PALBA.CZ

Shakal píše: ↑23/4/2023, 15:55Čínský velvyslanec ve Francii Lu Shaye prohlásil, že státy bývalého sovětského svazu nemají právní statut v mezinárodním právu, protože neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by jejich ošetřila jejich statut jakožto suverénních států. Rád bych tomu komunistickému pohůnkovi připomněl, že i Rusko je „bývalý stát sovětského svazu“. Ale to ho nejspíš nenapadlo. Výrok čínského velvyslance zatím komentovali pouze představitelé baltských zemí a Ukrajiny. Litevský ministr zahraničí pouze suše konstatoval, že výroky jako tenhle jsou důvodem, proč se Číně nedá věřit. Estonsko si zve čínského vyslance na kobereček. Ukrajinský vyslanec ve Francii pak výrok označil za skandální. Velmi mě bude zajímat, jak se k výroku postaví česká diplomacie. Ačkoliv jsme sami nebyli zemí Sovětského svazu, máme s ním velmi neblahou společnou historii a bývalé státy SSSR jsou dnes naši spolehlivý mezinárodní partneři.

Анатолий na AN píše:Oni tam toho moc neřeší, tam je vlastně všechno postavené na tzv. Stockholmském syndromu. Ale ta mobilizace je opravdovou genocidou ukrajinského obyvatelstva na okupovaných územích, ironicky Doněck a Luhansk jsou nejzachovalejšími ukrajinskými městy z Donbasu (přes to že je Doněck pořád u frontové linie, a západní část Doněcku připomíná tankodrom, kde žijí lidé, a rusové tam jezdí s pásovými houfnicemi a střílí přímo z ulic tak často že tam už nezůstal asfalt), ale kvůli mobilizaci tam trpěli všichni. Na rozdíl od ruska tam mobilizace začala hned, a nedávali jim takřka žádné vybavení, i když ze začátku války by mohli... Vlastně tito Girkinové ani neskrývají že místní nechtěli válčit, nebo že tam dohnali místní obyvatelstvo do takového stavu, že sloužit v armádě je jediný způsob přežít. Přes to všechno, většina obyvatel je proruská, ti kteří nejsou buď dávno odjeli nebo jsou mrtví.

lm524a na Discordu píše:Rusové evakuují civilisty z okupovaných oblastí na jihu

Ruské jednotky násilně stěhují obyvatele z okolí města Cherson na jihu země, kde se zintenzivňují boje, uvedli v neděli ukrajinští představitelé a naznačili, že by se moskevské síly mohly připravovat na další stažení z této oblasti před očekávanou ukrajinskou protiofenzívou. Ruské síly se z Chersonu stáhly v listopadu a dekampovaly se těsně za řeku Dněpr, odkud pokračovaly v častých útocích na město. V posledních týdnech ukrajinská armáda varovala, že se ruské okupační úřady připravují na evakuaci civilistů z území, které stále kontrolují v širší Chersonské oblasti, před případnou protiofenzívou. V neděli ukrajinský šéf chersonské oblastní rady Oleksandr Samojlenko uvedl, že evakuace byla zahájena. "Mám informace, že evakuace začíná dnes se záminkou ochrany civilistů před následky těžkých bojů v oblasti," řekl Samojlenko. Dodal, že vojáci se při stahování "snaží ukrást co nejvíce". Tato tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit a ruské úřady se k nim bezprostředně nevyjádřily. V jiných okamžicích války však evakuace z Ruskem obsazených oblastí urychlily případný ústup ruských sil tváří v tvář ukrajinskému postupu. A podle názoru Moskvy je Cherson jedním z několika ukrajinských regionů, které jsou nyní právně součástí Ruska. Jedním z možných cílů očekávané ukrajinské protiofenzívy je podle všeobecného mínění obsazení částí Ruskem okupovaného území na jihu Ukrajiny a Samojlenkovo vyjádření přišlo v době, kdy vojenští analytici oznámili, že malé týmy ukrajinských sil nedávno obsadily bažinaté ostrovy na úseku řeky Dněpr poblíž města Cherson, které je v ukrajinských rukou.
S odvoláním na ruské vojenské blogery analytici z washingtonské výzkumné skupiny Institute for the Study of War ve své sobotní zprávě uvedli, že ukrajinské síly útočily na ruské jednotky zakopané na březích řeky asi kilometr od Chersonu. A obyvatelé města, s nimiž jsme se v neděli spojili telefonicky, uvedli, že ukrajinská armáda byla podél řeky stále aktivnější. Ukrajinští představitelé - kteří podrobnosti o případné protiofenzívě pečlivě střeží - v neděli o pohybu svých jednotek mlčeli. Natalia Humeniuková, mluvčí jižního velení ukrajinské armády, nepotvrdila ani nevyvrátila zprávy o tom, že ukrajinské síly postupují přes řeku Dněpr. Řekla, že ruské síly "kradou vše, co se jim dostane do rukou: domácí spotřebiče, tovární zařízení, dokonce i stroje A.T.M.", a dodala: "Kdykoli Rusové začnou všechno krást, znamená to, že se nehodlají vrátit." K rabování došlo před náhlým stažením Rusů z města Cherson v polovině listopadu. Několik týdnů před svým odchodem Rusové vybílili městské továrny, loděnice, prodejny aut a významné chersonské sbírky výtvarného umění a neocenitelných starověkých artefaktů. Paní Humeniuková uvedla, že ruské jednotky připravují nové obranné linie podél řeky a že velitelé povolali ruskou národní gardu, aby dohlížela na ostatní vojáky a zajistila, že se nepokusí dezertovat. Západní spojenci Ukrajiny před protiofenzívou spěchají s tanky, polními děly a bednami dělostřeleckých granátů, ačkoli podle uniklých tajných dokumentů dodávky zatím nedosahují výše přislíbených prostředků.
Mezitím ruské síly o víkendu pokračovaly v ostřelování ukrajinských měst raketami, minomety, dělostřeleckou palbou a leteckými údery, při nichž zahynul nejméně jeden člověk a byly zničeny domy a kritická infrastruktura, uvedli v neděli ukrajinští představitelé. Zprávy o škodách přicházely z různých horkých míst: Cherson, Charkov na severovýchodě a obléhané východní město Bachmut v ukrajinské oblasti Donbas, kam ruské síly pomalu, ale vytrvale postupují. Ovládnutí Bachmutu a celého Donbasu je pro ruského prezidenta Vladimira V. Putina prioritou. "Ostré boje o město Bachmut pokračují," uvádí se v neděli ráno v aktualizovaném hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Aktualizace však zdůraznila, že Bachmut není zdaleka jediným cílem a že ruské síly zasypaly celou zemi desítkami leteckých úderů a mnoha dalšími dělostřeleckými útoky. "Hrozba dalších raketových a leteckých úderů na celé území Ukrajiny zůstává vysoká," uvádí se v aktualizované zprávě z bojiště. Ukrajinské zprávy nebylo možné nezávisle ověřit. Podle aktualizace jen ve dvou jižních oblastech, Záporoží a Chersonu, zasáhly ruské síly za posledních 24 hodin minometnou a dělostřeleckou palbou více než 30 sídel. Ukrajinští představitelé uvedli, že v Záporožské oblasti, kterou Rusko částečně okupuje, ruské síly budují opevnění, rozmisťují protitankové zbraně a pokládají mnoho min pro případ protiútoku.

