Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.
Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".
Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.
Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Generální inspektor Bundeswehru, Carsten Breuer, naléhavě prosazuje model vojenské služby, který navrhl on a BMVg Pistorius: "Naléhavě potřebujeme vojenskou službu, protože vycvičí budoucí záložníky...". Slouží také jako odstrašující prostředek. Bundeswehr potřebuje nové zaměstnance. Jedním z řešení tohoto problému by bylo znovuzavedení branné povinnosti. Německý ministr obrany Boris Pistorius chce "novou vojenskou službou" zajistit více záložníků. Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer naléhavě prosazuje model vojenské služby, který navrhl on a ministr obrany Boris Pistorius z SPD. "Naléhavě potřebujeme vojenskou službu, protože vychovává budoucí záložníky, o které se musíme v případě obrany opřít," řekl generál Breuer deníku Tagesspiegel. Nový model vojenské služby je také "signálem vnějšímu světu" a "měřítkem odstrašení".
V červnu Pistorius představil nový model systematického zkoumání mladých mužů z hlediska jejich vhodnosti pro vojenskou službu. Nestanoví však návrat k povinné vojenské službě. Za tímto účelem chce politik SPD zavázat mladé muže, aby v dotazníku poskytli informace o své ochotě a schopnosti sloužit. V prvním kroku má být podle nového modelu přijato dalších 5 000 vojáků. Plánuje se také vytvoření dalších kapacit pro shromažďování. Breuer počítá s tím, že "brzy budou muset všichni mladí muži vyplnit dotazník a spojit se s vojáky". Bez ohledu na to chce "apelovat na mladé lidi v naší zemi, aby se zabývali jednou otázkou: "Jsem připraven bránit Německo?" Doufal, že mnozí dospějí ke stejné odpovědi jako on: "Naše země, naše společnost a zejména naše svoboda stojí za to bránit." Generální inspektor také obhajoval plánované rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německé půdě v "Tagesspiegelu". Nejedná se o "agresivní čin z naší strany", ale o reakci na umístění ruských raket Iskander v Kaliningradu, řekl Breuer. Museli jsme reagovat vyváženým způsobem, abychom obnovili strategickou patovou situaci," argumentoval generál. Rozmístění je "součástí chytrého odstrašujícího prostředku".
Němci mění obrannou strategii. Vláda chce dotovat zbrojaře a nakupovat podíly zbrojních firem
Kabinet v Berlíně plánuje v nové obranné strategii zvyšovat státní podíly u německých zbrojních firem, aby posílil roli státu v obranném průmyslu. Nový dokument počítá rovněž s dotacemi a usnadněním podmínek pro financování obranného sektoru.
Americká Defense Security Cooperation Agency (DSCA) hlásí vydání koncese na prodej PV systémů Patriot PAC-3 Missile Segment Enhancement (MSE) Německu, Itálii a Dánsku. Německá část koncese tvoří až 600 Patriotů za téměř 5,0 mld USD a bude zahrnovat i náhradu německých systémů a střel dodaných na Ukrajinu. V doprovodném oznámení DSCA byla zmíněná i možnost německých offsetů.
seabee píše: ↑16/8/2024, 20:33vydání koncese na prodej PV systémů Patriot PAC-3 Missile Segment Enhancement (MSE) Německu, Itálii a Dánsku. Německá část koncese tvoří až 600 Patriotů za téměř 5,0 mld USD a bude zahrnovat i náhradu německých systémů a střel dodaných na Ukrajinu. https://www.dsca.mil/press-media/major- ... nhancement
Ať nedojde k omylu, jedná se o 600 střel PAC-3, ne o 600 systémů Patriot.
MO Boris Pistorius a Spolkový kancléř Olaf Scholz při slavnostním předání systému IRIS-T SLM na základně Todendorf 4.9.2024 - Autor: Daniel Bockwoldt/AFP via Getty Images
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Při současném tempu nákupu by zásoby stíhaček z roku 2004 byly dosaženy asi za 15 let, zásob bojových tanků by se dosáhlo asi za 40 let a pro dělostřelecké houfnice platí téměř 100 let.
