PALBA.CZ

Dzine,
jediný západný tank, ktorý má muníciu úplne oddelenú od posádky, je Abrams.

Vestly
To jsme rozebíral v tématu o Challengeru 2.

Dzin píše: Hodnocení PTŘS vs. boční pancíř západních tanků. Nejprve si tedy vezmeme ony střely. Ze západních je tam nejvíce používaný TOW-2A, který má průbojnost v rozmezí 600 - 1000 RHA plus tandemovou hlavici. Dále je zde ruský Kornet s průbojností 800 - 1300 RHA plus tandemová hlavice.

Ze západní techniky vezmeme bok věže dvou nejlepších západních tanků Challenger 2 (z první 1/3 1000 - 1400 mm, zbylých 2/3 500 - 700mm plus SLAT/ERA pancíř) a M1A2SEP (900 - 2000/500 - 700 plus SLAT/ERA). Jak je vidět tabulkově zmiňované PTŘS probijí tyto dva tanky pouze v zadních 2/3 věže základního pancíře. Pokud započteme SLAT/ERA pancíř, potom už to může být pro obě střely problém. Sice mají tandemovou hlavici, ale to neznamená, že by proti ní SLAT či ERA nefungoval, jen se sníží jeho účinost.
Za východ vezmeme také dva nejlepší T-72B (500 - 700/300 - 500 mm plus ERA) a T-90 (600 - 800/400 - 600 mm plus ERA). Základní pancíř u obouch tanků je tabulkově víceméně překonáván po celé délce boku věže, při použití doplňkového se odolnost zlepšuje, byť ne na úroveň jako v případě západních tanků.

Tabulkově tedy u základního pancíře jsou východní tanky překonávány z boku v pohodě, západní spíše v zadní části boku věže, při použití doplňkového pancíře se odolnost východních tanků zvedá na úroveň, kdy nemusí být bok věže probit jistě probit, západních tanků ještě na úroveň, kdy je velká pravděpodobnost odolání probití. Celkově zmíněné západní tanky mají jasně lepší šanci na odolání zásahu.

Co se týká Spike, tak ten má průbojnost 650 - 900 mm RHA. Takže z tohoto pohledu je na tom ještě hůře. Má ovšem profil letu pro útok shora, takže má větší šanci, že zasáhne strop věže, než TOW-2A či Kornet a tedy že bude probíjet daleko slabší pancíř.

Nejde o to, jestli je něco starší nebo ne, ale o schopnosti. Když se rozhoduješ mezi Škodou Favorit a Fabia, také ti je jedno, že je jedna stará, ale zohledníš to ve svém výběru. Úplně stejné je to s tankovou technikou. Hanlivě se vyjadřovat o tom, že jeden tank je novější a proto má část parametrů zákonitě lepší je nesmyslné.

Ohledně zveřejněných videí, není zrovna ideální na jejich základě si dělat nějaký závěr. Jak už jsme psal, většinou se jedná o propagandistická videa vytvořená s přesně daným účelem a tedy ti neukáží objektivně, co se opravdu stalo, ale jen to, co chce jejich tvůrce sdělit. Jediný závěr z nich jde potom dělat pouze o profesionalitě jejich vytvoření.


kenavf
Ale oboje je oddělené od bojového prostoru posádky. Jak ona úložna vpředu vedle řidiče, tak i u Leclerca nabíjecí automat.

arten
Téměř každý západní tank 3. generace má oddělenou munici od bojového prostoru posádky. To je jejich primární vlastnost.

Dzin píše:...
kenavf
Ale oboje je oddělené od bojového prostoru posádky. Jak ona úložna vpředu vedle řidiče, tak i u Leclerca nabíjecí automat.

arten
Téměř každý západní tank 3. generace má oddělenou munici od bojového prostoru posádky. To je jejich primární vlastnost.

