PALBA.CZ

Ona se situace od roku 2013 trochu změnila.

Otázka možno aj je, či ODS za Fialu je rovnaká ako bola napríklad za Topolánka.

Hezký rozhovor. Osobně bych, jakožto člověk striktně pravicového a konzervativního smýšlení, podepsal vše, co tam Stanjura říká. Ale ...
- je to ministr financí = ani nemůže říkat nic jiného než že bude chtít minimalizovat výdaje a maximalizovat (tj. alespoň udržet) příjmy.
- je to ministr za jedinou jakž takž pravicovou stranu ve Vládě ... ale pak jsou tam populisté z KDU a Starostů a ultralevicoví Piráti (ano, vím, že jsou tím pověstným 5-tým kolem u vozu, ale jsou tam).

Takže Stanjura verbálně , uvidíme jak to transformuje v činy.
Úplné naplnění toho co říká by bohužel znamenalo odchod ODS za ČSSD a KSČM.
A nedělám si iluze, že se toho ostatní partaje v tom slepenci nepokusí využít ... jako, byli jsme proti, ale ODS to s TOP09 to protlačili silou, teď už dál nemůžeme a proto musí být předčasné volby.
A že by to bylo pro některé z nich, hlavně napálené Piráty, velmi výhodné, je nade vše jasné.

pokud by se tahle pětikoalice rozpadla..tak jediné co by nás čekalo je vláda ODS-ANO. Pokud by odesel Babiš na hrad a jeho nejbližší by byli odstraněni lidmi z regionů tak to máš středopravou koalici bez levicových ideologií...možná si to za rok budem ještě přát, kkdyž posloucham Jurečku

skelet píše:V posledních letech nikoliv, ostatně nová ministryně proti oklešťování "řvala" nejvíce ze všech a celkem dost politicky pomáhala Metnarovi v jeho utrácení.

No oni řvali proti všemu co dělal Babiš, a teď budou dělat totéž co on... ale jinak - s liberálnědemokratickým zdůvodněním

Stran armády ODS povětšinou souhlasně pobrukovala s Metnarem (ANO). Metnara ODS (Černochová) podpořila stran houfnic, BVP atd.

Scotty87 píše:Ona se situace od roku 2013 trochu změnila.

Ani ne, je velmi podobná. Základem je, že ODS šáhla na "peníze pro armádu" vždy když byla hospodářská krize a ona potřebovala toto nějak řešit. Podle mě nyní máme něco jako hospodářskou krizi a tedy proč by nemohla použít stejný postup? Obzvláště když její voličské základně toto nijak nevadí a žádný postih za odebrání peněz do armády nehrozí.

Celkově tím chci ale říci, že není žádný důvod tvrdit, že třeba Piráti chtějí MO a AČR "zaříznout", zatímco ODS ne. Naše zkušenosti říkají, že každá strana je ochotna vojenský rozpočet zaříznout ve prospěch politicky důležitějších (rozuměj z hlediska voličů) věcí.

skelet píše:Stran armády ODS povětšinou souhlasně pobrukovala s Metnarem (ANO). Metnara ODS (Černochová) podpořila stran houfnic, BVP atd.

Tohle bylo pro ODS politicky velmi výhodné. Voliči ANO, a nutno napsat i voliči ostatních stran, nejsou zrovna příznivci utrácení za zbrojení. Tohle je docela obecný konsensus napříč politickým spektrem v české společnosti. Prostě proč dávat na zbraně a ne na důchody, zdravotnictví, zemědělství, dopravu atd. Podpora tohoto potom umožňuje nárůst nespokojenosti voličů ANO, aniž by nějak penalizovala ODS, protože pro voliče nejsou důležití ti v opozici, ale to, co dělá jejich strana.

