PALBA.CZ

Dvanácterák píše:

1stCLJan píše: Reverz se dává za převodovku tedy na hnanou hřídel převodovkou , z toho důvodu, že převodovka je zpravidla konstruovaná pro práci v jednom směru točení. Takže tím pádem se docílí toho, že převodovka se točí pořád v jednom směru , ale my můžeme zařadit opačný točivý moment bez změny směru točivého momentu v převodovce.
Ovládání reverzu bude asi hydraulické, či elektrické a řazeno mechanicky s (elektrickým) omezovačem , aby ho bylo možno zařadit jen při stojícím vozidle.

Armata používá hydraulickou převodovku. Zpátečka se udělá tak, že se ventily otočí, aby olej tekl obráceně. Díky hydraulické převodovce Armata nemá jednotlivé rychlostní stupně, převodový poměr mění plynule. Díky tomu dokáže hladce projet zatáčkou.

Nepletieš si to s japonskou Type 10.Mám dojem že ARMATA má klasickú mechanickú prevodovku(8 rychlostí).

kenavf píše: Nepletieš si to s japonskou Type 10.Mám dojem že ARMATA má klasickú mechanickú prevodovku(8 rychlostí).

Na přehlídce v Moskvě (někde bude video) projely Armaty zatáčkou krásně hladce. Za nimi jely T-90, které sebou vždycky škubly, když řidič zařadil jiný kvalt.

Škubání do zatáčky nemá nic společného s převodovkou, ale je to záležitost směrového ústrojí... Pokud má směrové ústrojí stupně (např. T-55 má dva stupně... 1. poloha pás zbrzdí, 2. poloha ho zastaví) tak do zatáčky škubne...Pokud má plynulý rozsah tak zatáčí plynule...

1stCLJan píše: "Nová ERA může odolat protitankovým kanónům tanků zemí NATO, včetně APFSDS DM53 a DM63 vyvinutého Rheinmetall a protitankovým pozemním raketám s vysoce výbušnými protitankovými hlavicemi ," řekl zdroj.

Američany nechávaj na pochybách , jestli ta jejich APFSDS je taky v seznamu. A když si budou myslet že tam není tak jedině dobře.

DM53 a 63 jsou zhruba ekvivalenty americké munice KEW A1/2.

Hladký průjezd zatáčkou musí být umožněn rozdílnou rychlostí obou pásů.Pak by ta hydro převodovka byla zdvojená pro každou stranu. Motor si jede stále ve svém režimu , např. s max.kroutícím momentem nebo s max. otáčkami a hydropřevodem měníš rychlost obou pásů -plynule s minimálním smykem. Nebo razantně na místě s reverzovanou jednou stranou. Je to opravdu otázkou jenom plynule se otvírajícího průtokového systému ,který zvyšuje množství protékajícího média. Má to dnes v podstatě , každý zahradní traktor s hydropohonem. Jenže nevíme jestli to má T14.ale snad jo.

cover72 píše: od cover72 » 25/6/2015, 19:10
Honzik11: "batoh" na věži T-14 je ale podstatně delší, než zadní převis věže nabíječe TTB. Buď v ní tedy není nabíjecí automat, ale něco úplně jiného, nebo by v ní mohla být pohotovostní zásoba munice pro automat. Totiž, u karuselového nabíječe je známým faktem, že pokud je zvolen náboj, který je uložen na opačné straně karuselu, trvá nepřípustně dlouho, než se karusel natočí a náboj se nabije -- myslím, že se udávalo až 11 sekund!

Pohotovostní zásoba tam být může . Otázkou je jak se tam dostane.
Mno , pakliže se nebude zvětšovat ráže , musí se nutně zvětšit délka budoucího projektilu. A to podkaliberního i kumulativního i raketového. Pakliže se ustoupí od dělené munice nebo se budou používat hnané projektily podobné typu 9M123 Chrizantema musí být ten batoh dlouhý. Může se plnit třeba i předem, proč ne, může tam být i pásový dopravník.
Automat ale nemusí vytahovat jenom jednu střelu z karuselu. Může si hrábnout třeba hnedle pro čtyři, uložit si je pěkně do batohu a vystřelit je postupně. I v několika nákresech byl ten batoh prohnutý jakoby obsahoval ,,kruhovou výseč ,, vybraných několika nábojů z karuselu.
Taky jsem zvědav jak to bude fungovat.

HONZIK11 píše:každý zahradní traktor s hydropohonem.

traktor má převodovku a řiditelnou nápravu... Tank má převodovku a směrové ústrojí... Zatáčení zabezpečuje směrové ústrojí... Plynulost průjezdu zatáčkou tedy závisí na konstrukci směrového ústrojí a nikoliv převodovky... Tank s mechanickou převodovkou a směrovým ústrojím s plynulým chodem projede zatáčku plynule... Stejně tak hydrodynamická převodovka se směrovým ústrojím ovládaným stupňovitě bude do zatáčky cukat..

