Překvapení v Operačním plánu ČSLA z r. 1986

[Alfik]

A kdy že přesně k tomu útoku došlo?
Já jen že se mi nezdá, že by se kozácký komoň v Atlantiku máchal...
Pánové, klíííd. Plány se plánují (zvláště ty co se předávají nepřátelům) a realita je šedá. Žejo. Na plánech (a přehlídkách) se i nějaké nové tanky ukazují!

[Pátrač]

Alfi, á jsem v klidu ale mě neustále překvapuje, když přes tu příšernou práci, kdy jsem tam kde to bylo potřeba jen doslovně ocitoval dobové dokumenty, kde je psáno co je psáno, každou chvíli někdo objeví, že to bylo úpně jinak. Já vím že je to nadčasové téma ale toto je prostě nesmysl.

Co v těch dokumentech je, to vnich je.

[Mirek58]

Pátrač:
Ber to jako prostý test, jak dlouho si čtenáři pamatují přečtený text.

[Pátrač]

No jo Miro, ale víš jak trpím?

I když to oživuje diskusi, i u třeba starších témat, je to pro mě dost obtížně akceptovatelné.... Třeba kolega Dzin. Nadšeně zde píše co v těch plánech je, co je nepochybné a podobně, ale ani jednu z těch dvou knih ještě nečetl. A ty knihy jsou základ. Místo kmenového zdroje vše posuzuje z pohledu interpretace těchto textů, které si každý vyloží jak zrovna potřebuje.

Já kecat nemohl, mě kontroloval každý řádek tvrdý anntikomunista, právně vzdělaný a čestný člověk, tedy Argonantus. Já se musel držet hodně nakrátko.

[Dzin]

Skeptik
Ale jistěm že šlo plány obrany území připravit. NATO to dokázalo, takže by to měla dokáta i VS. PRoblém byl, že ŠSLA se nepřipravovala na obranu svého území, ale na nasazení v rámci strategie SSSR jen jako jeden jeho další front. To byl rozdíl proti NATO, kde se jednalo o klasickou koaliční spolupráci.

Koncentrace na našem území nebyla skrytá. ČSLA a později zde umístěné jednotky SA byly soustředěny primárně směrem k západní hranici, aby dokázaly co nejrychleji zaujmout postavení k útoku.

K rychlosti postupu, právě ten vycházel z masivního nasazení jaderných zbraní. Pokud si pamatuhi, podle výpoštu stratégů SSSR nasazení jaderných zbraní zvyšovalo tempo útoku dvojnásobně, tedy snížilo dobu operace na polovinu.



Pátrač
Nepropadej skepsi. :-) Ale z toho co píšeš i z toho co teď cituješ nijak přeci neplyne to, že by se naše armáda primárně připravovala na obranu země. Pouze rozebírá eventualitu krytu hranice a případného útoku nepřítele. Ale to přeci nijak nekoliguje s plánem vedení útočené války na strategické úrovni. Vždyť většinu úkolů co máš teď uvedeno je zajistit rozvinutí amárdy d ovýchozích prostorů a zajistit plynulé posílení ze strany druhého strategického sledu (sovětská vojska).

Přeci, když koncipuješ plán, musíš počítat is eventualitou, že tě nepřítel překvapí. Ale to samo o sobě nevypovídá nic o zýmyslu, jakou strategii použiješ, zda obranou či útočnou. Důležité je hledět na to z úrovně strategické, tedy v našem případě úmyslu politického a vojenského vedení SSSR, které kocipovalo celou strategii VS a jednotlivým vojskům přidělovali úkoly.

Nikde nerozporuji, že se neřešila i obrana, jen píši, že celková strategie SA a tím i VS byl přechod do strategické ofenzívy směren na západ. Ostatně, teprve operační plán z roku 1989 nedefinuje další postup na západ, ale směřuje primárně na obranu našeho území, ne?

Znalost samotného plánu je dobrá, ale současně musíme znát i zadání, jaké bylo k jeho realizace. Musíme tedy hodnotit nejen z pohledu úrovně, na které byl plán tvořen, ale (hlavně) z úrovně nadřazené s přihlédnutím k tomu, co chtěli daným plánem dosáhnout. Proto jsou pro nás v tomto hodnocení daleko důležitější zámysly politických (a vojenských) špiček SSSR, než našich vlastních. Abych to dal na příkladu z jiného soudku, z Arabsko-Izraelských válek. V Šestidení válce je sice pěkné, když budeš vědět jak Izrael nakonec zaútočil, ale pro zhodnocení musíš vědět, proč to udělal a čeho tím chtěl dosáhnout. A úplně stejně, samotný průběh Jomkippurské války ti taky neumožní zhodnotit ji dostatečně relevantně, pokud nevíš proč Arabové zaútočily tak jak zaútočili a co si od toho slibovali.

[Aaron Goldstein]

Ostatně, teprve operační plán z roku 1989 nedefinuje další postup na západ, ale směřuje primárně na obranu našeho území, ne?

ale jistě že definuje i další postup na západ.... Tvrzení, že další postup na západ nedefinuje je právě ten důsledek snahy o "politický" výklad a následné zkreslování zkreslování faktů, tak aby odpovídaly tomu politickému výkladu...

Jediný podstatný rozdíl mezi plánem z roku 1986 a plánem z roku 1989 je ten, že na plánu z roku 1989 je dopsáno Havlovou rukou, že plán platí pouze v případě útoku NATO na ČSSR (ano, opravdu ČSSR protože plán Havel podepisoval (tuším) 30. ledna 1990 a to naše republika ještě byla ČSSR)...

A opět prokazuješ, že nečteš co se ti nehodí protože Pátrač tady jasně psal:

A ještě- žádná další operační plán už ČSLA nezavedla, jen došlo k redukci toho posledního. I Havel podepsal ten co zde cituji. Včetně jeho úderné fáze.

[Dzin]

Rozhodně nebyl jen změněn plán z roku 1986, ale připraven zcela nový. A to na základě sovětských požadavků koncipovaných v květnu 1987 na zasedání Politického poradního výboru. V roce 1988 byly pro ČSLA vydány instrukce pro zpracování nového operačního plánu a ten byl zpracován v roce 1989. Operuje se v něm pouze z možností protiútoku, ale nijak přesně se nedefinují linie postupu a časový harmonogram tak jako v případě předchozích.

Husák ho podepsal v polovině roku. Byl koncipován jako obranný a počítal i s nasazením jaderných zbraní. Tento plán potom podepsal i Havel, když nechal začenit jeho pasáže pojednávající o možnosti protiútoku.

[cover72]

Pátrači, mohlo jít nikoli o zbytečnou práci, nýbrž o doklad opaku: o to, že si někdo tvou práci přečetl a zapamatoval si z ní, že v operačním plánu z roku 1986 šlo pouze o útok, nikoli o obranu, "protože skrytá mobilizace". Vzpomeň si, že jste v tomto duchu o tom psali. Takže nepropadej frustraci, tak halt pracuje lidský mozek

Jinak na tebe mám otázku jemně příbuznou k tomuto téma: jak daleko od fronty by se vozila technika vlaky? Myslím zejména druhý a třetí sled, prostě to, co by se dováželo po vypuknutí bojů, protože by to nešlo přivézt při skryté mobilizaci.

