Návrh bvp budoucnosti. Na základě připomínek a návrhů raba, skeleta, asiji,knezduba jsem vytvořil extrémně silně pancéřované a vyzbrojené BVP . Pojmenoval jsem ho „NAJA“ po jedné z nejjedovatějších kober.
Popis
Korba má stejné schéma jako u mých dvou předchozích návrhů(golem či mephisto),nicméně jsem obrátil celou logiku pancéřování-vnější pancíř je nyní z titanu-vnitřní přepážky a kapsle jsou potom z hliníku-kladl jsem tedy daleko větší důraz na ochranu všech celků tanku, ne jen osádky. Čelní pancíř vany,korby a věže je navíc tvořen vrstveným pancířem -ten se skládá z vnější vrstvy titanu –prostřední ze sklolaminátu- a vnitřní z hliníku. U čela vany a věže jsou pak jednotlivé vrstvy sklolaminátu prokládány ocelí o velmi vysoké tvrdosti.(high hardness steel) Asija asi bude schopen navrhnout efektivnější vrst.pancíř, jeho znalosti v této problematice jsou podstatně větší.
Při tomto složení pancíře pokud by byl čelní(šikmý) plát překryt dynamickou ochranou např. naší DYNA 72 byl by schopen obstát šikmý zásah (do 20° od země) rpg s průbojností do cca. 560mm a do 30° s průbojností kolem 420mm. V případě předpokladu ještě většího stupně ohrožení lze jeden plát sklolaminátu vyměnit za wolfram či ochuzený uran. To platí i pro čelo věže a vany kdy lze např. dva prostřední pláty sklolam. vyměnit za wolfram.pláty.Nárůst hmotnosti je ale výrazný cca. 7 tun.
Co se týká tankové munice tak celkově je schopna NAJA ustát s ERA, bez wolframových plátů, čelně zásah nejnovější ruské 125mm APFSDS a Heat munice a starších západních APFSDS střel (M829A2,DM43) nad 3,5 km (možná i menší neověřoval jsem to až tak důkladně). Smysl takovéto odolnosti spočívá ve požadované schopnosti ostřelovat tanky PTŘS nad 4km bez rizika vlastního vyřazení.
S wolframovými pláty je (pravděpodobně) schopna NAJA odolat na uvedenou vzdálenost i např. M829A3.
Věž: konstrukce věže je patrná z obrázku.
V zadním převisu věže je umístěno osm protitankových řízených střel -jsou umístěny po jejích bocích-uprostřed je mohutné teleskopické rameno sloužící k vysunutí řízt.střel. (až do cca. 2 metrů nad střechu věže)-rameno je umístěno ve vodorovné poloze mezi raketami-pro vysunutí raket se nejprve natočí (i se střelami ty však zůstanou vodorovné) do více svislé polohy a poté vysune-těžko se to popisuje více objasnňuje obrázek výše.
Místo klasických čtyř až osmi řízených střel lze použít i např.blok 70mm laserem naváděných raket(jimiž běžně disponují vrtulníky)-do jednoho bloku se jich vejde cca.16. Díky telesk.rameni je NAJA schopna vyhledávat a ostřelovat nepřátele z krytu s minimální vlastní expozicí.
Kanón-V tomto případě jsem volil to nejlepší(resp. nejvýkonnější) na trhu-tedy 57mm ruský automatický kanón vycházející z S-60. Je umístěn klasicky v přední části věže společně s municí.
Vzhledem mnou odhadované (poměr průřezového zatížení mezi 57mm a 40mm municí krát 140mm-což je udávaná průbojnost u kanónu CT-40) průbojnosti min.200mm na 1km je(pravděpodobně) schopen mezi 1500-2000 metry probít čelní pancíř jakéhokoli BVP a boční pancíř moderních MBT i z poměrně strmých úhlů.
Na výsuvné plošině je namontována i velitelova senzorová jednotka plus speciální doplňková zbraň jež používá velitel.
Jak už jsem psal,takto pojatý stroj je nadřazený všem současným BVP jak v rovině výzbroje tak pancéřování, je navíc schopen efektivně bojovat i s tanky, na velké vzdálenosti i na férovku.(současné BVP musí s tanky bojovat ze zálohy),jeho koncepce navíc umožňuje bojovat bez větších úprav i ve městě či daleko efektivněji(než současné BVP) podporovat tanky.
Nevýhodami u této konkrétní varianty-(BVP) jsou: aby se vešlo do prostoru pro výsadek 6 vojáků je nutné aby koš věže zasahoval minimálně do korby
-s tím jsou spojené dvě komplikace A)požadavek velkého náměru tak mohutného děla je v rozporu s mělkým košem B)požadavek na velkou zásobu munice též. V tomto směru by možná bylo nutné o něco větší koš věže-potom by ale výsadek nemohl pod košem sedět-musel by napůl ležet-tím by se však vešel do NAJI pravděpodobně jen 5 členný výsadek.
PS:Ona doplňková zbraň není ani granátomet ani kulomet, je to obojí najednou. Slučuje v sobě mohutný střepinový účinek granátů ráže 30mm(při použití klasické granátové munici-ovšem granát je douhý cca.5 ráží) a přesnost a dostřel těžkého kulometu resp. kanónu(použil jsem ráži 17mm)(při použití speciální mnou navržené munici viz obr. níže)
Jak je toho dosaženo? Oba principy jsem tu už prezentoval -princip první spočívá ve využití velkého průřezu (relativně krátké-20-25 ráží) hlavně-v tomto případě 30mm-granátometu na urychlení munice ráže výrazně menší(tudíž výrazně lehčí) -v tomto případě 17mm- opatřené vodícími obroučkami.
-princip druhý je použití už zde prezentovaného tvaru munice-viz.obrázek- oddělitelné obroučky jsou zde nahrazeny pevnou hliníkovou obručí jež obepíná v zadní části ocelové jádro(ráže 17mm).
Díky velkému průřezu a malé hmotnosti „narážované“ 17mm munice dosáhnu i navzdory krátké hlavni relativně vysoké poč.rychlosti.( 750-850mps )
Konstrukce mé střely na jedné straně snižuje cenu(oproti použití vodících obrouček) na druhé starně její tvar snižuje negativní vliv hliníkové obruče na průřezové zatížení.
Nemusím mít tedy dvě zbraně(kulomet a granátomet)-stačí mi jedna-to sníží cenu i hmotnost zbraně i lafetace a zjednodušší logistiku-byť za cenu kompromisní účinnosti.