Bojová síla Ruska navzdory vojenské invazi a ztrátám na Ukrajině neustále roste. Rusko je podle zprávy schopno získat stejné množství zbraní v mnohem kratším čase. Jeho výrobní kapacity jsou nyní tak velké, že během půl roku zvládnou vyprodukovat nynější zásoby Bundeswehru.
Autoři analýzy kritizují zejména skutečnost, že německá vláda nenabízí dostatek pobídek pro vojenský průmysl k rozšiřování výrobních kapacit, protože není jasné, kolik peněz Německo chce a může vynaložit na obranu. Výsledkem jsou dlouhé dodací lhůty a vysoké náklady.
Naposledy upravil(a) pjaro77 dne 10/9/2024, 23:31, celkem upraveno 1 x.
Taky vam to prijde i dle tohoto clanku a hodnoceni, ze se cela zapadni Evropa ted schovava za Polsko?
Je to jen otazkou casu nez toto bude chtit refinancovani svych nakladu na nakup zbrani .
Protoze jejich nakupy budou cim dal tim vic pro jejich ekonomiku vrazednejsi.
pjaro77 píše: ↑10/9/2024, 17:12
Při současném tempu nákupu by zásoby stíhaček z roku 2004
Pokud vím tak v roce 2004 byla v Německu ještě povinná vojenská služba a měli ještě velkou část studenoválečných zásob. Nebyl bych si tak jistý že se na tuhle úroveň vůbec chtějí vrátit. Bez obnovení VZS by to nedávalo ani žádný smysl.
Rusko je podle zprávy schopno získat stejné množství zbraní v mnohem kratším čase. Jeho výrobní kapacity jsou nyní tak velké, že během půl roku zvládnou vyprodukovat nynější zásoby Bundeswehru.
HONZIK11 píše: ↑10/9/2024, 18:37
Taky vam to prijde i dle tohoto clanku a hodnoceni, ze se cela zapadni Evropa ted schovava za Polsko?
Je to jen otazkou casu nez toto bude chtit refinancovani svych nakladu na nakup zbrani .
Protoze jejich nakupy budou cim dal tim vic pro jejich ekonomiku vrazednejsi.
Ak by raz vznikla europska armáda, nech jej velí Poľsko, škandinávci a Francúzko. Nemci posledných 20 rokov, čoho sa chytili to do..ebali
Na žádost náčelníka generálního štábu polské armády budou vojáci německých ženijních jednotek pomáhat odstraňovat následky povodní v Polsku, oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius.
"Dnes jsme rozhodli, že 120 mužů a žen ze sapérského praporu Bogen bude k dispozici pro práci zejména na infrastruktuře, včetně rekonstrukcí mostů a silnic," řekl Pistorius.
Prapor umístěný v bavorském Bogenu je součástí 10. tankové divize Bundeswehru.
Německo je připraveno stát se pilířem zadržování ruské agrese, prohlásil ministr. Do Litvy vyšle vojáky.
Německo je připraveno stát se hlavním pilířem zadržování ruské agrese v Evropě. Během projevu ve Vilniusu to podle televize N-TV řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo plánuje v Litvě do roku 2027 rozmístit plnohodnotnou brigádu.
Během projevu v litevském hlavním městě Vilniusu Pistorius potvrdil plány Německa rozmístit v Litvě plnohodnotnou brigádu do roku 2027. Konkrétně budou vojáci vysláni už v tomto roce. Zdůraznil zároveň, že Německo si je vědomo své odpovědnosti jako „centrálního logistického uzlu v Evropě, který zajišťuje, že se vojáci mohou v případě potřeby rychle přesunout od Atlantiku na východní křídlo“.