[Aaron Goldstein]

Pokud se nemýlím, tak v plánu, který podepsal Husák v červenci 1989 a Havel v roce 1990 (a který byl jen ořezaným plánem z roku 86) se uvažovalo, že po úspěšném provedení obranné operace vojska Československého frontu přejdou do útoku a během 14 dnů dosáhnou města Ulm a hranic Švýcarska... Bylo to sice tuším podmíněno pokračující činností protivníka, ale bylo to tam a je velmi dezinterpretační ( a nebudu raději spekulovat o důvodech) tvrdit, že se tam útočná fáze nenacházela...

Edit:
A k tomu začernění... Vacek tvrdí, že k začernění došlo až po 18. říjnu 1990, protože po dobu co on byl ve funkci, tak byl Operační rozkaz podepsaný Havlem pouze s oním vlastnoručním dovětkem, ale bez jakéhokoliv začernění... Vzhledem k tomu, že u něj není zájem na nějaké deformaci této skutečnosti nevidím důvod, proč mu nevěřit...

[Alfik]

Pokud se nemýlím, tak v plánu, který podepsal Husák v červenci 1989 a Havel v roce 1990 (a který byl jen ořezaným plánem z roku 86) se uvažovalo, že po úspěšném provedení obranné operace vojska Československého frontu přejdou do útoku a během 14 dnů dosáhnou města Ulm a hranic Švýcarska... Bylo to sice tuším podmíněno pokračující činností protivníka, ale bylo to tam a je velmi dezinterpretační ( a nebudu raději spekulovat o důvodech) tvrdit, že se tam útočná fáze nenacházela...

Edit:
A k tomu začernění... Vacek tvrdí, že k začernění došlo až po 18. říjnu 1990, protože po dobu co on byl ve funkci, tak byl Operační rozkaz podepsaný Havlem pouze s oním vlastnoručním dovětkem, ale bez jakéhokoliv začernění... Vzhledem k tomu, že u něj není zájem na nějaké deformaci této skutečnosti nevidím důvod, proč mu nevěřit...

Vždyť to ani nikdo netvrdí. Ovšem rozhodující je ta pasáž, která říká (i podle tebe samotného): "po úspěšném provedení obranné operace". Takže nikoli útok na nebohé imperialisty, ale odražení jejich útoku a protiútok k zamezení dalších. Jinak řečeno totéž, co se stalo v závěru druhé světové války - a co oslavujeme (můžeme oslavovat) už 70 let.

Pátrači a Mirku - taky jsem se trápil, možná ještě před pěti-deseti lety. Už na to prdím. Dalo by se říci že jsem nad lidstvem zlomil patyček a moje výzbroj pomalu směřuje do obilí. Pokud je to krize středního věku, dožiju se stovky
Na druhou stranu (trochu se lidí zastanu), přírodní zákony jsou neúprosné, a s tím souvisí i to, kolik a jak si lidé budou pamatovat, když od tebe slyší jednou něco, a od druhých tisíckrát opak. A že ti "druzí" mají důvody říkat to co říkají, a že to není láska k vědění či pravdě, to si nemusíme namlouvat.

[Aaron Goldstein]

Takže nikoli útok na nebohé imperialisty

Ale tak je to právě ve všech plánech... Dokonce ty plány obsahují předpokládané směry útoků a počítají i s takovými věcmi jako je porušení neutrality Rakouska a útok z jeho směru... Pouze ty plány v 60 a 70 letech nerozepisují tu obranou fázi precizně a podrobně, ale omezují se pouze na konstatování ve smyslu, že ČSLA zachytí nápor protivníka a přejde do protiútoku...

[Skeptik]

Takže velmi jednoduše.
Pochopil jsem to tak, že VS byla obranným paktem očekávajícím útok NATO a chystajícím se na jeho odražení a následnou eliminaci hrozby protiúderem a obsazení území protivníka resp. Západní Evropy.
Nevyprovokovaný útok a zahájení WWIII nepřipravovala.
Ale protože si SSSR a USA nedůvěřovaly, a tím si nedůvěřovala ani VS a NATO, dělalo NATO totéž.
Jediné co hrozilo byl konflikt z nedorozumění.

A chápu-li to správně,tak se na tomto shodneme všichni ... samozřejmě s výjimkou Dzina

SPRÁVNĚ ???

[Aaron Goldstein]

Za mě souhlas...

[cover72]

Co se válečných a nouzových plánů NATO týče, z odtajněných východních zdrojů:

NATO a USA ze spárů STASI též nevyvázly bez úhony. NDR zaznamenala významné zpravodajské úspěchy v sídle velitelství NATO v Bruselu. Do východního Berlína plynul z budovy NATO masivní tok dokumentů od rozvědčíků STASI. Osobní asistentka Ředitele Operací byla podle dokumentů "Rosenholz" agentka STASI pod krycím jménem "Bordeaux": Ursula Lorenzen pro STASI vyhodnotila každý jeden válečný plán NATO až do roku 1979, kdy přeběhla.

Belgická sekretářka s krycím jménem "Michelle" poskytovala až do roku 1980 zpravodajské informace přímo z kanceláře generálního tajemníka NATO.

A nejhorší ze všeho byl agent "Topas" (Reiner Rupp), který se po mnoha neúspěšných pokusech dostal k civilnímu zaměstnání při Ekonomickém ředitelství při velitelství NATO. Odtamtud zasílal pravidelně zprávy o každém setkání Výboru Plánování Obrany, v tomto ohledu nejvyšší instituce v NATO, které se týkaly konkrétních procedur NATO pro všechny představitelné situace ohrožení a války (skrze svou pozici pravidelně sloužil v Operačním Situačním Centru NATO, podléhajícímu utajení "Cosmic Top Secret").

V NATO a zemích NATO byly tucty agentů STASI. Samojediný agent ve Vídni odesílal při jednáních o omezení počtu zbraní do Berlína v průměru 800 dokumentů měsíčně.

Všechny tyto informace byly předávány zpět do Moskvy. Důsledek toho, slovy Bernda Schaefera, byl, že "Obranné plánování NATO v Bruselu bylo pro Moskvu po dlouhá léta absolutně průhledné."

Paradoxem je, že všechna tato zpravodajská aktivita byla, přesně podle slov starých verbířů zpravodajců ještě z předkomunistické éry, "špionáží pro mír". Kupříkladu Reiner Rupp (Topas) měl výslovně úkol varovat Východní Berlín před jakýmkoli překvapivým útokem ze strany NATO. Za tím účelem měl dokonce speciální signalizační zařízení. Jeho zpravodajské informace, že NATO nemá vůbec žádný takový Plán a žádný plán prvního úderu musel v Kremlu způsobit hodně zdvižených obočí. Pokud nic jiného, musel Varšavskou Smlouvu dovést k přhodnocení jejích zpravodajských vyhodnocení zámyslů NATO, zejména v klíčových momentech studené války jako bylo uvedení střel s plochou drahou letu do postavení v terénu, kdy napětí rostlo na obou stranách.