Ostatně ono je vidět vždy rozdíl mezi tím, co se prosazuje v opozici a co se potom dělá, když se dostanou do vlády. Proto tomu, že Černochová vystupovala jako velký zastánce AČR, bych nepřikládal nějak zásadní váhu. Záleží na tom, jak se bude dařit vládnutí. Pokud půjde vše hladce a bude vzkvétat i hospodářství, najdou se peníze i na armádu. Pokud ale ne, rozhodně armáda nepatří k prioritním rozpočtovým kapitolám.

Dzin píše:Ani ne, je velmi podobná. Základem je, že ODS šáhla na "peníze pro armádu" vždy když byla hospodářská krize a ona potřebovala toto nějak řešit. Podle mě nyní máme něco jako hospodářskou krizi a tedy proč by nemohla použít stejný postup? Obzvláště když její voličské základně toto nijak nevadí a žádný postih za odebrání peněz do armády nehrozí.

Situace se značně změnila po událostech na Ukrajině a přijetí závazku zvýšit obraný rozpočet na 2%HDP. Od té doby se rozpočet obrany stal politicky značně diskutovanou záležitostí. ODS se k zvyšování obraného rozpočtu několikrát přihlásila. Přihlásila se k tomu i celá koalice ve svém programu. Že voličům Spolu nebude vadit škrtání v obraném rozpočtu bych si netroufl tvrdit. Myslím že mnohým by to celkem vadilo. Vnímání obrany a jejího financování se opravdu od roku 2014 výrazně změnilo.

Scotty87 píše: přijetí závazku zvýšit obraný rozpočet na 2%HDP.

Tento závazek byl ministry členských zemí NATO přijat v roce 2006 a od té doby se spíše nesplňuje než splňuje. A to i po roce 2013. Většinou spíše jen dochází k jeho potvrzování než realizaci.

Scotty87 píše:Že voličům Spolu nebude vadit škrtání v obraném rozpočtu bych si netroufl tvrdit.

Já ano. Poslední průzkum CVVM ohledně spokojenosti obyvatel se stavem oblastí veřejného života byl uskutečněn v červnu 2021. Armáda zde dopadla nejhůře ve smyslu zájmu občanů. Sice 28% občanů je se situací v armádě spokojen (5% velmi a 23% spíše spokojen) a je tak 16 z 30 a 13% nespokojena (3/10) a je tedy na 3 místě v nejméně nespokojených, 25% respondentů uvedlo tak na půl, ale co je alarmující je, že plných 34% odpovědělo, že neví což značí nezájem o tuto oblast. Na druhém místě byla věda a výzkum, kde takto odpovědělo už jen 18% a potom soudnictví ze 17%, což je pouze poloviční skóre. Pro jakoukoliv činnost je vždy nejhorší právě nezájem, protože i negativní smýšlení znamená, že se daný člověk o tom ví a je možno s tím pracovat.

Co se týká změny vnímání obrany, tatáž data z června 2012 říkají, že armáda tehdy dosáhla skóre 20% (3/17) spokojen, 20% (4/16) nespokojeno, 28% tak na půl a 32% neví. Vnímání obrany se za těch 9 let prakticky nezměnilo a došlo jen k přesunu části nespokojených ke spokojeným. Pokud budeme brát odpovědi "tak na půl", že víceméně vyjadřují taky spíše nezájem, tak skoro 60% lidí nemá navyšování rozpočtu armády co nabídnout a jako potenciální voliče je neosloví. A je to bohužel dlouhodobí trend.

Pokud se podíváš na tato témata, tak nejvíce rezonuje (a tedy nejméně lidí buď neví a nebo to má tak na půl) nabídka zboží a služeb (24%), korupce (27%), zdravotnictví (30%), dopravní obslužnost (30%), politická situace v ČR (30%), celková nálada ve společnosti (34%) a stav veřejných financí (37%). Ty jsou zhruba na polovičních hodnotách, než armáda s 59% a tedy to jsou témata, která dokáží voliče zaujmout. Podobně špatně jako armáda je na tom s 53% soudnictví, se 49% právní prostředí, se 48% vztahy ČR se zahraničím a se 47% resp. 46% možnost účasti občanů na rozhodování a věda a výzkum.

