PALBA.CZ

Náčelník generálního štábu v rozhovoru pro Lidovky.cz popisuje, jak válka na Ukrajině přepsala armádní plánování, i to, že nepřestane mluvit o nutnosti připravit se na obranu. „Rusko je na trajektorii směřující ke konfliktu s Aliancí,“ říká v rozhovoru Řehka.
„Není to tak, že by Moskva konflikt s NATO plánovala nebo že by s námi chtěli válčit. A doufám, že k tomu ani nedojde,“ vysvětluje generál. „Tím, jak se Rusko chová, jakou volí rétoriku, kdy přesvědčují svoje obyvatelstvo, že jsou s námi ve válce, tak se posouvají dále.“ Česká armáda podle Řehky stárne a potýká s nedostatky v technice i munici. Možný nákup amerických stíhaček F-35 by považoval za revoluční krok. „Jeden z důvodů, proč se musíme chystat na hrozbu většího konfliktu, je přeci ten, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak mu zabránit, je mít účinné odstrašení.“ Odejít z funkce kvůli sporům s ministryní obrany se generál nechystá: „Pokračuji ve své práci.“

Lidovky.cz: Nedávno jste prohlásil, že kdyby nastal konflikt s Ruskem, tak bude Česko od první chvíle jeho účastníkem.
Nechystáme se primárně na to, že bychom měli začít vést nějaký manévrový boj na našem teritoriu. Když se podíváte na mapu, něco takového v nejbližší budoucnosti neočekáváme. Kdyby takový konflikt nastal, samozřejmě se nás to dotkne okamžitě. Budeme se bránit v rámci NATO. Aliance je postavena na skladbě armád všech členských států a příspěvků definovaných na základě obranného plánování. Pokud se budeme bavit o východním křídle NATO, protože tam je nyní největší hrozba, Česko je významný transportní koridor, přes který by proudily síly.

Lidovky.cz: Co z toho plyne?
Když se najednou máte bavit o tom, že přes ČR pojedou tisíce spojeneckých vojáků denně, tak se nás konflikt dotkne. Rusko má zbraně, které k nám doletí. Je naivní si myslet, že je na protivníky nepoužije.

Lidovky.cz: Jaké cíle na našem území by byly v ohrožení?
Může to být kritická infrastruktura, ale i vojenské cíle. Pokud by se zde shromažďovaly zásoby, technika a vojska, ať už naše, nebo alianční, které se přesouvají směrem na bojiště, jde o legitimní cíl ve válce. Nesousedíme sice s Ruskem, ale to neznamená, že můžeme být v klidu, protože máme svoje spojence, ke kterým máme závazky.

Lidovky.cz: V jakém stavu se dnes nachází česká armáda?
Co se týká lidí, je v dobrém stavu. Tím nechci říct, že bych byl spokojen, že jich máme dost a že by nám mládli. To určitě ne. Udělal se ale velký pokrok. Máme dnes kvalitní a vzdělané vojáky. Pokrok je vidět v důstojnickém, poddůstojnickém a praporčickém sboru. Mohu to srovnávat, protože jsem působil v zahraničních operacích a vojenských strukturách. Nemáme se za co stydět. Na druhou stranu armáda byla dlouhodobě masivně podfinancovaná. Armáda v minulosti prakticky nikdy nedostala to, na co byly vytvořeny plány. Dnes navíc potřebujeme jiný typ armády, než jsme posledních dvacet let chystali. Pozitivní ale je, že existuje vůle s tím pohnout. Máme schválený nový zákon o financování obrany, což je pro nás extrémně důležité.

