PALBA.CZ

- jak sem rekl - myslej jsem pouze velkem boky keramickeho kompozitu, ktere nosnou funkci neplni. Jinak myslim ze samonosna konstrikce tanku bohate vystaci se 10-30mm kovoveho pancire ktery zbyde. Jenze nektere partie tanku jsou pancerovany bloky > 500mm tlustymi. Prave takove bloky jsem myslel

co se tyce pripevneni - ony tyhle boky jsou samy o sobe dost tezke (tazke naraz projektilu s nimi az tolik necukne) a dost velke na to aby mohly mit dostatek uchytnych bodu.

treba zde
http://imageshack.us/f/812/image010e.jpg/
cervena oblast by se rozdelila na 4 bloky (2x celni, 2xbocni) pricem celni blok by prekryval v rozich bonci blok. Myslim ze by to bylo docela odolne a snadne na instalci.

Některé části by musely být pancéřované bez možnosti dodatečného pancéřování (boky schované za pásy, okolí ložiska věže...). Co by dělal přídavný pancíř při zásahu do mezery (i v případě překrytí jsou to dva slabé materiály místo jednoho silného, schopného rozložit sílu nárazu na větší plochu). Co varianta použití více tenkých vrstev, vzálemně se překrývající velkou plochou, něco jako vícevrstvá bobrovka na střeše. Každé místo by bylo kryté několika vrstvami materiálu. Jednodušší manipulace bez potřeby mechanizace, jednodušší a levnější výroba, jednodušší transport, možnost navěsit přídavné pancéřování podle předpokládaného konfliktu a zbraní protivníka...

ad prekryvajici se tenke desky - no nejsem si jisty jestli to jde v pripade kompozitniho pancire. Ono totiz je to celkem integralni zarizeni, kde jednotlive slozky maji svou odpovidajici velikost ( tj. velikost keramickych elementu, tlouska podlozni vrstvy ) optimalizovanou podle velikosti dopadajiciho projektilu. Projektil se bude uplne jinym zpusobem tupit/namahat/vychylovat bude li prochazet 10-ti stridajicimi se deskami kov-keramika nez kdyz nejpreve narazi na keramiku a pak na kov.
Velikostt keramicky elementu by mela byt v kazdem pripade vetsi nez prumer penetratoru, ale ne zase o moc kvuli sireni prasklin a znehodnoceni velke plochy. Zaroven musi byt hloubka keramickeho lementu srovatelna s plochou kvuli ohybove tuhosti (nekde sem cetl ze v nejakych ruskych tancich to maji byt koule, v normalnim panciri neco jako krychle) ... kdyz sem o tom premyslel prislo mi nejvyhodnejsi
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... ahedra.jpg
Ruzne materialy plni funkci optimalne pri ruzne rychlosti, proto za sebou musi byt razeny ve sparvnem poradi a mit spravnou tlousku.
Navic kompozitni pancire byvaji velice silne stlaceny (neco jako "předepjaty beton") prave proto aby klady projektilu maximalni odpor, aby ten nemohl pouze rozhrnout elementy bokem.

proto si myslim ze to rozdelit do nekolika nezavislych vrstev moc nejde.

Samozřejmě jsem to myslel tak, že je-li potřeba 5cm keramiky, pujde tam 5 centimetrových vrstev keramiky a na ně (a pod) další příslušné vrstvy. Každá vrstva by měla jinou plochu než ostatní, aby nedošlo k tomu, že se někde objeví místo, kde bude spoj několika vrstev nad sebou, takže v ideálním případě bude na keždém místě pancíře v celé jeho tlouštce jen jeden spoj, v zanedbatelné síle vrstvy vůči zbylým vrstvám. Nevím, jak moc je důležité, aby byly jednotlivé složky (kov, keramika...) z jednoho kusu, ale myslím, že by se tímto způsobem dal vyrobit levně vrstvený pancíř.

Tri poklopy na tanku M1 a Leopard 2
predstavujú väčšiu slabo chránenú plochu
než slabšie miesta v medzerách panciera celého tanku dokopy...