Oddelená munícia na leveli ako je myslené u Abramsu. To znamená že keď vybuchne munícia po zásahu tak to neohrozí osádku.
Leclerc nemá všetku muníciu v automate ale má časť aj mimo automatu. Tak isto aj Leo2 má muníciu vedľa vodiča. Ak dostanú tieto tanky zásah do tohoto priestoru a munícia vybuchne, tak to zabije celú osádku.
Takže žiadny západny tank, okrem Abramsu, nemá oddelenú muníciu a je jedno ktorej je generácie.

Pokud jde o to, že nejsou fotky onoho pochroumaného Challengeru, tak už bylo zmíněno, že ve válce zkrátka vojáci neměli foťáky a navíc je to už taky dost dávno. I v dnešní době, kdy třeba v Sýrii pravidla neexistují a kdejaký umaštěnec má telefon s kvalitním foťákem, nejsou fotky všeho. Kupříkladu i fotek rozstřílených T-90 je dost poskrovnu. Pokud jde o fotky onoho britského tanku, tak ty beru jen jako nutné potvrzení - důkaz pro nadřízené, proč museli vyměnit daný komponent (řekněme jako pro "pojišťováky").

Proč ale potom fotili (foťák tedy evidentně měli) jen "drobné oděrky" (průstřely zadýmovacích granátů kulometem) a ne reálné poškození PTŘS či RPG?
Sorry, ale plyne mi z toho jediný logický závěr:
Buď je to celé "latina" a k žádným dopadům, kolikaže, 70-ti ?!!? RPG a tří Milanů nedošlo, a nebo jsou fotky klasifikovány, protože poškození bylo horší než měl být ... očekávaný výsledek by nejspíš byl použit v PR kampani výrobce.

Jinak fotek i videí všech těch zničených T-90 je poměrně dost. Obou dvou.

Skeptik píše:... Obou dvou.

No nějak extra poškozený nebyl - viz fotky zde:
https://aw.my.com/en/forum/showthread.p ... allenger-2

Pánové v celé debatě Vám uniká základní parametr použitelnosti tanku. Možnost manévru. Tu na evropském bojišti mají pouze všechny tanky řady T (včetně Armaty) ale žádný západní (váha, silueta). Západní konstrukční škola se v 70-80. letech dostala přesně do shodné slepé uličky kde skončil vývoj tanků Ády. U sice výborně vyzbrojeného a chráněného stroje jehož nasazení je limitováno logistickými omezeními nejen území ale i logistických tras k němu směřujících. To samé platí pro všechny západní tanky které unese jen pár provozovaných železničních a silničních mostů i cest (železničních i silničních). Dokladem toho je nasazení Abramsů v Iráku (přechod Eufratu) i Leopardů na Balkáně. Tank bez resp. s omezenou možností manévru je jen terč který čeká na likvidaci a jeho bojový význam je čistě lokální (na Balkáně v rovnostranném trojúhelníku o straně cca 3 km a v Iráku se za Eufrat dostala jen jedna mechanizovaná brigáda než se zřítil jediný most v Iráku který byl schopen unést Abramse). Limity jsou dané váhou 50 t a běžným průjezdním profilem železnice. Proto modernizace T 72 je z tohoto pohledu naprosto žádoucí a zvýšení ochrany řešit doplněním o externí prvky.

QVAK:
pokud hodnotíš Západní tanky pohledem východní tankové školy, tak pak je samozřejmě lepší ta sovětská (jo tam spadá v podstatě i ta T-14). Na Západě zkrátka upřednostnili obranou taktiku (která se moc nehodí na pláně Ruska) - masivní pancéřová ochrana + napěchování elektronikou, nevýhodou byly menší počty. Němcům za WW2 fungovala dost dobře - při ústupových bojích). Sověti kladli důraz na pohyb, počet a aby technika nepotřebovala podpůrnou techniku (při překonávání vodních překážek).