Lidovky.cz: Jaký jiný typ armády by to měl být?
Poslední roky jsme budovali profesionální armádu v počtu do 30 tisíc vojáků. To je dnes starý koncept. Vše se změnilo kvůli nové bezpečnostní situaci. Dlouhé roky jsme spoléhali na princip odložené potřeby. Tvrdilo se, že válka velkého rozsahu v Evropě nehrozí, a kdyby měla nastat, budeme to vědět dostatečně dopředu a začneme se chystat. To ale loni v únoru vypuknutím války na Ukrajině padlo. Nastala zásadní změna bezpečnostního paradigmatu. Nově přiznáváme, že může hrozit reálný konflikt s technologicky vyspělým protivníkem, který může trvat déle, tedy jednoduše větší válka. Tvrdíme, že to není nemožné a že je potřeba se na to dlouhodobě chystat.
NATO přijalo nový strategický koncept a zpracovává celou soustavu obranných plánů a nový model sil. Jde o úplně jinou sadu problémů, než jsme měli dřív. Chystat expediční operace a jednotky, které občas vyšleme do asymetrického konfliktu nižší intenzity, je zcela něco jiného, než se chystat na větší konflikt, kde musíte řešit zálohy a zásoby daleko více. Už se to netýká jenom armády. Je potřeba chystat obranu jako celek, což je najednou o všech ministerstvech a celé společnosti.

Lidovky.cz: Jak by tedy obstálo Česko v případě většího konfliktu?
Těžko říci. Naše strategie je založená na tom, že se bráníme jako součást NATO. Zároveň bychom ale neměli propadat falešné iluzi o bezpečí.

Lidovky.cz: Co armádě aktuálně nejvíce v obraně chybí?
Chybí nám toho hodně, ať už se podíváte na bojové jednotky, informační a zpravodajskou podporu, velení, řízení, mobilitu, palebnou sílu, ochranu jednotek, nebo logistiku. Když se budeme bavit jen o bojové síle, potřebujeme obměnit starou ruskou techniku, jako jsou BVP a tanky.

Lidovky.cz: Máte spočítané, kolik to bude stát?
Ano, nyní revidujeme koncepci výstavby Armády České republiky. Nebudu nyní říkat cifry, protože koncepce musí být nejprve schválena. Když se ale podíváte, kolik stojí jen obměna BVP (60 miliard Kč – pozn. red.), nové tanky a letadla, částky jsou to velké. Obrana země něco stojí. Pokud navíc do ní dlouhodobě neinvestujete, bývá to o to horší.

Lidovky.cz: Konflikt na Ukrajině podtrhuje význam protivzdušné obrany. Naopak relativně málo se akcentují letecké útoky. Snižuje se význam stíhacího a bombardovacího letectva?
Rozhodně ne. Žádná protivzdušná obrana není stoprocentně úspěšná, i když protivzdušná i protiraketová obrana má svoje nezastupitelné místo.

Lidovky.cz: Jak si v protivzdušné obraně stojíme?
Ne moc dobře, je to s ní tak, jak ve všech jiných oblastech. Máme sice nové systémy RBS-70, jde ale o nástroje, které slouží k protivzdušné ochraně nasazených vojenských sil. Kdysi existovala protivzdušná obrana státu. Ta byla v minulosti zrušena. Snažíme se ji postupně budovat. Nyní si pořizujeme izraelský systém Spyder (mobilní protiletadlový raketový systém krátkého až středního dosahu – pozn. red.), což nás zase kvalitativně posune.
Pokud ale chceme mít opravdu kvalitně zbudovanou protivzdušnou obranu ve větší kapacitě a více vrstvách, je třeba si říci, že to bude obnášet velké náklady. Potřebujete totiž nejen prostředky proti letadlům a střelám s plochou dráhou letu, ale třeba i proti balistickým střelám, což teď nemáme a zatím to není ani určeno k nákupu.


Malá armádní revoluce jménem F-35?

Lidovky.cz: Česko vyjednává o pořízení amerických stíhaček páté generace F-35. Jsou potřeba ve srovnání s vyspělými protivzdušnými systémy?
Nadzvukový letoun neslouží jenom k protivzdušné obraně. Můžete díky němu provádět air-policing, přímou leteckou podporu i operace na utlumení protivníkovy protivzdušné obrany. Mimochodem na ukrajinském bojišti se letecké prostředky nasazují zcela běžně. Není to tak, že by je obě strany nepotřebovaly. U letounů páté generace, které se snažíme pořídit, je paleta možností ještě širší. Dovedou vést elektronický boj a provádět mnoho dalších činností.

