Duna

[Dzin]

To už se dostáváme od Duny trochu dál, ale přesnější než o "křesťanské kultuře" nějakých států je zde mluvit o "náboženské kultuře", která v sobě zahrnuje křesťanství, jako majoritní náboženství a současně i další prvky specifické pro kulturu dané země. Pokud tedy mluvíme o "křesťanské kultuře", máme tím na mysli označení dané země, kde hlavním náboženstvím bylo křesťanství, přičemž ale další kulturní (civilizační) znaky mohou být odlišené od jiné země, která má také "křesťanskou kulturu". Navíc se mnohdy jedná o ne zcela přesně definovanou záležitost a mnohdy vztaženou spíše k minulosti. Stačí se podívat, jak často se objevuje přiřazování Česka ke "křesťanské kultuře", přestože většinu jeho obyvatel tvoří ateisté a tedy by bylo logické spíše mluvit o "ateistické kultuře".

V případě Islámu na rozdíl od křesťanství zde velmi působí to, co popisoval Škvoří admirál, tedy díky specifické politické situaci došlo k daleko většímu jednotícímu tlaku v rámci muslimské církve, než tomu bylo u křesťanství.

Tolik asi k této odbočce, vrátil bych se zpět k Duně.

[skelet]

Vzhledem k tomu, že v rámci Islámu existují Sunnité a Šiité, že v rámci Sunnitů existuje takový Wahábbismus, tak se dá předpokládat, že i Islám má svých padesát odstínů šedi, stejně jako křesťanství. Jen je to pod naši "křesťanskou" rozlišovací schopnost.

[Dzin]

Ono to takhle přesně není. Pokud to budeme brát, tak Islám má dvě hlavní větvě, sunity a šíty a na jejich úrovni jsou potom různé sekty. Každá s nich má vlastní církev (v islámu nazývaná škola) a ty se potom dělí na další podskupiny. Naproti tomu křesťanství má na této úrovni katolíky, ortodoxní, adventisty, anglikány, baptisty, kalvinisty, luterány, metodisty a pentekostalisty (Letniční hnutí) a potom také různé sekty, které se následně zase dělí.

Islám je tedy oproti křesťanství stále významně sevřenější z hlediska církevního.

[skelet]

ono to takhle přesně je. I pro "křesťana" je těžké se vyznat v sektách typu baptisté, adventisté, kalvinisté apod. Jinými slovy jsou víceméně tři proudy v křesťanství - ortodoxní, římsko-katolická a protestantská (a ta se dále štěpí na sekty/církve). A pro normálního muslima je tento šrumec nerozeznatelný. Stejně jako pro nás Islám.

[Dzin]

Jasně, beru takhle zjednodušeně podané ano, ale ty rozdíly tam jsou a jsou poměrně zásadní, což je vzhledem k odlišnému vývoji křesťanství a islámu pochopitelné. Ale v rámci laického pohledu to je možno takto pojmout.


Když ale zase zkusím vrátit celé zpět k Duně, tak i nějaký zjednodušený pohled na náboženství nezastírá to, kvůli čemu jsme se toho dotkli, a to stopy islámu v rámci Duny a ne jen nějaké "osmanské" větve.

[Škvoří admirál]

To zapojení blízkovýchodních kulturních prvků nepřekvapí. Sám autor byl myslím archeologem v Egyptě, nebo tak něco.

Ty vynikající výkony Fremenů v boji tam byly- co si tak pamatuju- vysvětleny tím, jak přežívají v extrémně nepříznivém prostředí. Padišáh měl svoje sardukary, kteří vynikali nad ostatními vojáky, a přisuzovalo se to jeho vězeňskému systému. Dával si velký pozor, aby žádný jiný z velkorodů něco podobného taky nevybudoval. Proto například Thufir Hawat v rozhovoru se starým baronem, jemně označí barona za blbce, když mu baron prozradí, jak řekl Padišáhovi, že se jeho Salusou secundus nechal inspirovat. ..." teď už musí mít špiony po celé vaší planetě.... Připomene mu, že to co udělali Atreidům možná teď čeká je, protože císař se nenechá ohrozit.