Markus Wolf, "Muž bez tváře" tuto interpretaci potvrdil. Podle něj byla tato špionáž k dobrému. On a jeho tým STASI, bojující na tom, co on a Rusové nazývali "neviditelnou frontou", vlastně zachránili svět. Jejich zpravodajství zabránilo nukleární konfrontaci, která děsila svět od roku 1949:

»Obecně vzato jsme potvrdili, že účelem naší zpravodajské služby (a možná všech obecně) bylo předcházet překvapením -- především vojenským překvapením -- proti naší zemi či alianci.
To byl náš hlavní úkol; tak jsme formulovali naše funkce; a tak jsem to viděl já. (...)

Jsem si dost jistý tím, že zpravodajské služby jako celek, a zpravodajští důstojníci na východě i západě, se přikláněli k realističtějšímu obrazubalancu sil než politici a vojenští vůdci; takže mohlo být upuštěno od akcí, či přímo akcí dobrodružných, které mohly snadno vést k eskalaci [napětí] nebo dokonce válce. Takže ano, prohlašuji, že má jednotka přispěla k tomu, že jsme měli nejdelší mír v historii Evropy. Cítím, že to mohu říci oprávněně.«

Jak Markus Wolf hodnotil své životní dílo, není nesmyslné se domnívat, že bez hledu na všechny své konfrontace a strašení špiony, to skutečně byla rozvědná innost kdo zabránil tomu, aby se Studená válka přeměnila v tu "horkou".

[Dzin]

Takže velmi jednoduše.
Pochopil jsem to tak, že VS byla obranným paktem očekávajícím útok NATO a chystajícím se na jeho odražení a následnou eliminaci hrozby protiúderem a obsazení území protivníka resp. Západní Evropy.
Nevyprovokovaný útok a zahájení WWIII nepřipravovala.
Ale protože si SSSR a USA nedůvěřovaly, a tím si nedůvěřovala ani VS a NATO, dělalo NATO totéž.
Jediné co hrozilo byl konflikt z nedorozumění.

A chápu-li to správně,tak se na tomto shodneme všichni ... samozřejmě s výjimkou Dzina

SPRÁVNĚ ???

Všechno co jsi vyjmenoval bylo přesně obráceně a myslím, že se s nikým kdo o tom něco ví neshodneš. Pokud si tam samozřejmě nepromítne ideologické stanovisko, že SSSR nemohl připravovat agresi, protože byl na to příliš hodný. VS byl útočný pakt, který se připravoval na vítězné tažení Evropou. Je otázkou, jak moc v tom byla zainteresována paranoia sovětských vůdců z nebezpečí ze strany útoku západních demokracií. Nejspíše to byl mix jak vlastních obav, tak snahy o expanzi.

Jsem si dost jistý tím, že zpravodajské služby jako celek, a zpravodajští důstojníci na východě i západě, se přikláněli k realističtějšímu obrazu balancu sil než politici a vojenští vůdci; takže mohlo být upuštěno od akcí, či přímo akcí dobrodružných, které mohly snadno vést k eskalaci [napětí] nebo dokonce válce. Takže ano, prohlašuji, že má jednotka přispěla k tomu, že jsme měli nejdelší mír v historii Evropy. Cítím, že to mohu říci oprávněně.«

Jak Markus Wolf hodnotil své životní dílo, není nesmyslné se domnívat, že bez hledu na všechny své konfrontace a strašení špiony, to skutečně byla rozvědná činnost kdo zabránil tomu, aby se Studená válka přeměnila v tu "horkou".

[/quote]

Třeba z Mitrochinova archivu toto tak jednoznačně neplyne. Naopak je závěr spíše opačný, že sovětské rozvědky sice byly schopny poměrně dobře získat informace o západu (a i odjinud), ale jejich interpretace byla následně přizpůsobena ideologickému klišé tak, aby vyhovoval vládnoucí elitě a spíše potvrzoval jejich názory.

[1stCLJan]

Všichni včetně Dzina by si měli dříve než tu budou do omílání opakovat jak jsme chtěli zničit západ podlým útokem, prostudovat tyto vojenské řády , ze kterých vycházela strategie boje naší armády, a protože tyto řády byly +- opis řádů SA , tak z nich vychází i taktická strategie vojsk VS
Pro nechápavější:


Všeob-Ř-1 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armády.Část 1 (divize,brigáda,pluk)

Všeob-Ř-2 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armády.Část 2 (prapor,rota)

Všeob-Ř-3 1984 Bojový řád pozemního vojska Československé armády.Část 3 (četa,družstvo,tank)

Z těchto řádů vyplývá, že
Pro ČSLA byla podle platných bojových řádů obrana považována za jeden z hlavních druhů boje. Bylo stanoveno, že je to jediný způsob jak způsobit protivníkovi rozhodující ztráty aby bylo možné přenést boje na jeho území poté, co jeho agresi správně vedenou obranou vyčerpáme!!

-----------------------------------------------------------------------------
Celá ČSLA byla cvičena dle opsaných SSSR řádů , že obrana je hlavní nosná taktická část boje a z obrany budou vycházet ostatní taktické druhy jednání , ale někteří budou popírat fakta na co se vlastně cvičili vojska VS a dokolečka opakovat , že jsme chtěli napadnout ty zlé kapitalisty jako první a šinout si to proti přesile v jaderných zbraních 1:7.

Celé je to blbost, všichni to ví , akorát na VuMlu FPV UK to za 25 let nepochopili a snaží se to překroutit jako s tím jak prý komunisti učili , že se na nás ta zlá USA vybodla, proto nepřišla Praze na pomoc. Cituju z právě odvysílaného dokumentu porevolučních osvícenců ČT. Lhát lhát lhát, ono se to za chvíli stane pravdou.

[Aaron Goldstein]

Já vycházím z toho, že ve všech plánech jsou uvedeny směry předpokládaného útoku protivníka (tedy NATO)... Vzhledem k tomu, že tyto plány byly tajné (respektive měly stupeň Přísně tajné - zvláštní důležitosti) tak tam tyto směry určitě nebyly jenom pro nějaké "veřejné mínění" ale proto, že se s těmito směry opravdu počítalo... Z čehož logicky vyplývá, že prvotním impulzem pro uskutečnění oněch plánů se předpokládal útok NATO...

[Dzin]

1stCLJan
A zkus ještě napsat, co považuje za útok. Pokud si dobře pamatuji, je útok považován za hlavní druh boje a je to jediný způsob jak způsobit protivníkovi rozhodující ztráty.
Tak jak je to s těmi hlavními a jedinými způsoby boje?

Hodnocení řádů je nedostatečné. Abych parafrázoval jednoho ruského historika, dokladem agresivity bolševického režimu nemohou být jeho vojenské plány na útok na Evropu.

To všichni dobře vědí ne nesmysl, protože co víme o agresivní podstatě VS je dostačující. Žádná obrana se do nástupu Gorbačova nechystala, jen útok.

Když ale upozorňuješ na početní síly, tak jaké bylo početní srovnání konvenčních a jaderných zbraní? Neměl náhodou SSSR a VS převahu? Abych ti to ulehčil, napíši vývoj palebné síly strategických jaderných zbraní USA a SSSR. V roce 1969 má USA celkovou tonáž hlavic až 2100 Mt TNT, v roce 1989 až 1600 Mt. SSSR v roce 1969 až 4000 Mt v roce 1989 až 6600 Mt. Stačí když dohledáš taktické a konvenční síly, ale výsledek je podobný VS má stále nad NATO kvyntitativní převahu. Měl jsem dojem, že vojenské poučky VS mluví o tom, že na útok potřebuješ početní převahu a ne na obranu...