Lidovky.cz: Odborníci upozorňují, že pokud nebudou F-35 adekvátně napojené na další zbraňové a IT systémy, které používají jiné jednotky mimo letectvo, nepředstavují vysokou přidanou hodnotu.
Osobně jako největší výhodu pořízení letounu páté generace vidím skutečnost, že bude představovat obrovský transformační posun pro celou armádu. Už dnes vidíme, že budoucí válčení do znační míry ovlivní schopnosti generovat a zpracovat obrovské množství dat. Zpracovat a využít správná data ve správném čase a na správném místě proti protivníkovi bude nosnou dovedností válčení. Stroj páté generace je totiž také obrovská zpravodajská platforma. Má nebývalé schopnosti sběru dat.

Lidovky.cz: Takže armáda je na to propojení připravená?
Armáda se v tomto směru vyvíjí. Je to spojené s budováním systémů velení a řízení, nového spojovacího systému, sítí, datových center a tak dále. V řadě věcí se musí digitalizovat i jednotky, což je jedna ze zásadních iniciativ v NATO. Nakonec ale půjde při nákupu F-35 o politické rozhodnutí. My se nyní snažíme připravit pro vládu kvalitní podklady. Šlo by každopádně o revoluční krok. Bylo by to asi prvně, co si armáda pořizuje něco, co je na nejvyšší technologické úrovni na světě.

Lidovky.cz: Jako bývalý letecký návodčí, řekněte mi, co konkrétně pro vojáka na zemi znamená, když mu nad hlavou krouží F-35?
Stroj vám zjistí informace, které byste s žádným jiným letadlem nezískal. Třeba o tom, kde je hrozba, i další podrobnosti o protivníkovi. Využívá data z různých radarů a elektromagnetického spektra. Umožňuje získat lepší přehled a na větší vzdálenost. Nabízí větší možnosti v operacích na utlumení protivzdušné obrany protivníka. Výhody má i ve vzdušných soubojích.
Disponuje senzory, kterými jste schopen vidět protivníka daleko dřív, než on uvidí vás. Pomáhá mu v tom technologie stealth. Celkově má letadlo F-35 výhodu oproti předchozím generacím v tom, že je nesmírně univerzální. To, co obsáhne za schopnosti jeden tento letoun, na to máme nyní dohromady všechna bojová letadla v různých modifikacích.


Když chybí munice

Lidovky.cz: Kromě techniky potřebuje armáda vycvičené vojáky. Nedávno se testovaly odvody, což vyvolalo rozčarování.
Lidé jsou občas z různých mediálních zkratek a titulků vyděšení. Nácviky odvodů nejsou ale nic nového. Cvičení, které zvedlo pozornost, opakovaně probíhalo mnoho posledních let. Cvičí se to proto, bychom věděli, co by v takovém případě kdo dělal. V české legislativě je ukotvena branná povinnost včetně systému výběrového doplňování armády, pracovní povinnosti a pravidel, co dělat při částečné mobilizaci a při úplné mobilizaci. Změna je nyní v tom, že se tomu musíme vážně věnovat, aby to fungovalo, až to bude potřeba. Naše povinnost je se připravovat na různé scénáře, a to primárně na ty nejzávažnější a nejobtížnější krize. Jestli máte něco někde napsané, ale pravidelně to necvičíte, tak jako kdyby to neexistovalo.

