Úseky silnic pro provoz letadel jsou v ČR vybudované, ještě z dob VS. Ale jestli se s něma počítá to ti neřeknu.
Každopádně tohle je silná stránka Gripenu a je škoda jí nepoužívat.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 16/3/2019, 19:44
od Nesher
Wasp píše:Úseky silnic pro provoz letadel jsou v ČR vybudované, ještě z dob VS. Ale jestli se s něma počítá to ti neřeknu.
Každopádně tohle je silná stránka Gripenu a je škoda jí nepoužívat.
Počítá, byť nácvik jako v dobách bolševismu, kdy MO prostě na několik dní uzavřeli dálnici D1 se už asi těžko uskuteční. Např. k probíhající rekonstrukci se MO vyjadřovalo a ŘSD muselo ty připomínky akceptovat. Takže v případě ostrého konfliktu máme tuto možnost k dispozici. Otázkou ovšem je zda VS disponují dostatečným množstvím mobilního vybavení, které je pro provoz provizorního letiště nezbytné.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 16/3/2019, 22:31
od Flader
Pre takéto prípady MSM vyrába mobilné riadiace veže
Uz jsem pochopil proc jsou ty mobilni veze takove karovane, Chorvatske: Kdyz si rozptylime to nase letectvo tak aby jsme si ho zase nasli!
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 13:12
od Wasp
Gripen ale vlastně mobilní řídící věž zase tak nepotřebuje, ne ?
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 14:56
od Starlight
Protože se myšlenka provozu Gripenu z improvizované VPD na dálniční sítí stále vrací, není na škodu připomenout, že švédské letectvo takto primitivní způsob nasazení svých letadel nikdy neplánovalo. Jejich koncept byl úplně jiná káva. Dá se říci, že jejich záložní základny a rozptýlené VPD byly v řadě charakteristik lépe vybavené než stabilní základny států Varšavské smluvy.
V době zavádění Gripenu měl švédský systém rozptýlení letectva v případě války (s SSSR/Ruskem) označení BAS90. Tvořilo ho ne méně než 24 rozptýlených a zodolněných leteckých základen, který byly maskovány včetně systémů několika VPD a pojížděcích spojek. Ty jen vypadaly jako silnice (i když se tak používaly v době míru). Základny měly řádnou, ale maskovanou a rozptýlenou infrastrukturu a také přeslušně početný personál. Opravdu žádná polní improvizace, ale desetiletí budovaná obraná infrastruktura. Obdobné systémy měly i švédské pozemní síly, pobřežní obrana, námořnictvo, … Ostatně JAS-39 Gripen nesmí být provozován z improvizovaných travnatých, šotolinových, atd. VPD, pouze z pořádných VPD s betonového podkladem.
Základní dobový videodokument o systému BAS90 ve švédštině s anglickými titulky je zde:
Tady je velmi pěkné video, jak základna systému BAS90 vypadala ještě na začátku tohoto tisíciletí, v jakých podmínkách žili piloti i jak se provozuje Viggen. Z YouTube do kvůli autorským právům na zvukový doprovod smazaly, tak je záloha zatím ještě tedy: https://www.dailymotion.com/video/x2m3m1e
Odtud měly Gripeny a Viggeny naváděné s pomocí pozemní naváděcích stanovišť (data byla předávána datalinkem), která využívaly data z rozsáhlé sítě radarů (pozemní + švédské AWACSy), útočit na vzdušné, námořní a pozemní cíle invazních sil. Měla se aplikovat metoda „udeř a uteč“ a pak se rychle vrátit na přezbrojení. Díky rozprostření základen po celém území Švédska a díky vysokým počtům letadel (200+) stačily k tomuto úkolu poměrně malé letouny s malým doletem a přiměřenou zásobu munice.
Do současnosti Švédové tento model z úsporných důvodů v podstatě zrušili. I když kvůli „přátelským“ vztahům s Ruskem některé základny zase asi reaktivují. Mnohem méně stíhacích letadel (výhledově cca 80) z menšího počtu základen musí plnit stejný úkol + předpokládá nasazení v zahraničí. Proto mimo jiné vzniknul Gripen NG (Gripen E/F) s mnohem větším doletem, zásobou paliva, větším množstvím výzbroje atd.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 19:51
od Skeptik
Zemakt píše:No vida , co to bylo za roky, to už jsme měli Gripeny?
Teď jsi mne zaskočil ach ten věk.
Myslím, že někdy kolem roku 2000, Gripeny ještě určitě nebyly. Mělo to být kvůli L-159.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 20:06
od Zemakt
Hmm, i tak dobře.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 20:39
od Skeptik
Když to zvládnou Alcy, zvládnou to Gripeny taky.
Ostatně bez ohledu na to, co napsal Starlight o švédských základnách je pravda, že Gripen je konstruován tak, aby jeho pozemní obsluha a vyzbrojení bylo co nejjednodušší a s co nejmenším množstvím specializované techniky. Takže takovéto "provizorní letiště" na jakékoli vhodné zpevněné ploše, prostě využít dokáže.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 21:23
od Wasp
Měl by. Je nějaké jiné letadlo co má nároky na pozemní obsluhu dá se říci minimální, a dokáže velice rychle po přistání jít znovu na vzlet, i s řešením pro výměny poškozených nebo nefunkčních jednotek.