Aaron
Jsou, ale nikde není jak se s nimi vypořádat. Kde je třeba definovaná hlavní linie obrany na našem území? Kde druhá? Jak má probíhat obrana na našem území? Jak se na naší obraně podílí ostatní vojska VS? Jaké má náš front úkoly, když dojde k prolomení obrany třeba vojsk v NDR a následnému postupu vojsk NATO do týla? Prostě to, co je detailně stanoveno pro útok na státy NATO, tedy jednotlivé linie postupu a tempo našich vojsk, by muselo být přeci stanoveno i pro obranu, ne? Ale nikdy jsem nic takového nečetl. VS ve svých plánech předpokládá, že protivník nepronikne na naše území a neřeší se jeho obrana. Je zde maximálně kryt státní hranice, který ale slouží k tomu, aby nemohla být napadena rozvinující se vojska k útoku. To samo o sobě ukazuje útočný plán. Nějaký impulz útoku vojsk NATO je sice hezké, ale reálně s ním není počítáno, protože se nijak neřeší obrana. Vždyť se ani nezapočítávají mobilizační vojska NATO, protože se předpokládá, že k žádné mobilizaci nedojde. Proč by NATO nemělo provést mobilizaci když by mělo zaútočit? Navíc plán VS předpokládá předstihující jaderné údery a to na dislokace vojsk NATO. Proč by to dělali, když ty by přeci tam už nebyly a útočili by?

[Skeptik]

Takže velmi jednoduše.
Pochopil jsem to tak, že VS byla obranným paktem očekávajícím útok NATO a chystajícím se na jeho odražení a následnou eliminaci hrozby protiúderem a obsazení území protivníka resp. Západní Evropy.
Nevyprovokovaný útok a zahájení WWIII nepřipravovala.
Ale protože si SSSR a USA nedůvěřovaly, a tím si nedůvěřovala ani VS a NATO, dělalo NATO totéž.
Jediné co hrozilo byl konflikt z nedorozumění.

A chápu-li to správně,tak se na tomto shodneme všichni ... samozřejmě s výjimkou Dzina

SPRÁVNĚ ???

Všechno co jsi vyjmenoval bylo přesně obráceně a myslím, že se s nikým kdo o tom něco ví neshodneš. Pokud si tam samozřejmě nepromítne ideologické stanovisko, že SSSR nemohl připravovat agresi, protože byl na to příliš hodný. VS byl útočný pakt, který se připravoval na vítězné tažení Evropou. Je otázkou, jak moc v tom byla zainteresována paranoia sovětských vůdců z nebezpečí ze strany útoku západních demokracií. Nejspíše to byl mix jak vlastních obav, tak snahy o expanzi.

Dzine, já už ve svém příspěvku predikoval, že s TEBOU se na tom neshodnu.
Víš, ale já měl vždy problém s argumenty typu:
"To mi prostě budeš muset věřit, soudruhu."
"V Bibli se píše ... "
"Takto to prostě je. Alláh Akbar"

Já prostě neznám jediný důkaz, že se SSSR či VS připravovaly k napadení "Západu" vojenskou silou.
Naopak vše, co zatím vím, toto vylučuje. A osobní zkušenost z dětství - až chorobné zdůrazňování "Boje za mír" - mi to nepřímo potvrzují.
Ale toto platí beze zbytku i o tom "Západu" ... viz scéna z filmu "Slečna Drsňák", kde Sandra Bullock při volbě Miss America na otázku "Co si nejvíc přeje" odpoví, že větší pravomoci pro policejní sbory při potírání zločinu. Když to nemá v publiku odezvu, doplní "... and World peace" a publikum vypukne v ovace

[Pátrač]

Aaron
Jsou, ale nikde není jak se s nimi vypořádat. Kde je třeba definovaná hlavní linie obrany na našem území? Kde druhá? Jak má probíhat obrana na našem území? Jak se na naší obraně podílí ostatní vojska VS? Jaké má náš front úkoly, když dojde k prolomení obrany třeba vojsk v NDR a následnému postupu vojsk NATO do týla? Prostě to, co je detailně stanoveno pro útok na státy NATO, tedy jednotlivé linie postupu a tempo našich vojsk, by muselo být přeci stanoveno i pro obranu, ne? Ale nikdy jsem nic takového nečetl. VS ve svých plánech předpokládá, že protivník nepronikne na naše území a neřeší se jeho obrana. Je zde maximálně kryt státní hranice, který ale slouží k tomu, aby nemohla být napadena rozvinující se vojska k útoku. To samo o sobě ukazuje útočný plán. Nějaký impulz útoku vojsk NATO je sice hezké, ale reálně s ním není počítáno, protože se nijak neřeší obrana. Vždyť se ani nezapočítávají mobilizační vojska NATO, protože se předpokládá, že k žádné mobilizaci nedojde. Proč by NATO nemělo provést mobilizaci když by mělo zaútočit? Navíc plán VS předpokládá předstihující jaderné údery a to na dislokace vojsk NATO. Proč by to dělali, když ty by přeci tam už nebyly a útočili by?

O té marnosti nad marnost jsem zde už psal. Abych se neopakoval a neztrácel čas, zde celý blok.

Část desátá: Plán pro podporučíka Argonanta, obranná operace Československého frontu

Takže se v poslední části tohoto dlouhého projektu podíváme na cíl a zámysl obranné operace Československého frontu.

CO NÁŠ NEPŘÍTEL A CO MY NA TO

Na úvod této části se podíváme na možné úmysly nepřítele. Bylo stanoveno, že jeho zámyslem by mohlo být nenadálými údery jaderných zbraní nebo jen konvenčními prostředky připravit prostor pro útočnou operaci a s použitím vysoce přesných zbraní rozbít hlavní uskupení vojsk na našem území, narušit mobilizaci a ztížit vytváření operační sestavy přísun dalších záloh.

Hlavní úder se předpokládal silami 7. armádního sboru USA na směru MĚLNÍK, OSTRAVA

Na úseku našeho frontu se očekával úder sil 2. armádního sboru NSR ve směru KLATOVY, TÁBOR. Do 7 dne operace za pomoci výsadků mohla být ovládnuta čára PRAHA, TÁBOR, ČESKÉ BUDĚJOVICE .

Ppor. A: Američan nikdy nevede žádné údery po jakékoli ose, dokud nerozmlátil všechno letadly. A ty se objeví na scéně až po rozstřílení PVOS raketami. To je, oč tu běží.
Bundeswehr, naproti tomu, měl zakázáno útočit zákonem a potřeboval k tomu dovolení... už nevím koho. Byl to problém i v Zálivu a jinde – Němci prostě nesmí bojovat mimo Německo. A Němec nikdy nedělá nic bez povolení, to je snad jasné.
Takže i kdybychom připustili, že útok ze strany Západu je reálný, musel by vypadat naprosto jinak. Kardinální problém obrany potom je, že se nemůže bránit tak, jak chce ona, ale reagovat na to, co dělá útočník.