Ionor > no tak ty poklopy jsou ale na strese, ne na bocich, jako by byly ty spary mezi bloky pancire.

knezdub > no tak to by pak ale asi prave vyzadovalo docela sofistikovanou a zdlouhavou montaz. (desticky po desticce ve spravnem poradi aby to do sebe zapadalo). To uz je skoro tak slozite jak ten kompozit vyrobit.

mi pripada ze ta spara moc nevadi protoze
1) pravdepodobnost ze se do ni nekdo trefi je mala
2) pokud nebude rovnobezna se smerem letu penetratoru, tak i kdyz se do ni penetrator trefi tak ji nebude sledovat protoze je moc rychlly a setrvacnosti drzi smer.
3) kdyz budou spary z nejakeho hustciho materialu (ocele) tak se penetrator vychili spise smerem od spary
4) jsme skoro v rezimu hydrodynamickeho prurazu - takze makroskopicka pevnost celeho systemu nehraje velkou roli, zalezi na víc na mikroskopickych vlastnostech (viskozita, tření, lomová mechanika). Takže snížená pevnost ve spáře podle mě není zas tak podstatná.

Prijde mi mnohem jednoduzsi nejakym jerabem (o nosnosti ~5tun ) navlect treba cele pancerovani věž v 1-4 krocich.

dalsi vec je prave to napojeni kompozitnich desticek - aby byly pod tlakem, a aby mezi nimi byla ona matrice houževnateho materialu dobře přilnuta.


.... nicmene vsechno co sem pisu je spise co si myslim, nez co vim. Podrobny popis konstrukce nejakeho kompozitniho pancire jsem nikde nenasel.

Chcel som naznačiť, že máš podstane väčšiu šancu trafiť poklop než škáru v panciery, vzhľadom na moderné zbrane a mestský boj v prípade menej vyspelých oponentov bojujúcich guerillovým štýlom boja než nejakú škáru v panciery, ktorú s pár desiatok metrov ani neuvidíš...

Nemám na mysli malé destičky, ale docela velké kusy jednotlivých vrstev velikosti cca 30x50cm /50kg, spáry tvaru puzzle a nasazené na sebe jako vrstvy cibule.
Nepochopil jsem co si představuješ pod " spára z hustšího materiálu"?

Ionor > jenze kdyz se bavime o MBT, tak to ma tlustej pancir v predu a na bocich. Pokud ti jde o boj ve mestech a guerilovym zpusobem tak to chce asi trochu jinou koncepci nez klasicke MBT.

knezdub >
abych nekecal, ale myslim ze kompozitni pancire jsou z kostek keramiky ~5x5x5cm ( +/- 2 cm) mezi kteryma je neco jako houzevnata hlinikova nebo polymer-vlaknova matrice, a pripadne vhodne prolozene platky nejakeho husciho kovu (ocel nebo ochuzeny uran)
... nevim jestli by to slo udelat jako tenkou 1cm desku.

Desky 30x50cm nemuzes udelat z jednoho kusu keramiky. Jednak se to tezko vyrabi (pnuti pri chlazeni), a jednak by se pri privnim narazu cela deksa roztříštila na střepy.

Je to z malych dlazdic ktere mezi sebou stejne spary maji. Tyhle
keramickych desticeky by musely byt na obou stranach kvuli krehkosti keramiky uchyceny na nejake kovove nebo polymer-fieber kompozitni desce jinak by se hned rozletely.

V normalnim kompozitnim panciri se to misto toho resi tak, ze ty dlazdicky jsou tesne poskladany a drzeny jakoby stlacene v nejake pevne kovove nadobe, takze i kdyz se jednotlive dlaždice roztříští, tak nepovolí - nemají kam uhnout.

A "spárou" z hustčího materiálu jsem mysle to, že bloky jsou uvnitř vyplněny keramikou o hustotě ~ 2.5-3kg/l ... ale stěny te krabice jsou ocelove (7.8kg/l) o tloušťce stěn třeba 10mm. Krabice maji hladke plochy a těsně na sebe přiléhají.

Projektil ktery postupuje podél takové spáry trošku ze šikma na ni, bude mít tendenci se stáčet do prostředí řidšího které klade menší odpor.

Ocel určité tloušťky klade projektilu větší odpor než stejně tlustá keramika, keramika je však výhodnejší v tom že rychlé projektily účině narušuje, a v tom že je mnohem lehčí než ocel. Ale ta ocel tam stejně být musí jinak by se keramika hned rozsypala.

// Pzn. - alespoň tak si to představuju na zakladě toho co vim, pokud ví někdo o kompozitním pancéřování víc, rád se poučím

tady jsem nasel neco o tom pro malorazne projektily
http://nextbigfuture.com/2011/01/alumin ... s-for.html
u tankoveho pancire je to podobne, ale ty poky jsou vetsi, a je to vyce stlacene v te "encapsulating" matrici

asija: keď chceš naisť chybu aj tam kde nieje, iste sa to pri veľkej snahe silou vôle podarí...