Jak minulou sobotu informovaly noviny "Welt", nové obranné plány NATO vyžadují podstatně více vojáků, než se dříve předpokládalo. Vyplývá to z dosud nezveřejněných plánů aliance, které má Die Welt k dispozici. Tyto nové "minimální požadavky na schopnosti" (MCR) byly definovány americkým generálem Christopherem Cavolim a francouzským admirálem Pierrem Vandierem a předloženy členským státům NATO na jaře tohoto roku. NATO považuje za nezbytné pro obranu Evropy následující body:
15 bojových sborů (+9)
38 divizí (+14)
131 brigád (+49)
1467 pozemních protiletadlových jednotek (+1174)
104 vrtulníkových formací (+14)
Plánovači NATO také vidí značný prostor pro zlepšení v dalších oblastech, jako jsou přesné zbraně dlouhého doletu a logistické schopnosti. Do října 2025 mají být MCR rozděleny mezi členské státy jako povinné cíle v oblasti schopností. Německu je přiděleno 9,28 % z celkových kapacit. Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) proto předpokládá, že Německo bude muset od roku 2031 poskytnout další sbor včetně sborových vojsk, dalších pět až šest brigád a další vrtulníkovou jednotku. Německo má v současné době tři divize s osmi bojovými brigádami. Další brigáda, 45. obrněná brigáda, se v současné době připravuje a má být trvale umístěna v Litvě. NATO má navíc přislíbeno další brigádu do roku 2031, tedy celkem deset brigád. Dosud však nebyly v tomto směru podniknuty žádné kroky. Což není překvapivé vzhledem k tomu, že ani stávající tři divize a osm brigád nemohou být plně vybaveny. V současné době je armáda vybavena pouze ze 60 % napříč všemi materiálními kategoriemi. V důsledku reorganizace 45. tankové brigády a zároveň při nedostatku dodatečných investic by tato kvóta klesla na 55 %. Teprve se uvidí, jak budou splněny nové cíle schopností NATO. Jisté je jen jedno: bez trvalého navýšení pravidelného obranného rozpočtu alespoň na 2 % hrubého domácího produktu a (znovu)zavedení branné povinnosti nebudou potřebné finanční a lidské zdroje zajištěny!
Německo zvedlo stíhačky, aby zachytily ruské průzkumné letadlo
Německo vyhlásilo 16. října poplach stíhačkám kvůli ruskému průzkumnému letounu Il-20. Podle německého letectva letělo ruské letadlo bez rádiového spojení a bez letového plánu mezi německým ostrovem Rujána a dánským ostrovem Bornholm.
V reakci na to vzlétly dvě stíhačky Eurofighter z letiště Rostock-Laage v severovýchodním Německu, aby „navázaly vizuální kontakt“, uvedla Deutsche Welle. Německá letadla „doprovázela ruský průzkumný letoun přes Baltské moře,“ uvedlo německé letectvo.
Německý ministr obrany Boris Pistorius chce podle magazínu Der Spiegel 600 kusů nového modelu střel s plochou dráhou Taurus Neo za 2,1 miliardy eur (53 miliard korun).
Americký výrobce letounu Bombardier 6000 a němečtí výrobci speciálního vybavení Lufthansa Technik Defence a Hensoldt ohlásili první vzlet letounu určeného pro německý SIGINT program Persistent German Airborne Surveillance System (PEGASUS). Letoun zatím prochází letové zkoušky, SIGINT zařízení do něj bude vestavěné v jejich dalším průběhu. V programu v hodnotě 1 mld. USD byly objednané tři letouny, které by měly být dodány do konce roku a přeletěny do Hamburku, kde do nich firma Lufthanse Defense vestaví systém Kalaetron Integral od fy Hensoldt. Zkušební a certifikační proces v Německu pak bude trvat další dva až tři roky. Zástupce fy Hensoldt je přesvědčený, že SRN nakonec, vzhledem k vypjaté mezinárodní situaci pořídí letounů se SIGINT systémem víc, než jen kontrahované tři.
PEGASUS je náhradou za stornované pořízení bezpilotních letounů Northrop Grumman MQ-4C Triton SIGINT (HALE), které podle Německa nesplňují nároky na bezpečnost evropského leteckého provozu společně s civilním a jejich dodatečná úprava byla pro Německo cenově nepřijatelná. Ty měly nahrazovat přestárlé letouny Breguet BR1150 Atlantic, vyřazené v roce 2010.
