PALBA.CZ

Ani nevieme ci sa roztrhla. Je k tomu vela roznych informácií. Od necistenia hlavne, použitie indickej municie, hnacich naplni, vyrobna vada hlavne az po presiahnutie zivotnosti hlavne pocas skúšok.
Ktorakolvek situácia z týchto to bola, neodporuje tomu, co som napisal.

použitie indickej municie, hnacich naplni

Hypoteticky, použití jiné výrobní normy.

Ano, ak ta 155mm municia bola v jednom bode ja neviem, trebars 155,1mm, tak to mohlo urobit rošambo.
OSSR sa nechystajú kupovat municiu z Indie. Vy?

Čo si matne spomínam, tak malo byť všetko v poriadku až do momentu, kedy sa začala používať indická munícia a náplne.

Ak by bola vadna municia a ta v hlavni streli, tak sa ta Z2 domov nevrati v jednom kuse.

Juraj Tichý píše:(...) K tomu aby strielala presne, bude treba IMHO zadat do systému jednoduche parametre ako je hmotnost munície, sucinitel odporu vzduchu a podobne.

Myslíš, že např. na úhlu dělové hlavně nezáleží, pokud cílem dělostřelců není vystřelit, ale cílem je trefit mířený cíl?

Juraj Tichý píše:Na co treba skúšky a prepočty a desiatky, mozno stovky vystrelov je prave pouzitie inych hnacich naplni. To caka Nexter, ak bude chcieť AČR pouzivat hnacie naplne od Explosie.

IMHO velmi důležitá poznámka - Jenom jestli správně rozumím: Chápu správně, že rozdíl v účinku "hnací náplně" od Explosie vs. od Nexteru je buď:
a) kvůli tvarování komory houfnice
b) kvůli tvarování munice (spodní části do které se "opírá" tlak vytvářený iniciací hnací náplně)
Nebo se ptám mimo - a jde o rozdílný tlak kterou vytváří hnací náplně od výrobce X ve srovnání s náplní od výrobce Y?
Nebo jsem úplně vedle a ptám se na nepodstatné věci? Pokud jo, tak co důležitého jsem opomenul?

Juraj Tichý píše:Predava lacne delo, aby zarobil na municii a vsetkom okolo toho.

Pokládám to za praděpodobné, bohužel nemám konkrétní informace. Odhaduji pouze obecně - s ohledem na obrovské částky, které stojí "provoz" houfnice, tj. částky za munici a všechny ostatní komponenty střeliva (ve srovnání s cenami samotné houfnice)

Juraj, asi bys to měl spíše směřovat do příslušného vlákna. Toto je o PzH2k.Nebo jsi svůj názor vztahoval i na munici pro PzH2k? Tj. myslíš, že např. Maďaři budou s PzH2k používat munici (+hnací náplně, roznětky,...) od např. Nexteru nebo od MSM?

OSSR sa nechystajú kupovat municiu z Indie. Vy?

Nie, prečo? Myslel jsem, že posledních pár postů debaty je o zaměnitelnosti munice ráže 155 a její certifikaci v různých dělostřeleckých systéméch. Lebo?

Zemakt píše:

OSSR sa nechystajú kupovat municiu z Indie. Vy?

Nie, prečo? Myslel jsem, že posledních pár postů debaty je o zaměnitelnosti munice ráže 155 a její certifikaci v různých dělostřeleckých systéméch. Lebo?

Tak napisal si toto.

Zemakt píše:

použitie indickej municie, hnacich naplni

Hypoteticky, použití jiné výrobní normy.

A nebavime sa o akejkoľvek 155mm municii. Ale o 155mm municiI dľa štandardov NATO.

zzz:
Ide skor o chemicke vlastnosti hnacich naplní a co vo vnútri hlavne svojim horenim sposobia. Aky vytvoria tlak, teplotu,....
Vid začiatok tejto debaty a rozdiel v množstve dymu, ktore vyprodukuju "bezdymove" hnacie naplne od Explosie a tie skutocne bezdymove, ktore používa Bundeswehr v PzH2000.

V samotnom zapalovači je niekoľko bezpečnostných prvkov takže jeho aktivácia je možná až projektil prejde niekoľkými fázami charakteristickými pre normálny výstrel(zrýchlenie/rotácia/čas), inak zostáva zapalovač zaistený. Takže ak vybuchla v hlavni munícia tak bol buď zlý zapalovač alebo mechanický problém medzi plášťom strely a hlavňou..tzn veľký tlak a roztrhnutie hlavne vysokým tlakom po zapálení prachovej náplne(či by ten tlak/teplota prachovej náplne dokázala "odpáliť" aj obsah granátu je otázne).

A nebavime sa o akejkoľvek 155mm municii. Ale o 155mm municiI dľa štandardov NATO.

Však hej. Předpokládám, že indické M777A2, Bofors FH77B atd., ani jinou munici nepoužívají.

Nedávno jsem psal o Bofors, že mi je tato koncepce, zvlášť pro Indy,, sympatická. Tak jsem našel nějaké to foto. V palebnem postu, kdoví kolik let,pripraveny k palbě.
Neskutečna lokace.
https://www.defencetalk.com/military/ph ... -77b.5806/

Zemakt veru neviem nakoľko sa India dostane ku špecifikaciam a standardom NATO pre vlastnú výrobu 155mm municie.