Přiznávám, že jsem o vrstveném pancíři neměl nějak velké povědomí, takže myšlenku tenkovrstveného pancíře shazuju ze stolu.
Tak nic, povedene příští válku korespondenčně a přes internet. Když se tak dá vystudovat nebo seznámit, proč by se nedalo bojovat, případně vyhrožovat

Návrh bvp budoucnosti. Na základě připomínek a návrhů raba, skeleta, asiji,knezduba jsem vytvořil extrémně silně pancéřované a vyzbrojené BVP . Pojmenoval jsem ho „NAJA“ po jedné z nejjedovatějších kober.



Popis

Korba má stejné schéma jako u mých dvou předchozích návrhů(golem či mephisto),nicméně jsem obrátil celou logiku pancéřování-vnější pancíř je nyní z titanu-vnitřní přepážky a kapsle jsou potom z hliníku-kladl jsem tedy daleko větší důraz na ochranu všech celků tanku, ne jen osádky. Čelní pancíř vany,korby a věže je navíc tvořen vrstveným pancířem -ten se skládá z vnější vrstvy titanu –prostřední ze sklolaminátu- a vnitřní z hliníku. U čela vany a věže jsou pak jednotlivé vrstvy sklolaminátu prokládány ocelí o velmi vysoké tvrdosti.(high hardness steel) Asija asi bude schopen navrhnout efektivnější vrst.pancíř, jeho znalosti v této problematice jsou podstatně větší.



Při tomto složení pancíře pokud by byl čelní(šikmý) plát překryt dynamickou ochranou např. naší DYNA 72 byl by schopen obstát šikmý zásah (do 20° od země) rpg s průbojností do cca. 560mm a do 30° s průbojností kolem 420mm. V případě předpokladu ještě většího stupně ohrožení lze jeden plát sklolaminátu vyměnit za wolfram či ochuzený uran. To platí i pro čelo věže a vany kdy lze např. dva prostřední pláty sklolam. vyměnit za wolfram.pláty.Nárůst hmotnosti je ale výrazný cca. 7 tun.
Co se týká tankové munice tak celkově je schopna NAJA ustát s ERA, bez wolframových plátů, čelně zásah nejnovější ruské 125mm APFSDS a Heat munice a starších západních APFSDS střel (M829A2,DM43) nad 3,5 km (možná i menší neověřoval jsem to až tak důkladně). Smysl takovéto odolnosti spočívá ve požadované schopnosti ostřelovat tanky PTŘS nad 4km bez rizika vlastního vyřazení.
S wolframovými pláty je (pravděpodobně) schopna NAJA odolat na uvedenou vzdálenost i např. M829A3.

Věž: konstrukce věže je patrná z obrázku.



V zadním převisu věže je umístěno osm protitankových řízených střel -jsou umístěny po jejích bocích-uprostřed je mohutné teleskopické rameno sloužící k vysunutí řízt.střel. (až do cca. 2 metrů nad střechu věže)-rameno je umístěno ve vodorovné poloze mezi raketami-pro vysunutí raket se nejprve natočí (i se střelami ty však zůstanou vodorovné) do více svislé polohy a poté vysune-těžko se to popisuje více objasnňuje obrázek výše.
Místo klasických čtyř až osmi řízených střel lze použít i např.blok 70mm laserem naváděných raket(jimiž běžně disponují vrtulníky)-do jednoho bloku se jich vejde cca.16. Díky telesk.rameni je NAJA schopna vyhledávat a ostřelovat nepřátele z krytu s minimální vlastní expozicí.

Kanón-V tomto případě jsem volil to nejlepší(resp. nejvýkonnější) na trhu-tedy 57mm ruský automatický kanón vycházející z S-60. Je umístěn klasicky v přední části věže společně s municí.
Vzhledem mnou odhadované (poměr průřezového zatížení mezi 57mm a 40mm municí krát 140mm-což je udávaná průbojnost u kanónu CT-40) průbojnosti min.200mm na 1km je(pravděpodobně) schopen mezi 1500-2000 metry probít čelní pancíř jakéhokoli BVP a boční pancíř moderních MBT i z poměrně strmých úhlů.

Na výsuvné plošině je namontována i velitelova senzorová jednotka plus speciální doplňková zbraň jež používá velitel.