Rovněž se ukázalo, že Padišáhův systém není jediný, který dokáže tak dobré bojovníky vyprodukovat. Viz ti atreidští šermýři, nebo např. Fremeni.
Začínala se hroutit pověst o nepřekonatelném systému na Saluse s. A jako první u Atreidů, proto se rozhodl je smáznout a pak se možná už chystal na Harkonneny.

Sardukaři nebyli tak dobří jak vypadaly, byl to z části mýtus. Proto vedle nich Fremeni byli tak dobří.

[pjaro77]

Asi najlepšie v boji boli benegesseritské ženy. Mali špeciálny výcvik prána bindú, ktorý im dával dá sa povedať nadprirodzené schopnosti. Ale nemali vlastnú armádu.

[bheid]

Chtěl bych se zeptat, Dunu znám víceméně jen z filmů a z téhle diskuze . Hodně se tu mluví o výcviku jednotlivých frakcí, ale jak je to s reálnými bojovými zkušenostmi? Kvalitní výcvik je určitě důležitý, ale probíhali nějaké větší válečné konflikty? Trochu jsem nabyl dojmu, že byl nastaven určitý status quo nebo možná něco podobného studené válce, kdy se strany konfliktu omezovali na nějaké menší akce, diverze sabotáže apod. Díky za odpovědi.

[Alchymista]

Tak tú chybu čo najskôr naprav. Duna je ohromný príbeh.
Jedna rada - prečítaj si najprv dodatky a slovníček, budeš v obraze.

VeľkoRody oficiálne medzi sebou nebojujú - ale drobná záškodnícka vojna a vražedné útoky prebiehajú v impériu neustále. Jednotky Veľkorodov sú vojenské aj policajné dohromady, tak, ako to bolo po väčšinu stredoveku.
Ľudské impérium je po porážke mysliacich strojov "zjednotené" a iné rasy sa v príbehu nevyskytujú, takže na vedenie medzirodovej vojny treba množstvo formalít a povolenie imperátora.

Bene Geseriťanky boli zdatné - jedna pre mimoriadny pohybový a psychický výcvik a komplexné ovládnutie a kontrolu vlastného tela (kontrola bolesti je len začiatok) a jednak pre "zdedené spomienky". Lenže sú aj iné "školy" - napríklad "Bene Tleilax" a tleilxanský tvarový tančníci (v podstate špeciálne upravené a vycvičené klony bez pudu sebazáchovy)

[pjaro77]

Chtěl bych se zeptat, Dunu znám víceméně jen z filmů a z téhle diskuze . Hodně se tu mluví o výcviku jednotlivých frakcí, ale jak je to s reálnými bojovými zkušenostmi? Kvalitní výcvik je určitě důležitý, ale probíhali nějaké větší válečné konflikty? Trochu jsem nabyl dojmu, že byl nastaven určitý status quo nebo možná něco podobného studené válce, kdy se strany konfliktu omezovali na nějaké menší akce, diverze sabotáže apod. Díky za odpovědi.

Doporučujem prečítať encyklopediu Duny. Na ten portál som narazil pred 20timi rokmi a väčšinu znalostí mám z neho.
http://encyklopedie.dune.cz/index.htm

[Kraken]

VeľkoRody oficiálne medzi sebou nebojujú - ale drobná záškodnícka vojna a vražedné útoky prebiehajú v impériu neustále. Jednotky Veľkorodov sú vojenské aj policajné dohromady, tak, ako to bolo po väčšinu stredoveku.
Ľudské impérium je po porážke mysliacich strojov "zjednotené" a iné rasy sa v príbehu nevyskytujú, takže na vedenie medzirodovej vojny treba množstvo formalít a povolenie imperátora.

To bych něřekl, že je uplně správně. Pokud byla vyhlášena Kanly, tak mezi sebou velkorody mohly klidně válčit. To je asi jako opovědný list v našem středověku. To tak byl legální prostředek pro domácí válku mezi šlechtickými rody. Hlavní rozdíl proti Duně je, že král většinou neměl vlastní vojsko (snad s vyjímkou Matyáše Korvína a jeho Černé roty).