Bombardier 6000 PEGASUS při prvním vzletu - Zdroj: Bombardier
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Německé a izraelské ministerstva obrany oznámily dokončení instalace aktivního obranného systému Trophy na první tank Leopard 2. Spolupráce obou stran začala na základě kontraktu roku 2020. V průběhu roku 2021 proběhly ve spolupráci s KMW a Rafaelem zkoušky včetně ostrých střelen, na základě kterých byla zvolená finální specifikace systému pro německé Leopardy 2. Slavnostní předání proběhlo 29.10.
První Leopard2 se systémem Trophy - Zdroj: MO Izraele
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Testování operačního plánu v několikadenním zátěžovém testu
Na konci března Bundeswehr představil nový operační plán pro celostátní obranu Německa (OPLAN DEU) - poprvé od konce Studené války. Nyní byl podroben praktickému testu v rámci přeshraničního cvičení. Zátěžovým testem, který trvá několik dní, Bundeswehr a civilní orgány podrobují zkoušce své společné velitelské struktury. Za tímto účelem bylo zahájeno přeshraniční cvičení, které je součástí práce na operačním plánu pro Německo. Podílí se na něm cca 200 odborníků z různých oddělení. Díky situačnímu centru v kasárnách Julia Lebera v Berlíně procházejí účastníci cvičení procedurami, které jsou nezbytné v případě rozsáhlého nasazení vojsk na území Německa. Právě Německo totiž hraje v rámci NATO roli logistického uzlu. Cvičení se provádí se scénářem, ve kterém ještě neexistuje žádné napětí nebo přímá hrozba, ale účastníci musí reagovat na nehody, úzká místa nebo rušivé akce - sabotáže. Zapojeny jsou také Spolkové ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo financí, které je odpovědné za celní správu, Německé dráhy a policejní orgány, Spolková agentura pro technickou pomoc (THW) a Spolkový úřad pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK). Cílem je mimo jiné zlepšit propojení armády s bezpečnostními orgány, ochranou před katastrofami a průmyslovými podniky. Plán specifikuje, jak postupovat společně v případě napětí a obrany.
Německé námořnictvo se slavnostně rozloučilo s vrtulníky Sea King Mk. 41 které používalo především pro záchranné a pátrací akce od poloviny 70tých let. Celkem si odsloužily 14 645 záchranných letů. Nahrazovány jsou od roku 2020 stroji NH90 Sea Lion.
Německý Sea King v akci
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Na Štandarde je članok o Nemecku a jeho armade. Zaujimavy.
Problémy sa – ako v prípade každého štátneho orgánu – nezačínajú na nižších úrovniach, ale na samom vrchole administratívnej hierarchie a celkový dohľad nad Bundeswehrom je podľa ústavy v kompetencii parlamentu. Napríklad každý nákup nad 25 miliónov eur musí byť predložený rozpočtovému výboru Bundestagu. Vzhľadom na náklady na obranné vybavenie to v praxi znamená, že takmer každý nákup, ktorý presahuje nákup novej spodnej bielizne, musí byť predložený parlamentnému výboru.
Je to neefektívne, byrokratické, časovo náročné a otvára to dvere akejkoľvek forme politického obchodovania s nepodstatnými otázkami. Ak by nemeckí politici boli skutočne pripravení na novú éru v obrannej politike, takéto nariadenia a postupy by sa museli okamžite zrušiť. To sa však nedeje.
Cely je tu:
Píše
Alexander Grau
Nemecko ako postmilitárna spoločnosť
9.12. o 20:31
1
komentár
Zdielať
Nemci majú historicky vzťah k svojej vlastnej armáde, no skutočnosť, že nemecké ozbrojené sily nie sú obranyschopné, má korene v hlbokej nedôvere voči všetkému vojenskému.
Bolo to 27. februára 2022, tri dni po začiatku ruskej invázie na Ukrajinu, keď nemecký kancelár Olaf Scholz v parlamente hovoril o „bode zlomu“ v nemeckej bezpečnostnej politike. Putin rozpútal agresívnu vojnu v rozpore s medzinárodným právom, čím spochybnil medzinárodný poriadok. Teraz už nič nie je také ako predtým. Bolo potrebné stanoviť hranice vojnovým štváčom, ako je Putin. Na to je však treba vlastnú silu.
