Myslíš ten sovětský požadavek z 11/1940 "na jih od Batumi a Baku" ...
Kouzelniku je vidět, že z hlediska "hledání pravdy" se chytáš každého slovíčka "kolonie" a trošku to vytrhuješ z kontextu.
Myslím, že se Sovětským svazem probíhalo několik jednání, nějaký požadavky měl Stalin, něco nabízel zase Hitler.
Co se týče konkrétně Íránu, tak ten balancoval mezi zájmy Ruska a Velké Británie, a na začátku války i Německa.
Situace se vyjasnila dne 24. srpna 1941, kdy vtrhla sovětská a britská vojska do Íránu, oficiálně neutrálního státu.
Jinak se jednalo hlavně o reakci na tvůj koment: něco v tom smyslu, jak by Němci potřebovali silné loďstvo
pro dobytí a udržení co největšího podílu britského Impéria/Dominia.
To mi přišlo jako irelevantní, a napsal jsem ti, že Německo mohlo bejt těžko dědicem britského impéria,
že tím mohlo bejt leda Japonsko a Rusko. A oni by se zase asi museli mezi sebou dohodnout v rámci
hypotetické budoucí situace a spolupráce v rámci paktu Osy. Možná by tak Rusko dostalo i nějaké kolonie,
či spíše sféry vlivu doposud britské jo.
Málo se ví, že Sovětský svaz se měl stát plnohodnotným čtvrtým členem Osy a Rudá armáda měla dokonce dobývat britské impérium.
Více na odkazu ...
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... enstvi_erp
Nebudu si tady proto tolik třepit hubu, ale uvedu, že se mělo jednat o jakési rozdělení sfér vlivu.
Toto konkrétní jednání, který mám na mysli se odehrávalo s Vjačeslavem Molotovem od 12. listopadu 1940 v Berlíně.
Cituji: Ribbentrop pak znovu vyzval sovětskou delegaci, aby se vyjádřila k navrženým sférám vlivu. Podle něj Hitler předpokládá,
že všechny čtyři země paktu (Německo, Itálie, Japonsko, Sovětský svaz) budou mít zájem expandovat přirozeně „v jižním směru“, tedy k moři.
Když se Molotov zeptal, které moře má v případě Sovětského svazu namysli, Ribbentrop upřesnil:
„V déledobém horizontu předpokládáme pro Rusko nejvýhodnější přístupy ve směru k Perskému zálivu a Arabskému moři.“
V tom okamžiku se však jednalo stále o vzdušné zámky, neboť Velká Británie nebyla ještě poražena.
Podle přísloví lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. To znamená je lépe se spokojit s menším a jistým ziskem než očekávat větší, ale nejistý užitek,
budoucí zisk území, se v následujících jednáních Molotov znovu vrátil k otázce Bosporu, která byla pro Sověty primární.
Žádal, aby měl Sovětský svaz k Bulharsku stejný přístup, jaký má Německo a Itálie k Rumunsku.
Na to Hitler opáčil, že Sověti svévolně rozšířili okupované území Rumunska o Bukovinu, která nebyla součástí dohod
a že byla již dříve mezi oběma stranami učiněna ústní dohoda o tom, že bývalá teritoria Rakouska-Uherska budou náležet do německé sféry vlivu.
Protože jednání spěla díky Bosporu do slepé uličky, Hitler obrátil jejich tón směrem k dlouhodobým cílům celého spojeneckého uskupení:
„Po dobytí Anglie se stane z Britského impéria gigantická bezvládná plocha o čtyřiceti milionech čtverečních kilometrů, ve které bude pro Rusko přístup
k nezamrzajícímu a skutečně otevřenému oceánu. … Všechny země, které by mohly mít na tomto prostoru zájem, by měly zanechat všech svárů
a soustředit se výhradně na dělení Britského impéria.“
Přestože Hitler ještě stále zcela nezavrhl možnost, že by spolupráce se Sovětským svazem mohla být mírová, dal svým spolupracovníkům jasně najevo,
že Balkánu se ve prospěch Rusů vzdát nehodlá. To v zákulisí vedlo v podstatě ke krachu jednání, a nakonec se Hitler rozhodl, že provede plán Barbarossa.
Jako přeber si to už všechno, jak uznáš za vhodné
EDIT: What-If analýza či scénář, jak chceš. Z hlediska historie problematické, ale vlákno Lvoun o tom teď i díky tobě Kouzelníku je.
Skáčeme zde páté přes deváté

A ty hledáš v dynamice vztahů a vývoje nějakou univerzální pravdu.
Dnes už víme, jak to všecko dopadlo, tehdy to ještě tak úplně jisté nebylo. I dnes dělají armády různé What-If, které se později ukážou jako chybné.
Principem takových analýz jsou určité předpoklady, a to včetně málo pravděpodobného vývoje. Jenže z historie víme, že se nakonec stane třeba i úplně něco jiného
