Re: Financování armády
Napsal: 21/2/2022, 12:37
skelet
To, že vládnutí ODS destruovalo AČR se primárně neodráží v akvizicích nové techniky, ale v tom nejdůležitějším, na lidech. Konkrétně v neustálém snižování zabezpečení vojáků a jejich počtů.
Ohledně zabezpečení vojáků. ODS nejprve zdanila jejich příspěvky na bydlení, přičem nebyly zcela vykompenzovány. To se stalo až přijetím nového zákona o služebním poměru v roce 2015. Stejně tak byla vojákům zrušena nemocenská v plné výši platu po celou dobu nemoci (resp. první měsíc). To se opět vrátilo až v době nedávné. A v neposlední řadě byl omezen příspěvek na léky, kdy si vojáci nemuseli platit spoluúčast. To se opět vrátilo, ikdyž ne v takové míře, jako předtím. Vše tohle byly dlouhodobě proklamované cíle ODS, když byla v opozici, takže se nedá říci, že by to byla rozhodnutí ad hoc.
Za vlády ODS došlo také k výraznému snížení výstrojního zabezpečení vojáků. Za Nečesova kabinetu do propadlo nejníže za celou dobu AČR. Navíc byly maximálně omezena platnost výstrojních bodů. Netvrdím, že se to týká jen vlád ODS, ale za Nečasovi to bylo nejmarkantnější.
Nakonec, z mého pohledu největší problém, propouštění vojáků. Od roku 1993 se nedá mluvit o nějaké transformaci ČSLA, ta proběhla v letech předchozích. Máme zde primárně transformaci na profesionální armádu. To šlo z počátku dobře, Topolánkově vládě se podařilo i pokračovat v trendu předchozí vlády ČSSD a navýšit počty profesionálních vojáků. Jenže díky snížení rozpočtu, který jsem tu už uváděl, tím podminovala další rozvoj. To byl ten hlavní problém, protože většinu rozpočtu AČR začaly pohlcovat madatorní výdaje a z nich stále větší kus spotřebovávalo zabezpečení vojáků. Nečasova vláda, ve chvíli, kdy rozpočet AČR klesal na nejnižší míru, se to rozhodla řešit jejich propouštěním. Do roku 2008 AČR postupně narostla na cca 24 000 vojáků, ale ještě za Topolánkovy vlády byl nastartován její pokles (v roce 2009 na 23 000) a za působení Nečasovi vlády počet poklesl na 21 000 v roce 2013 (v roce 2010 22 000).
To by možná samo o sobě nevadilo, kdyby se dodržel Vondrou deklarovaný princip, že ořeže "sádlo" a nechá "svaly". Mužstvo pokleslo z 1118 vojáků (2010) na 787 (2013), poddůstojníci 7637 - 6894, praporčíci 6082 - 5875, nižší důstojníci stoupli z 3255 - 3315, vyšší důstojníci 2258 - 1981, generálové 22 - 20. Armáda za sledované období přišla o 1250 vojáků a z toho poddůstojníci a mužstvo tvořily 1074 a trochu to kompenzovaly mladší důstojníci s nárůstem o 60 vojáků. Celkový pokles "svalů" byl o 1014 vojáků, což tvořilo 81% z celkového poklesu. Pokud to vyjádříme procentně, potom "svaly" poklesly z 12010 na 10996, tedy o 8,4%, zatímco "sádlo" z 8362 na 7876, 6%. Celkový pokles byl z 20 372 na 18 872 tedy 7,3% (rozdíl oproti celkovým stavům činí vojáci v dispozici a v přípravě). Je vidět, že celkový pokles se udál na úkor "svalů" a ne "sádla".
Tohle ořezání "svalů" nastolilo navíc další negativní trend do budoucna, se kterým se AČR potýká dodnes. Je to zestárnutí vojáků AČR. Na začátku profesionalizace, v roce 2005, byl průměrný věk vojáka 32 let, v roce 2010 34,2 roku (za rok průměrné zestárnutí o 0,44 roku). V roce 2013 to už bylo 35,6 let (0,47 od roku 2010) a v roce 2014 dokonce na 36,4 (0,55 od roku 2010). Potom se situace mírně stabilizovala, ale i tak se do roku 2019 zvedl průměrný věk na 37,1 rok. Snad se tento trend podařilo už zvrátit, v roce 2020 měl klesnou průměrný věk vojáků zase pod 37 let, za rok 2021 statistika ještě není zveřejněna.
