Keďže došli k záveru, že je to B2, tak tie charakteristiky asi neboli podobné.Alchymista píše:Prečo by nezodpovedali - výkony ako letová rýchlosť, dostup a podobne sa príliš nelíšia, teda B-2 je schopný lietať tak, aby letové charakteristiky dopravákov dostatočne presne napodobnil. A pokiaľ sa pohybuje v noci po letovej ceste, tak toho nejak veľa simulovať nepotrebuje - letovú výšku a rýchlosť dodrží, identifikáciu dá cez odpovedače a prípadnú simuláciu typickej RCS zabezpečí aj systém REB vo vhodnom režime.
Northrop B-2 Spirit
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2466
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Asi tak, B-2 byl vyvíjen opravdu i s tím záměrem, aby uměl napodobovat mnoho civilních nebo jiných transportních typů. A myslím že to umí opravdu věrohodně...
Takže pokud byly charakteristiky "nedůvěryhodné", pak se asi nejednalo o B-2 nebo napodoboval jiné letadlo než si obsluha myslela
PS: Musím zmínit, že mi kamarád který byl v období vojenských akcí v bývalé Jugoslávii na vojně, také důvěrně a důležitě sděloval, že věděli o přeletech každého z neviditelných bombardérů. Myslím že tyto historky slyšel opravdu každý, ale jsem přesvědčen že naše PVO věděla o pohybu těchto letadel jedině díky jejich ohlášení v rámci NATO. Povídačky ohledně nesouhlasení s přeletem jsou také v rámci jistého vojenského uskupení značně "uvěřitelné".
Takže pokud byly charakteristiky "nedůvěryhodné", pak se asi nejednalo o B-2 nebo napodoboval jiné letadlo než si obsluha myslela
PS: Musím zmínit, že mi kamarád který byl v období vojenských akcí v bývalé Jugoslávii na vojně, také důvěrně a důležitě sděloval, že věděli o přeletech každého z neviditelných bombardérů. Myslím že tyto historky slyšel opravdu každý, ale jsem přesvědčen že naše PVO věděla o pohybu těchto letadel jedině díky jejich ohlášení v rámci NATO. Povídačky ohledně nesouhlasení s přeletem jsou také v rámci jistého vojenského uskupení značně "uvěřitelné".
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Neviem, či som tvoj príspevok správne pochopil, ale ja som sa zmieňoval o nesúhlasení s preletom bombardérov cez naše územie. Už len prelietavanie samotných "zásobovacích" lietadiel sa verejnosti veľmi nespomínalo, pretože mnohých ľudí to dosť dráždilo.jersey.se píše: Povídačky ohledně nesouhlasení s přeletem jsou také v rámci jistého vojenského uskupení značně "uvěřitelné".
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Aby sme si rozumeli - jedna vec je "oklamať" civilné riadenie letovej prevádzky a druhá vec je oklamať operátorov protivzdušnej obrany.mor píše:Keďže došli k záveru, že je to B2, tak tie charakteristiky asi neboli podobné.
Kým pre civilného letovoda je značka lietadla s ďalším slabým "tieňom" vzdialeným len 50 či 100 metrov "porucha", ktorej prakticky nevenuje pozornosť, pre operátora PVO je to naopak práve to, čo hľadá - skrývajúci a maskujúci sa cieľ ktorému je potrebné venovať zvýšenú pozornosť - a spúšťa sa kaskáda činností, smerujúcich k odhaleniu jeho povahy.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
1) kde vlastně měly B-2 během onoho bombardování základnu?