Rase píše:QVAK:
pokud hodnotíš Západní tanky pohledem východní tankové školy, tak pak je samozřejmě lepší ta sovětská (jo tam spadá v podstatě i ta T-14). Na Západě zkrátka upřednostnili obranou taktiku (která se moc nehodí na pláně Ruska) - masivní pancéřová ochrana + napěchování elektronikou, nevýhodou byly menší počty. Němcům za WW2 fungovala dost dobře - při ústupových bojích). Sověti kladli důraz na pohyb, počet a aby technika nepotřebovala podpůrnou techniku (při překonávání vodních překážek).

No,možno keby nemci urobili nejaký kompromis dokonalosť/pracnosť s tým že by dosiahli väčšie vyrábané množstvá tankov,tak by bol možno vývoj WWII pre nich lepší.

Výrobou a lidským materiálem nemohli konkurovat. Tohle byla jedna z cest, Ne blbá.

kenavf:
Němci skončili válku s víc tanky, než měli na začátku. Hlavní problém měli s nedostatkem osádek a kvalitních materiálů. Dost velký problém byly i dětské nemoci a fakt, že tanky byly konstruované horkou jehlou. Takový PzIV vyráběli po celou válku, jelikož to byl ověřený stroj a měli zaběhnutou výrobu. Těžké tanky vypadaly impozantně, ale bylo s nimi i dost problémů. Nejlepším německým tankem byl v podstatě Panther, jelikož jej chtěli vyrábět (v moderní podobě) i docela dlouho po válce. Když to přeženu, tak na něj navazuje Leopard 1 a i Leopard 2. Všechny tři totiž byly onou střední cestou, kterou zmiňuješ.
ps. válku by prohráli tak jako tak

Zemakt píše:Výrobou a lidským materiálem nemohli konkurovat. Tohle byla jedna z cest, Ne blbá.

To je složité. Kompromisem byl STUG III. I když byli schopni stupňovat výrobu (až do roku 1944), strategického výsledku nebylo dosaženo, naopak SSSR chrlil techniku až do konce války. Suroviny a strojírenský potenciál zde byly klíčové. Zde je velká paralela s válkou v pacifiku, kde USA končila válku s velkým násobkem plavidel než na začátku od každého typu (včetně letadlových lodí). A to jí začínali co se týče počtů techniky ne zcela ideálně. Aby jsme zachovali téma - T-72 (a jeho předchůdce) vnímám přesně tak stejně. V dobách kdy se měly tankové sbory valit přes hranice VP jich bylo vždy k dispozici (jak na místě tak mobilizačně) několikanásobek.

Ve válce bude vždy průmysl a výrobní potenciál klíčem k úspěchu, bez ohledu na mírné variace ve výkonu techniky.

Dzin píše: Hodnocení PTŘS vs. boční pancíř západních tanků. Nejprve si tedy vezmeme ony střely. Ze západních je tam nejvíce používaný TOW-2A, který má průbojnost v rozmezí 600 - 1000 RHA plus tandemovou hlavici. Dále je zde ruský Kornet s průbojností 800 - 1300 RHA plus tandemová hlavice.

Ze západní techniky vezmeme bok věže dvou nejlepších západních tanků Challenger 2 (z první 1/3 1000 - 1400 mm, zbylých 2/3 500 - 700mm plus SLAT/ERA pancíř) a M1A2SEP (900 - 2000/500 - 700 plus SLAT/ERA). Jak je vidět tabulkově zmiňované PTŘS probijí tyto dva tanky pouze v zadních 2/3 věže základního pancíře. Pokud započteme SLAT/ERA pancíř, potom už to může být pro obě střely problém. Sice mají tandemovou hlavici, ale to neznamená, že by proti ní SLAT či ERA nefungoval, jen se sníží jeho účinost.
Za východ vezmeme také dva nejlepší T-72B (500 - 700/300 - 500 mm plus ERA) a T-90 (600 - 800/400 - 600 mm plus ERA). Základní pancíř u obouch tanků je tabulkově víceméně překonáván po celé délce boku věže, při použití doplňkového se odolnost zlepšuje, byť ne na úroveň jako v případě západních tanků.

