Rusko se snaží získat zpět exportované zbraně
Konkrétně části obranných systémů, které vyvezlo do zemí, jako je Pákistán, Egypt, Bělorusko a Brazílie, protože se snaží doplnit obrovské zásoby zbraní, které spotřebovalo na válku na Ukrajině. V dubnu loňského roku požádala delegace ruských představitelů, která navštívila Káhiru, egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího, aby vrátil více než sto motorů z ruských vrtulníků, které Moskva potřebovala k nasazení na Ukrajině, uvedli tři lidé obeznámení s tímto incidentem. Tito lidé tvrdí, že Sísí souhlasil a dodávky asi 150 motorů pravděpodobně začnou příští měsíc. Mluvčí egyptské vlády se k tomu odmítl vyjádřit. Tyto rozhovory byly součástí většího ruského úsilí o získání pomoci od svých dlouholetých odběratelů zbraní, kteří po desetiletí nakupovali ruská letadla, rakety a systémy protivzdušné obrany, což z Moskvy činí druhého největšího vývozce zbraní na světě. V průběhu roku vedlo Rusko rozhovory s představiteli Pákistánu, Běloruska a Brazílie, aby se pokusilo získat motory pro ruské bojové a dopravní vrtulníky, o které jeho síly přišly na počátku války, uvedl jeden z těchto lidí a další bývalý ruský zpravodajský důstojník. "Rusko strávilo desítky let budováním obchodu se zbraněmi," uvedla osoba obeznámená s odkupy. "Nyní se tajně vrací ke svým zákazníkům a snaží se vykoupit zpět to, co jim prodalo." V jiných případech Rusko obětovalo část svého cenného exportu a přesměrovalo zbraně určené pro Indii a Arménii na frontovou linii.
Snaha o doplnění arzenálu prostřednictvím vývozních rekvizic a zpětných odkupů se shoduje s tím, jak Rusko zvyšuje vlastní výrobu munice, náhradních dílů a zbraňových systémů, aby podpořilo konflikt, který brzy vstoupí do třetího roku a v němž se spotřebovává obrovské množství materiálu. Ruská válečná mašinérie rovněž získala více munice od partnerů, včetně munice ze Severní Koreje.
Velká část snah Moskvy o odkup ruských zbraní přišla v době, kdy Kreml zatlačil na ofenzívu ukrajinských sil na východě a jihu země. Vzhledem k tomu, že tato ofenziva nyní zpomaluje, snaží se Rusko znovu převzít iniciativu na bojišti, i když není jasné, zda nové dodávky poskytnou Moskvě prostředky, které potřebuje k zesílení svých útoků. "Nevíme, do jaké míry využijí zásoby ke zvýšení tempa útoku, nebo zda jen udrží stávající tempo," řekl Konrad Muzyka, ředitel společnosti Rochan Consulting, vojenských analytiků se sídlem v Polsku.
Ruská delegace přistála v Káhiře krátce poté, co vyšlo najevo, že Egypt zvažuje vyslání raket do Ruska. Káhira od tohoto plánu upustila pod tlakem USA, které poté požádaly Egypt, aby místo toho dodal zbraně Ukrajině a pomohl jí tak s nedostatkem munice. Když Rusové brzy poté přijeli do Egypta, chtěli zajistit, aby vazby mezi oběma zeměmi - které po desetiletí udržovaly vřelé vztahy - byly stále silné. Pro Moskvu byl Egypt důležitým zákazníkem, který od roku 2014 podepsal několik mnohamiliardových kontraktů na ruské vrtulníky, stíhačky a systémy protivzdušné obrany. Egypt následně v březnu od části těchto smluv odstoupil z obavy, že bude čelit americkým sankcím. Káhira navíc nebyla schopna zaplatit za část zbraní, které obdržela, kvůli sankcím, které omezily používání ruského systému zúčtování plateb SWIFT. Když byla dohoda o zaslání raket do Ruska zmařena, Rusové poté požádali Egypt, aby vrátil 150 motorů pro vrtulníky Mi-8 a Mi-17, které Egyptu prodal - a aby postupoval rychle, aby se vyhnul odhalení ze strany USA, uvedli tito tři lidé. Rusko výměnou za to uvedlo, že Egyptu odpustí nedoplatky a bude mu nadále poskytovat pomoc v podobě důležitých dodávek pšenice. Pokud Egypt odmítne, Rusko pohrozilo, že stáhne své poradce pro zbrojní průmysl, uvedly dvě osoby obeznámené se situací. Rusko má v Egyptě několik stovek takových poradců.