2) Mor : kterou PVOS myslíš? Českou nebo Slovenskou? ČR to bylo víceméně jedno co tu lítá. Byli jsme už aktivním členem NATO. Slováci to mohli nepovolit, ale tolerovat. V Mošnově byli i experti USAF, aby se podívali jestli zde může být umístěna letka tankerů
3) pokud si pamatuju, tak s přelety mělo USAF průser nad Rakouskem. To umožňovalo přelety dopravních letounů do Maďarska. U jednoho z těch letů se na jeden dopravák zavěsil jejich Draken, aby zjistil, že v blízkosti dopraváku se vyskytuje bojový letoun (už nevím jaký typ)
2) Mor : kterou PVOS myslíš? Českou nebo Slovenskou? ČR to bylo víceméně jedno co tu lítá. Byli jsme už aktivním členem NATO. Slováci to mohli nepovolit, ale tolerovat. V Mošnově byli i experti USAF, aby se podívali jestli zde může být umístěna letka tankerů
3) pokud si pamatuju, tak s přelety mělo USAF průser nad Rakouskem. To umožňovalo přelety dopravních letounů do Maďarska. U jednoho z těch letů se na jeden dopravák zavěsil jejich Draken, aby zjistil, že v blízkosti dopraváku se vyskytuje bojový letoun (už nevím jaký typ)
A co Occamova břitva? Amíci mohli podat normální letový plán pro transportní stroj, poslat tam B-2 v režimu emulace dopraváku, bylo by jim to bez potíží schváleno a nikdo by nic nepoznal. Ale né, místo toho tam poslali B-2 potají a v napůl-stealth módu, aby si toho mohla všimnout obsluha PVO a pak vykládat, jak je chytali radarem a jací jsou amíci blbci a snadno sestřelitelní. Proč? Aby měli konspirátoři radost. Duh.
Mimochodem, vím o operátoru radaru, co viděl na obrazovce UFO. Dokonce kvůli němu zvedli hotovost. UFO si tak poletovalo malou rychlostí, a pak si to metelilo do Rumunska a tam zmizelo. O čem je to jasný důkaz? No přece že USáci postavili vysoce nadzvukové VTOL letadlo s optickým i radarovým stealth takové úrovně, že je nic nemohlo zachytit. Před více, jak 20 lety. A když to říká operátor radaru, tak je to pravda, no ne?
Mimochodem, vím o operátoru radaru, co viděl na obrazovce UFO. Dokonce kvůli němu zvedli hotovost. UFO si tak poletovalo malou rychlostí, a pak si to metelilo do Rumunska a tam zmizelo. O čem je to jasný důkaz? No přece že USáci postavili vysoce nadzvukové VTOL letadlo s optickým i radarovým stealth takové úrovně, že je nic nemohlo zachytit. Před více, jak 20 lety. A když to říká operátor radaru, tak je to pravda, no ne?
V čem je tedy výhoda letounů stealth
Po tom, co jem si přečetl, výše uvedené články mi není úplně jasné v čem tedy tkví ta hlavní výhoda stealth letounů - jestliže jsou schopné (za využití speciální metodiky) je zachytit a na ně navádět rakety (stíhací letadla nebo cokoliv jiného) pouze mírně zmodernizované padesát let staré radiolokátory, tak kde jsme ? Tkví ta hlavní výhoda těchto letadel hlavně v tom, že jsou schopny díky generační převaze různých datových "busů" získávat komplexní a předzpracovaná data o všech možných cílech, hrozbách, celkové vzdušné situaci a přehledným způsobem je servírují posádce tak, že má absolutní přehled o tom co se v jejich okolí děje - to se týká hlavně stíhačů typu F-22, 35 etc ... (na cvičeních Red Alert se ukázala naprostá převaha posádek F-22 nad osádkami F-15 - ale bylo to díky fyzicky aplikované technologii Strealth ? A nebo to bylo díky datům získaných z nových zařízení, které osádky F-22 získávaly v online režimu ze systémů J-STARS, AWACS, z pozemních radiolokátorů a různých jiných senzorů). Někde jsem četl, že byly podniknuty cvičné souboje evropského Typhoonu a F-22 a Typhoon ačkoliv má minimální fyzické vlatnosti stealth nedopadl vůbec špatně ... Když přemýšlím nad tím, co jsem se teď dozvěděl, si myslím, že osádky B-2 pokud by se v boji potkaly s nejnovějšími verzemi protiletadlových systémů S-300/400 a 500 by na tom nebyly vůbec dobře.