Tabulkově tedy u základního pancíře jsou východní tanky překonávány z boku v pohodě, západní spíše v zadní části boku věže, při použití doplňkového pancíře se odolnost východních tanků zvedá na úroveň, kdy nemusí být bok věže probit jistě probit, západních tanků ještě na úroveň, kdy je velká pravděpodobnost odolání probití. Celkově zmíněné západní tanky mají jasně lepší šanci na odolání zásahu.

Pri zapocitani reaktivneho panciera su na tom s odolnostou veze podobne ako Challenger 2/M1A2SEP - z prvej 1/3 odolaju pripadnym zasahom a zo zadnych 2/3 nie (T-72B by som neoznacoval ako to najlepsie z vychodu, vhodnejsia by bola kombinacia T-80U/T-90A).
Avsak veza je len cca 1/3 samotneho tanku, bocny pancier korby ci uz M1A2SEP alebo Challenger 2 takymto strelam neodola. Paradoxne by mala najvyssie sance prave T-90A vdaka jej K-5.

Dzin píše:Nejde o to, jestli je něco starší nebo ne, ale o schopnosti. Když se rozhoduješ mezi Škodou Favorit a Fabia, také ti je jedno, že je jedna stará, ale zohledníš to ve svém výběru. Úplně stejné je to s tankovou technikou. Hanlivě se vyjadřovat o tom, že jeden tank je novější a proto má část parametrů zákonitě lepší je nesmyslné.

Zle si ma pochopil, mne len nepripada zmysluplne porovnavat ochranu tychto tankov, kedze jeden tank je zo 70 tych rokov a vazi 44t, a druhy z 00 a vazi 65t. Jednoducho kazdemu musi byt jasne, ze druhy tank ma v tejto oblasti vyhodu, je len otazne ci mu aj na nieco bude, ked ho z boku trafia modernou PTRS.

Dzin píše:Ohledně zveřejněných videí, není zrovna ideální na jejich základě si dělat nějaký závěr. Jak už jsme psal, většinou se jedná o propagandistická videa vytvořená s přesně daným účelem a tedy ti neukáží objektivně, co se opravdu stalo, ale jen to, co chce jejich tvůrce sdělit. Jediný závěr z nich jde potom dělat pouze o profesionalitě jejich vytvoření.

Tipujem, ze podobne stanovisko mas aj k videam ukazujuce vybuchnute T-62/T-72/...

Vestly
Doplňkový pancíř mohou používat i západní tanky a při jeho započtení nám opět jejich odolnost stoupne na zmiňovaný rozdíl.

Porovnání korby tanků ti mohu poslat později, ale zase, i západní tanky je mohou vybavovat doplňkovým pancířem, která proti HEAT munici není o nic horší, než K-5 či Relikt. Ale až budu doma, napíši k tomu detailněji.

Je smysluplné to porovnávat, protože když si vybíráš tank, který bys chtěl, nemůžeš si říci to co si psal. Můžeš to zapracovat a říci si, že jeden má lepší ochranu a druhý je lehčí a co je pro tebe výhodnější.

Ano mám. Pokud to není zrovna video, u kterého mu ulétla věž. Ale třeba video co jsme kdysi viděl, kde T-90 zmizela v obrovské explozi a tím to končilo, myslím že to bylo i zde na frontě, tak to je přesně nic neříkající. A jsme se tady na tom většinou shodli, co si tak pamatuji.

QVAK
Tiger I - 57 tun, Tiger II - 70 tun, Ferdinand - 65 tun atd a všichni operovaly na východní frontě a patřili mezi nejobávanější obrněnce své doby. Evidentně pro ně nebyl problém se nějak vypořádat se svojí velkou hmotností.

Jak psal Rase, ty to hodnotíš z pohledu Rusů a jejich tvrzení, jak je důležité míti tank do 50ti tun. Jenže to nebere v potaz další věci.

