Stránka 35 z 35

Re: Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 165.

Napsal: 22/4/2024, 14:02
od Joe Ventil
Dobrý den
Předpokládám, že ve větě "Tehdy prý, jak znějí historické zápisy, svá veškerá rozhodnutí, založil admirál Halsey na doporučení hlavního urologa 3. loďstva fregatního kapitána Georrge F. Koska..." mělo býti hlavního meteorologa, neb kdyby admirál Halsey dal na doporučení hlavního urologa, tak mohl akorát tak čůrat po větru :D .
Hezký den
Vocelka Jan

Re: Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 165.

Napsal: 22/4/2024, 16:18
od michan
Opraveno.
Prosím kolegu Jarla, zda by přendal příspěvek pana kolegy Joe Ventil na adresu kam patří:


viewtopic.php?t=8051&start=680

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 22/4/2024, 20:27
od Raiden
Tak to je hezký překlep :lol: :lol:

Jinak skvělý článek :up:

K tématu tajfun Cobra mohu doporučit tuto knihu:
Halsey's Typhoon: The True Story of a Fighting Admiral, an Epic Storm, and an Untold Rescue
https://www.amazon.com/Halseys-Typhoon- ... 0802143377

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 23/4/2024, 19:40
od jarl
michan píše: 15/4/2024, 06:36 Jamašita, dle historických zápisů, byl proti; než by sváděl nějaké těžké boje o Mindoro, raději hodlal svá vojska šetřit pro obranu Luzonu. Ale přestože i císařský hlavní stan měl za to, že nepřátelský výsadek na Mindoru je třeba nějak neutralizovat, nezbylo Jamašitovi než tam něco podniknout. Vymyslel tehdy alibistický plán: spojenecké předmostí napadnou z moře palbou svých děl plavidla 2. úderného svazu, která se v dané době zachránila útěkem za bitvy v Surigaoském průlivu, a poté se na pobřeží vylodí japonský výsadek, který obsadí tamější letiště u San José.
Tentokrát však 2. údernému svazu nevelel viceadmirál Šima, ale kontradmirál Masanori Kimura, který 24. prosince 1944 vyplul k ostrovu Mindor ze základny v zátoce Camranh na indočínském pobřeží s těžkým křižníkem Ašigara, lehkým křižníkem Ojodo a s pěti torpédoborci. Později se ovšem ukázalo, že to byla vlastně poslední ofenzivní operace nějakého početnějšího uskupení japonských bojových plavidel.
Zvýrazněná věta platí pouze v případě, že počítáme jenom japonské akce, kdy skutečně došlo k napadení spojeneckého výsadku. Jinak bychom jako poslední vyplutí japonského loďstva za účelem ostřelování nepřátelského výsadku museli počítat až neúspěšný výpad bitevní lodě Jamato a jejího doprovodu proti spojeneckému předmostí na Okinawě z dubna 1945.

Jako úplně poslední větší akce (nikoliv ofenzivní) japonského válečného loďstva (a vlastně i poslední námořní bitva druhé světové války) se uvádí operace těžkého křižníku Haguro a torpédoborce Kamikaze, které se v květnu 1945 pokusily evakuovat japonské posádky na Andamanských a Nikobarských ostrovech, ale operaci zhatilo spojenecké letectvo a britské torpédoborce, které Haguro potopily. Pokud v sobě ještě najdu dostatek energie, tak bych tuto operaci popsal jako dodatek k článku o potopení Jamato, abychom to na Palbě měli alespoň stručně zpracované.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 24/4/2024, 12:42
od Zemakt
V knize Kruh se uzavírá: Válka v Tichomoří 1945, Edwin P. Hoyt se píše, že Japonci v rámci letecké kampaně nad Okinawou a blízkým okolím přišli o cca 7800 ks letadel. Mne se toto číslo zdá poněkud přemrštěné, poněkud více premrštěné. Je tomu skutečně tak, neexistují ještě jiná čísla?

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 24/4/2024, 20:49
od Dzin
To záleží, co vše chceš do ztrát v bitvě o Okinawu počítat. Zmíněný údaj se vztahuje na všechny ztráty ze všech příčin v četně nebojových po čas celé Okinawské kampaně (1.4. - 22.6.) u všech japonských leteckých jednotek do bojů zapojených.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 24/4/2024, 20:52
od Zemakt
Jo, tak to chápu. Přesto se mi to zdá dost.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 24/4/2024, 23:41
od Raiden
Ano, zdá se to hodně ale je to opravdu tak.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 25/4/2024, 01:23
od Zemakt
Ok, budu tedy věřit. Ale je to fakt masakr.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 9/5/2024, 19:50
od jarl
Připadá mi neuvěřitelné kolik členů posádek potopených torpédoborců se Američanům podařilo zachránit. Když si představím řádění tajfunu, řekl bych že po potopení lodě je naděje na záchranu alespoň několika jednotlivců minimální a tady se jich podařilo zachránit desítky.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 20/5/2024, 06:53
od Krojc
Zdravím.
Jen drobnou připomínku:
v textu se píše o lodi jménem CHOWANEC.
Ve skutečnosti je správné jméno CHOWANOC podle jednoho méně známého indiánského kmene a jde o oceánský remorkér USS Chowanoc (ATF-100).
CHOWANOC was an Abnaki-class of fleet ocean tug. It was named after an Indian tribe of the same name.
Viz třeba i Wikipedie nebo Navsource.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 20/5/2024, 08:56
od michan
Opraveno na CHOWANOC. Děkuji.