Pátrač: To je možná pravda, ale lepší je nějaký plán než žádný plán. V tom je tento plán dobrý a řekl bych, že dokonce velmi dobrý.

Druhý sled silami 5. armádního sboru NSR mohl být zasazen z čáry MILIČÍN, SOBĚSLAV do hloubky našeho území. Počítalo se i s možností porušení neutrality Rakouska a dal se čekat z této strany pokus o hloubkový obchvat směrem na SLAVKOV, OLOMOUC.

Ppor. A: Tohle není bitevní plán, to je pohádka.

Pátrač: To máš pravdu. To není bitevní plán, ale součást operačního plánu naší armády a tedy vyhodnocení a popsání další možnosti průniku nepřítele na naše území. Zde to jsou zobecněné reminiscence na dlouhá staletí naší historie. Pohádka ani omylem.

V případě vedení války jadernými zbraněmi se dalo očekávat, že do dne číslo 5 bude naše území cílem až 350 jaderných úderů.

Ppor. A: Jasně, a ty ani náhodou nemůže odfouknout vítr zpátky do Německa. Bezva plán na sebevraždu zlých imperialistů.

Letecké síly nepřítele jsou schopny v první den vedení války provést až 4 hromadné údery s použitím konvenční výzbroje a až 3 s použitím jaderných zbraní.

Ppor. A: To je jedině zajímavý problém, který měly štábní krysy řešit – konvenční bombardování letadly a raketami. Ježto nevěděly jak, vymýšleli kraviny. Mimochodem, bylo by to dobré vědět i pro případ úplně jiný, než Američani. Například PVOS proti nejasným Arabům. Tam by byl plán užitečný i dnes.
Proto náš front měl za úkol v obranné operaci připravit a zplánovat odražení agrese nepřítele, způsobit mu velké ztráty v příhraničním sražení a vytvořit podmínky pro přechod do operace útočné.

Ppor. A: Kde já jsem tohle už viděl. Všude možně Argonante, všude možně....

Útočná operace Československého frontu

Hlavní síly frontu uskupit proti NSR k odražení útoku hlavních sil 2. armádního sboru NSR ve směru KLATOVY, TÁBOR. Současně zabezpečit nejnutnější obranu jižního boku frontu proti případnému útoku nepřítele z prostoru Rakouska.

Hlavní úsilí soustředit na udržení prostoru mimo BOR, HOŘOVICE, STRAKONICE, NÝRSKO. Využít terén, zátarasy a hluboce členěné obrany odrazit útok nepřítele a jeho síly již na hlavním pásmu obrany a vytvořit tak podmínky pro přechod do útoku.
Připravit provedení silných protiúderů a to buď silami armád viz dále v úkolech armád, nebo celého frontu.

Frontový úder plánovat a vykonat silami 16., 14. a 17. tankové divize z čáry číslo 1: ČERNICE, BLATNÁ nebo z čáry číslo 2: NÝŘANY, NEPOMUK ve směru STRAŠICE, CHAM a částí sil na BĚLÁ POD BEZDĚZEM.

Ppor. A: WTF? To jsou zase ty zoufalé záložácké divize; kde jsou potom opravdové jednotky? Pokud jsem to pochopil, záložáci provádějí protiúder přes vlastní obranu, postavenou ze záklaďáků?

Pátrač: Přesně tak to vypadá. Má to jistou, byť kulhající logiku. Divize stálé bojové pohotovosti a na snížených stavech už dva dny bojují, když se teprve dávají do pohybu ty mobilizované. Jsou vyčerpané, z části vybité. Mobilizované divize jsou naproti tomu na plných počtech a tím velmi úderné.

Ppor. A: Po delším studiu problému na opačné straně vidím, že zakopaná obrana za jistých okolností může být totální omyl. Navíc úder T 55 proti Leopardům a Abramsům je velká sranda. Ta záloha je možná důležitější, než zakopaná obrana. Tím, že je pohyblivá a lze ji soustředit! Takže přesně obráceně – zakopat zoufalé úloženky a zálohu udělat z T 72.

Současně s tímto protiúderem provést druhý silami druhého sledu 4. armády na směru SEDLICE, NÝRSKO A KÖTZING

Ppor. A: No ty krávo. To jsme gerojové – s tím vším ještě uděláme uloženkami druhý útok. To je tak, když někdo vymyslí bezva útočný plán a pak z něho bezduše opíše ten protiúder. Autor zapomněl, že má elitní divize k těm úderům jednak zakopané, jednak po několikadenní obraně.

Pokud by mělo dojít k útoku z území Rakouska v směru na SLAVKOV zajistit obranu silami 3. motostřelecké divize ze zálohy frontu v součinnosti s 49. armádou od 1. jihozápadního frontu Sovětské armády.
Předpokládat v tomto případě posílení krytu jižní hranice částí sil 13. tankové divize a vytvoření hloubky obrany v tomto směru silami 26. msd ze zálohy ministerstva obrany.

Obranná pásma

Zabezpečovací pásmo - podél státní hranice ČSSR s NSR mezi touto hranicí a hlavním obranným pásmem. Bránit vyčleněnými silami pro přikrytí státní hranice tedy pohraničními motostřeleckými pluky od 19. a 2. motostřelecké divize s rotami pohraniční stráže a motostřeleckým plukem od 15. msd. Tedy na úseku proti NSR celkově 4 msp a 25 rot pohraniční stráže.

Hlavní pásmo obrany – obsadit na směru hlavního úderu nepřítele divizemi stále pohotovosti. Jde o:
19. msd bez 104. msp
1. td
2. msd
a na volarském směru postupně silami 15. a 18. msd.
Hlavní pásmo bylo stanoveno takto: BOR, STAŇKOV, KLATOVY, SUŠICE, KAŠPERSKÉ HORY, VIMPERK, ČESKÝ KRUMLOV, KAPLICE, JINDŘICHŮV HRADEC, MORAVSKÉ BUDĚJOVICE, MIROSLAV, PODIVÍN, BŘECLAV, BRATISLAVA

Ppor. A: Mám v tom zmatek – co je hlavní a co první pásmo? Jinak řečeno, kde bude 1. td? Brání někde u Plzně?

Pátrač: Nemám k dispozici plány armád, nevím tedy kde by 1. tanková mohla být.

První armádní pásmo – obsadit tankovými divizemi od 1. a 4. armády a to 16., 9., 4. a 13. tankové divize. K zabezpečení podmínek pro vedení vysoce aktivní obrany
Bylo stanoveno takto: PLZEŇ, DVOREC, BLATNÁ, PÍSEK, PROTIVÍN, HLUBOKÁ NAD VLTAVOU.

Druhé armádní pásmo- obsadit 14. tankovou divizí od 1. armády.
Bylo stanoveno takto: RAKOVNÍK, ZBIROH, PŘÍBRAM

Obsazení příčného postavení na řece Vltavě předpokládat silami 17. tankové divize od vševojskové zálohy frontu. Zde jsem si vzpoměl na Vltavskou příčku z první republiky- Pátrač

Ppor. A: Ha! Vltava je zajímavá tím, že na ní lze opravdu něco ubránit. Ovšem ne jednou divizí uloženek.