Tedy plynulý průjezd zatáčkou není důkaz přítomnosti hydrodynamické převodovky...

Tak zřejmně z toho vyplívá že disponuje planetovou převodovkou která umožňuje plynulý průjezd,standart od WW 2 U PZ4 a výš,u SSSR až od T 55......... nicméně asi také záleží na řidiči jak s tím umí jezdit.

Mauler píše:Tak zřejmně z toho vyplívá že disponuje planetovou převodovkou která umožňuje plynulý průjezd,standart od WW 2 U PZ4 a výš,u SSSR až od T 55......... nicméně asi také záleží na řidiči jak s tím umí jezdit.

T-55 nemá planetovou převodovku a planetová převodovka neumožňuje plynulý převod točivého momentu, ale provádí zatáčení tankem přeřazováním rychlostních stupňů( T-72.)
Z motoru je točivý moment hnán do spojovacího převodu, přes reduktor do dvou planetových převodovek, které zabezpečují řazení rychlostních stupňů a zatáčení přeřazováním rychlostních stupňů.

Plynulé zatáčení je u sovětských tanků T-34,BVP,T-54,IS2,KV, atd. docíleno brzdícími pásy na směrovém ústrojí, kde se děje zatočení díky spojkovému planetovému směrovému ústrojí a je docíleno přibržďováním vnějšího kola planetového převodu. Převodovka u těchto tanků je klasická manuální mechanická.
Z motoru je točivý moment hnán přes spojovací převod ,spojku,převodovku do planetového směrového ústrojí co se týče T-55 a u T-34, IS,KV je vynechán spojovací převod , protože motor je umístěn podélně.

1stCLJan píše: T-55 nemá planetovou převodovku a planetová převodovka neumožňuje plynulý převod točivého momentu, ale provádí zatáčení tankem přeřazováním rychlostních stupňů.

T-55 nemá planetovou převodovku, ale má planetové směrové ústrojí... (což opět jenom potvrzuje, že převodovka a směrové ústrojí jsou dvě různé věci) A s tím přeřazováním rychlostních stupňů je to pravda tak napůl... T-55 má na PSÚ (planetové směrové ústrojí) 2 polohy (se základní tři)...

A nyní lovím opravdu z hlouby paměti:

základní poloha - rajčáky nejdále od řidiče - plný výkon na pás
1. poloha - rajčák přitažený do střední polohy - na příslušném páse zařazená redukce - využívalo se i jako rychlé zařazení redukce (například před příkrým svahem) přitažením obou rajčáků do střední polohy
2. poloha - rajčák přitažený až úplně k sobě - u příslušného pásu se v PSÚ odpojil pohon - opět se využívalo při delším stání se zařazeným rychlostním stupněm a sepnutou hlavní spojkou (dlouho vyšláplá by shořela) přidržením obou rajčáků v 2. poloze... Motor běžel, rychlost byla zařazena, spojka puštěna a tankem se dalo rozjet pouze povolením rajčáků...

Je-li tu nějaký tankista, tak eventuelně mé nepřesnosti opraví...

U BVP-1/BVP-2 byly stupně PSÚ řešeny stejně... Ale protože mají vlaštovky (berany), tak nebylo možné využívat stejných stupňů současně na obou pásech... ale zase bylo možné řídit s podstatně menší silou, eventuelně jednou rukou...

T-55/BVP-1/BVP-2 tedy mohly do zatáčky buď pás přibrzdit, nebo ho zastavit (respektive vypnout z pohonu)... Nic mezi tím... A díky tomu do zatáček cukaly....

1stCLJan píše:

QVAK píše:

klingy píše:Covere: podla mojich informacii by mal byt pridavny pancier nie na baze klasickej ERA ale na baze NxRA

Inak vie mi niekto technicky zdatny vysvetlit ako ma funguje "obracac tahu" pre cuvanie co mam mat T-14?...

Asi nepřesný překlad. Např. mechanicky v převodovce. Stejně jako zpátečka jenže místo na hnanou hřídel se umístí na hnací hřídel převodovky. To umožní využívání všech stupňů převodovky pro oba směry pohybu.

Reverz se dává za převodovku tedy na hnanou hřídel převodovkou , z toho důvodu, že převodovka je zpravidla konstruovaná pro práci v jednom směru točení. Takže tím pádem se docílí toho, že převodovka se točí pořád v jednom směru , ale my můžeme zařadit opačný točivý moment bez změny směru točivého momentu v převodovce.
Ovládání reverzu bude asi hydraulické, či elektrické a řazeno mechanicky s (elektrickým) omezovačem , aby ho bylo možno zařadit jen při stojícím vozidle.