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 3/6/2024, 20:19
od Huhulák
michan píše: 3/6/2024, 06:01 Asie, Pacifik 2, Japonsko, Čína, USA, VB, 1931-1945. Č 183.
... Již po překročení řeky se divize ocitla před tzv. Intramurosem, což byla mohutná pevnost z 16. století, která se rozkládala na pravém břehu řeky Pasig. ...
Jestli mapy.cz nekecají, tak Intramuros leží na levém břehu řeky Pasig

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 3/6/2024, 21:19
od Raiden
Ano, Intramuros skutečně leží na levém břehu řeky Pasig. Jinak skvělý článek :up:

Ještě pár postřehů z Manily :D
michan píše: 3/6/2024, 06:01 Již po překročení řeky se divize ocitla před tzv. Intramurosem, což byla mohutná pevnost z 16. století, která se rozkládala na pravém břehu řeky Pasig. Pevnost Intramuros byla obehnána kamennou zdí, která byla 3,5 metru vysoká, v horní části byla 2,5 až 6 metrů silná a u základny pak měla sílu 6 až 12 metrů. Její čtyři hlavní brány jakoby střežily vzájemně se podporující reduty a také silně opevněné betonové budovy.
Intramuros skutečně představoval obtížný cíl, nicméně nebýt jistých terénních úprav provedených Američany v předválečných letech, mohlo být jeho dobývání ještě mnohem „zajímavější“ – za dob španělské nadvlády byl totiž Intramuros obklopen cca 100 metrů širokým systémem vodních příkopů, takže se v podstatě jednalo o ostrov. Po španělsko-americké válce Američané tyto vodní příkopy zasypali a na jejich místě zřídili golfové hřiště, které tam je dodnes. Intramusos díky své španělské koloniální architektuře představoval skutečný klenot celé Manily, avšak bohužel právě tato čtvrť to během bojů o Manilu schytala nejvíce, uvnitř hradeb bylo v podstatě vše zničeno – stát zůstaly v podstatě jen ty hradby a uvnitř nich jeden kostel. Po válce bylo v Intramurosu do původního stavu obnoveno (respektive prakticky znovu postaveno) jen pár budov. Nicméně hradby lze obdivovat dodnes, jen je nutno dát pozor na golfové míčky nepozorných golfistů :lol:
michan píše: 3/6/2024, 06:01 Posledním takovým velkým a významným střediskem japonské obrany se pak stal velký komplex vládních budov, které leží jižně od pevnosti Intramuros. Tam se jednalo o moderní objekty na tu dobu, které byly vybudovány ze železobetonu, jejich tamější vchody a spodní řady oken Japonci zabarikádovali a v dalších, vyšších patrech pak rozmístili velké množství kulometů, když jejich palba pokrývala veškeré přístupy. A tak musela opět předcházet útoku těžká dělostřelecká palba, která samozřejmě brzy změnila všechny krásné a výstavné budovy v hromady zříceného betonu.
Trojice vládních budov (budova zákonodárného shromáždění, ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství a obchodu) představovala obtížný cíl jednak díky svému umístění – nacházely se na otevřeném prostranství, takže útočící americké jednotky se v podstatě nemohly nijak krýt před palbou Japonců v budovách, a jednak díky své masivní železobetonové konstrukci – s ohledem na častá zemětřesení v oblasti manily byla jejich konstrukce patřičně naddimenzována. Díky této konstrukci každá z těchto budov představovala v podstatě pevnost která dokázala ustát pozoruhodné množství zásahů od amerického dělostřelectva – příkladem budiž boj o budovu ministerstva zemědělství a obchodu. Jednalo se o masivní čtyřpatrovou budovu ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku s velkým vnitřním nádvořím. Američané vedli několik dní ze všech stran soustředěnou dělostřeleckou palbu do úrovně zabarikádovaného přízemí přičemž masivní konstrukce dlouho odolávala až se nakonec prakticky naráz velká část přízemí budovy zhroutila, avšak zbylá patra kupodivu zůstala vcelku a jen „spadla“ na zhroucené přízemí – v podstatě se první patro stalo novým přízemím :lol: , přičemž Japonci uvnitř nadále pokračovali v tuhém odporu. K průniku do budovy bylo potřeba dalšího ostřelování a nasazení tanků vybavených plamenomety. Všechny tyto tři budovy byly zcela zničeny, nicméně po válce byly znovu postaveny podle původních plánů, takže je lze obdivovat dodnes.

Dalším významným ohniskem odporu byl Manila Hotel, nejvyhlášenější hotel celé Manily, kde měl mimo jiné svůj soukromý apartmán i generál MacArthur. Budova hotelu byla těžce poničena, nicméně zůstala v opravitelném stavu a po válce bylo do původního stavu upraveno i ono MacArthurovo apartmá, které si v současnosti lze (za v přepočtu 30 tisíc Kč za noc) pronajmout :D

Re: Diskuze_ Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945.

Napsal: 4/6/2024, 06:36
od michan
Intramuros - Levý břeh řeky Pasig - opraveno.