Já také ne, nicméně, budeme-li věřit tomu co se stalo se Zuzkou, má to jistou vypovídající hodnotu. Zároveň by to mělo vypovídat o problematice certifikace jednotlivých výrobců jednotné ráže 155 mm NATO. A to ať už granátů, tak nábojek. Anžto, s velkou pravěpodobností není granát jako granát, a výmetná slož jako výmetná slož. Viz Ty výše, čmoud.

Cmoud? Je hlavne o materialu ze ktereho je vyrobeny obal vymetne spalitelne sloze. Mnohdy se aplikuji , pri takto extremnich testech i vstriky ruznych deabraziv. To neni prece o prachove naplni. Ta je prudce normovana ,chemicky , energeticky. Sledovat tak nejaky ,,dym,, z hlavne je blbost, zalezi i na vlkosti okolniho prostredi a nasledne kondenzaci . Zvukovy projev a tlakovy projev pri vystrelu je tisickrate vetsi lokalizacni identifikator nez jakysi, dym,, Vyvozovat nejake zavery dle,kourivosti po vystrelu je saskarna.

HONZIK11 píše:.. Zvukovy projev a tlakovy projev pri vystrelu je tisickrate vetsi lokalizacni identifikator nez jakysi, dym,,..

Že vraj existujú aj nejaké geolokátory/zemné snímače "otrasov" ktoré dokážu lokalizovať húfnicu.

Hlavne existuji prostredky , ktere umi lokalizovat polohu odstrelovace na kilometry. Ten ma tlumic vystrelu a podstatne jinou razi.

Bol si niekedy v lese, kde za kopcom prebiehali ostre strelby? Ja som chodieval na chalupu kusok od lesti.
Kym som nevytiahol mapu a nelokalizoval si kde je VVP, nevedel som kde su. Sirenie zvuku a jeho odrazy ta dokonale zmiatnu. Staci uz len nizka oblačnosť. To zazijes aj kazdy Novy rok v Bratislave. A nakoniec VVP bol uplne inym smerom, ako sme si v tej chvili v okoli Čabrade mysleli.

Ale tak zrejme su v tych armadach na hlavu padnuty, ked vrazili cas a peniaze do vyvoja bezdymovych hnacich naplni. Stacilo im pritom Honzu počúvať, ze je to uplne zbytočné.

Smesne argumenty .
Pise rok 2007 a Česká armáda zařadila do výzbroje poslední ze tří radiolokátorů Arthur. Zařízení je schopné sledovat vzdušné cíle od letadel až po dělostřelecké granaty. .Poslední ze tří kompletů předal výrobce, švédská společnost Ericsson dělostřelecké brigáde v Jincích.První takové zařízení zařadili tamní dělostřelci do své výzbroje už loni 2006 v říjnu.Nový dělostřelecký systém chce armáda používat i v zahraničních misích, například v Afghánistánu.Radiolokátor Arthur (ARTillery HUnting Radar) umí zachytit dělostřelecký projektil až na vzdálenost 40 kilometrů a během několika sekund určit místo, ze kterého byl vypálen a kam dopadne.Radar určuje také postavení minometů, dělostřeleckých raketometů, případně sleduje některé další cíle včetně nízko letících vrtulníků a letounů...
A zanedlouho prijdou,, Izraelci ,, a vzdalenost identifikace vzroste nekolikanasobne.,..
Tak si behej po kopcoch a hledej cmoudiky.,

Jaj, ja som myslel, že je dôležité čo ma k dispozícii nepriateľ.
Keď s tými Caesarmi vyrazíte na tých holých - bosých afričanov, tak tí Vás budú identifikovať práve podľa toho dymu.
Sieť na armádne vozidlá tiež dávaš, že? A maš radary, a IR kamery,... A aj tak sa stále investuje do maskovacej siete. Asi je už tiež zbytočná.

Ale Honzíku napíš, napíš prosím do Explosie, že sú to idioti a vyvíjali "bezdymové" riešenia úplne zbytočne. A keď zvládneš nemčinu, napíš aj Rheinmetall Waffe Munition. Prepustia v tých firmách polovicu manažérov, že neidentifikovali takýto zbytočný výdaj.

Přechod na bezdýmé prachy byl vlastně jednou z nejpřelomovějších událostí v technické historii . Bylo potřeba vyřešit některé ne moc příznivé vlastnosti bezdýmých prachů, které mají m.j. několikrát vyšší nárůst tlaku po odpálení (vyšší rychlost hoření), než černý prach. Muselo dojít k překonstruování hlavní, závěrů a musela se změnit metoda tormentace (až tak daleko, že platí jiné tormentace pro zkoušení černým a bezdýmým prachem).
Je třeba take rozlišovat z čeho se střílí , zda má hlaven ejektor spalin , věžové kontrukce , nebo ejektor nemá ,otevřené konstrukce. Pak i bezdýmový prach , který samozřejme není bez dýmu protože se spaluje nábojka a i on samotny produkuje spaliny musí nutně po výstřelu zanechat stopy před sebou , v případě neodsátí z hlavně i za sebou . Nemluvě o zášlehu plamene .Tlaková vlna při výstřelu ale rozvíří prach kolem mnohem více. Detekovat houfnici na základě dýmové stopy je skvěly nápad stejně jako podle ní hodnotit kvalitu střeliva.Do obranného perimetru si při střelbě flusnu pár zadymovacich granátů z minometu v okruhu 4km mě nenajde ani dron.