V dôsledku tejto diagnózy Scholz oznámil sankcie proti Rusku, dodávky zbraní na Ukrajinu a zámer výrazne viac investovať do bezpečnosti Nemecka. Doslovne povedal: „Cieľom je efektívny, ultramoderný a vyspelý Bundeswehr, ktorý nás spoľahlivo ochráni.“
V tejto súvislosti Scholz oznámil, že v roku 2022 bude vo federálnom rozpočte vytvorený osobitný fond vo výške 100 miliárd eur a že pravidelný rozpočet na obranu sa natrvalo zvýši na viac ako 2 percentá hospodárskeho výkonu Nemecka. To znelo rázne a bojovne, ale vzhľadom na napätú bezpečnostnú situáciu sa na tom zhodli aj v nemeckom Bundestagu – a predsa to na pozadí dezolátneho finančného stavu Bundeswehru bola skôr almužna.
V súčasnosti je k dispozícii 100 miliárd osobitných prostriedkov pre nemeckú armádu, ale ako to vyzerá s rozpočtom na obranu vo výške 2 percent hrubého domáceho produktu? Súčasný spolkový rozpočet na rok 2024 síce tieto požiadavky spĺňa a náklady na dôchodky bývalých vojakov sa vypočítavajú smerom nahor, ale či sa podarí 2 percentá dlhodobo udržať, to závisí od budúcej spolkovej vlády, ktorá bude zvolená až vo februári 2025 a nový rozpočet na rok 2025 zatiaľ nebol z dôvodu vládnej krízy prijatý.
Okrem toho zostáva otázne, či v nadchádzajúcom volebnom období budú radoví sociálni demokrati zo straníckej základne ochotní napríklad zmraziť sociálne dávky pre občanov výmenou za nákup tankov, zbraní a munície. V závislosti od novej vládnej konštelácie sú 2 percentá všetko, len nie isté.
Peniaze neriešia štrukturálne problémy
Navyše: Peniaze nie sú všetko, najmä ak ide o armádu. Ešte viac ako chronickým nedostatkom finančných prostriedkov trpí Bundeswehr, žiaľ, mnohými štrukturálnymi problémami. To je pre každý orgán katastrofálne. Tie však majú obzvlášť fatálny vplyv na ozbrojené sily, pretože nielenže bránia reformovať a modernizovať vojsko, ale predovšetkým zabíjajú vojenského ducha. Výsledkom je, že riadiace štruktúry Bundeswehru pripomínajú skôr lenivý, pomalý klub štátnych úradníkov, chrániacich svoje osobné záujmy než pevne organizovanú armádu.
Problémy sa – ako v prípade každého štátneho orgánu – nezačínajú na nižších úrovniach, ale na samom vrchole administratívnej hierarchie a celkový dohľad nad Bundeswehrom je podľa ústavy v kompetencii parlamentu. Napríklad každý nákup nad 25 miliónov eur musí byť predložený rozpočtovému výboru Bundestagu. Vzhľadom na náklady na obranné vybavenie to v praxi znamená, že takmer každý nákup, ktorý presahuje nákup novej spodnej bielizne, musí byť predložený parlamentnému výboru.
Je to neefektívne, byrokratické, časovo náročné a otvára to dvere akejkoľvek forme politického obchodovania s nepodstatnými otázkami. Ak by nemeckí politici boli skutočne pripravení na novú éru v obrannej politike, takéto nariadenia a postupy by sa museli okamžite zrušiť. To sa však nedeje.
A ani Olaf Scholz to po svojom prejave o bode zlomu nemyslí vážne. Keď spolkový minister obrany Boris Pistorius navrhol kancelárovi, aby opätovne zaviedol povinnú vojenskú službu podľa švédskeho vzoru, teda akúsi dobrovoľnú brannú povinnosť pre 30 000 až 40 000 mužov ročne, Scholz túto myšlienku zmietol zo stola s tým, že Bundeswehr nemá personálny problém.
