Tady je pořád co?! Miloš sice neví co by nastalo po rozvinutí „červené armády“, ale přijde mi, že ve skrytu duše doufá v rozsáhlý útok až do Francie. Možno by však Rudá armáda byla schopna lépe odpovědět na předpokládanou německou invazi.CAT píše:Milos: Narážíš na sovětskou přípravu k útoku, jestli to chápu správně... O tom popravdě nevím co si úplně myslet... Ohledně toho postupu. Jak se to tedy podle tebe má s případným útokem Sovětů směrem na západ?
Víte říká se, že Stalin věřil Hitlerovi, že pakt platí, a že tyto dva diktátoři by si mohli mezi sebou rozdělit svět. To že Hitler napadl SSSR bylo jeho největší chybou, protože jinak by vypadaly dějiny jinak. V sprnu 1941 Adolf prohlásil, že kdyby věděl kolik mají Rusové tanků, válku by vůbec nezačínal. Předtím ovšem tvrdil: „Stačí kopnout do dveří a celá shnilá stavba se zhroutí.“ Naivně si myslel, že dokáže vyhrát válku jen s 3 600 tanky. To bylo snad největší podcenění všech dob!
Stalin prohlásil: „S Německem máme dohodu o neútočení. Německo po uši uvázlo ve válce na západě a já věřím, že Hitler neriskne otevřít druhou frontu a napadnout Sovětský svaz. Hitler není takový hlupák, aby nevěděl, že Sovětský svaz - to není Polsko, to není Francie, a že to dokonce není ani Anglie, ani všichni tito dohromady.“
Ale o co jde dál? Jak reagovali Francouzi, ti snad neprováděli "krytí hranice vojskem", a Sovětům se to bude vyčítat, když najednou získali společnou hranici s Velkoněmeckou říší? Že nakonec byl Hitler přeci jen prozřetelný, když zaútočil? Kdyby to neudělal, tak by ho RA stejně smetla dříve? Já vám nevím, a tehdy asi nebyli o moc chytřejší. Podle Žukova ruská vojenská doktrína v předválečném období byla založena na předpokladu, že pouze útočnými akcemi je možné rozdrtit agresora, a že obrana bude hrát především pomocnou úlohu, zabezpečujíce útočným uskupením dosažení zadaných cílů. Zkrátka napsáno RA se skutečně připravovala na jiný způsob boje, než který nastal právě v úvodní fázi operace Barbarossa.Milos984 píše:Priznávam že si teraz uplne presne nespomínam na "termínus technicus" zo sovietskeho vojenského slovníku, ale presnejší názov než ten ktorý som uviedol by mal znieť "Plán krytu mobilizačného rozvynutia" - malo by isť o proces zabezpečenia rozvynutia mierovej armády na vojnovú armádu, tak aby tento proces nebol narušený resp. znemožnení nepriatelom. Súčasťou tohoto procesu môžu (a v prípade VVS RKKA sa aj plánoval) byť aj letecké útoky na letiská, vlakové nádražia a všeobecne kominikácie protivníka.
Jak změněna? Když se pohybovala fronta, tak to je pochopitelné, nebo se to zfalšovalo? Co to je za narážku?Milos984 píše:Do německého úderu se podařilo přesunout pouze část jednotek, část se převážela po železnici, část po vlastní ose. Je velmi pochybné, zda celý tento ohromující přesun probíhal z obranných důvodů - po německém vpádu byla totiž místa dislokace přesunujících se jednotek většinou změněna...
Zacharov spíš vytváří dojem, že úkolem frontu mělo být: „bránit státní hranici s Rumunskem, a v případě přechodu a přeletu protivníka na naše území ho zničit a být připraven k rozhodným útočným akcím.“
Ostatně tzv. pakt Ribbentrop-Molotov, kterým si Stalin s Hitlerem rozdělili sféry vlivu ve východní Evropě, otevřel Moskvě cestu k obsazení východní části Polska, pobaltských republik, východní části Finska a Besarábie. To se Rumunsku spojenci Osy začalo brzy zajídat. Hitler se obával dalších požadavků na Balkáně. Původně naplánoval útok na Sovětský svaz na jaro 1941. Před samotným útokem si však potřeboval zajistit jižní křídlo. 25. března dosáhl dohody s jugoslávským princem-regentem Pavlem o připojení Jugoslávie, Maďarska a Rumunska k zemím Osy. O dva dny později vypukl v Jugoslávii státní převrat. Nová vláda odmítla spolupráci s Německem a vyhlásila neutralitu. To se samozřejmě Němcům nelíbilo a navíc do Řecka vstoupila britská armáda. Hitler tedy nařídil zaútočit na Jugoslávii a poté na Řecko.
To dávám na vysvětlení akce-reakce, pokud by náhodou někdo záměrně vytrhnul kontext. To vše se semlelo během půlroku. To je relativně krátká doba, ale Hitler byl rychlejší, v tom ho podcenili. Jenže zakládat svoji strategii jen na bleskových akcích nelze donekonečna

A jaké závěry z toho všeho plynou? Nechám se od vás překvapit. Možná to bude mít o něco větší vypovídající hodnotu než věštit z lógru, ale asi už s ničím světoborným nepřijdete.