https://www.nytimes.com/2023/04/23/worl ... erson.html

NevimJiste píše: ↑23/4/2023, 15:42 Bitky u silnice O-0506 Chasov Yar – Chromovo

https://t.me/RVvoenkor/43190
PMC Wagner v zákopech pod palbou ...
https://t.me/RVvoenkor/43209
protiútok obrněných vozidel ozbrojených sil Ukrajiny poblíž „silnice života“ v Bakhmutu - údajně tamtéž
https://t.me/s/swodki/252266

Českého dobrovoľníka, ktorý bojoval koncom marca minulého roka na Ukrajine, obvinili zo služby v cudzej armáde a rabovania. Hrozí mu výnimočný trest. Na zistenie servera Seznam Zprávy upozorňuje spravodajkyňa TASR v Prahe. Čech sa k rabovaniu podľa servera priznal.

Podľa vedúceho Katedry trestného práva na Právnickej fakulte Univerzity Karlovej Tomáša Gřivnu sa môže stať, že za prečin služby v cudzích ozbrojených silách by mohol na základe výrokov politikov tesne po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu dostať prezidentskú milosť. Upozornil však, že rabovanie je podľa českého práva závažný zločin.
„Tam hrozí pomerne vysoká sadzba alebo dokonca výnimočný trest. Spodná hranica je osem rokov, horná dvadsať rokov,“ spresnil Gřivna, podľa ktorého nebol v ČR za tento čin odsúdený nikto od roku 1997.

Dokud bude Ukrajina chtít bojovat, je naší morální a strategickou povinností ji podporovat. Zatímco její vojáci nasazují životy proti Rusku, které v rámci svého vlhkého snu o velikosti pošlapalo veškeré dohody, nás to stojí jen dodávky zbraní, což je podle reportéra Jakuba Szántó „docela zadarmo“. Hlouběji do kapsy máme kvůli ruské agresi, nikoli ukrajinské obraně a myslet si, že kdyby se Putinovo tažení stalo vítězným, tak by ve světě zavládl mír a ceny benzínu klesly, je směšné. „My, kteří máme vždycky plnou hubu Mnichova, bychom přece měli vědět, že obětovat někoho jiného stejně nakonec k ničemu nevede. Zachránilo svět před největším válečným konfliktem, který tuhle planetu poničil, obětování Československa? Nezachránilo, o půl roku ho jenom posunulo,“ říká.

Prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jsou na Ukrajině. Do Kyjeva dorazili vlakem. Stalo se tak krátce po nočních ruských útocích.