé světové válce také u samohybného děla Ferdinand.

https://dzen.ru/a/Xcpz-AQjYxFeMFOJ

Německá monstrózní děla z první světové války

Železniční dělostřelectvo

15 cm SK Nathan 15 cm SK L/45 in Mittelpivot-Lafette (SK - Schnelladekanone )
17 cm SK L/40 Samuel 17 cm SK L/40 i.R.L. na železničním voze "Samuel" (SK - Schnella-de-Kanone )
21 cm SK Peter Adalbert
24 cm SK L/30 Theodor Otto
24 cm SK L/40 Theodor Karl železniční dělo
28 cm SK L/40 Bruno SK Schnelladekanone
28 cm K L/40 Kanón délky Elektor
38 cm SK L/45 Max


Německá obléhací děla

21 cm minomet 99
Zkušební minomet 21 cm 06
21 cm minomet 10
21 cm minomet 16

Pařížské dělo ( 21 cm Paris-Geschütz )

28 cm houfnice L/12
28 cm houfnice L/14 i.R.

38 cm Langer Max ( 380 mm dělo Max E )

42 cm minomet Gamma
42 cm krátké námořní dělo Minenwerfer-Gerät (M-Gerät) neboli Dicke Bertha - Tlustá Berta.

Moc dekuji za informaci. Mne furt nejde dohromady jak se dostal ,,GUDRUN " do Rumunska v 1919 když se rumunská armáda nedostala do Gyor - Rába uvedeného pobočného závodu .Tuhle informaci mi řekl /bylo mne 12-14 let/praděda /nar.1889/který byl v 1913 poslán z Plzně do Rabawerke jako technik aby je tam učil obrábět licenční Pragovky. V 1920 byl odvelel na zpátky do Plzně .
Jinak moc dekuji za perfektni info

Není zač, tady je napsáno, že se tam ale armáda dostala.
Část výroby 38cm houfnic se z kapacitních důvodů přesunula také do pobočného závodu Škodovky v uherském městě Ráb - Győr.
viewtopic.php?p=410719#p410719

Jestli to nesouvisí s Maďarsko-rumunskou válkou, která skončila vítězstvím Rumunska a svržením komunistické diktatury v Maďarsku, tzv. republika rad.
V tom chaosu si jí mohli vzít. Praděda možná nevěděl vše. Nebo by se tam musela dostat nějak jinak. Pokud víš víc, tak povídej

Tady píšou třeba následující... takže možný je všechno.

Sbírka děl zahrnuje řadu pevnostních zbraní, přestavěných na polní a nepřekonatelnou kolekci kanónů Škoda, počínaje lehkými typy, přes prototyp 21cm moždíře až po dva oba typy 30,5cm moždířů a především 38cm a 42cm houfnice.
Obě monstrózní zbraně jsou vystaveny rozložené na podvozcích benzíno-elektrického vlaku, a to ve verzi s železničními koly, tak jak byly ukořistěny rumunskou armádou na obsazených nádražích.
http://zapisnik.fortif.net/pevnost-bukurest/

Prostuduj a napiš svůj názor. Je to velice zajímavé téma, i kdyby jsi měl další podklady či svědectví. Zatím.

Obsadili nádraží, když ne Ráb - Győr, no.

Jo já jsem požádal o materiály z archivu Škody Plzeň kde by mely byt měsíční hlášeni které se posílaly z Rabawerke. Zatím mam jen papír z1948 z penzijního fondu plzeňské skodovky kde je cela jeho kariera od 1903 kdy se učil a potom studoval až do jeho důchodu v 1948 a je tam i Rabawerke -kde se dokonce v1919 oženil/ten taky mam / .Bohuzel zatim nic jineho nemam a archivy v Budapesti a Bukuresti nechteji moc spolupracovat

Jestli to nesouvisí s Maďarsko-rumunskou válkou, která skončila vítězstvím Rumunska a svržením komunistické diktatury v Maďarsku, tzv. republika rad.
V tom chaosu si jí mohli vzít.

Dost pravděpodobné, ostatně oni ti Rumuni to tam bílili dost ve velkém, a nejednalo se pouze o zbrojní materiál. V podstatě se chovali jako většina vítězných armád na dobytém území. Za to je Maďaři milují.

No s osobní historií tvého pradědy ti asi moc nepomůžu. Je to už přes 100 let, v Maďarsku personální zájem nemá, resp. pokud byl kmenový zaměstnanec vedený u Škodovky, tak jsi získal asi maximum. Po válce se tam usadil a pracoval dál, nebo se vrátil zřejmě zpět?
Dělal v RABAWERKE, nebo spíše v M.W.G. "Magyar Waggon- és Gépgyár Részvénytársaság", kam byl do nějaké její sekce poslán plzeňskou Škodovkou.

Teoreticky by mohl vědět jestli těžké houfnice, tam byly nebo ne.
Nebo jestli je převezli z fabriky na frontu a pak při ústupu zůstaly na obsazených nádražích?
Nebo je odevzdali v rámci demilitarizace. Maďarsko bylo nějaký čas okupováno Rumunskem. Děla mohly být součástí kořisti a nějakých mírových jednání.

Co přesně chceš po archivech v Maďarsku a Bukurešti? Asi ti neřeknou víc než my tady. Jak psal Zemakt, plenili to. Konflikt měl složité pozadí.
Existují fotky rumunské kavalérie v Budapešti ze srpna 1919. Proč by Rumuni nezajeli do Győru, resp. kousek od něj?
Do samotného města asi nevstoupili, ale průmyslový areál byl/ je na okraji. Praděda ti tedy říkal, že ne.
Pak jsou možné alternativy výše.

V lednu 1919 byla v držení Rumunů všechna území po řeku Mures. Poté se dostali až k řece Tisa, kterou rumunské síly po bojích překročily, a pokračovaly v postupu směrem k Budapešti. Začátkem srpna pod velením generála Gheorghe Rusesca vstoupily do Budapešti tři eskadry 6. jízdního pluku 4. brigády. Rumunská armáda pokračovala v postupu do Maďarska a zastavila se u Győru.

Praděda byl poslán jako inženýr obrábění v 1913 do Rabawerke aby rozjeli licenční výrobu na Pragu kterou tam koupily .Tam se přivezly elektrické soustruhy a frézky a mnoho dalších strojů a předělávaly to na moderní výrobu. Přišla válka a oni ho tam ,,intervenovaly" protože vyráběly vše pro armádu.V 1920 o to přišla Skodovka a zaměstnanci se mohli vrátit domu do ČSR. Potom byl vyslán do Palestiny, Egypta prostě všude kde Škoda prodávala obráběcí stroje. V 1935-1938 byl v Rumunsku kde Škoda stavěla strojní dílny pro LT35/R2 a pak byl za války v Mavag když koupily licenci středního tanku Škoda. Uměl maďarsky a znal Maďary a prababička byla Maďarka. Vrátil se v do protektorátu v 1942 a po válce mu sebraly pas pak sel do důchodu .Jak byl covid tak jsem se díval do starých papíru a nasel jsem jen nějaké dokumenty a vzpomněl co mi praděda vyprávěl.
To co bych chtěl z archivu je týdenní hlášeni které se posílalo do centrály v Plzni, papíry o prababičce a o něm z Budapešti z doby první a druhé světové války a z Bukurešti o té strojírně. Ty mi přislíbily že by mohly se podívat jelikož ty dokumenty existuji. S Maďary je to na.....