Nebo snad Königstiger byl "jen terč který čeká na likvidaci"? Podobně i nasazení Abrmasů v Iráku ukazuje, že cíl určený k likvidaci byly hlavně lehké T-72. Který přímí střem mezi těmito tankovými školami skončil janým vátězstvím té východní? A ano, hrajou v tom roli i další faktory, ale jak je vidět, ona lehkost ruských tanků se nikde neprojevila jako důležitý faktor rozhodující o jejich vítězství.

kenavf
Abrams má taky část munice vedle řidiče. Podobně Leclerc má také zbytek munice v oddělené kóji. Prostě veškerá munice i u toho Leo 2 je stále v oddělených kójích od bojového prostoru. Abrams, Leo 2, Leclerc, Ariete, K2 a další toto mají. Jsi první člověk na odborném fóru co znám, který dokazuje opak.

Prostě oddělená muncie od bojového prostoru je prokazatelný a prokázaný fakt a snaha o to ho vyvracet je dost jalová.

QVAK
Tiger I - 57 tun, Tiger II - 70 tun, Ferdinand - 65 tun atd a všichni operovaly na východní frontě a patřili mezi nejobávanější obrněnce své doby. Evidentně pro ně nebyl problém se nějak vypořádat se svojí velkou hmotností.

Jak psal Rase, ty to hodnotíš z pohledu Rusů a jejich tvrzení, jak je důležité míti tank do 50ti tun. Jenže to nebere v potaz další věci.

Nebo snad Königstiger byl "jen terč který čeká na likvidaci"? Podobně i nasazení Abrmasů v Iráku ukazuje, že cíl určený k likvidaci byly hlavně lehké T-72. Který přímí střem mezi těmito tankovými školami skončil janým vátězstvím té východní? A ano, hrajou v tom roli i další faktory, ale jak je vidět, ona lehkost ruských tanků se nikde neprojevila jako důležitý faktor rozhodující o jejich vítězství.

Dzine, DB byla schopna těžkou techniku dopravit pouze někam na Východní frontě kam vedla magistrální trať s požadovanou nosností a za předpokladu dosažitelnosti speciálních šestiosých plošinových vagónů (Tigři navíc musely přehodit pásy za uší, transportní) . Takže jejich nasazení bylo vždy pouze lokální výraznější u Pranteru který měl limit 50 mh/GO a opravárenské kapacity jen v Říši (Německu).
Omezení na těch cca 50 t platí i pro dnešní evropské bojiště kde my žijeme a je to nejdůležitější požadavek omezující manévrovatelnost této techniky v Evropě. Na min. nosnost 3 kamiónů za sebou jsou stavěny veškeré nové i rekonstruovány původní silnice v celé Evropě. Až nedávno přišel požadavek z US na státy NATO aby se jejich železniční i silniční trasy rekonstruovali na nosnost řádu 70 t. Proč asi? Pakliže státy tuto rekonstrukci započnou neskončí (jedná se o mil. km evropských silničních a železničních komunikací na kterých je po cca 3 km mostní konstrukce) až tehdy kdy již bude tato generace tanků již ve šrotu? Až budeme žít v Izraeli a okolí tak logicky upřednostním Merkavu která je na tuto část Světa optimalizovaná. Západ jde ale opačnou cestou, optimalizací infrastruktury zemí na vyvinuté a plánované řady tanků. Ostatní části Světa (nejen Rusové) jdou opačně, vyvíjejí tanky jež se jsou schopny nejen pohybovat ale i bojovat na stávající infrastruktuře.
P.S. Možná je např. ještě jedna cesta, představný, aktivní a pasivní pancéřování. Další je v nových druzích materiálů na pancíře, jejich jiné uspořádání.

Dzin píše: kenavf
Abrams má taky část munice vedle řidiče. Podobně Leclerc má také zbytek munice v oddělené kóji. Prostě veškerá munice i u toho Leo 2 je stále v oddělených kójích od bojového prostoru. Abrams, Leo 2, Leclerc, Ariete, K2 a další toto mají. Jsi první člověk na odborném fóru co znám, který dokazuje opak.