Lidovky.cz: Velkou výzvou je vzhledem k intenzitě bojů na Ukrajině zajištění dostatečných zásob dělostřelecké munice.
Nebudu veřejně říkat, co máme a co nám chybí. To by nebylo správné. Rozhodně ale nemáme to, co bychom potřebovali. V mnoha komoditách potřebujeme zásoby doplnit. Standardně se většina zásob drží na 30 dní. Dnes ale v NATO vedeme na odborné úrovni diskusi, jestli je to vzhledem ke konfliktu na Ukrajině dost. Jde ale o velmi nákladnou záležitost. Kdyby se měla doplnit veškerá munice ve všech systémech na třicet dní bojových činností, půjde o velké miliardy.
Navíc k tomu musí existovat infrastruktura na uskladnění. Myslet si, že budete hromadit zásoby na měsíce bojových činností, není reálné. Vedou se ale diskuse, jestli a jak normy kvůli válce na Ukrajině posunout výše. Pokud by podobný konflikt trval déle, jestli máme také dostatečné průmyslové kapacity pro výrobu munice.

Lidovky.cz: NATO mění dosavadní strategii a plány. Co se nyní nejvíce akcentuje?
V Alianci se po dlouhé době vytváří nová koncepce plánů. Vychází od vrchního velitele sil v Evropě, který pokrývá veškerý operační prostor včetně různých domén a má pod sebou i regionální plány. Ty se dále rozpracovávají do konkrétních taktických plánů. Rozdíl oproti minulosti je v tom, že se připravují jak na fázi odstrašení, tak na fázi obrany a musí být okamžitě proveditelné. Aby byly plány realistické a velmi rychle proveditelné, vytváří se také nový model sil. Klade se důraz na vysokou připravenost těchto jednotek. Jsou odstupňované, do kolika dní mají být kde připravené. Tomu musí odpovídat i zásoby včetně dostatku munice.
Uvedu příklad: když na třicet dní nemáte na daném místě zásoby, v krizi už je nepořídíte. V celé Alianci se proto zvyšuje tlak na připravenost. Česká republika bude stejně jako všichni ostatní do nového modelu sil přispívat.

Lidovky.cz: Co to znamená pro armádu směrem k náborům a jejím cílům?
Trend není úplně radostný. Nejde jenom o to, kolik se přijme lidí, ale zároveň kolik nám jich odejde. Postupně se sice rozrůstáme, ale potřebujeme přidat tempo. Interně vytváříme opatření, abychom udrželi lidi a přilákali nové. Vytváříme virtuální náborové středisko, abychom přitáhli mladé, a snažíme se vylepšit rekrutační proces i podmínky služby.

Lidovky.cz: Co vám říkají data od armádních personalistů?
Pokud by se nám nepodařilo zlepšit tempo rozrůstání armády, nepodaří se nám dosáhnout cílů pro profesionální armádu.


Vojsko v letech

Lidovky.cz: Stárne armáda?
Je to skutečně tak, teď je průměrný věk vojáka z povolání 37,6 roku. To je za mě dost vysoký věk. Potřebujeme větší množství mladších lidí.

Lidovky.cz: Kde je problém? Mladí lidé nechtějí sloužit?
Promlouvá do toho více věcí. Demografie, zdravotní stav i přístup lidí. Když lidi seženete, musíte jim také vytvořit adekvátní podmínky. O armádě musí mít správnou představu a ta se jim musí splnit. Jde o organizační kulturu – jak se například pracuje s mladší generací. Jde o zázemí – jestli mají moderní techniku, bydlí na slušné ubytovně, chodí do moderních kasáren a absolvují zajímavý výcvik. A zároveň dostávají plat, který umožní slušně žít.

