NANUK píše: Bat:
Krásně jsi to vystihnul.

A přitom archívy již dávno nabízejí odpovědi na Dzinovo mlácení prázdné slámy. Bez urážky Dzine...stačí jen studovat a pracovat s materiály.
Docela se to tady rozjelo, dobré postřehy! Dzin spíše napsal jednostranný pohled, i když má taky svým způsobem pravdu, o tom více na konci mého postu.
bat píše:Při hledání odpovědi jak by to bylo s Wasserfallem (což mě primárně zajímá) jsem pár věcí přečetl a doplním zde pár poznatků.
BTW. I Němci pracovali s tím, že hlavice (podobné váhy jako S-75) vybuchne někde poblíž a to bude stačit k poškození bombardéru. Předpokládám, že vzdálenost byla několik málo desítek metrů, ale nejsem si jistý tou vzdáleností. Ono to v té době nebylo ani technicky možné jinak udělat IMO.
Ano každý by si měl věci nastudovat, technika a taktika byla nad Německem v roce 1944/45 jiná než ve Vietnamu, ale už se tomu blížíš

Vlastně tvoje příspěvky jsou docela konstruktivní.
- Napiš mi třeba jak se dokáže neobrabaný bombardér letící ve svazu vyhnout raketě? Dále velká exploze sejme nebo poškodí i další bombardéry ve svazu.
- Ve Vietnamu měly ze začátku baterie S-75 velký úspěch, protože amíci neměli žádné letouny schopné boje s protileteckými řízenými střelami.
- Jediná obrana letounů v té době byl rychlý úhybný manévr, za další bombardéry měly zakázáno létat blízko u sebe, právě kvůli výbuchu SAM.
- S-75 měl bojovou hlavici 191 kg. Wasserfall měl mít až 306 kg, původní návrh jen 100 kg, ale kvůli obavám o přesnost byla nahrazena větší.
Při denním použití by operátor odpálil hlavici dálkovým ovládáním. Němci se chtěli vyhnout naváděcímu systému pomocí radaru z důvodu, že by mohlo dojít k jeho rušení. Avšak raketu bylo možné navádět i pomocí radarových signálů systému "Elsass". Pro srovnání Sověti ve Vietnamu kvůli rušení přidali k S-75 televizní kameru a používali systém ovládání rádiem. V USA byla po válce vyvinuta protiletecká raketa NIKE, která používala tři radarové systémy na velmi různých frekvencích (aby bylo rušení těžší).
Když budu počítat, že Němci by vyrobili asi tak 2000 Wasserfallů měsíčně (dokázali vyrábět až 1000 raket V-2 měsíčně, ale "Vodopád" byl menší a jednodušší, měl asi 4x nižší výrobní náklady, proto by mohli docílit vyšších počtů místo V-2, V-1) a jimi způsobené ztráty by byly asi 10 %, tak mi napiš jestli si mohli spojenci dovolit ztratit měsíčně dejme tomu z 2000 bombardérů cca 200 letounů? Ale k tomu Speer ještě napsal, že by se musela důsledně nasazovat stíhací obrana. Flaky už měli, ty měly také stále svou efektivitu. Ve Vietnamu bylo dobré i nasazení stíhacích Migů, které si též připsaly zásahy. Počítá se tedy s celým systémem PVO - aktivním a pasivním.
- Ve Vietnamu měla metoda optického navádění střely S-75 (v kódu NATO: SA-2) pouze asi 2 % úspěšnost, avšak proti rychlým proudovým letounům.
- Za druhé světové války byl "Vodopád" navržen proti pomalejším bombardérům ve svazu, ty bylo pochopitelně snazší zasáhnout.
- Rakety bylo možné navádět i radary a tím zvýšit efektivnost. V tom případě docházelo k soupeření v oblasti radioelektronického rušení.
--------------------------------------
Ve Vietnamu později nesly letouny Wild Weasel rušící zařízení. Třeba by i spojenci nad Německem museli učinit podobná opatření. Oblíbené bylo vyhazování staniolových pásků, které měly zabránit zaměření letadel radary. Přišla by třeba jiná taktika, ale až za nějakou dobu

Pak se můžeme z části inspirovat vývojem ve Vietnamu, maskirovkou, léčkami, atd. Vidíte, že jde o neustálý vývoj akce x reakce.
Podařilo se však sestřelit stíhací bombardér F-105D s kontejnerem pro elektronické rušení, a sovětští inženýři rychle vyvinuli protiopatření. Účinnost PLŘS byla na začátku roku 1968 obnovena, avšak v tomto roce už k vážnějším soubojům nedošlo. Posledním vzepětím byla obrovská letecká kampaň označená jako
LINEBACKER spuštěná 9. května 1972. Americké letecké síly v plné síle, nespoutané omezeními politiků, se vydaly nad severní Vietnam. V tom roce dostali amíci také novinku, řízené bomby s televizním nebo laserovým naváděním.
Letouny nyní nosily dva kontejnery aktivního šumového rušení místo jednoho, navíc již v roce 1967 Američané pochopili princip navádění raket na pásy aktivního rušení a jejich protiopatřením se stal ....
K aktivnímu boji s vietnamskými PLRK byly nadále využívány zejména protiradiolokační střely .... úspěšnost těchto střel nebyla nijak vysoká, ....
viz dále článek
Bojové nasazení systému S-75 (část 3. - Vietnam 1969-73)
Dzin píše:Při vystřelení 5200 raket to máme zaokrouhleně 9 raket (8,5) na jedno letadlo tedy úspěšnost 11 - 12 % jako průměr za celou válku.
Tedy asi 2x tolik, než tvrdí Američané dle obecných statistik.
Asi tak Dzine, přes všechna opatření však Američané ztratili během operace Linebacker, která probíhala od 9. května do 23. října 1972, celkem 111 strojů, i když jen za 14 sestřelů byly podle amerických záznamů zodpovědné protiletadlové rakety, tj. 12,6 procent. Udávat procenta je dobrý, ale ještě jsem doplnil proč tomu tak bylo.
seabee píše:Při Jom-kippurské válce v roce 1973 byly egyptské a syrské systémy PVO tak účinné, že přímá letecká podpora byla téměř nemožná a Izrael ztratil 102 letounů. Ale stačilo pět let a během první libanonské války v roce 1982 zničil Izrael 19 syrských baterií PLŘS sovětské provenience a po sestřelení 97 syrských letounů si zajistil totální vzdušnou převahu bez ztráty jediného letounu. Holt pokrok nezastavíš...
Jo, jo to tak bývá, soupeření zbraňových systému a techniky. U PLŘS začala ve Vietnamu éra radioelektronické války.
Na Libanon už byl Izrael připravený, protože v Egyptě ukořistil systém S-75 a předal amíkům, kteří ho prozkoumali a zase učinili protiopatření. Hlavně se lépe připravili a nasadili velké množství bezpilotních prostředků.
Sověti však zjistili, že na vině byla především neuvěřitelná bohorovnost Syřanů, byli líní a neprováděli maskirovku! Určitě neexistovalo doporučení, aby zůstávala palebná postavení stále na jednom místě, aby židé mohli syrské prostředky PVO předstihem lokalizovat, a pak měli samozřejmě práci usnadněnou, i díky nasazeným zbraním a taktice, o kterých už napsal Dzin
Viz třeba
Bojové nasazení systému S-75 (část 4. - Blízký východ 1967-82)

Docela dobře napsaná série článků na
valka.cz doporučuji!