Když se Sísí setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu afrických zemí, který Rusko uspořádalo v červenci v Petrohradě, egyptský prezident souhlasil. Putinovi také řekl, že rakety, které slíbil Američanům, na Ukrajinu nepošle, uvedli dva lidé obeznámení se situací. Mluvčí egyptské vlády Diaa Rashwan odmítl komentovat, zda Egypt motory vrátí. Uvedl, že Káhira nebude ohrožovat svou vlastní bezpečnost vzhledem k různým regionálním hrozbám na svém prahu. Tři osoby uvedly, že Egypt plánuje začít posílat asi 150 motorů pravděpodobně v prosinci. Nebylo jasné, kolik jich Egypt plánuje poslat zpět. Tato epizoda zachycuje složitou historii mezi Egyptem, USA a Ruskem. Egypt byl za studené války odběratelem sovětských zbraní, než se v posledních desetiletích obrátil na USA. Káhira však s Ruskem udržuje určité vazby v oblasti obchodu se zbraněmi. USA, které považují Egypt za klíčového partnera na Blízkém východě, souhlasily s některými egyptskými obchody s Ruskem, ale pohrozily sankcemi, aby zastavily jiné, uvedl jeden z nich. Mluvčí Pentagonu se k tomu odmítl vyjádřit.
Potřeba zbraní v Rusku také zasáhla jeho export, což v některých případech způsobilo, že Moskva nedodržela dohody, zejména pokud jde o zbrojní systémy pro pozemní síly. Ruský vývoz zbraní loni pravděpodobně dosáhl pouze 8 miliard dolarů, což je téměř polovina úrovně z roku 2021, kdy činil 14,5 miliardy dolarů. Arménie například obdržela z Ruska jen málo, pokud vůbec nějaké, dodávek munice pro systémy vícenásobných raketometů, jako jsou Grad a Uragan. V důsledku toho měly arménské síly nedostatek zbraní v září, kdy Ázerbájdžán znovu převzal od arménských sil kontrolu nad Náhorním Karabachem, arménskou enklávou. Rusko rovněž zrušilo některé vývozy do Indie. "V některých případech ministerstvo obrany zrekvírovalo zbraňové systémy ještě předtím, než opustily továrny," uvedla tato osoba. Kreml ani ruská státní společnost pro vývoz vojenského materiálu JSC Rosoboronexport na otázky neodpověděly. Rusko také požádalo Pákistán o nejméně čtyři motory z vrtulníků Mi-35M, které mu již dříve prodalo. Pákistánské ministerstvo zahraničí popřelo, že by se na něj Moskva obrátila. Moskva požádala Brazílii o odkup 12 motorů z vojenských vrtulníků Mi-35M, které loni vyřadila z provozu. Úředník brazilského ministerstva zahraničí uvedl, že země odmítla v souladu se svou politikou, která se staví proti zasílání zbraní kterékoli straně konfliktu. Bělorusko, jeden z nejvěrnějších spojenců Ruska, prodalo Moskvě zpět šest motorů pro těžké transportní vrtulníky Mi-26, uvedla tato osoba. Běloruská prezidentská kancelář na žádost o komentář nereagovala, ačkoli dvě osoby oslovené pro tento článek uvedly, že Bělorusko souhlasilo.
https://www.wsj.com/world/russia-turns- ... l-5111bac4