Lidovky.cz: Jak vás poslouchám, budete pod obrovským tlakem. Je to důvod, proč jste občas ostřejší ve formulacích a komunikaci na veřejnosti, což následně mírní politici? Naposledy jste mluvil o riziku konfliktu s Ruskem, což následně dovysvětloval premiér.
Předně chci uvést, že když něco říkám, nestřílím do větru, ale mám to podložené. Vedeme poměrně širokou diskusi s protějšky v jiných zemích. Předminulý týden jsem se vrátil ze setkání středoevropských náčelníků generálních štábů. Pravidelně jezdím do vojenského výboru NATO, což mi umožňuje srovnání. Jako vojáci se v zásadě v hodnocení hrozeb nelišíme. Nevím, jestli premiér mírnil mé výroky, když řekl, že České republice bezprostředně konflikt nehrozí. Já jsem totiž předtím také neřekl, že nám bezprostředně nějaký konflikt hrozí. Premiér proto nedementoval má slova, upřesnil jen dílčí věc. Asi chtěl možná zabránit panice, nevím. Nechci se pouštět do komentování slov politiků.
Možná jste si toho nevšiml, ale ministerstvo zahraničních věcí připravuje bezpečnostní strategii a v ní jsou napsané stejné věci, které říkám já. Za mě stále platí má slova o tom, že konflikt mezi Ruskou federací a NATO v budoucnu nelze zcela vyloučit. Ostatně, proč bychom jinak měli vojáky na východním křídle, proč by se probíraly všechny iniciativy Aliance, v nichž se východní křídlo posiluje, a zvedaly se prapory na brigády a tlačilo se na modernizaci? Neříkám, že konflikt NATO–Rusko určitě nastane. Ani jedna strana si to nepřeje. Nikdo ho nyní neplánuje, ale prostě nemůžeme takový scénář do budoucna vyloučit.

Lidovky.cz: Neměl by stát o podobných tématech komunikovat podstatně systematičtěji? Nemělo by vzniknout strategické komunikační centrum?
Strategické komunikační centrum určitě potřeba je. Nemyslím si ale, že to má mít v gesci armáda. Základní problém podle mne dlouhodobě tkví v tom, že o obraně a hrozbách se nemluvilo dostatečně otevřeně. V minulosti se jí nevěnovala pozornost, úsilí ani zdroje. Částečně to bylo oprávněné, protože hodnocení bezpečnostního prostředí bylo jiné než dnes. Panoval jiný konsenzus o tom, jestli hrozí, či nehrozí velký konflikt a jaké problémy jsou před námi.
Chápu, že není populární o některých věcech mluvit, ale já jsem o potřebě seriózní diskuse o obraně státu přesvědčený. Je nutné budovat odolnost státu, aby se nestávalo, že při vyslovení pojmu mobilizace nastane mezi lidmi chaos. Taková společnost se v případě velké krize snadno zhroutí.

Lidovky.cz: Neměli by ale tuto osvětu dělat spíše politici? A nebyl to ostatně i jeden z důvodů vašich sporů s ministryní obrany?
Nebudu radit, kdo má co říkat. Já dělám, co mohu. Zatím mě za to nikdo nekáral ani mi nic nevyčítal. Jeden z důvodů, proč se musíme chystat na hrozbu většího konfliktu, je přece ten, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak mu zabránit, je mít účinné odstrašení. Rusko je na trajektorii směřující ke konfliktu s Aliancí. To myslím zcela vážně.

Lidovky.cz: Jak daleko je takový černý scénář?
Není to tak, že by Rusko konflikt s NATO plánovalo nebo že by chtěli s námi válčit. A doufám, že k tomu ani nedojde. Ale tím, jak se Rusko chová, jakou volí rétoriku, kdy přesvědčují svoje obyvatelstvo, že jsou s námi ve válce, se posouvají dále. Poslechněte si narativy, které šíří mezi svým obyvatelstvem, jak pracují s nacionalisty a mladou generací, jak postupně odchází z mezinárodních kontrolních mechanismů proti zbrojení. To vše vede k tomu, že jsou čím dál agresivnější. Až válka na Ukrajině skončí, těžko nyní predikovat jak, Rusko z toho nevzejde vůči nám jako přátelštější mocnost. Situace není úplně veselá. Je proto naše povinnost udělat maximum, abychom se vyhnuli konfliktu s Ruskem. A jediná možnost, jak toho dosáhnout, je budovat silnou obranu a ukázat jim, že to nemají ani zkoušet.