Frontové pásmo obrany mít připraveno k obsazení silami z hlavního nebo armádních pásem obrany.
Jeho plánovaný průběh: DĚČÍN, řeka Labe do ROUDNICE, VELTRUSY, řeka Vltava do DAVLE, řeka Sázava do HAVLÍČKOVA BRODU.

Ppor. A: Ta Sázava to pohřbila. To je houby překážka. To je tak, když paranoidní maniaci čekají útok ze všech stran najednou. Linie samozřejmě měla pokračovat k jihu přes přehrady a končí elegantní bambulkou Lipna, které je velmi vážně míněná překážka.

Příčná postavení připravit na čarách plánovaných protiúderů na východním břehu Vltavy v úseku DAVLE, KOSTELEC NAD VLTAVOU.

Předat 20. msd na zaujatých čarách do podřízenosti 22. armády- Střední skupina vojsk. Pro vedení obranné operace se veliteli 20. msd podřizuje 104. msp od 19. msp a povede boj na levém křídle bojové sestavy této divize.
Ppor. A: Už zase? Bráníme se, nebo útočíme u Mariánských lázní? Z poznámky získávám nejasný dojem, že bráníme jen jižní část země a podobně jako v útočném plánu brání severozápadní kout u Karlových Varů Rusové.

Operační sestava vojsk Československého frontu

Směr hlavního úderu nepřítele: 1. armáda s 19. msd bez 104 msp, 1.,9., 14. a 16. td, 4. armáda s 2., 4. a 13. td, vševojsková záloha frontu tvořená 3. msd a 17. td, armádními komplety a frontovým kompletem

Směr druhého úderu nepřítele: část sil 4. armády 15. a 18. msd a část armádního kompletu.

Operační sestava frontu měla být členěna do jednoho sledu.

Možný směr úderu SLAVKOV, OLOMOUC pokryje 3. msd ze vševojskové zálohy frontu. Při velké síle nepřítele zde bude zasazena do boje i 26. msd ze zálohy MNO:

V prvním sledu měly být všechny výše uvedené vševojskové divize, pouze vševojsková záloha měla být v hloubce útočného pásma frontu.

ZPŮSOB PLNĚNÍ HLAVNÍCH ÚKOLŮ V OBRANNÉ OPERACI

A/ Jaderné ničení nepřítele

Podle zvláštního nařízení vrchního velení přejít na použití jaderných zbraní s využitím celkového počtu 344 jaderných nábojů. Na první jaderný úder frontu do hloubky po čáru NÜRNBERG, REGENSBURG, GARMISCH PARTENKIRCHEN naplánovat 100 jaderných úderů, z toho pro raketové vojsko a nově atomové dělostřelectvo 88 a pro vzdušné síly 12.

Ppor. A: Totéž, co pro nepřítele; obrátí se nám vítr a bude sranda. Už nebude co bránit.

Jednotlivé fáze jaderného konfliktu měly být pokryty takto:

1. První jaderný úder frontu měl být realizován za použití 100 jaderných nábojů, z toho pro operačně taktické rakety, taktické rakety a atomové dělostřelectvo 88 kusů a pro letectvo bylo určeno 12 kusů.

2. Další úkoly frontu měly být pokryt 217 kusy jaderných nábojů a to pro operačně taktické rakety, atomové dělostřelectvo a taktické rakety 139 kusů a pro letectvo bylo určeno 78 kusů.

3. Záloha byla tvořena 27 kusy jaderné munice z toho raketové prostředky a atomové dělostřelectvo 21 kusů, letectvo 6 kusů

Použití jaderné výzbroje, cíle a sled vedení boje měly být stejné jako při vedení útočné operace frontu v předchozí kapitole.

B/ Hromadný palebný úder na cíle prvního pořadí
silami letectva, raketového vojska a dělostřelectva provést se stejnými úkoly, cíly a strukturou jako v útočné operaci frontu.

C/ Při účasti v protivzdušné operaci na západním válčišti odrazit hromadné údery letectva nepřítele s hlavním úsilím na přikrytí hlavního uskupení vojsk frontu. Úsilí mělo být soustředěno na zničení letectva, raketojaderných sil a protivzdušných sil nepřítele a na vybojování nadvlády ve vzduchu. Bylo vyčleněno:
- 3 vzletů frontového a dva vzlety frontového letectva
- raketové vojsko mělo použít 28 raket s konvenčními hlavicemi
- prostředky REB a vojsko PVO frontu

Ppor. A: Další perla. Tím budeme odrážet 85 letadel z letadlovky a nějaké ty Tomahawky.

D/ Palebné ničení nepřítele
Palebné ničení provést dělostřelectvem frontu, dělostřelectvem 1. a 4. armády a dělostřelectvem čtyř prvosledových divizí, letectvem frontu a vojskovým letectvem.
Palebné ničení má být provedeno v šesti obdobích:

Primo: palebné podpora vojsk v zabezpečovacím pásmu,
Secundo: palebná protipříprava útoku v úseku: HORŠOVSKÝ TÝN, MLÝNEC, VŠEDRUBY, KLENČÍ s hustotou 30 až 40 děl a raketometů na kilometr frontové linie po dobu 25 až 30 minut
Tertio: palebná ničení nepřítel při přesunu a rozvinování
Kvarto: palebný odrážení útoku
Kvinto: palebná podpora vojsk bránících se v hloubce naší obrany
Sexto: palebné ničení nepřítele při provedení vlastních protiúderům ve třech až čtyřech obdobích s hustotou děl a raketometů na 1 kilometr.

ÚKOLY ARMÁD

1. armáda ve složení 19. msd bez 104. msp, 1., 9., 14. a 16. td měla s posilovými prostředky a se 4 rotami pohraniční stráže zaujmout obranu v pásmu ŽELEZNÁ, BEROUN, FOLMAVA, MILEVSKO.

Ppor. A: Nerozumím. Ten prostor má 150 kilometrů hloubku – co se na něm přesně brání?

Pátrač: Všechno? Jen to co se ubránit dá, ale níže je stanoveno na čem záleží nejvíce.

Hlavní úsilí soustředit na prostor HOUSTOŇ, BLOVICE, DOMAŽLICE.

Ppor. A: No, to je tedy zarazit to hned za hranicemi. Jak se tam ale zjevilo Milevsko a Beroun? Nic proti hloubce obrany, ale hloubka skoro větší, než šířka, mi připadá dost maximalistická.

Plánovat provedení protiúderů:
armádní protiúder: silami 16. a 14. tankové divize z čáry KLADRUBY,CHLUMČANY ve směru NÝŘANY, WALDMÜNCHEN, částí sil ve směru BĚLÁ pod Radbuzou.

frontový protiúder: silami 16., 14. a 17. tankové divizen dvou čar:
první čára: ČERNICE, BLATNÁ
druhá čára: NÝŘANY, NEPOMUK
s hlavním úderem na STRAŠICE, CHAM částí sil ve směru BĚLÁ pod Radbuzou

Ppor. A: To jako jsou dva různé protiúdery, nebo alternativy téhož?

Pátrač: Jde skutečně o alternativy téhož. Podle toho jak se situace našich a nepřítel vyvine, ta čára která bude příhodnější, bude tou, ze které se udeří.