Jak už jsem psal,takto pojatý stroj je nadřazený všem současným BVP jak v rovině výzbroje tak pancéřování, je navíc schopen efektivně bojovat i s tanky, na velké vzdálenosti i na férovku.(současné BVP musí s tanky bojovat ze zálohy),jeho koncepce navíc umožňuje bojovat bez větších úprav i ve městě či daleko efektivněji(než současné BVP) podporovat tanky.


Nevýhodami u této konkrétní varianty-(BVP) jsou: aby se vešlo do prostoru pro výsadek 6 vojáků je nutné aby koš věže zasahoval minimálně do korby
-s tím jsou spojené dvě komplikace A)požadavek velkého náměru tak mohutného děla je v rozporu s mělkým košem B)požadavek na velkou zásobu munice též. V tomto směru by možná bylo nutné o něco větší koš věže-potom by ale výsadek nemohl pod košem sedět-musel by napůl ležet-tím by se však vešel do NAJI pravděpodobně jen 5 členný výsadek.


PS:Ona doplňková zbraň není ani granátomet ani kulomet, je to obojí najednou. Slučuje v sobě mohutný střepinový účinek granátů ráže 30mm(při použití klasické granátové munici-ovšem granát je douhý cca.5 ráží) a přesnost a dostřel těžkého kulometu resp. kanónu(použil jsem ráži 17mm)(při použití speciální mnou navržené munici viz obr. níže)



Jak je toho dosaženo? Oba principy jsem tu už prezentoval -princip první spočívá ve využití velkého průřezu (relativně krátké-20-25 ráží) hlavně-v tomto případě 30mm-granátometu na urychlení munice ráže výrazně menší(tudíž výrazně lehčí) -v tomto případě 17mm- opatřené vodícími obroučkami.
-princip druhý je použití už zde prezentovaného tvaru munice-viz.obrázek- oddělitelné obroučky jsou zde nahrazeny pevnou hliníkovou obručí jež obepíná v zadní části ocelové jádro(ráže 17mm).

Díky velkému průřezu a malé hmotnosti „narážované“ 17mm munice dosáhnu i navzdory krátké hlavni relativně vysoké poč.rychlosti.( 750-850mps )
Konstrukce mé střely na jedné straně snižuje cenu(oproti použití vodících obrouček) na druhé starně její tvar snižuje negativní vliv hliníkové obruče na průřezové zatížení.

Nemusím mít tedy dvě zbraně(kulomet a granátomet)-stačí mi jedna-to sníží cenu i hmotnost zbraně i lafetace a zjednodušší logistiku-byť za cenu kompromisní účinnosti.

Předkládám návrh radikální modernizace BVP-1, jež jsem označil BVP-35CZ.

Jádrem modernizace je použití ruského dieselového motoru 6TD-1 ,jenž jsem zvolil pro jeho malo výšku a šířku a výkon 1000 koní, a věže Skyranger s 35mm revolverovým kanónem s kadencí až 1000 ran za minutu,který jsem vybral pro jeho mimořádnou účinost vůči vzdušným cílům.
Motor- 6TD-1 se pro BVP-1 hodí jak sůl-díky malé výšce nad něj lze umístit mohutný chladící systém a jeho malá šířka umožňuje situovat vedle něj osádku-tedy řidiče ,velitele a střelce(seděli by za sebou).Konfigurace by tedy byla podobná jako u původního BVP.



35mm kanón oerlikon-proč jsem ho zvolil a ne 30mm Bushmaster II(výzbroj Pandurů)? Jednoduše Bushmaster II má ráži 30mm a kadenci 200 ran min-to jsou slabé předpoklady pro boj se vzdušnými cíli i ve srovnání s kanónem 2A42. Naopak má Bushmaster II vysokou účinost proti obrněným cílům(možnost použití 30mm/40mm teleskopické munice).
35mm kanón díky kadenci 1000ran/min a munici AHEAD je asi (možná se mýlím nemám až takový přehled) nejúčinější aut.kanón vůči vzdušným cílům současnosti (přitom by měl vysokou účinost i proti „měkkým“ cílům), BVP-35CZ by tedy vhodně doplňovalo pandury jež by se soustřeďovaly na boj s obrněnými cíli,můj stroj pak na boj s vrtulníky, nízkoletícími letadly, pěchotou atd.

Podle mne pokud armáda už chce radikální modernizaci-a to asi chce-byl by můj návrh smysluplnější než vytvoření pásové obdoby Panduru.

