PALBA.CZ

seabee píše: ↑6/1/2024, 16:15

seabee píše: ↑4/1/2024, 22:40 Německá elektřina je z 55 % zelená, ale vypustí 10× víc CO2 než francouzská

Provozování a udržování německé soustavy záložních plynových elektráren, nutných pro stabilizaci sítě závislé na Občasných zdrojích energie (OZE) si vyžádá náklady na podporu ve výši 60 miliard € ročně. Plus další náklady na jejich výstavbu.

Sluší se poznamenat, že tato částka by z velké části nemusela být vynakládána, pokud by nebyly předčasně odstavovány německé jaderné elektrárny.

Němci nemají brzdy. Když dělají chyby, tak jedině grandiozní. To víme už přes tisíc let.

migrant

V ČR jsou dvě malé a izolované populace Losa. Jedna na Treboňsku, druhá na Šumavě. Bohužel je otázka zda se je podaří udržet. Speciálně tu na Třeboňsku asi ne.
Ale co to má společného s tématem vlákna fakt nevím.

Zemakt píše: ↑6/1/2024, 13:42 Jak losa, vy tam nemáte losy,?

My už nemáme nížinné lesy s veľkými mokraďami. Kde by u nás žil ?

Německý dokument o Vltavě právě teď dostupný na ivysilani mluví o losech na Šumavě. Maj ho tam i na záběru, ale pochybuji, že je to odtamtud. Na tom dokumentu mě nejvíc štvalo to, že mám zasuto kdesi v hlavě, že kořen názvů našich řek pochází z keltského jazyka (Ahwa, voda). A oni říkali něco jiného.

O původu jména Vltava němečtí tvůrci důsledně vyjadřovali přesvědčení, že vzniklo ze starogermanského Wilt-Ahwa (divoká voda). Ale když jsem byl na Otavě, tak tam zase říkali, že to bylo z Ath-Ahwa a že to bylo keltské. Na netu píšou, že to je germánské a že to znamená "řeka, kde je hodně brodů". Na tý Otavě psali na cedulích psali, že to znamená "bohatá řeka":D Takže asi to, že to je název od Keltů tam dali asi jen proto, že to pro Čecháčky vypadá líp..

Třeba to od Keltů převzali Germáni. Proč pochybuješ o záběru losa?
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lo ... 162247_hav

Zemakt píše: ↑7/1/2024, 10:16migrant

Ď za upř.

Zemakt píše: ↑7/1/2024, 19:48 Třeba to od Keltů převzali Germáni.

Je tomu tak.
Ostatně, všechny tři jazyky jsou Indoevropské, takže původ je už tam.
Hwátar, wadá, wasser, water, apod.

Migrant je špatně Alfiku, máme tady v kotlince dvě "stádečka", viz Nesher. Ale sem tam občas nějakej migrant může být. Na kukačku.

No ale tos psal ty, to slovo "migrant". Já myslel že mi odpovídáš na to moje "Jestli je to migrant nebo vysazený nevím."
Nesher to napsal až po tobě i mně, a vzhl. k tomu, že tedy vznikly dvě protiběžné odpovědi, nemohu tudíž poděkovat (zatím) ani jednomu z vás. Ten "Dík" tobě je tedy neplatný ať už je slovo "migrant", které, opakuji, jsi použil ty sám, coby odpověď, je správně nebo ne.

Tudíž, rozumím tomu správně? Vytýkáš mi své vlastní slovo? Nebo?

Vytýkám si svoje vlastní slovo, kterým jsem tě uvedl v omyl.

NOVÝ PLAST JE TEĎ KVŮLI PŘEBYTKU PETROCHEMIKÁLIÍ LEVNĚJŠÍ NEŽ RECYKLOVANÝ
Prudký růst produkce chemikálií z ropy a zemního plynu v Číně a ve Spojených státech způsobil nadměrné dodávky průmyslových chemikálií využívaných v plastech. Ceny nových plastů jsou proto nyní tak nízké, že používání recyklovaných alternativ se stalo neekonomickým.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/novy- ... ecyklovany

něco pro větrné klimaskeptiky:
Tři světově největší firmy zaměřené na větrnou energii čekají složitý rok
(Siemens, Vestas, Orsted).
Nevydělávají. A to jsem chtěl považovat stavbu větrných farem za finančně výhodnou alespoň v tom, že můžou postavený větrník nechat prakticky ihned vyrábět elektřinu. Že se to nestaví jako velký jaderný reaktor x let, ale jde to připojovat postupně.