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Především se sníží dosah radarů na tyhle stroje, takže je míň času na protiopatření a aspoň teoreticky tyhle stroje můžou zaútočit ještě před tím než je někdo uvidí.Kutuzov píše:Po tom, co jem si přečetl, výše uvedené články mi není úplně jasné v čem tedy tkví ta hlavní výhoda stealth letounů - jestliže jsou schopné (za využití speciální metodiky) je zachytit a na ně navádět rakety (stíhací letadla nebo cokoliv jiného) pouze mírně zmodernizované padesát let staré radiolokátory, tak kde jsme ?
Jenže z druhé strany je už minimálně 20 let všeobecné znám, že takové stroje existuj a ti co dělají do PVO a podobně to vědí ještě déle. Takže taktiky a modernizace ten účinek o něco snižují...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
to cover: No já psal reakci, že konstrukcí motoru myslím to, že má schopnost přidávat chemikálie pro omezení kondenzace (je to tuším nějaká kyselina, nevím teď jaká). Nicméně buď se neodeslal, nebo ji admin smázl asi jako bezpředmětnou.
Jinak kromě tlaku a teploty je velmi důležitá vlhkost vzduchu. I podle vlhkosti pak kondenzační stopy vydrží déle či kratší dobu. Pokud vidíte na obloze dlouho trvající kondenzační stopy, tak je pravděpodobné, že bude v dohledné době pršet (nemusí být pravidlem, ale je to pravděpodobné).
Dále si myslím, že spekulovat tu nad sestřelem B-2 či řešit sestřel F-117 nemá smysl a zapleveluje to debatu (může se na to udělat samostatné vlákno). Já o údajném sestřelu B-2 slyšel hodně a to i ze zdrojů přímo ze Srbska. Pravdu ale zná asi málokdo. Stejně tak jako o sestřelu F-117, ona Něva právě díky tomu, že není tak moderní má i své výhody. Toto ale není téma vlákna.
A teď k stealth letounům. KAŽDÝ letoun je zachytitelný radarem. Je jen otázka na jakou dálku, jak přesně atd.
Co se týče fazetování, tak ať fazetování, nebo dnešní oblé tvary mají pořád stejný úkol, a už z principu nelze učinit letoun dokonale neviditelný a už vůbec ne ze všech směrů. Asi budu muset své vysvětlení stealth technologie doplnit, aby tu nevznikaly takové nepřesnosti. Jinak s tím "blikáním" na stínítku radaru to může být pravda (už z principu té technologie), ale cílem nebylo jen udržet to neuzamknutelné, ale cílem byla opravdu nezachytitelnost.
Z popisu demaskujících příznaků je také jasné, že nejméně (zatím) lze učinit letoun neviditelný ve viditelném spektru, pak v infračerveném. Jinak zrovna ič stopa F-117 je vcelku malá (krytí zespodu a boku, šterbinovitý výstup, ochlazování, bez přídavného spalování).
Jinak kromě tlaku a teploty je velmi důležitá vlhkost vzduchu. I podle vlhkosti pak kondenzační stopy vydrží déle či kratší dobu. Pokud vidíte na obloze dlouho trvající kondenzační stopy, tak je pravděpodobné, že bude v dohledné době pršet (nemusí být pravidlem, ale je to pravděpodobné).
Dále si myslím, že spekulovat tu nad sestřelem B-2 či řešit sestřel F-117 nemá smysl a zapleveluje to debatu (může se na to udělat samostatné vlákno). Já o údajném sestřelu B-2 slyšel hodně a to i ze zdrojů přímo ze Srbska. Pravdu ale zná asi málokdo. Stejně tak jako o sestřelu F-117, ona Něva právě díky tomu, že není tak moderní má i své výhody. Toto ale není téma vlákna.
A teď k stealth letounům. KAŽDÝ letoun je zachytitelný radarem. Je jen otázka na jakou dálku, jak přesně atd.
Co se týče fazetování, tak ať fazetování, nebo dnešní oblé tvary mají pořád stejný úkol, a už z principu nelze učinit letoun dokonale neviditelný a už vůbec ne ze všech směrů. Asi budu muset své vysvětlení stealth technologie doplnit, aby tu nevznikaly takové nepřesnosti. Jinak s tím "blikáním" na stínítku radaru to může být pravda (už z principu té technologie), ale cílem nebylo jen udržet to neuzamknutelné, ale cílem byla opravdu nezachytitelnost.