Myslím že z praktického hlediska by bylo lepší nechat BVP-2 tak jak jsou (v udržovacím použitelném módu) a radši se poohlédnout po něčem co už funguje a je ve výzbroji armád. Tvůj návrh je zajímavý, ale vždycky když se různé státy snažily naroubovat na ruské podvozky Západní věže, nedopadlo to úspěchem (nevím proč). Peníze za vývoj bych radši investoval do CV90 (varianty upravené dle potřeby naší armády), nebo spolupracoval s Poláky na obdobném vozidle (něco už myslím kutí). Minimálně už kvůli podvozkům.


CV90 v protiletadlové verzi

No ja mam podobny nazor. Kdyz Petrz napise "modernizace" tak jsem celkem skepticky, kdyby se nazval "inspirace" tak nic proti tomu. Ono je urcite dobre nechat se inspirovat BVPckem jakozto uspesnou konstrukci a udelat jeho remake za pouziti modernejich materialu, technolgii a komponent. Ale modernizovat stare polorezave uz mysli az tolik smysluplne neni protoze stejne vymenujes skoro vsechno (vez, motor, avioniku). Takze co zustane z puvodniho BVPcka je leda tech par tun oceli v trzni hodnote zelezneho srotu.

Kdyz uz tam das novy motor, vez a avioniku, tak mi prijde lepsi udelat i tu karozserii z novych materialau s modernimi postupu, protoze to bude stejne aspon 5x drazsi nez puvodni BVPcko, tak by bylo skoda aby ty drahe nove komponenty byly limitovane tim ze jsou dane na starou kostru.

Nakonec to bude mozna jeste drazsi prave kvukli tmu ze to budes muset prispusobavat a to bude stat vyvojove prace.


jinak ty dutinove pancire (ocel-mezera-ocel) to je mysleno jak? proti cemu? Proti kumulackam/RPG je pancerovani teto vahove kategorie irelevantni, a jinak si neuvedomuju k cemu se komorovy pancir pouziva? Nebo je to proti nejake kumulacni submunici velmi male raze? Pripadne proti HESH?

K modernizácii BVP-1 - niekde som čítal, že v ČR sa uvažuje nad modernizáciou BVP-1 práve preto, lebo ich relatívne veľký počet je uložený a zakonzervovany a že ide o málo, resp. takmer vôbec nepoužívané vozidla. Či je to tak by mohol potvrdiť/vyvrátiť niekto informovanejší z tohto fóra.

Keď to tak je, tak potom si práveže myslím, že BVP-1 je veľmi vhodý adept na modernizáciu bezposádkovou vežou, viac ako 2ka - umiestnenie velitela - tym padom velka priestorova rezerva v trupe.
"Stara kostra," resp. podvozok vadiť nemôže, však aj dnes sa robia stroje navesením modulárneho pancierovania na zakladnu ocelovu kostru. Ak je kostra zdravá problém v tom nevidím. Nová konštrukcia podvozku nebude mať výrazne lepšie parametre ako BVP a ušetriť sa tým môže veru dosť.

Rase píše:vždycky když se různé státy snažily naroubovat na ruské podvozky Západní věže, nedopadlo to úspěchem

no častokrát boli veže na tento podvozok skrátka priťažké (napr. veža CV 90 čo skúšali Poliaci). To by asi bol problem aj Pertzovho navrhu. Pri veži typu Rafael by to nemal byť problém. A možno by sa v rámci unifikácie mohli použiť aj motory z Pandurov.

To by mohlo byť veľmi slušné vozidlo za dobrú cenu. Teda, ak to nedopadne ako je v našich zemepisnych širkach obvykle - rozkradačkou.

EDIT:
tak som trochu poguglil a hen - slovenske DMD uz RCWS-30 na BVP integrovalo pred par rokmi:
http://imageshack.us/photo/my-images/11 ... 021vx.jpg/
http://imageshack.us/photo/my-images/11 ... 067fg.jpg/
http://imageshack.us/photo/my-images/11 ... 223mg.jpg/

a poliaci skusali modernizaciu BWP-1M Puma:
http://www.altair.com.pl/start-3598
ma aj pridavny pancier, vyzera zaujimavo (sorry nechce sa mi teraz hladat, ako sa najnovsie nahadzuju obrazky).
Ak som spravne pochopil tak to nerealizovali kvoli nesplneniu vsetkych pozadovanych parametrov, ale asi aj kvoli tomu ze sa rozhodli ist cestou vyvoja Andersu...