Když už jsme u toho, proběhlo tu cosi o recyklaci lopatek. No první velká pokusná větrná turbína kdesi v Dánsku slouží už snad 50 let a furt s tím stejným sklolaminátem. Mimochodem byl to nějaký družstevní polouniverzitní projekt (viděno v dokumentu o stavbě v. parků).
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr ... lozity-rok

Středověký důl je otevřený kousek od českých hranic . A to Okrový důl ve Zlotem Stoku.
https://kopalniazlota.pl/cs/cenik-vstupenek/

Zbojník se bohužel je promítány v cinestaru jen jeden den.

Nebyl. Nebo nevím. Jednou jsme našli díru uprostřed rokle a byl to břidlicový důl s připřaženou těžbou síry či co. Boty jsem měl žlutý ještě půl roku. Na netu o tom naštěstí skoro nic není, i když to někdo otevřel v moderní době plastovou PVC rourou. Tam to vypadalo jako ve středověku, všude chaos lomených chodbiček a plno pilířů, ale bylo to asi kvůli špatné nosnosti břidlice, část u původního vstupu spadla:D. Celé okolí z toho má postavené domy, mostky atd. Středověk jde leda někde u Kutné Hory?
edit: vídím ten Okr.

Mou fantazii bohatě zásobí mladší doly jako ten břidlicový asi z 19. století. Šílený.
A jedna Ostravanda na fesťáku mi o svém otci havíři říkala, že nikdy nemluvil o tom, co se dělo v práci. Proč to dělal jí došlo, až jsem jí dal přednášku z důlních katastrof.. Uhlí je svině od středověku až do teď.

Tím chci říct, važte si památky horníků, vybudovali nám hospodářství a koukněte se na ten film, hawk

V tom případě doporučuji. Ono vidět na vlastní oči a osahat si za jakých podmínek se kutalo ve středověkých dolech je fascinující. Stopy po špičácích, očouzená a rozpukaná hornina hlubko v podzemí za mžourání světýlek je prostě zážitek. Život tehdejších horníků byl fakt tvrdý a neznal slitování. Běžně se dožívali třiceti let plus.

Pár dolů k nakouknutí je v Kruškách, pro našince z Chebska a Sokolovka pak Jeroným ve Slavkovském lese. Bohužel tam nedavno jeden člověk co byl v průzkumné skupině zahynul. Je to stále z velké části obrovská neprozkoumaná síť štol. Odpovídající co do rozsahu době trvání těžby. Fakt dobrý.

http://www.omks.cz/main.php?page=dul-jeronym

Pokud někoho zajímají středověké štoly, tak se může podívat do štol u Jílového u Prahy, ve kterých se těžilo zlato.
http://www.muzeumjilove.cz/stoly/

Doporučuju: Václav Cílek: Podzemní Čechy - 12 knih o tom, jak středověké hornictví utvářelo osud země. Jsou tam skvělý fotky i z přístupných dolů - třeba kaolínový důl Nevřeň, a neuvěřitelně barevný podzemí různých dolů na kyzy a pod. Měli by to mít v každý knihovně. Vydal: Eminent 2015

Jojo, Nevřeň, tam jsme lezli někdy 2015. Lidová tvořivost z jílu uvnitř je uchvacující, ty sochy byly super, snad tam zůstaly i po otevření. Profil chodeb do gotické klenby je velmi fotogenický. Je tam taky pár velkých sálů. Důl je to snad jen z konce 19. stol. a očouzení od kahanů a stopy po motičkách to má taky:)
Kdo by se tam vydával, tak ještě doporučuji to propojit s návštěvou nedalekého kostela v Lukové se sádrovými sochami sedícími v lavicích, což má zobrazovat odsunuté obyvatelstvo. Jezdí tam foťáci ze všech koutů světa, přitom bus do osady jezdí snad jen jednou týdně ve středu, nebo aspoň 2015 to tak bylo..

Jaký je podle vás význam umění v kontextu války a vojenských konfliktů? Má umění schopnost ovlivňovat veřejné mínění, motivovat vojáky nebo sloužit jako prostředek propagandy? Jaké konkrétní příklady uměleckých děl z válečného období znáte, která mají významný dopad na dějiny?