Rozhraní při protiúderech vlevo: BLATNÁ, PLÁNICE, KLATOVY,BORSKO, FLEKY KÖTZING

Obranné čáry, jejich průběh, obsazení a rozsah ženijního budování určí velitel frontu

Na celou operaci se první armádě přidělilo 78 raket s jadernou náplní, v prvním jaderném úderu frontu jich měla použít 22 kusů. Šlo o taktické rakety z divizních oddílů vojskových raket a armádní operační taktické rakety.
Plán, tempo a cíle jaderného ničení nepřítele jako při útočné operaci.

Letové úsilí ve prospěch 1. armády:
6 plukovních vzletů stíhacího bombardovacího letectva
4 plukovní vzlety bitevního letectva
14 plukovník vzletů vojskového letectva

Velitelské stanoviště: 3 kilometry jižně Stříbro, osa jeho přesunu Waldmünchen, Munderkingen.

4. armáda ve složení 2., 15., 18. a 4. a 13. td měla s posilovými prostředky a s 23 rotami pohraniční stráže zaujmout obranu v pásmu FOLMAVA, MILEVSKO, SLAVONICE, JIHLAVA

Ppor. A: Principiální potíž plánu je, že brání proti Německu a Rakousku zároveň. Tím se bojuje prakticky všude. Nevyhnutelně by to naředilo bránící jednotky. Jihlava je fakt docela daleko od předpokládaného místa útoku.

Hlavní úsilí soustředit na prostor ŠVIHOV, SEDLICE, SUŠICE

Plánovat provedení protiúderů:
armádní protiúder: silami 4. a 13. tankové divize z čáry MYSLIV, SUŠICE nebo z čáry KADOV, STŘELECKÉ HOŠTICE ve směru HORAŽĎOVICE, KLATOVY, ESCHELKAM.

současně s frontovým protiúderem: ve směru STRAŠICE, CHAM provést úder silami 4., a 13. tankové divizen ze dvou čar:
první čára: BEZDĚKOV, STŘELECKÉ HOŠTICE
druhá čára: BLATNÁ, STRAKONICE
ve směru SEDLICE, NÝRSKO, KÖTZTING

Obranné čáry, jejich průběh, obsazení a rozsah ženijního budování určí velitel frontu

Na celou operaci se 4. armádě přidělilo 75 raket s jadernou náplní, v prvním jaderném úderu frontu jich měla použít 26 kusů. Šlo o taktické rakety z divizních oddílů vojskových raket a armádní operační taktické rakety.
Plán, tempo a cíle jaderného ničení nepřítele jako při útočné operaci.

Letové úsilí ve prospěch 4. armády:
4 plukovních vzletů stíhacího bombardovacího letectva
2 plukovní vzlety bitevního letectva
14 plukovník vzletů vojskového letectva

Rozhraní vlevo: NOVÁ BYSTŘICE, JIHLAVA

Velitelské stanoviště: 6 kilometrů severozápadně Strakonice.

Dále zde byly úkoly pro:

Raketové vojsko- konkrétně pro frontovou 311. raketovou brigádu. Byl určen hlavní a dva záložní prostory rozmístění. Bylo jí přiděleno 37 jaderných náloží.
Její cíle byly cíle vysoce důležité:
- záložní velitelské a týlové velitelské stanoviště 2. armádního sboru NSR
- jeden oddíl střel Pershing 2 a jedno křídlo střel Pershing1
Dále měla dvanácti kusy klasických hlavic zničit velitelské stanoviště 2. armádního sboru NSR, tedy úkoly byly stejné jako v útočné operaci frontu.

Letectvo frontu, které bylo tvořeno 10. leteckou armádou a útvary vojskového letectva, které mělo za úkol v součinnosti vojsky PVOS , vojskovou PVO a PVO Střední skupiny odrazit hromadné údery prostředků vzdušného napadení nepřítele s důrazem na západní a jihozápadní směr.
Mělo dále zajistit přeskupení a bojovou činnost svazků a útvarů letectva 3. západního frontu na vyčleněných letištích na našem území.

Bylo stanoveno, jak má být naloženo s přidělenými 12 jadernými bombami vyčleněných pro první jaderný úder frontu a při prvním hromadném úderu na nepřítele konvenční výzbrojí, cíle a pořadí úderů stejné jako při útočné operaci.

Dále plnit úkoly průzkumu, přikrýt a podporovat vojska frontu při obraně i při přechodu do protiútoku. Celkově mělo být v protivzdušné operaci ve třech etapách v průběhu 5 až 6 dnů uskutečněno 3 vzlety frontového letectva a jeden vzlet vojskového letectva.

Vojsková PVO frontu plní při odrážení útoků nepřátelských vzdušných sil jako 10. LA. Tedy odrazit první hromadný a další údery letectva nepřítele. Bránit vlastní vojska a vést všemi způsoby boj s vrtulníky vzdušné podpory nepřítele s hlavním důrazem při přechodu do protiútoku.

Úkoly pro vševojskovou zálohu

3. motostřelecká divize, zvaná Kroměřížská, se po zmobilizování měla rozmístit v určeném prostoru a na zvláštní rozkaz měla neprodyšně přikrýt státní hranici s Rakouskem, se třemi pluky v prvním sledu v součinnosti s 55. pevnostním praporem a 15. a 4. brigádou Pohraniční stráže.
Při útoku nepřítele ve směru SLAVKOV, OLOMOUC soustředit úsilí nepřehrazení směru HAUGSDORF, POHOŘELICE a NEUDORF, KYJOV. Divize měla bránit aktivní obranou a protiútoky postupu nepřítele do hloubky našeho území a získat čas pro zmobilizování, stmelení a příchod 26. msd ze zálohy ministerstva která potom měla zaujmout obranu na hlavním pásmu obrany na čáře SKALICE, JIŘICE, ŠAKVICE, RAKVICE, BŘECLAV.

17. tanková divize se po zmobilizování měla přesunout do určeného prostoru v západních Čechách a připravit se ke společnému protiútoku se 16. a 14. tankovou divizí ve směru STRAŠICE, CHAM, nebo k zaujetí obrany na řece Vltava v úseku CHLUM, KOXSTELEC nad Vltavou.

Ppor. A: Protiútok 17. divizí záložáků má šance jen za předpokladu, že nepřítel bude opravdu v troskách. Dál je to hodně podobné, jako útok.

MATERIÁLNÍ A ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ ÚTOČNÉ OPERACE ČESKOSLOVESNKÉHO FRONTU

Bylo tedy stanoveno soustředit hlavní úsilí frontu na nepřetržité materiální a zdravotnické zabezpečení všech vojsk frontu s důrazem na zabezpečení plánovaných protiúderů a přechod do útočné operace.
K tomu rozvinout:
- frontovou týlovou základnu
- za každou armádou rozvinout jednu brigádu materiálního zabezpečení z vlastního armádního kompletu a další posilovou brigádu materiálního zabezpečení z kompletu frontového.
Pro splnění úkolu frontu se vyčleňuje:
91 260 tun munice
4 400 tun letecké munice
18 200 tun proviantu
47 800 tun ostatního materiálu
320 700 000 litrů PHM

Vyčleněné zásoby vyvést po železnici podle dopravního plánu a automobilními prostředky frontu a teritoriálních sil podle plánů prvního naložení.