Vysoká kadencia pôvodne navrhovaného kanónu proti letectvu je vzhľadom na slabý dosah (Gepard má s podkalibernou asi 5,5km) stejne asi zbytočná.

Ono osazení BVPčka veží z Pandura mi taky přijde jako nejrozumější řešení - pro stát v našich podmínkách by měla být prioritou unifikace a když už máme ve výzbroji PAndury, tak vycházet z nich (jelikož jsou u nás nejmodernější - když už nic jiného). Pokud jsou původní motory na BVP-1 nepoužitelné (už asi budou zastaralé) tak jejich osazení motory jako má Pandur je taky dobré řešení (lepší než je nahradit nějakým úplně jiným motorem, třeba z Francie atd...). Navíc by takto upravené stroje získaly i palebné schopnosti jako má Pandur, což se hodí. K těm CV90 - byly by bezva, ale chtělo by je to sehnat třeba z druhé ruky, pokud se jich bude nějaký stát někdy zbavovat - nové nemá smysl kupovat, jelikož i ty použité budou pořád modernější než to co máme ve výzbroji nyní.

arten píše:K modernizácii BVP-1 - niekde som čítal, že v ČR sa uvažuje nad modernizáciou BVP-1 práve preto, lebo ich relatívne veľký počet je uložený a zakonzervovany a že ide o málo, resp. takmer vôbec nepoužívané vozidla. Či je to tak by mohol potvrdiť/vyvrátiť niekto informovanejší z tohto fóra.

Ano uvažuje o BVP-1, píše se to v bílé knize.

arten píše:Pri veži typu Rafael by to nemal byť problém. A možno by sa v rámci unifikácie mohli použiť aj motory z Pandurov.

Rase píše:Ono osazení BVPčka veží z Pandura mi taky přijde jako nejrozumější řešení - pro stát v našich podmínkách by měla být prioritou unifikace a když už máme ve výzbroji PAndury, tak vycházet z nich (jelikož jsou u nás nejmodernější - když už nic jiného). Pokud jsou původní motory na BVP-1 nepoužitelné (už asi budou zastaralé) tak jejich osazení motory jako má Pandur je taky dobré řešení (lepší než je nahradit nějakým úplně jiným motorem, třeba z Francie atd...).

No dát do BVP-1 motor z Pandura je velmi dobrý nápad,mne osobně to nenapadlo.
Jinak ano Logisticky je osazení stejnou věží i motorem(pokud to bude možné)velmi rozumné řešení.

Mne jenom přijde trochu "zbytečné" dávat do BVP výzbroj se stejnými (stejně nízkými) parametry proti vzdušným cílům. Ta věž 35mm Skyranger je pro BVP-1 možná trochu moc uznávám,ale co použít např.letecký kanón ráže 30mm oerlikon KCA+PLŘS. Důvody volby děla-kadence 1350 ran min(Bushmaster II 200 ranmin), hmotnost cca.127-136kg(Bushmaster II 160kg),délka 2,69metru(bushmaster II 3,4 metru)+ podávání munice v zadní části děla-ideální pro bezosádkovou věž(kanón při elevaci nezasahuje do koše věže).Přitom munice je pro obě děla stejná.

Já moc těm úpravám nevěřím - viz T-72M4CZ. De fakto by tam zbyla jen korba, podvozek a konec. Přestavba by stála kolik?

Kolik stojí věž z Pandura? Levná nebude - na google jsem cenu nenašel.
BVP-3 - cena méně jak 4M USD - tj dnes cca 80M Kč. (za tuto cenu je nakoupilo Řecko v r. 08).
Ceník BVP je dole na stránce.
http://www.army-guide.com/eng/product120.html

Teď si položmě otázku: Za jak dlouho by byly k dispozici upravené BVP a předány AČR.
Za jak dlouho by byly předány BVP-3 (či ekvivalent) - 1-2 roky.

Další věc: palebná síla věže Pandur (30mm kanón, 1x7,62 kulomet, 2xATGN SPIKE) vs. BVP-3 (100mm kanón+ zpřažený 30mm kanón, 3x 7,62 kulomet, 6-8x PTŘS 9M117).
Jaká může být bojová hodnota BPV-3 a nebo úpravy BVP-1 s věží z Panduru? Osobně bych se přiklonil k BVP-3. protože je to již vyzkoušené, zaběhlé. neříkám však, že upravené BVP1 by bylo nanic, ale myslím, že standardní nové BVP-3 by byla lepší cesta.

Jinak já Petrzovi fandím i když jsem zde napsal nevýhody.