Z popisu demaskujících příznaků je také jasné, že nejméně (zatím) lze učinit letoun neviditelný ve viditelném spektru, pak v infračerveném. Jinak zrovna ič stopa F-117 je vcelku malá (krytí zespodu a boku, šterbinovitý výstup, ochlazování, bez přídavného spalování).
Co dnes znamená technologie Stealth-je to hlavně marketing ?
Pravděpodobně nejpřesnější popsání stávající situace je to, že se jedná o marketing - stealth je mantra současného zbrojního průmyslu - rázem je vše jinak můžeme začít odznovu - nákupy všech druhů letadel (stíhačky, bombardéry, ...), lodě - všechny kategorie, etc ..
Napřiklad stíhačka F-22 - cena 200 milionů dolarů
Když se technik podívá na provedení povrchu tohoto letadla musí konstatovat - nádhera, nikde ani výstupek, ani stopa po nýtech nebo něčem podobném ...
To když se podívá na ruský PAK-FA (samozřejmě zatím se jedná o prototyp a né seriový stroj) tam už je to horší - zřetelné stopy po nýtování, výstupky různých antén a čidel, profil křídel není tak čistý, jak u F-22 - šetření kde se dá - zřejmě hoši věděli, proč to tak dělají ...
Bude budoucnost už vyrobených F-22 taková to ?
Přišla krize a ani bohatá USAF nemá na vyhazování - bude F-15 Silent Eagle tím pravým východiskem ? Relativně levná modernizace - nátěry, dílčí konstrukční úpravy atd. A dovybavení informační a komunikační technologií kterou použivající dnes F-22, F-35, B-2 i pro ostatní starší letadla - F-14,15, a F-18, B-52 etc.
Napřiklad stíhačka F-22 - cena 200 milionů dolarů
Když se technik podívá na provedení povrchu tohoto letadla musí konstatovat - nádhera, nikde ani výstupek, ani stopa po nýtech nebo něčem podobném ...
To když se podívá na ruský PAK-FA (samozřejmě zatím se jedná o prototyp a né seriový stroj) tam už je to horší - zřetelné stopy po nýtování, výstupky různých antén a čidel, profil křídel není tak čistý, jak u F-22 - šetření kde se dá - zřejmě hoši věděli, proč to tak dělají ...
Bude budoucnost už vyrobených F-22 taková to ?
Přišla krize a ani bohatá USAF nemá na vyhazování - bude F-15 Silent Eagle tím pravým východiskem ? Relativně levná modernizace - nátěry, dílčí konstrukční úpravy atd. A dovybavení informační a komunikační technologií kterou použivající dnes F-22, F-35, B-2 i pro ostatní starší letadla - F-14,15, a F-18, B-52 etc.
Naposledy upravil(a) Kutuzov dne 16/1/2011, 11:31, celkem upraveno 1 x.
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
Hlavní výhoda stealth letounů tkví - kromě snížení detekčního dosahu, které je ale spekulativní právě díky možnosti zachytit letoun jinými způsoby, než které pokrývá stealth - hlavně v tom, že na nich neudržíš zámek. Je pěkné vědět, že někde něco "asi" je (možná je to letadlo, možná je to hejno vrabců), ale když na tom nedokážeš udržet radarový zámek, je ti taková informace k ničemu. Nezjistíš totiž ani rychlost, ani výšku, ani na to nic nenavedeš.
F-22 měly výhodu právě díky stealth - F-15 na ně nemohly střílet raketami, protože ty neudržely zámek a nedokázaly je ani vymanévrovat na kanony, protože je F-22 supermanévrovatelná. Fůze informací a výsledný obraz je jedním z významných prvků letounů 5. generace, takže samotná schopnost "informační fůze" pak vydá na "letouny 4,5 generace". Super Hornet, Gripen i Su-27BM jsou letouny 4,5 generace právě díky způsobu získávání, zpracování a prezentace dat a sesíťovanosti.