Opravdu si tak nedělám iluze, že by se vztah armáda x společnost nějak za posledních 10 let změnil k lepšímu. Určitě to nastalo v rámci komunity lidí, co se o danou problematiku zajímají, ale v rámci celospolečenského diskurzu se to určitě neodrazilo.

Nebyl to závazek, ale dopučení. Závazek se u toho stal až po summitu ve Walesu. Tehdy potvrzený premiérem a prezidentem. Ostatně ODS se k výsledku toho summitu také hlásí.

Podle toho průzkumu měl být máš největší problém korupce.... Což fakt není. Navíc je to naprosto irelevantní pokud se bavíme o voličích ODS. Pokud neexistuje průzkum na voličích ODS kde se ptají jakou váhu přikládají plnění 2% závazku k NATO, tak můžeme jen hádat. I tak si troufnu si tvrdit že drtivá většina podporuje členství v NATO a plnění našich závazků.

Scotty87 píše:Nebyl to závazek.

Byl to závazek od počátku.

In 2006, NATO Defence Ministers agreed to commit a minimum of 2% of their Gross Domestic Product (GDP) to defence spending to continue to ensure the Alliance’s military readiness. This guideline also serves as an indicator of a country’s political will to contribute to NATO’s common defence efforts since the defence capacity of each member has an impact on the overall perception of the Alliance’s credibility as a politico-military organisation.

V roce 2006 se ministři obrany států NATO zavázali (agreed to commit) k výdajům na obranu ve výši minimálně 2% HDP, aby byla nadále zajištěna vojenská připravenost Aliance. Toto vodítko také slouží jako indikátor politické vůle země přispívat ke společnému obrannému úsilí NATO, protože obranná kapacita každého člena má dopad na celkové vnímání důvěryhodnosti Aliance jako politicko-vojenské organizace.

Později byl různě potvrzován, ale neustále se neplnil. Což bylo důvodem toho, proč na setkání ve Walesu došlo k jeho včlenění do závěrečného komuniké, aby se tak vytvořil tlak na státy, které ho neplnili. Ovšem je to stále jen politický závazek a tedy nevymahatelný a vše záleží jen od vůle jednotlivých států ho plnit. Ta se ukazuje ale dost liknavá.

Hnutí ANO vybudovalo svojí image na boji proti korupci a ve volbách se mu docela daří. To je jeden z běžně dostupných důkazů, že toto téma mezi českými voliči velmi osciluje. Další máme propad ODS po Nečasově aféře, kdy ta začala být vnímána jako korupční strana. A mohli bychom pokračovat.
V rámci běžné Gaussovy křivky je nesystémové se domnívat, že voliči ODS budou nějak zásadně odlišní, něž zmíněný vzorek. Mohou tam být posuvy v rámci akcentace jednotlivých témat, ale nikdy to nebude zcela proti běžnému trendu, pokud strana oslovuje větší množství voličů (což ODS dělá) a nejedná se jen o malou a uzavřenou skupinku. Přičemž jde o výsledek a ne o důvody, proč tak činí. Ty jsou mnohdy odlišné napříč politickým spektrem.

Podpora členství v NATO a našich závazků ale nemá co do činění s tím, co se bavíme. Voliči ODS toto mohou podporovat a stejně tak mohou podporovat omezení výdajů na zbrojení ve prospěch třeba budování silniční infrastruktury. Problém s českou společností je, že právě náklady na zbrojení nejsou vnímány většinovou společností jako potřebné, byť často dost z různých důvodů.

