Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

[Zemakt]

Včera jsem chvilku gůglil, teď po ránu zas, ale vysvětlení o co konkrétně vlastně šlo jsem taky nenašel. Deset odkazů z deseti poukazuje na samotnou bitvu a to je vše.

[Dzin]

To si asi byl napřed unavený a potom rozespalý. "Admin box" je zkráceně "administration and supply point" 7. divize a tedy se jedná o místo, kde jsou umístěny administrativní divizní jednotky a dochází zde k distribuci zásob.

[Zemakt]

Jo, a teď to tedy napasuj na tu novou defenzivní taktiku o které píše Michan, ty chytrej

[Dzin]

To je snad jasné a nemusím být ani tak super chytrý, jak jsem. Pokud bránící jednotky 7. divize "obklopily" zmíněný Admin box, měly snadný přístup k zásobování, která měly jednoduše "za zády". To následně umožnilo jejich snažíš zásobování letecky, protože zde měly místo, kam jim mohli být shazovány zásoby.

Taková novodobá obdoba karé se zásobováním ve svém středu.

[Zemakt]

Nu, včíl to musela být supr čupr novinka. Česky bych ji nazval "nechoď tak daleko, aby jsi stihl večerní výdej menáže".

, aby vytvořily několik obranných čtverců s velitelským stanem v uspořádání „Administrativa Box (AB - Admin Box), což byla tehdy nová defenzivní formace, při které mohla každá jednotka jakékoli velikosti odolávat silnému japonskému útoku a současně mohla být také zásobována ze vzduchu.

?

Takže těch karé se stanem bylo více, nebo jedno velké?

[Dzin]

Obklíčená/odříznutá 7. divize zaujala obranu tak, že měla v centru zmíněný AB a kolem něj rozmístěné svoje bojové jednotky.

Co se týká té "novinky", šlo spíše o to, že to není běžné obranné postavení, kdy divize brání nějaký úsek a v týlu má zmíněné AB.

[michan]

Já jsem logicky dospěl k stejnému vysvětlení jako kolega Dzin.
AB - Administrativní Box, je kombinace Velitelství a Týlu i se sklady a jídelnami - v době zaujetí kruhové obrany na větším prostoru, které je zásobováno letecky a používalo se později i ve Vietnamu atd.
Jiné vysvětlení mě nenapadá. A ani jsem se dál o to nezajímal, neboť to bylo i ve Vietnamu běžné.
Kolega Dzin to asi vysvětlil srozumitelněji než já.

[Zemakt]

Ale já to pochopil také tak, jen jsem hledal zdali to neni někde popsáno blíže, tj. jak velkou plochu ta krychle zabírala, jakým způsobem a jak daleko od centra byly samotné jednotky na linii dotyku. Jestli to byl jeden box, nebo více. Což mi z tvých slov tak nějak vyplynulo. No ale fakt jsem k tomu nic bližšího nenašel, pouze jen to co popisuješ.

Edit: no měl jsem hledat podle mapek

Za Evanse byl Box přeměněn na bráněnou oblast. Mýtina měřila holých 1200 yardů (1,1 km) v průměru. Skládky munice byly nahromaděny na úpatí západní stěny centrálního pahorku, 150 stop (46 m) vysokého, pojmenovaného „Muniční kopec“. Když generálmajor Messervy dorazil do Admin Box, následován několika zaměstnanci jeho velitelství, kteří se dostali do malých skupin přes japonské síly, přenechal obranu Boxu Evansovi, zatímco se sám soustředil na obnovení kontroly a řízení. zbytek divize.

Mezitím spojenecké transportní letouny Dakota shodily příděly a munici odříznutým jednotkám, včetně obránců Admin Boxu. Uskutečnili celkem 714 bojových letů a shodili 2300 tun zásob. Japonci tento vývoj nepředvídali.

Zdroj: https://alchetron.com/Battle-of-the-Admin-Box

Taková mýtinka, muselo to praskat ve švech. V podstatě pevnost v džungli. S tím Vietnamem je to přesné.

[Dzin]

Edit: no měl jsem hledat podle mapek

Vidíš, skvělá práce!

[parmezano]

Jenom bych připoměl, že o těchto bojích , píše syn malíře Alfonse Muchy , Jiří Mucha v té době válečný zpravodaj BBC na bojišti v Barmě. Ve své knize Oheň proti Ohni ve vydatelství Naše Vojsko 1966

[Dzin]

Páni, to jsem nevěděl, zkusím sehnat. Doporučil bys jí?

[parmezano]

Dzin: určitě, píše tam taky o bojích v Severní Africe , Číně a na západní frontě .

