Ano, Kouzelníku, samozřejmě, že měl Hitler relativně málo lodí a ponorek v roce 1940, aby se mohl pustit do války s Velkou Británii. Na druhou stranu však obsazení Francie, ale i Norska mu poskytlo velmi výhodné podmínky pro válku s ní.
Nepotřeboval ani tolik různých technických prostředků jako Spojenci při invazi do Francie v roce 1944. Ale prostě najednou nastala ta situace, že Anglie nechtěla uzavřít mír, o kterým snil. Tudíž to znamenalo pokračování války, a pro to Hitler najednou neměl jasnej plán. Když si třeba přečteš Mansteina, tak ten to taky rozebírá.
Jako problém vidí faktory, kdy přípravy na vylodění v Anglii byly zahájeny pozdě (asi o měsíc), ale také boj Luftwaffe za nevýhodných podmínek, kdy Britové mohli přesouvat základny a letadla dál do vnitrozemí a tak se vyhýbat úderům. Či spíše ten fakt, že německé stíhačky mohly bojovat nad ostrovy jen skutečně krátký čas, oproti britským soupeřům.
Proto navrhuje velice riskantní možnost získání vzdušné lokální převahy nad kanálem la Manche. Kdy by byla Luftwaffe přetížená mnoha úkoly. Počítá s tím, že první invazní vlna by se vylodila více méně v pohodě, ale pak by nastal rozhodující boj, jak na moři, tak ve vzduchu.
EDIT:
Kouzelníku tvůj příspěvek je poměrně obsáhlý, otázky mnohovrstvé, takže abych odpověděl na vše, chce to čas.
A tato asymetrie byla ještě palčivější vzhledem k množství potřebných pro
- jak dobytí samotných britských ostrovů,
- tak pro dobytí a udržení co největšího podílu britského Impéria/Dominia.
I to byl jeden z důvodů proč chtěl Hitler spíše mír s Velkou Británii, když by jí porazil, tak by asi nemohl být dědicem britských kolonií, či impéria. Kořist by si vzalo Japonsko a Rusko.
Rusku dokonce nabízel, že si může britské kolonie vzít, ale to by si je po porážce Anglie vzalo třeba tak jako tak.
Tudíž nabízel něco, co nebylo stejně v jeho moci, co nemohl ovládat protože tam jeho moc stejně nesahala.
Vycházím z toho, že v zásadě u všech akcí (počínaje anšlusem) se Hitler snažil o kooperaci s neutrály/získávání spojenců....
Jedině mohl doufat v nějakou roztržku mezi Japonskem, Ruskem a USA v Asii
Polsko a pobaltské státy Rusku nabídl, výměnou za to že Stalin bude neutrální vůči Německu. To jo, to bylo ještě v Evropě. A pak taky už Hitlerovi nešlo dlouhodobě věřit, protože porušil skoro všecky dohody.
Do jisté doby to byl užitečný mouřenín pro Západ i Východ. Ovšem jen do té doby než narostla neúměrně jeho moc.
Čili já spekuluji: že rizikem případné neúspěšné invaze z pohledu Hitlera bylo, že přijde o současné i o potencionální spojence a že se proti Hitlerovi sjednotí jeho odpůrci.
Nezdařená invaze do Anglie by byla samozřejmě velkou újmou na prestiži diktátora. Ovšem za pokus to možná stálo. Jenže jak už jsem psal bitva by se asi musela vést trošku jinak.
Síly Luftwaffe se vyčerpaly v předčasných bojích nesouvisejících přímo se samotnou invazí a pak už bylo pozdě.
Samozřejmě dominia by mohla pokračovat dál v boji, ale těžko by se odvážila invaze do Evropy, bez odrazového můstku v podobě britských ostrovů, a to ani s Amerikou.
Rusko mohlo mít také další požadavky na Balkáně, a jinde. Tedy dostal by se do vydíratelné pozice, i vzhledem k tomu, že Německo nemá dostatek surovin, a mohlo je získat jen z Ruska, nebo Afriky (ovšem to z dlouhodobého pohledu).
Navíc po pádu Británie, by vyvstala otázka, jak anglány živit
Mít na ně podobnou politiku jako na slovany na Ukrajině a v Rusku, tak je nechá vyhladovět, nebo by musel vydírat dominia ať dodávají v rámci dohody potraviny a suroviny oni, plus něco pěkně navíc.
Pro další fázi budu popisovat akce velkých lodí Třetí říše ... v zásadě mi uniká smysl oceánských akcí velkých hladinových válečných lodí od léta 1940 (CA Admiral Hipper, CA Admiral Scheer, BBlight 2x Scharnhorst) v kontextu s korzárskými plavbami pomocných křižníků...
Ledacos se už na Palbě rozebíralo, ale ty jsi tu relativně nový, takže jsi asi ne vše ještě naštudoval, či si nějak spojil.
Na Palbě máme sekci
Kriegsmarine, kam psal články Jarl, kacermiroslav, či Zemakt
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=21
Asi víš, že existoval nějaký NĚMECKÝ NÁMOŘNÍ PLÁN „Z“, jenže ten měl být dokončen až v roce 1945 ? tedy dost pozdě, až takové loďstvo by možná dokázalo porazit Royal Navy. Co vše by se mezitím stalo, a jak by posílili Spojenci, je taky otázka. Pravděpodobně by Německo tento zbrojní závod prohrálo podobně jako za první světové války.
Dnes můžeme říct, že kdyby Němci trpěli prozřetelností, tak by nebudovali těžké námořní jednotky, ale lehké křižníky, torpédoborce, či ponorky, které by šly lépe uplatnit i při invazi na britské ostrovy.
A co se týče smyslu lodí typu Admiral Hipper, Scheer ? Byly to docela dobré lodě. Z počátku dokázaly vázat velké síly RN, a to mělo taky svůj smysl. I když celková strategie s nimi vyhrát pochopitelně nešla.