První dva dny operace pokryt dovozem ze zásob v mírových posádkách, z předsunutých skladů munice a vyčleněných zdrojů. Další dny pokrýt přísunem prostředky frontu podle plánu perspektivního přísunu.

1. brigáda potrubní dopravy zahájí budování polního dálkového potrubí ze skladu Třemošná ve směru WALDMÜCHEN, INGOLDSTADT, GABELBACH.

Na konci operace mít:
- vojska 100% pohyblivých zásob
- armádní sklady 80% zásob
- frontové sklady 70% zásob.

Vytvořit síť vojenské silniční a železniční dopravy západně čáry od čáry Plzeň- České Budějovice.

Pro zdravotnické zabezpečení vyčlenit 100 000 lůžek, z toho 70 100 v polních nemocnicích a 29 900 v teritoriálních zdravotnických zařízeních.
První dva dny operace raněné odsunovat raněné a nemocné do vyčleněných teritoriálních zařízení. Od třetího dne už využívat i kapacity rozvinovaných polních nemocničních základen. Od pátého dne zajišťovat odsuny raněných z polních nemocničních základen pomocí nemocničních vlaků a sil zdravotnických autobusových praporů.

Předposlední bod řeší použití posledních dvou svazků, které měly být bojeschopné od třetího dne po zahájení mobilizace. Byly to divize přímo podřízené ministerstvu obrany.

26. motostřelecká divize Kroměříž měla vytvořit potřebnou hloubku obrany na směru možného útoku z Rakouska směrem na Slavkov a Olomouc a ničení nepřítele v prostoru jižně a jihovýchodně od Brna.

32. motostřelecká divize Prešov měla krýt hranici s Rakouskem na slovenském úseku hranic a zabezpečení podmínek pro rozvinutí sil 1. jihozápadního frontu. Tato divize byla naprosto atypický - měla dva tankové a dva motostřelecké pluky.

Celý bod končí určením chráněných míst velení jednotlivých operačních svazů.

DALŠÍ ÚKOLY

Vojska protivzdušné obrany státu. Zde je určeno, že v součinnosti s podobnými formacemi spojenců zabránit ničení hlavních politicko - správních průmyslových center spojeneckých zemí.
Hlavní úsilí: Praha, průmyslové zóny kolem Prahy, Ostravy a dále Brno, Plzeň a Bratislavu.

Následuje podrobný rozbor úkolů pro spojenecké síly, pro PVO vlastního státu a nakonec pro jednotlivé divize, tedy pro 2. divize PVOS a 3. divizi PVOS. Tedy:
- které prostory mají bránit
- součinnost se sousedními svazky
- součinnost při zajištění činnosti sil spojenců při společném působení
- systém sledování vzdušného prostoru nad bojištěm
- úkoly pro letecké stíhací pluky PVOS

Ppor. A: Stejný rozpor, jako 1977 – buď jde o dlouhatánskou opotřebovávací válku, a pak nemá smysl plánovat nějaké protiúdery, když bude všechno jinak, anebo jde o rychlý přepad, a pak zase nemá smysl za útočníky bombardovat Prahu.

Boj proti nepřátelským výsadkům.
Byla to hrozba, která se tehdy brala nesmírně vážně. Tedy tomu jak sledovat, vyhledávat a ničit operační, taktické a průzkumně diverzní výsadky nepřítele. A to jak:
- v prostorech soustředění a nakládání pomocí raketových sil a letectva
- při jejich přepravě vzduchem silami letectva frontového i PVOS, vojskové PVO, protiletadlových raketových sil
- v prostorech vysazení silami vojsk frontu.

Předpokládalo se, že nepřítel je schopen nasadit proti našemu frontu do 12 taktických, převážně vrtulníkových výsadků, každý v síle do roty k ovládnutí pohraničních přechodů přes pohraniční hory.

Dále se očekávalo možné vysazení výsadků v síle až prapor pro podporu útoku vlastních sil při vedení útočné operace s cílem ovládnout důležité prostory, objekty, přechody přes vodní překážky, ničit vojskovou síť velení, spojení a zásobování.

Podílet se mělo vše, co bylo k dispozici. Optimisticky se předpokládalo, že síly Lidových milicí a Sboru národní bezpečnost si poradí se speciály od diverzně průzkumných výsadků. Je jen dobře, že se to nikdy nestalo.

Úkoly pro Civilní obranu ČSSR.
ta měla zabezpečit ochranu obyvatelstva a zvýšení odolnosti národního hospodářství před nepřátelskými údery s cílem zajistit přežití obyvatelstva a nepřetržitou činnost národního hospodářství za branné pohotovosti státu.
Hlavní silou plnící tyto úkoly byly vojenské a územní vojenské útvary CO. Tyto plnily úkoly součinnosti s teritoriálními a výrobnímu subjekty správy života země.
Plán předpokládal, že se celkově do tohoto dění zapojí až 2,4 milionu obyvatelstva republiky. U těch se očekávala velká občanská statečnost, disciplína, nasazení a loajalita.

Byly určeny součinnostní postupy při plnění úkolů, hlavní oblasti pro nasazení sil prostředků, je zde vyjmenováno 7 největších měst v Čechách a na Moravě a 4 místa na Slovensku, mimo jiné i Povážská kaskáda.

Úkoly pro naši armádu a civilní složky pro zabezpečení přesunů a působení sil a prostředků Sovětské armády na našem území.
Byly určeny:
- hlavní silniční a železniční tahy pro jejich přesuny

Ppor. A: Základní potíž opět; při vážně míněném útoku NATO to vidím na katastrofu; jako jednu z prvních věcí by rozmlátili letecky vlakové tratě. Vlak v obraně toho už moc nepřepraví.

- zajištění jejich technického stavu včetně mostů, náhradních přepravišť
- vybudování 186 etapních stanic, z toho
54 zdravotnických
48 stravovacích
49 pro doplnění PHM
45 pro technickou pomoc

Byly vytvořeny a udržovány obrovské zásoby všech potřebných PHM v celkové výši 109 088 tun, tedy asi 130 milionů litrů. Vše uloženo ve skladech federálních hmotných rezerv a skladech národního podniku BENZINA, ve vojenských skladech a na letištích.

Pro zdravotnické zabezpečení bylo vyčleněno 17 000 lůžek.

Poslední položka tohoto velmi náročného úkolu bylo zajištění krevních zásob a technické zabezpečení silami tankových opravářských a tankových opravářských závodů na celém území státu.

Podepsáno:

Ministr národní obrany ČSSR
generálplukovník M. Václavík, 2. 9. 1986 a další hlavy pomazané....

Dzine
Zde je vše co TI chybělo. Nemáš pravdu naše operační plány svoji část obrannou měly. Všechny, jde jen o rozpracovanost. Máme jen plány frontu, nemáme odpovídající plány armád, divizí a tak dále.

NAŠE PLÁNY NEBYLY JEN O OFENZIVĚ NA ZÁPAD.

Dokola to opakuješ, ale dokola TI píšu, že nemáš pravdu. Je to s Tebou složité, zde máš rozpis obranné operace jako víno, na Palbě už to vyšlo a to dvakrát, ale Ty jsi na svém.

Dzine, kruci, neblbni.