Lidovky.cz: Co to pro nás a Západ znamená konkrétně, aby to Rusko pochopilo?
Musíme být soudržní v rámci Aliance a udělat všechno pro to, aby byla Česká republika plnohodnotný a platný člen NATO. Nejlepší je odstrašení reálnými skutky, což znamená budování obrany. Pokud toho nedosáhneme, koledujeme si o průšvih. Vracím se tak k tomu, proč je důležité realisticky hrozby popisovat. Připravenost si nezabezpečíte tak, že budete držet lidi ve tmě a nebudete jim říkat, co se děje. Lidé jsou pak v šoku. Najednou objevují, že máme brannou povinnost, že se může stát, že v nějaké velké krizi státu začnou docházet zdroje a bude muset mobilizovat. To bychom přece měli občanům říkat.


Nechceme mít Rusko na slovenské hranici

Lidovky.cz: Mnoho lidí si říká, jestli už samotné řeči o hrozbě války s Ruskem nás ke konfliktu nepřibližují. Není to sebenaplňující se proroctví?
To je dost naivní. Nemůžeme přece dospět k tomu, že budeme o hrozbách mlčet. Všichni budou v pohodě, budou mít pocit, že je to dobré, že armáda pouze vysílá profesionální vojáky do nějakých zahraničních misí, jak to bylo posledních dvacet let. To jen povede ke snížení investic na obranu a marginalizaci bezpečnosti. Je férové lidem vysvětlovat, proč potřebujeme obranu, proč do ní musíme investovat. Měli bychom si uvědomit, že armáda je tady od toho, aby byla bojeschopná. Když nebojuje, tak se musí na boj připravovat. Armáda není na zvládání covidu, není na odklízení bahna po povodních ani na hašení požárů v Hřensku. To všechno můžeme dělat a rádi pomůžeme, ale v tom všem je armáda zastupitelná. V bojování zastupitelná není. Z mé strany to není žádné laciné strašení nebo marketing.

Lidovky.cz: Směřuje válka na Ukrajině spíše k eskalaci, nebo zmírnění?
Každému člověku, který vidí, jaké hrůzy se tam dějí a že tam umírají a jsou unášeny děti, válka na Ukrajině vadí. Z bezpečnostního hlediska to nejlepší, co můžeme dneska dělat, je snažit se o vojenské vítězství Ukrajiny na bojišti. O to se snažíme jako společnost. Nejenom naše armáda, která pomáhá s výcvikem, dodávkami materiálu a podobně. Přispívá k tomu celá Česká republika. Je to to jediné, co nyní můžeme udělat. Vyhlídka diplomatického řešení konfliktu na Ukrajině na stole není a ani nějakou dobu nebude. Jak se bude vyvíjet konflikt, nechci predikovat, protože je v tom mnoho neznámých. Co asi můžeme říci s jistotou, že ani jedna strana teď není v pozici, aby minimálně rychle dosáhla svých deklarovaných cílů. Z toho vyplývá, že konflikt pravděpodobně ještě nějakou dobu poběží.

Lidovky.cz: Stále se vyhýbáte odpovědi na možnost eskalace konfliktu.
Nejsem akademik, abych si zde mohl povídat, co chci. Je to i součást strategické komunikace. Byl bych nerad, abych oslaboval Ukrajinu tím, co říkám. Kdyby Rusku prošla násilná změna světového řádu, velmi by nás to poškodilo. Nechceme mít Rusko na slovenské hranici. To opravdu ne. Čím dále budeme držet Rusko a v takovém stavu, aby nemohlo v dohledné době pomýšlet na nějaké další výpady, tím pro nás lépe.
Samozřejmě eskalační potenciál v konfliktu existuje. Některé věci už koneckonců byly zveřejněny v médiích. Kolikrát to bylo nezodpovědné chování, které málem vedlo k tragédiím. Šlo například o kolize letadel nad Černým mořem. To jsou všechno věci, které mají eskalační potenciál. Eskalaci války na Ukrajině proto vyloučit nejde. Všichni se ale snažíme, aby k tomu nedošlo.

Lidovky.cz: Poslední otázka: chcete rezignovat na post náčelníka, jak se anonymně spekulovalo v médiích, kvůli údajným sporům s ministryní obrany?
Já opravdu spekulace nemíním komentovat. Sedím pořád na své pozici a pokračuji ve své práci.