Takže se nediv, že přistupuji k vládnutí ODS s určitou skepsí. Klausova vláda je v tom nevině a její hodnocení nebylo přiměřené, ale poslední dvě, jak Topolánkova, tak Nečasova zasekly sekeru do AČR hodně hluboko. Ale jak jsme psal dříve, doufám, že tyto negativní trendy vládnutí ODS jsou překonané resp. chci tomu věřit.
U Klause byl spíše problém v celkovém nastavení. Jeho vláda rozjela zmíněné modernizace, jenže ty vycházely ze zcela jiného zatížení rozpočtu, než který vzniknul s nástupem profesionalizace. Ta přinesla vyšší mandatorní výdaje, než se předpokládalo a MO ČR přestalo mít finance na zmíněné projekty. Proto také následně, když už se profesionalizace armády začala dostávat na pořad dne, vyvstala nutnost omezit nákup techniky ve prospěch lidského potenciálu.
Scotty87
Ano, ale nebylo to zase nic hrozného. V roce 2001 byl rozpočet MO 2,1%, 2002 2,23% a 2003 2,21%. V roce 2004 poklesl na 1,9%, aby se v roce 2005 vrátil na 2%. V roce 2006 byl 1,96% a potom začal sešup v roce 2007 na 1,74% a v roce 2008 na 1,44%. V roce 2009 sice narostl na 1,65%, ale v roce 210 už zase klesl na 1,38% a potom už jen vytrvale klesal.
Tvrdík sice rezignoval, z důvodů, že nebude možno udržet rozpočet nad 2% a tím i splnit stanovené úkoly, ale spíše to byla jen příhodná výmluva. Hlavní problém Tvrdíka bylo, že jeho rozvoj AČR byl příliš ambiciozní a nedal by se realizovat nejspíše ani s rozpočtem nad těmi 2%.
To, že vládnutí ODS destruovalo AČR se primárně neodráží v akvizicích nové techniky, ale v tom nejdůležitějším, na lidech. Konkrétně v neustálém snižování zabezpečení vojáků a jejich počtů.
Ohledně zabezpečení vojáků. ODS nejprve zdanila jejich příspěvky na bydlení, přičem nebyly zcela vykompenzovány. To se stalo až přijetím nového zákona o služebním poměru v roce 2015. Stejně tak byla vojákům zrušena nemocenská v plné výši platu po celou dobu nemoci (resp. první měsíc). To se opět vrátilo až v době nedávné. A v neposlední řadě byl omezen příspěvek na léky, kdy si vojáci nemuseli platit spoluúčast. To se opět vrátilo, ikdyž ne v takové míře, jako předtím. Vše tohle byly dlouhodobě proklamované cíle ODS, když byla v opozici, takže se nedá říci, že by to byla rozhodnutí ad hoc.
Za vlády ODS došlo také k výraznému snížení výstrojního zabezpečení vojáků. Za Nečesova kabinetu do propadlo nejníže za celou dobu AČR. Navíc byly maximálně omezena platnost výstrojních bodů. Netvrdím, že se to týká jen vlád ODS, ale za Nečasovi to bylo nejmarkantnější.
Nakonec, z mého pohledu největší problém, propouštění vojáků. Od roku 1993 se nedá mluvit o nějaké transformaci ČSLA, ta proběhla v letech předchozích. Máme zde primárně transformaci na profesionální armádu. To šlo z počátku dobře, Topolánkově vládě se podařilo i pokračovat v trendu předchozí vlády ČSSD a navýšit počty profesionálních vojáků. Jenže díky snížení rozpočtu, který jsem tu už uváděl, tím podminovala další rozvoj. To byl ten hlavní problém, protože většinu rozpočtu AČR začaly pohlcovat madatorní výdaje a z nich stále větší kus spotřebovávalo zabezpečení vojáků. Nečasova vláda, ve chvíli, kdy rozpočet AČR klesal na nejnižší míru, se to rozhodla řešit jejich propouštěním. Do roku 2008 AČR postupně narostla na cca 24 000 vojáků, ale ještě za Topolánkovy vlády byl nastartován její pokles (v roce 2009 na 23 000) a za působení Nečasovi vlády počet poklesl na 21 000 v roce 2013 (v roce 2010 22 000).