Mohu upřímně věřit, že třeba Černochová chce zlepšení a opravdu chce vydávat dostatečné množství financí na AČR, ale jak znám politickou situaci v ČR, tak její nadšení vždy půjde stranou, pokud se bude jednat o voličskou podporu. A veškeré průzkumy vždy ukazují, že voliči dají před zbrojením přednost prakticky všemu ostatnímu. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolal přechodně větší pochopení voličů pro zbrojení, ale ti mají obvykle krátkou paměť a toto postupně přebijí současné problémy.

Proto zatím beru různá prohlášení jako obvykle a uvidíme časem.

Pokud tedy armáda nikoho nezajímá proč Babiš celkem pravidelně mluvil o tom jak podporuje armádu? To že ANO jede podle průzkumů je celkem známé. Patrně má jiné výsledky než CVVM. Také je těžko představitelná myšlenka že vzorek voličů ODS bude mít stejný pohled na plnění závazku k NATO jako například voliči SPD.

Lidé rychle zapomínají a tak si myslím, že pokud bude zájem politiků cokoliv koupit, tak by to hlavně měli udělat rychle a bez zbytečných caviků. Nejhorší co se může stát, je dát médiím čas všechno rozmáznout - kdy se třeba místo BVP můžou koupit Pandury, nebo místo tanků drony. Úplně nejhorší by bylo připuštění debatování o tom, kolik se místo toho dalo koupit nemocnic nebo postavit dálnic. Ty by se stejně nepostavily, ale to už nikoho nezajímá.

Nejlepší je asi Maďarský způsob - nakoupit a až pak mluvit

Je potřeba si konečně přiznat, že to byl závazek hloupý, nerealistický, a že to bylo jen prázdné politické vyjádření.
Bez ohl. na to, zda jej většina mlčky neplní, nebo je přímo proti němu, je zřejmé, že nejlepší řešení by bylo buď:
1) pokračovat v neplnění prakticky všemi a nechat politické prohlášení politickým prohlášením - něco ve smyslu "poručíme větru, dešti" - a tudíž kašlat na to i zde, na Palbě. Nebylo by to poprvé v dějinách, kdy se "dobrá předsevzetí" politiků neplnila, a ne vždy se to nevyplatilo, spíše naopak. Cesta do pekla, je, jak známo, dlážděna samými dobrými předsevzetími
2) dojednat jiné, realističtější procento. Svět se změnil, od doby kdy to bylo přijato. Nejen díky covidu. Otázkou je, zda je větší "politická vůle" k tomuto bodu než k bodu výše
Politici zcela zjevně volí možnost 1). Konec konců, proč ne.
Jiná varianta je už jedině vnitřní válka v NATO v důsledku případného vynucování si plnění toho závazku. To by ale NATO, ostatně stejně jako ten závazek, poněkud ztrácelo svůj smysl, není-liž pravda?
¯\_(ツ)_/¯

Svět se skutečně změnil. Je bezpečnější? Ani náhodou. Je pro AČR žádoucí k 2% směřovat? Jistě je, počítají s tím akviziční a modernizační plány. No a tím by se diskuze mohla vskutku uzavřít.

Státy co vidí hrozbu reálně jdou nad ona 2%. Ona ta hranice není nic nereálného nebo pro náš stát likvidačního. Ti co chtějí na armádě škudlit, by ji raději měli chtít zrušit. S jedním procentem z ní totiž bude akorát tak torzo schopné pomáhat leda při povodních.