Přistání na vhodné silnici by Gripen měl zvládnout zcela autonomně, stačí když pilot vidí vhodnou plochu a může na přistání.Systém by měl fungovat za špatného počasí a i v noci.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 21:27
od Wasp
Ještě k FBW u Gripena, měl by mít tříkanálové (co to je oproti čtyřkanálovému) Fly -by- wire a zálohu v podobě hydromechanického řízení. Verze Jas-39E nevím.
Re: Saab JAS-39 Gripen
Napsal: 17/3/2019, 23:02
od Skeptik
Wasp píše:Měl by. Je nějaké jiné letadlo co má nároky na pozemní obsluhu dá se říci minimální, a dokáže velice rychle po přistání jít znovu na vzlet, i s řešením pro výměny poškozených nebo nefunkčních jednotek.
Přistání na vhodné silnici by Gripen měl zvládnout zcela autonomně, stačí když pilot vidí vhodnou plochu a může na přistání.Systém by měl fungovat za špatného počasí a i v noci.
Bude jich víc.
Jen tak z patra mne napadá A-10 či Su-25 ...
Wasp píše:Měl by. Je nějaké jiné letadlo co má nároky na pozemní obsluhu dá se říci minimální, a dokáže velice rychle po přistání jít znovu na vzlet, i s řešením pro výměny poškozených nebo nefunkčních jednotek.
Přistání na vhodné silnici by Gripen měl zvládnout zcela autonomně, stačí když pilot vidí vhodnou plochu a může na přistání.Systém by měl fungovat za špatného počasí a i v noci.
Bude jich víc.
Jen tak z patra mne napadá A-10 či Su-25 ...
Z "frontových" strojů bych ještě nejspíš jmenoval také Mig-29. Má možnost operovat z improvizovaných letišť, krátou vzletovou dráhu, možnost uzavřít sání motorů od "podvozku" při vzletu.
Celkově bych řekl, že u mnoha východních strojů to byla nedílná součást jejich koncepce a hlavně doktríny vztažené ke způsobu jejich nasazení. S tou modularitou "výměny" jednotek to bude
vzhledem k dobové koncepci však nejspíš nijak skvělé.
Už s tím Gripenem a operacemi z dálničních úseků a minimalizací obsluhy dejte pokoj.
1)
Švédské letectvo to tak používá a cvičí. Jen to opravdu nejsou dálnice, ale rozptýlená záložní letiště a VPD, které vypadají jako silnice. Viz nejnovější reklamní video od Saabu:
2)
Vzdušné síly AČR nic takového neplánují, protože má technicky vzato více aktivních (i uzavřených) letišť, než kolik má letadel. Ke Gripenům se v záchvatu spořivosti pod politicky průchodným sloganem „Air policing“ koupila jen minimální logistika pro jednu domácí základnu - Čáslav. Problémem tak byly i vzdálené zahraniční mise jako ta na Islandu. Pro tuto misi se řada věcí musela půjčovat od švédského letectva. Například v roce 2015 tak Švédové dvěma lety pronajatého transportního letounu C-17 přivezli na Island 50 tun pozemního vybavení a náhradních dílů.
AČR také nemá a necvičí letištní jednotky v budování a obsluze improvizovaných letišť pro proudové stíhací letouny. K tomu pochopitelně nemá ani techniku. Použití dvou známých letištích úseků nemá význam, pokud všichni vědí, kde ty úseky jsou. To už má větší význam budování záložních/druhých VPD na mateřském letišti v Čáslavi, které je dnes velmi zranitelné leteckým nebo raketovým úderem. Je to stále letiště sovětského střihu stavěné v 50. letech. Částečnou „zálohu“ sice mají v podobě paralelní pojížděcí dráhy, ale plnohodnotná druhá VPD není. Každá její plánovaná údržba proto znamená, že letouny se stěhují zpravidla do Pardubic.
3)
Pěknou ilustraci toho, jak za Studené války vypadaly britské jednotky pro vybudování a provoz improvizovaných letišť pro letouny Harrier RAF v Německu , poskytuje tento vícedílný britský televizní dokument:
4)
Ostatní letectva nemají s něčím podobným problém, pokud to mají v operačních potřebách. Už jsem to na Palbu dával – tady jsou operace F-15 a F-16 a dalších letounů z dálniční VPD v Singapuru:
5)
V rámci USAF se na operace ze skutečně improvizovaných letišť specializují A-10, jejichž hlavním úkolem je blízká podpora pozemních sil. Tady je video ze silniční operací v Estonsku. „Letištní věž“ mají díky technologiím 21. století vyřešenou velmi jednoduše.
6)
Při letectvo USMC je podpora pozemních sil hlavním úkolem a proto mají celou doktrínu nasazení letectva na souši postavenou na provozu z improvizovaných VPD označovaných jako FARP. Pravidelně to cvičí a mají k tomu patřičně vybudovanou infrastruktur (letištní jednotky, příslušný materiál na zřizovaní FARP a letišť), kterou z principu musí být schopni přepravit na místo vzduchem (!) na palubě KC-130, CH-53 a MV-22 a to včetně buldozerů, palivových nádrží a rozvodů, řídících a naváděcích zařízení, atd.
Tady je video z výcviku AV-8B, ale stejně už to cvičí i s F-35B. Je to ve dne, v noci, a v případě potřeby to probíhá za běhu motoru (tzv. hot raraming/refueling):
, co to bylo za roky, to už jsme měli Gripeny?
ach ten věk.