[jarl]

Tu Muchovu knihu má v nabídce spousta internetových antikvariátů: https://muj-antikvariat.cz/kniha/ohen-p ... -jiri-1970

[jarl]

K tomu již zde vzpomínaný historik David Rooney, ve své knize - Vítězství v Barmě, str. 125., vypisuje své hodnocení těmito větami, cituji:
„Toto tragické vyústění celé činditské operace, kdy byly stovky vojáků dopraveny do lazaretů v Indiii, způsobily krátkozraké a mnohdy zcela nepochopitelné předsudky generála Stilwella, zvláště jeho nesmírná nenávist ke všemu britskému.

Tohle byl samozřejmě extrém, ale ty neskrývané antipatie k Britům se projevovaly i u jiných amerických vojenských činitelů. Vím, že silný anglofob byl i velitel Amerického námořnictva admirál King. I jeho zásluhou se námořnictvo od začátku války neřídilo dohodnutou zásadou "Německo první" a soustředilo se hlavně na válku v Pacifiku, což urychlilo porážku Japonska.

[Dzin]

Ovšem v Kingově postoji nesmíme vidět (jenom) vliv jeho anglofobie podobně jako v Rooseveltově postoji vliv jeho germanofobie. Admirál byl představitelem amerického proudu, velmi silného, který prosazoval naopak strategii "Japonsko první". Jeho ideovou základnou bylo jednak morální hledisko odplaty za věrolomné napadení Pearl Harboru a hlavně také realistický globální pohled. V něm byl pro Americké zájmy prostor Indo-Pacifiku včetně Číny naprosto klíčový a bez neutralizace nebezpečí japonské agrese nebylo možno pomýšlet na konsolidaci americký pozic ve světě. Navíc zde nebylo možno těžit takovou měrou z Východní fronty, protože fronta v Číně a Indii neměla na válečné úsilí Japonců tak zásadní dopad, jako ta v případě Německa.

[jarl]

Tak ono by ani nemělo smysl, aby se polovina (nebo dokonce většina) Amerického námořnictva v letech 1942-43 soustředila na Atlantiku a nechala Japonce aby si na Pacifiku dělali co chtějí a čekat na porážku Německa. Ale USA a Velká Británie na akcích proti Německu a Itálii úzce spolupracovaly a King tato jednání komplikoval nejspíš i proto, že prostě neměl rád Brity a nedokázal se přes to přenést.

[Dzin]

Ale USA a Velká Británie na akcích proti Německu a Itálii úzce spolupracovaly

Spíše bych to nazval snahou o úzkou spolupráci. Bylo to dost problematické spojenectví a musím říci, že mu velmi přispěla osoba generála Eisenhowera. Postupem času stále víc a víc oceňuji jeho roli a myslím si, že bez něj by to bylo daleko složitější. Jestli byl Rooseveltem jmenován proto, že v něm prezident viděl tyto jeho diplomatické schopnosti, tak opět klobouk dolů před jeho schopností odhadnout lidi (a o to víc je zarážející jeho neschopnost vcítění se do Stalina).

a King tato jednání komplikoval nejspíš i proto, že prostě neměl rád Brity a nedokázal se přes to přenést.

To asi ano, ikdyž si nemyslím, že to byl jeho primární motiv. Ostatně i z britské strany byl patrný přezíravý postoj k Američanům.

[Dzin]

Podobne to mas s Chuchillom, ktory tiez zapricinil hladomor, pri ktorom zomreli miliony ludi.

Předpokládám, že se naráží na hladomor v Bengálsku. Potom je to ale naprostá lež, která byla už nesčetněkrát vyvrácena a jak vidno stále se vrací. Churchill rozhodně v Bengálsku žádný hladomor nerozpoutal. Vše bylo způsobenu ekonomickou situací, která nastala v důsledku válečných situací a neschopností místní provinční vlády. Naopak, poté co britská armáda převzala kontrolu nad oblastí, začala se situace zlepšovat. Vinit z tohoto Churchilla lze leda ve smyslu, že nevyvolal dřívější zásah proti místní vládě, což je dost plytké a neberoucí v potaz procesy v rámci státu.

[jarl]

Právě dokončuji článek o bitvě u mysu sv. Jiří, které se z americké strany účastnila 23. eskadra torpédoborců pod velením námořního kapitána Burkeho. Zaujala mě fotografie Burkeho (třetí zleva) a velitelů torpédoborců Dyson, Charles Ausburne, Converse, Claxton a Spence. Podle tmavší barvy pleti soudím, že fregatní kapitáni Gano (druhý zleva) a Stout (druhý zprava) jsou Hispánci, což tehdy asi nebylo obvyklé.

[Dzin]

Co jsem tak hledal, tak bych řekl, že Gano (Roy Alexander) je běloch a jen je zde opálený. Co se týká Stouta (Heralda Franklina) tak to vypadá, že jeho otec je běloch (Franklin Lee) a matka Asiatka (Jemima Mae Tong Stout)