Prostě oddělená muncie od bojového prostoru je prokazatelný a prokázaný fakt a snaha o to ho vyvracet je dost jalová.

Ešte raz - Abrams nemá muníciu vedľa vodiča. Má ju v "batohu" a pár ks pri motore. Abrams je jediný západný tank, ktorý ma kompletne oddelenú muníciu od posádky v zmysle:
a) fyzickou bariérou s dvierkami
b) blow out panelmi nad priestorom uloženia, ktoré energiu výbuchu odvedú mimo priestor tanku.

Takto narýchlo z netu:
http://g38.picoodle.com/ltd/img38/7/9/1 ... 8ae9c2.jpg
https://imgur.com/QQdhuXE

Žiaden iný západný tank toto nemá. Ani Leo 2, Leclerc, Ariete, K2 - vždy je tam munícia vedľa vodiča, bez bariéry, resp. blow out panelov.
(A napr. Challenger 2 nemá ani tú bariéru/dvierka medzi batohom a posádkou a muníciu nie len pri vodičovi, ale po celej kabíne)

Pri Abramse je ale problém, že pri nabíjaní sú dvierka otvorené. Úplne oddelenú muníciu od posádky, počas celého nabíjacieho cyklu, má až Armata.

Dzin píše:Tiger I - 57 tun, Tiger II - 70 tun, Ferdinand - 65 tun atd a všichni operovaly na východní frontě a patřili mezi nejobávanější obrněnce své doby. Evidentně pro ně nebyl problém se nějak vypořádat se svojí velkou hmotností.

Toto není pravda, tečka.

Letmo (a je skutečně uplně jedno kde) otevřu svou oblíbenou The Combat History of German Heavy Anti-Tank Unit 653 (Munch, 2008).

Podařilo se mi ji otevřít na straně 53, tudíž překládám a ve zkratce cituji:

Oddíl těžkých stíhačů tanků 653
Štáb oddílu, 1. srpen 1943
Věc: Transport z Karačeva na východ od Brjansku
Adresát: Velení druhé tankové armády

Oddíl provedl průzkum možných tras přepravy z Karačeva na západ.

Výsedky jsou následující:
1) První most západně od Karačeva je přibližně 50m dlouhý a má nosnost 60 tun. Přejezd je
možný pouze v nouzi. Most této délky neumožňuje zatáčení tanku. Největší nebezpečí je, že
by Ferdinand tento most během zatáčení poškodil a zničil a znemožnil by tím pohyb další
techniky. Záložní most, který byl použitelný se dnes zřítil, když ho přejížděl tank Panther.

2) Další most, který je k dispozici má délku 25m a je nyní ženijně upravován na nosnost 60t.
Hrozí to samé co v bodě jedna.

3) V prostoru je několik dalších menších mostů o délce 4-10m o nosnosti 24t. Mohou být použity
pouze v případě krajní nouze s tím, že se tím stanou nepoužitelné.

4) Silnice jako taková je díky zpevnění kulatinou sjízdná, ale samotný pruh není dost široký a
bude nutné využít oba pruhy. Tím dojde k zablokování veškerého provozu a posléze k znehodnocení
komunikace pro ostatní techníku.

5) Oddíl proto došel k závěru že tanky v Karačevu musí být přepraveny na západ pomocí železnice.
Pokud tomu tak nebude, dojde pravděpodobně k zničení nebo znehodnocení mostů a komunikací.

Vzhledem ke špatnému stavu techniky je velmi pravděpodobné, že na této 40km trase dojde k mechanickým
poruchám a bude nutné odtažení za pomocí 4 či 5 vyprošťovacích vozidel, což způsobí další problémy
na trase.

Oddíl proto považuje za nezbytně nutné naložení techniky na železnici.

...

/podepsán/
von Jungenfeld

Těžké německé tanky měly v podstatě konstantní problémy tohoto typu (nejen) na východní frontě a nejen v srpnu.

