Re: Raritní a zajímavé fotografie - námořnictví
Napsal: 28/5/2024, 11:30
Čeká na velkého bílého.
Psal jsem to už několikrát - Italy nejvíce poslali reputačně do kopru Britové a Němci (jak za WWI, tak za WWII). V obou případech byl potřeba někdo, na koho se mohly svést některé vlastní problémy a neúspěchy nebo se ev. na něm trošku disproporčně vůči realitě vyzdvihnout. Ono nejde o to, že by neměli také úspěchy, bojovali blbě nebo že by měli tak velké neúspěchy (plus pozornost většinou přitahují nějaké ikonické akce, což často naprosto zabíjí ten zbytek, protože to není tak in a chytlavé), ale v zájmu Britů a spol. nikdy nebylo to takhle podávat a uchovat v historii. Vlastní mytologie je vždy důležitější než reálná historie...to je společné všem národům. Čím známější/dominantnější národ, tím větší je vliv a odolnost takové mytologie vůči realitě. A vzhledem k tomu, že historii píší vítězové a že naprosto dominantní je vliv britské historiografie i obecně a obsese/fanklub směrem k VB, Německu, USA atp. je enormní, zatímco zbytek národů a 95% událostí běžných šedých dní existují jen pro to, aby tomu dělali komparz, tak to dopadá jak dopadá.Dzin píše: ↑28/5/2024, 09:22 Ono Italům moc nepomává obecný popis bojů ve Středomoří za WW2, kdy to často, i když to není třeba přímo tak podáváno, vypadá jako projevy zbabělosti v boji proti slabším Britům. Italové potom dojíždějí na to, že za války na moři ať už za 1. nebo 2. války neměli moc úspěchů na které by se mohli odvolávat a v historické paměti jsou zapsány více jejich porážky a to i ty starší. Viz. třeba památník, co jsem postoval (sebepropagace musí být).
Naštěstí se to lepší, byť jsme spíše na začátku.
Zase ale je pravda, že Italové měli velké problémy s podáváním bojových výkonů. Ale ty byly vesměs o něčem jiném, než co se o nich obvykle tvrdí. Dost často to byly problémy logistické, které je velmi silně omezovaly a které plynuly většinou z celkové strategické situace a obecně připravenosti země na válku. Také se na nich podíleli i spojenci, což je hlavně případ WW2, kdy Němci přímo ukázkově selhávali ve vedení koaliční války.Polarfox píše: ↑28/5/2024, 11:38Ono nejde o to, že by neměli také úspěchy, bojovali blbě nebo že by měli tak velké neúspěchy (plus pozornost většinou přitahují nějaké ikonické akce, což často naprosto zabíjí ten zbytek, protože to není tak in a chytlavé), ale v zájmu Britů a spol. nikdy nebylo to takhle podávat a uchovat v historii.
To záleží v jakých kruzích se pohybuješ.
Eh. A co to je přesně "bojový výkon"?
Já to tu už předtím nechtěl psát, protože jsem to nechtěl natahovat, ale Sověti jsou podobný příklad k těm Taliánům. Když pomineme naši/vnucenou ruskou komunistickou masírku, kdy vše sovětské bylo nej a hrdinné, tak co mělo na Západě po WWII a u nás po revoluci největší vliv? Německý ýbrmenšn narativ a Sověti byli ti otrapové, co by je Němci rozhodně porazili, kdyby neměli 1 náboj do kulometu na 3 Sověty a bla bla. Zcela to pomíjí to, že v mnoha případech to v druhé polovině války rozhodně nebyla např. ona početní převaha a bla bla, která by měla vliv (dost často ani moc nebyla) a Sověti Němce poráželi díky taktickému umu a prostě schopnostem a vybavení. V téhle fázi už to dost často byli Němci, kdo byli otrapové. Ale i když nakonec dostali totálně do držky a ukousli si příliš (samozřejmě i díky masivní materiální pomoci ze Západu), tak do dneška je přijatelnější stále omílat ýbrmenšn aureolu a v podstatě z toho vycházejí jako vítězové, co jen nějakým omylem prohráli. A Sověti jsou ti, nad kterými je v dobré společnosti nutno pošklebovati se a nos nad nimi nafrňovati (a to je nesnášímDzin píše: ↑28/5/2024, 21:02To záleží v jakých kruzích se pohybuješ.Když pominu dobu totality, kdy byl ruský námořník doslova vynášen do nebes, tak toto pojetí stále u části veřejnosti přežívá a to i to části řekněme odbornější. Tak jak se nadhodnocují výkony ruských/sovětských vojáků obecně, tak se to i přelévá do jejich námořnictva. Byť u nás, jako suchozemského státu to není tak patrné, zde dominuje spíše pozemní vojsko.
Asi jsme se víc zajímal o námořnictvo než letectvo. Ale prakticky veškeré knihy, které vycházeli v té době a věnovali se námořniczví zdůrazňovali nadřazenost sovětských námořníků. Hubáček byl vyjímka, která potvrzovala pravidlo resp. byl asi jediný, kdo psal o Pacifické válce, kde se mohl vyhnout kontaktu s námořníky SSSR. Jinak ale to bylo oopravdu všude, i třeba zmiňovaný Ivan Hrbek a jeho "Na mořích a oceánech" má kapitoli, ze kterých plyne to, jací jsou Sověti velcí námořníci.
Ale no tak.
To je efekt kyvadla, po revoluci vznikl dojem, že je třeba vyvážit dřívějších 40 let glorifikace SSSR/Ruska. Při tom se samozřejmě dost často bralo "ze západu" i to, co není zrovna moc kvalitní. Bohužel i dnes není na thrhu dostatek kvalitních knih o WW2 na Východní frontě, ať už naší nebo zahraniční provience. I tak mám radost za ty, co jsou, protože jich zase málo není. Myslím, že drtivou většinu mám v knihovně.
Ne, je to doslovně plamenomet