Chtěl bych se zeptat, Dunu znám víceméně jen z filmů a z téhle diskuze . Hodně se tu mluví o výcviku jednotlivých frakcí, ale jak je to s reálnými bojovými zkušenostmi? Kvalitní výcvik je určitě důležitý, ale probíhali nějaké větší válečné konflikty? Trochu jsem nabyl dojmu, že byl nastaven určitý status quo nebo možná něco podobného studené válce, kdy se strany konfliktu omezovali na nějaké menší akce, diverze sabotáže apod. Díky za odpovědi.

V Předhrách k Duně (nejsou od Franka Herberta, ale od jeho syna a rozšiřují svět Duny) je válek mezi velkorody popsáno několik, včetně aktivní účasti Sardaukarů v nich.

[bheid]

Díky, nějak se tím prokousám

[Polarfox]

Hlavně ten, co nikdy nečetl Dunu, ev. celou sérii, tak má takřka nulovou šanci pochytit, vo co go. Tenhle film staví na tom, že lidi už předem ví, co se tam děje, pro zbytek je to v podstatě jen vizuální záležitost s hudbou a nějakým dějem. Samozřejmě když je ta vizuální záležitost s hudbou a nějakým dějem celkem vyvedená, tak to může zpětně řadu lidí nalákat k tomu přečíst si knižní předlohu a reálně zjistit, vo co go.

Jinak rozšiřující záplavu dua Herbert/Anderson bych vůbec nebral v potaz...to už je pomalu jiný vesmír a svébytná konstrukce plus se dokonale drží Andersonova standardu...relativně dobře to začne, než se to úplně rozplizne do X pokračování/rozvětvení, co seká jak Baťa cvičky, snižující se kvality, přeumělkovanosti a povrchnosti.

[Kraken]

Jinak rozšiřující záplavu dua Herbert/Anderson bych vůbec nebral v potaz...to už je pomalu jiný vesmír a svébytná konstrukce plus se dokonale drží Andersonova standardu...relativně dobře to začne, než se to úplně rozplizne do X pokračování/rozvětvení, co seká jak Baťa cvičky, snižující se kvality, přeumělkovanosti a povrchnosti.

Předehry k Duně ještě nejsou tak špatné S ostatními s tebou souhlasím, snad jsme je ani nedočetl.
Upřímně, mě se mi nejvíce líbila jenom Duna samotná. Herbertova originální pokračování už také moc ne.

[Dzin]

Upřímně, mě se mi nejvíce líbila jenom Duna samotná. Herbertova originální pokračování už také moc ne.

Přesně můj názor.
Když jsme četl další části, narazil jsme na něco podobného, co u Pána Prstenů. Po Hobitovi mě rozladilo, že najednou není hrdina Bilbo, ale Frodo. Ovšem jak jsme četl dál, tak mě to chytlo a líbilo a náhradu Bilba jsem v pohodě akceptoval. Jenže u Duny mě rozladilo, že hrdinou přestal být Paul a bohužel postupná četba mě nijak nechytla a přes jeho nahrazení jsme se nepřenesl.

[Alfik]

Mám to stejně. Četl jsem první tři, ale s menším a ještě menším zájmem.

[Wasp]

Přesně tak, na mě už to bylo moc.

[jarl]

Já už na Palbě jednou psal, že jsem druhou Dunu ani nedočetl. Příběh mě narozdíl od první knihy nezaujal, a číst to jenom z povinnosti se mi nechtělo. I proto doufám, že filmaři dokončí příběh z první knihy a o adaptování dalších dílů se ani nepokusí, protože by to asi dopadlo špatně.

[Wasp]

Děti duny jsou ještě fajn

[lugdug]

Dílem Franka Herberta se probírá i na VŠ - pro zajímavost přikládám odkaz na bakalářskou práci: Interpretace románu Franka Herberta Duna
https://theses.cz/id/3os97o/BP_Dujsikov ... a_Duna.pdf
Pouze jsem prolistoval - klíčová slova: ekologie, náboženství - zen buddhismus + islám, atd.
---
Frank Herbert sloužil za IIWW cca 1/2 roku u mořských včel jako fotograf.