Dzine, DB byla schopna těžkou techniku dopravit pouze někam na Východní frontě kam vedla magistrální trať s požadovanou nosností a za předpokladu dosažitelnosti speciálních šestiosých plošinových vagónů (Tigři navíc musely přehodit pásy za uší, transportní) . Takže jejich nasazení bylo vždy pouze lokální výraznější u Pranteru který měl limit 50 mh/GO a opravárenské kapacity jen v Říši (Německu).

Jen technická otázka ohledně těch 50mh do GO - jaký byl její rozsah a proč tak málo? Ví se? Nějaký relevantní odkaz by pls byl?
Dík.

QVAK píše:Pánové v celé debatě Vám uniká základní parametr použitelnosti tanku. Možnost manévru. Tu na evropském bojišti mají pouze všechny tanky řady T (včetně Armaty) ale žádný západní (váha, silueta). Západní konstrukční škola se v 70-80. letech dostala přesně do shodné slepé uličky kde skončil vývoj tanků Ády. U sice výborně vyzbrojeného a chráněného stroje jehož nasazení je limitováno logistickými omezeními nejen území ale i logistických tras k němu směřujících. To samé platí pro všechny západní tanky které unese jen pár provozovaných železničních a silničních mostů i cest (železničních i silničních). Dokladem toho je nasazení Abramsů v Iráku (přechod Eufratu) i Leopardů na Balkáně. Tank bez resp. s omezenou možností manévru je jen terč který čeká na likvidaci a jeho bojový význam je čistě lokální (na Balkáně v rovnostranném trojúhelníku o straně cca 3 km a v Iráku se za Eufrat dostala jen jedna mechanizovaná brigáda než se zřítil jediný most v Iráku který byl schopen unést Abramse). Limity jsou dané váhou 50 t a běžným průjezdním profilem železnice. Proto modernizace T 72 je z tohoto pohledu naprosto žádoucí a zvýšení ochrany řešit doplněním o externí prvky.

Toto mě zaujalo, že jsem si našel podrobnější příspěvek na toto téma v jiném vlákně: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=233 ... 85#p245485

QVAK píše: Zaměňujete resp. slučujete pohyb, schopnost manévru tanku v boji za manévrovatelnost jednotek na bojišti a jejich přepravu na bojiště.
Pro názornost v Evropě i ve světě se staví a provozují komunikace pro max. provozní zatížení běžnými kamiony = do 40. t. I osazené značky max. nosnosti mostů jsou 40-45t ev. s dodatkovou tabulku jedno vozidlo 50 (55) t. Výjimkou jsou pouze USA a Austrálie kde se provozují i hmotnější kamiony. S železničními tratěmi je to shodné. Navíc nejsou běžně zavedené ve službě plošinové vozy s požadovanou nosností.
Zkušenosti z nasazení těžkých tanků
- Bývalá Jugoslávie
Německé Leopardy do ní byly přepravovány přes 1/2 Evropy díky nosnosti železničních tratí a jejich mostů (ale i radiusem oblouků a profilu trati). Na místě dislokace tanky mohly operovat bez doprovodné ženijní techniky (která nebyla součástí mise) pouze v jednostranném trojúhelníku o délce strany 3 km.
- Irák
V celém Iráku byl jen jeden most s požadovanou ale nezaručenou nosností na předměstí Bagdádu a celý Pochod na Bagdád se všichni modlili aby ho Iráčané nezbořili. I když se tanky přes něj přepravovali po jednom a krokem (celé brigádě to trvalo 5. dní) tak se po této přepravě za dva dny složil (autodestrukcí) jak domeček z karet. V celé dobytí severního Iráku tak byla po 6. týdnů (než pontonový most požadované nosnosti dopravili z US) pouze jedna tanková brigáda.

Jsem hrozně zvědavý, a proto mám jednoduchý dotaz ohledně Iráku – který most to byl?