Pánové, přečtěte si znova co jsem napsal. A už několikrát, a vždy to samé.
Nechci přece armádu zrušit. Ani nechci aby se ta suma zmenšila na (třeba) 0%.
Píši jen, že jde o politické, prázdné, gesto, a že je zbytečné se tudíž na těch 2% točit.
Včera politici dohodli 2%, zítra nebo dnes mohou stejně tak dohodnout třeba 1,9%. Nebo naopak 2,1%...
Nebo prostě platit méně, že
A upřímně - zrovna v naší armádě nejsou (nebo dosud nebyly) nákupy takové, že bych měl aspoň naději že nepůjde o dvě procenta promrhaná.
Já chápu že jste pravděpodobně gumy, ale proboha přemýšlejte aspoň trošku. Aspoň občas.
Jestliže nejsme v ohrožení vojenském, ale např. energetickém či zdravotním, je cpaní peněz do chřtánu nenasytným zeleným mozkům kontraproduktivní, přičemž i jediné promile, tedy desetina z těch dvou procent, může leccos dokázat, v jiném resortu. Nenasytnost není hezká vlastnost.
A my v ohrožení nejsme - Dzin vám jistě rád napíše že Němci nás mají rádi a nikdy by nám neudělali nic škaredého, a Rusi jsou na huntě a nemají šanci... že
Máme blbě stavěný rozpočet, a to i díky nepromyšleným "závazkům" (v uvozovkách neboť jak vidno nejsou dodržovány nejen námi), a bude nám těžko. Má-li se každý uskrovnit, tak armáda bude muset, volky nevolky, taky.
Leda byste fakt chtěli a chystali se mrznout někde v Rusku, v nesmyslné a už předem prohrané válce ze které jiní budou týt a my jen brečet. To už by ale byl celý tento stát tak nějak rozpuštěn a vypuštěn - včetně té vaší milované armády... stejně by pak nebylo na koho mluvit česky.
Ostatně, nevím jestli víte jak se počítá s procenty. 2% z méně jsou - překvapivě - taky méně takže stejně dostanete míň než jste asi čekali, i kdybyste nakrásně ta dvě procenta obdrželi
A k tomu ta inflace... skoro se mi chce udělat kiš-kiš

my "zelené" mozky víme jak kdokoliv jiný, že armáda se buduje dlouhodobě. Sice se zde můžeme konejšit, že nás nikdo neohrožuje, ale mezinárodní situace není radostná, ekonomická situace taky není radostná, lidi jsou nakrklí a frustrovaní prakticky celosvětově, a imigrační tlaky budou růst, nikoliv klesat. Takže ten kdo nechce investovat do armády a IZS plánuje jen velmi krátkodobě, protože z historie víme co takový výbušný mix dokáže udělat.
Jinak gratuluji k poznatku, že 2% z celku mohou být někdy více a někdy méně.

Ty dvě procenta ovšem nespadli z nebe. Je to ukazatel že daná země si drží armádu přiměřenou své ekonomické síle. Mělo by to dostačovat na rozvoj schopností modernizaci i provoz odpovídající armády. Vzhledem k tomu kolik šlo do studenoválečné podstatně levnější branecké ČSLA není požadavek 2% nic přemrštěného.

Scotty87 píše:Ty dvě procenta ovšem nespadli z nebe.

Promiň, ale odkud teda spadly?
A proč zrovna procenta DPH, které nemá s výdaji státu nic společného?
Proč ne třeba 8% výdajů státního rozpočtu?
A proč jsou ty 2% stanoveny jak pro stát, který nemá nepřátele a leží uprostřed kontinentu, stejně jako pro stát, který má problematického souseda a nebo mořské pobřeží = potřebuje i loďstvo.

Dle Severoatlantické smlouvy je obrana území státu věci každého státu. Každý stát si obranu zajišťuje sám. Státy co jí podepsaly se pouze zavázaly že:
1) budou všechny spory řešit mírovou cestou
2) v případě napadení kteréhokoli že signatářů mu poskytnou nějakou pomoc (dle svého uvážení) a hlavně se nepřidali na stranu útočníka.

Tak jaké "závazky" ???

P.S. To neznamená, že jsem proti jakýmkoli výdajům na Armádu ČR. Jen sem přesvědčen, že o tom, kolik a do čeho budeme vyrážet peníze, je pouze a jen naší věcí, a že výše vojenského rozpočtu ČR se má odvíjet dle hrozeb co nás ohrožují a našich finančních možností. Ne být stanovena nějakým pofidérní procentem pochybného ukazatele, jako je HDP.