Jako přídavný element je reverz použit tehdy když se do převodovky "nevejde" nebo by ji přespříliš mechanicky namáhal při zapojení obrácených otáček. Toto uspořádání má některé nevýhody (prostorové, chlazení a mazání, vyšší mechanický odpor). Když se s reverzem počítá již při konstrukci převodovky nevýhody externího reverzu se většinově vyloučí. Nejznámějším a nejrozšířenějším příkladem je zpátečka u vozidel. Je vždy umístěna na konci hnaného hřídele převodovky tudíž se převodovka stále otáčí jedním směrem a je konstruována i pro záchyt opačných sil vytvářených zařazením zpátečky. Mazaná a chlazená je spolu s převodovkou jedním systémem.
S ostatním souhlasím.

Aaron Goldstein píše:

1stCLJan píše: T-55 nemá planetovou převodovku a planetová převodovka neumožňuje plynulý převod točivého momentu, ale provádí zatáčení tankem přeřazováním rychlostních stupňů.

A s tím přeřazováním rychlostních stupňů je to pravda tak napůl... T-55 má na PSÚ (planetové směrové ústrojí) 2 polohy (se základní tři)...


T-55/BVP-1/BVP-2 tedy mohly do zatáčky buď pás přibrzdit, nebo ho zastavit (respektive vypnout z pohonu)... Nic mezi tím... A díky tomu do zatáček cukaly....

Planetová převodovka a planetové směrové ústrojí je úplně něco jiného

T-55/BVP do zatáček necukají, ale díku planetovému směrovému ústrojí lze zatáčet plynule až do zabrždění pásu. pověstně právě cuká tank , kde zatáčení se děje pomocí planetových převodovek T-72,T-90.

Planetové směrové ústrojí není určeno k řazení rychlostních stupňů ani žádné rychlostní stupně neřadí, děje se tam jen plynulé zpomalování pásu až do úplného zastavení díky přibržďování vnějšího kola planetového převodu jedním pasem na planetovém převodu a druhý pas plní funkci brzdy na planetovém převodu. Proto taky když se podíváte na PSU jsou tam dva Brzdící pasy. Nastavoval jsem je mnohokrát.

U Armaty by bylo bláhové si myslet že má planetové směrové ústrojí, které se používá už bezmála více jak 80 let a nemá asi ani planetové převodovky pro každý pás , nezdálo se mi že by zatáčení bylo typické pro tenhle systém.
Armata bude mít něco jiného např. hydrodynamickou spojku převodu točivého momentu na pás, nebo elektrický převod točivého momentu na pás, ale určitě Rusové vycházeli z nějaké jejich osvědčené konstrukce, bylo by zbytečné vymýšlet něco nového, když mají vše už vymyšlené, jen to upravit v duchu posledních trendů a poznatků.

Armata točí plynule , ale že by měla spojkově(pásově) bržděné planetové směrové ústrojí podobné těm BVP a T-55 tomu nevěřím , je to dávno překonaná věc.

QVAK píše:
Jako přídavný element je reverz použit tehdy když se do převodovky "nevejde" nebo by ji přespříliš mechanicky namáhal při zapojení obrácených otáček. Toto uspořádání má některé nevýhody (prostorové, chlazení a mazání, vyšší mechanický odpor). Když se s reverzem počítá již při konstrukci převodovky nevýhody externího reverzu se většinově vyloučí. Nejznámějším a nejrozšířenějším příkladem je zpátečka u vozidel. Je vždy umístěna na konci hnaného hřídele převodovky tudíž se převodovka stále otáčí jedním směrem a je konstruována i pro záchyt opačných sil vytvářených zařazením zpátečky. Mazaná a chlazená je spolu s převodovkou jedním systémem.
S ostatním souhlasím.

No jo ale reverz je něco jiného než zpátečka v převodovce, při reverzu můžeš využít všechny rychlostní stupně na opačný točivý moment , ale u zpátečky máš v převodovce zvláštní hřídel s kolem řadícím opačný chod.
Tak reverz půjde určitě zabudovat na výstupní hřídel převodovky do jedné krabice s převodovkou a myslím že je to normální praxe , např u desty to jasně zabudované do převodovky je , dnes triviální věc.

Stejně tak vyměnit zpátečku za reverz který může i nahradit redukci otáček. Jen skříň převodovky a její úchyty musejí být na to dimenzovány.

S hydraulikou jako přenosem hlavní síly pohonu bych moc nespekuloval. Má velké provozní ztráty a v Ruské zimně i horkách by dost významně ztěžovala provoz i dobu pro pohotovost k boji.