Toto vyhlásenie spolkového kancelára bolo katastrofou. Bundeswehr so súčasným stavom personálu už roky nie je spôsobilý na boj a všetci to vedia; Ursula von der Leyenová musela tomuto problému čeliť už počas svojho pôsobenia vo funkcii ministerky obrany v rokoch 2013 až 2019 a pokúsila sa (neúspešne) o očarujúcu kampaň za viac žien v Bundeswehri. Vojenskí experti tento problém opakovane zdôrazňujú. Mediálny ohlas a spoločenské rozhorčenie nad týmto nezodpovedným a nepravdivým vyhlásením sa však nedostavilii – a to ani z radov armády.
Je príznačné, že rada vojenského vedenia, zložená z najvyšších nemeckých generálov, neurobila z tohto škandálu – že kancelár poprel jeden z hlavných problémov – trvalú tému. Hoci to znamená, že ani v najbližších rokoch sa Nemecko nebude schopné brániť, najvyšší nemeckí generáli radšej mlčali.
Situácia Bundeswehru je v skutočnosti vážnejšia, než sa všeobecne predpokladá. Chýba všetko: personál, vybavenie, zbrane a moderné technológie. Ráno 24. februára 2022 napísal vtedajší inšpektor generálneho štábu armády generálporučík Alfons Mais na LinkedIn: „A Bundeswehr, armáda, ktorú smiem viesť, je viac-menej holá.“ Situácia sa dodnes nezmenila.
Otázka postoja
Okrem problémových oblastí peňazí a štruktúry je tu ešte niečo: problém Bundeswehru je predovšetkým mentálny. Stačí pozorovať dôstojníkov na ministerstve obrany počas obedňajšej prestávky v ktorýkoľvek pracovný deň, alebo vystupovanie vyšších hodností na príslušných podujatiach: Zvonka dominuje typ štátneho úradníka, akého stretnete na miestnom daňovom úrade. Nie je v ňom ani stopa po vojenskom vystupovaní, po temperamentnosti, tvrdosti či športovosti. Dominuje dvojitá brada a brucho. Títo ľudia neuvažujú v kategóriách vojny, boja a víťazstva, ale v kategóriách platových tried.
Tento vývoj však nie je prekvapením. Všetko sa už zle začalo. História nemeckého Bundeswehru je tiež históriou chýb a rozpakov. Začalo to slávnostnou prísahou prvých 101 dobrovoľníkov vtedy ešte bezmennej armády, 12. novembra 1955 v povojnovom Nemecku, keď väčšina prítomných musela pre nedostatok uniforiem nastúpiť do služby v civilnom oblečení – po piatich rokoch plánovania.
„Demokratická armáda“
A takto to v podstate pokračovalo. Jedným z hlavných koreňov mnohých neduhov, ktoré dodnes charakterizujú Bundeswehr, je nešťastné oddelenie armády od jej nadriadenej civilnej správy. Táto koncepcia siaha až k istému Ernstovi Wirmerovi, právnikovi, ministerskému úradníkovi a zamestnancovi prvého spolkového kancelára Konrada Adenauera. Wirmer sa v tom čase postaral o to, aby boli civilní úradníci vymenovaní aj do vysokých rozhodovacích pozícií na ministerstve obrany. Ako vždy, keď sa majú ospravedlniť nefunkčné štruktúry, musela sa použiť ideológia. V tomto prípade boli argumentačnými heslami „demokratická armáda“ a „integrácia do občianskej spoločnosti“.
Pozadie tejto myšlienky – vytvoriť armádu, ktorá by bola čo najmenej vojenská – sa prirodzene nachádza v nemeckej histórii. Po skončení druhej svetovej vojny, ktorá priniesla aj Nemecku, ktoré bolo pôvodcom vojny, nespočetné obete, smrť a zničenie, bolo čokoľvek vojenské u Nemcov mimoriadne nepopulárne.