To by možná samo o sobě nevadilo, kdyby se dodržel Vondrou deklarovaný princip, že ořeže "sádlo" a nechá "svaly". Mužstvo pokleslo z 1118 vojáků (2010) na 787 (2013), poddůstojníci 7637 - 6894, praporčíci 6082 - 5875, nižší důstojníci stoupli z 3255 - 3315, vyšší důstojníci 2258 - 1981, generálové 22 - 20. Armáda za sledované období přišla o 1250 vojáků a z toho poddůstojníci a mužstvo tvořily 1074 a trochu to kompenzovaly mladší důstojníci s nárůstem o 60 vojáků. Celkový pokles "svalů" byl o 1014 vojáků, což tvořilo 81% z celkového poklesu. Pokud to vyjádříme procentně, potom "svaly" poklesly z 12010 na 10996, tedy o 8,4%, zatímco "sádlo" z 8362 na 7876, 6%. Celkový pokles byl z 20 372 na 18 872 tedy 7,3% (rozdíl oproti celkovým stavům činí vojáci v dispozici a v přípravě). Je vidět, že celkový pokles se udál na úkor "svalů" a ne "sádla".
Tohle ořezání "svalů" nastolilo navíc další negativní trend do budoucna, se kterým se AČR potýká dodnes. Je to zestárnutí vojáků AČR. Na začátku profesionalizace, v roce 2005, byl průměrný věk vojáka 32 let, v roce 2010 34,2 roku (za rok průměrné zestárnutí o 0,44 roku). V roce 2013 to už bylo 35,6 let (0,47 od roku 2010) a v roce 2014 dokonce na 36,4 (0,55 od roku 2010). Potom se situace mírně stabilizovala, ale i tak se do roku 2019 zvedl průměrný věk na 37,1 rok. Snad se tento trend podařilo už zvrátit, v roce 2020 měl klesnou průměrný věk vojáků zase pod 37 let, za rok 2021 statistika ještě není zveřejněna.
Takže se nediv, že přistupuji k vládnutí ODS s určitou skepsí. Klausova vláda je v tom nevině a její hodnocení nebylo přiměřené, ale poslední dvě, jak Topolánkova, tak Nečasova zasekly sekeru do AČR hodně hluboko. Ale jak jsme psal dříve, doufám, že tyto negativní trendy vládnutí ODS jsou překonané resp. chci tomu věřit.
U Klause byl spíše problém v celkovém nastavení. Jeho vláda rozjela zmíněné modernizace, jenže ty vycházely ze zcela jiného zatížení rozpočtu, než který vzniknul s nástupem profesionalizace. Ta přinesla vyšší mandatorní výdaje, než se předpokládalo a MO ČR přestalo mít finance na zmíněné projekty. Proto také následně, když už se profesionalizace armády začala dostávat na pořad dne, vyvstala nutnost omezit nákup techniky ve prospěch lidského potenciálu.
Scotty87
Ano, ale nebylo to zase nic hrozného. V roce 2001 byl rozpočet MO 2,1%, 2002 2,23% a 2003 2,21%. V roce 2004 poklesl na 1,9%, aby se v roce 2005 vrátil na 2%. V roce 2006 byl 1,96% a potom začal sešup v roce 2007 na 1,74% a v roce 2008 na 1,44%. V roce 2009 sice narostl na 1,65%, ale v roce 210 už zase klesl na 1,38% a potom už jen vytrvale klesal.
Tvrdík sice rezignoval, z důvodů, že nebude možno udržet rozpočet nad 2% a tím i splnit stanovené úkoly, ale spíše to byla jen příhodná výmluva. Hlavní problém Tvrdíka bylo, že jeho rozvoj AČR byl příliš ambiciozní a nedal by se realizovat nejspíše ani s rozpočtem nad těmi 2%.