P.S. Pro přenosy velmi velkých sil se používá hydraulická emulze na bázi vody s cca 10% aditiv. Hydraulické kapaliny na bázi etalonů mají nízký bod varu a díky tomu vytváří bubliny v systému (zavzdušnění) a na bázi uhlovodíků při vysokých provozních tlacích velký vnitřní odpor kapaliny (velmi rychle se zahřívá) který se zvyšuje snižováním teploty až k zatuhnutí a při zvyšování teplot až vysokých k varu.

QVAK píše:
S hydraulikou jako přenosem hlavní síly pohonu bych moc nespekuloval. Má velké provozní ztráty a v Ruské zimně i horkách by dost významně ztěžovala provoz i dobu pro pohotovost k boji.

To je pravda , no snad tam rusové nedali PSU , to bych padnul do kolen. Ale planetové převodovky na T-72,T-90 jsou ovládány hydraulicky, a žádný problém s tím v zimě nebyl sice točivý moment je přenášen mechanicky , já sázím na hydrodynamický nebo elektrický systém zatáčení . Ale uvidíme , ony se záběry motorpřevodového ústrojí jednou ukáží.

cover72 píše:Krom toho jsem narazil na německého ideového předchůdce Armaty s unikátními fotkami prototypu: německý NGP s přesně stejným konceptem:
- posádka dvojčlenná v kapsuli v trupu, spoléhající na EO senzory
- nabíjecí automat
- bezposádková věž
- aktivní ochrana
- stealth fasetováním (podstatně důkladněji, než na Armatě z moskevské přehlídky)
- hmotnost okolo 50 tun
http://www.liveleak.com/view?i=1cd_1420437719


A jelikož byl tento projekt zrušen "protože neexistovala hrozba konkurenčního tanku" (vzhledem k tomu, že Obj.195 skončil u prototypu) a spousta jeho technologií se přenesla na Pumu, je pravděpodobné, že případná německá reakce na T-14 bude právě na platformě Pumy, podobně jako je T-14 spojená s T-15.

Ha, karusel v korbě - tedy jednoznačné potvrzení správnosti ruské koncepce

cover72 píše:Honzik11: "batoh" na věži T-14 je ale podstatně delší, než zadní převis věže nabíječe TTB....

Řekl bych, že to jenom tak vypadá. Podle mě je za vlastní věží ještě jakási kysna(či batoh) na výbavu. Viz zde - https://i.imgur.com/jqxmr5Z.jpg - je vespod vidět brodicí souprava a celé to podle těch deklů vypadá jako schránka na příslušenství. Je to ale pouze moje domněnka.

1stCLJan píše: T-55/BVP do zatáček necukají

Tak o tom plynulém stavění bych se dost přel...

http://www.csla.cz/technika/transportery/bvp1.htm "Planetové směrové ústrojí dvoustupňové"
http://www.csla.cz/technika/transportery/bvp2.htm "Planetové směrové ústrojí dvoustupňové"

A konečně čas:0.03

Je velmi velký rozdíl mezi přenosem ovládacích sil a sil pohonu. Kapaliny pro systémy ovládání ohřeji (zchladím) na provozní teplotu za 1-2 min. Pro ovládání je hydraulika nejlepším řešením. Problémy vznikají až při přenosu velkých a velmi velkých sil kde je nutno používat řádově vyšší tlaky než je běžně zvykem.
Příklad:
- tlaky pro ovládací elementy (mazání strojů) 0,6 až 0,8 MPa
- tlaky pro přenos síly v hydraulikou poháněných stojích (např. běžné lisy) 8-12 MPa
- tlaky pro těžké karosářské lisy (přenos velmi velkých sil) 80 až 180 MPa

U hydrauliky je skoro neřešitelným problémem synchronizace přenosu sil na dva a více shodných hydromotorů (pásů).

Já bych si též tipnul hydrodynamické směrové spojky. Z té fotky jak jsem o ni před X stránkami hovořil by obrobený otvor tomuto uspořádání vyhovoval.

To áron intenzita je závislá na tom jak řidič zabere za berany. podle videa nepoznaš nic , navíc na zbytku videa vidíš jak plynule zatáčí. Je potřeba si do toho sednou a projet se s tím a třeba se v tom navíc vrtat s klíčema jako já 12 let. to samé s T-55 a T-72

to 1stCLJan:
No a v popise ty dva stupně u PSÚ vysvětlíš jak??? Pravě že projet jsem se projel... A vím, že tam byla jenom 2 polohy... nic mezi... Tedy žádné plynulé stavění...

Aaron Goldstein píše:to 1stCLJan:
No a v popise ty dva stupně u PSÚ vysvětlíš jak??? Pravě že projet jsem se projel... A vím, že tam byla jenom 2 polohy... nic mezi... Tedy žádné plynulé stavění...

Plynulé brždění a zastavení pásu , není to tak, že by jsi zatočil beranama a měl jen jeden poloměr otáčení, to by se s tím jezdit nedalo.