Pre prvého spolkového kancelára Konrada Adenauera však bolo vytvorenie západonemeckej armády krokom k aspoň čiastočnému sebaurčeniu Nemecka. „Opätovné ozbrojenie výmenou za suverenitu“ bola čarovná formulka. Keďže Adenauer si bol dobre vedomý výhrad nemeckého obyvateľstva, v októbri 1950 vymenoval istého Theodora Blanka za takzvaného „splnomocnenca spolkového kancelára pre otázky týkajúce sa zvýšenia počtu spojeneckých vojsk“. Už len samotná zdržanlivá a spletitá voľba slov bola zradná. „Úrad Blank“, ako sa hovorovo nazýval, sa stal predchodcom dnešného Spolkového ministerstva obrany.„Opätovné ozbrojenie“ Nemecka ako problém
Ako sa však dalo očakávať, zavedenie povinnej vojenskej služby a znovuozbrojenie Nemecka sa stretlo so značným odporom všetkých sociálnych skupín a politických táborov. Adenauerov minister vnútra a stranícky kolega Gustav Heinemann dokonca na protest proti plánom na zbrojenie odstúpil z funkcie. Franz Josef Strauß, ktorý sa neskôr stal ministrom obrany a bavorským premiérom za CSU, v roku 1949 vyhlásil: „Každému, kto opäť vezme do ruky zbraň, by mala byť odseknutá ruka.“ A v uliciach mladej Spolkovej republiky Nemecko sa konali mimoriadne násilné demonštrácie.
V úrade Blank sa všemožne snažili vytvoriť dojem, že nadväzujú na údajne militaristické tradície Nemecka. S výnimkou čierneho kríža, ako vojenského symbolu, sa vyhýbali všetkému, čo len vzdialene pripomínalo nemecké alebo pruské vojenské tradície. Bojové uniformy a oceľové prilby vychádzali z americkej armády a služobná uniforma bola strohá, nezdobená a nevojenská.
Len málokto chce brániť svoju krajinu
Napriek tomu sa Bundeswehr vypracoval na jednu z najsilnejších a najuznávanejších armád v NATO. To sa však skončilo v roku 2011, keď bola na podnet vtedajšieho spolkového ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga zrušená povinná vojenská služba. Bundeswehr potom už nebol schopný tradičnej obrany krajiny, ale prinajlepšom obmedzených misií v zahraničí.Žiaľ, tento vývoj až príliš dobre zapadá do spoločenskej klímy v Nemecku. V medzinárodnom prieskume, ktorý v roku 2018 uskutočnil Gallupov inštitút, len 18 percent Nemcov uviedlo, že by boli pripravení brániť svoju krajinu so zbraňou.
Ochota brániť svoju vlasť je v Nemecku jednou z najnižších v Európe. Nemecko je dokonalou postheroickou spoločnosťou. Zomrieť za svoju krajinu, alebo za zaprisahávané demokratické hodnoty, je mimo predstavivosti veľkej väčšiny Nemcov. Už desaťročia sú silnejšie sily, ktoré v tradícii roku 1968 skandujú „Make love not war“ (Milujte sa, nebojujte) alebo dokonca „Vojaci sú vrahovia“.
Na pozadí nemeckých dejín tomu možno porozumieť. Bundeswehr bol preto v nemeckej spoločnosti vždy tak trochu zašpineným dieťaťom a výhrada vo svedomí, ktorú si muži uplatňovali, aby namiesto „na vojnu“ šli na takzvanú civilku, bola v niektorých spoločenských vrstvách a vekových skupinách vecou cti.
Napriek tomu bude musieť Nemecko v nasledujúcich rokoch výrazne prezbrojiť. To si však vyžaduje nielen peniaze a materiál, ale predovšetkým ľudí a odhodlanú spoločnosť ochotnú brániť sa. Inak budú drahé tanky a lietadlá zbytočné. Napokon, obrana štátu sa nezačína na nejakom ministerstve, ale postojom občanov k svojej krajine.
V Německu jsou podle Der Spiegel již několik týdnů registrovány neznámé VOJENSKÉ drony nad americkou vojenskou základnou v Ramsteinu. Drony byly spatřeny také nad zařízeními skupiny Rheinmetall a chemické společnosti BASF. K podobným incidentům došlo také v létě a v prvním roce války, kdy přes 400 dronů špehovalo německá kasárna. A pak, stejně jako nyní, federální vláda říká, že se nedá nic dělat. To znamená, že drony (pravděpodobně ruské) mohly téměř tři roky nerušeně špehovat klíčové cíle v Německu a kancléř Olaf Scholz jim to dovolil.
Vážně by mě zajímalo jak na tohle přišli.