S tím přehledovým radarem jsem se asi špatně vyjádřil: ten dokáže (při volbě vhodné vlnové délky, kterou stealth letoun nemá maskovanou) detekovat pravděpodobnou přítomnost stroje; to je nicméně informace asi na úrovni "crr crr, hláska 132, něco nade mnou slyším." Můžeš tam poslat něco na prověření, ale jen tak to nesestřelíš.
EUrofightery pokud je mi známo proti F-22 nikdy nelétaly; delaly se jen teoretické propočty, ze kterých vycházelo, že "F-22 versus Su-27 = 10:1, kdežto Typhoon versus Su-27 = 5:1". Jakou mají takové propočty vypovídající hodnotu opět nechám na ostatních.
F-22 měly výhodu právě díky stealth - F-15 na ně nemohly střílet raketami, protože ty neudržely zámek a nedokázaly je ani vymanévrovat na kanony, protože je F-22 supermanévrovatelná. Fůze informací a výsledný obraz je jedním z významných prvků letounů 5. generace, takže samotná schopnost "informační fůze" pak vydá na "letouny 4,5 generace". Super Hornet, Gripen i Su-27BM jsou letouny 4,5 generace právě díky způsobu získávání, zpracování a prezentace dat a sesíťovanosti.
S tím přehledovým radarem jsem se asi špatně vyjádřil: ten dokáže (při volbě vhodné vlnové délky, kterou stealth letoun nemá maskovanou) detekovat pravděpodobnou přítomnost stroje; to je nicméně informace asi na úrovni "crr crr, hláska 132, něco nade mnou slyším." Můžeš tam poslat něco na prověření, ale jen tak to nesestřelíš.
EUrofightery pokud je mi známo proti F-22 nikdy nelétaly; delaly se jen teoretické propočty, ze kterých vycházelo, že "F-22 versus Su-27 = 10:1, kdežto Typhoon versus Su-27 = 5:1". Jakou mají takové propočty vypovídající hodnotu opět nechám na ostatních.
Naposledy upravil(a) cover72 dne 15/1/2011, 23:50, celkem upraveno 1 x.
to Kutuzov: A cos tím chtěl říci? Že levnější letoun dovybavený prvky z dražšího (čímž ovšem jeho cena stoupne) se mu svými schopnostmi přiblíží a za určitých okolností může mít lepší poměr cena/výkon? Jenže kde by se vzala ta vyspělá technologie (zkušenosti s úhly a tvary, technologie vnitřních pumovnic, RAM materiály, AESA radary, moderní motory, propracované počítačové bojové systémy) nebýt vývoje strojů 5. generace? Nebyla by, tudíž by nebylo jak zlepšit stroje 4 generace. Je to běžný postup, že když vyvinu něco nového, tak kvůli maximálnímu využití vložených investic se snažím maximum novinek i zpětně aplikovat na již existující stroje a technologie.
Případně jsi chtěl říci, že špičková technologie nemá v současných konfliktech nízké intenzity využití?
Pokud je stealth jen módní marketing a je nefunkční (přičemž důkazy mluví o opaku), tak je zajímavé, že stealth vyvíjí i pragmatická Čína a chudé Rusko. To, že prototyp PAK-FA není tak vyladěný není důkaz nefunkčnosti stealth technologie, ale důkaz toho, že jde o prototyp, Rusové nejsou tak bohatí jako USA a nylo jiné zadání pro vývoj.
Otázka totiž nezní zda stealth funguje či nefunguje, ta technologie prostě funguje. Otázka zní, zda přináší v potenciálních konfliktech odehrávajících se v blízké době tolik výhod, že to vyváží vyšší náklady. Ano, v tomto bodě pravděpodobně 4,5 generace vyhraje, tedy poměrem cena/výkon pro konflikty nízké intenzity. Už ale tady neplevel diskuzi těmi výkřiky. Neřeší se tu módnost či nemódnost, ale technická data.
Jinak třeba ty detaily (čistota letounu) jsou velmi, velmi důležité, viz další text (cituji):
Radiolokační odrazná plocha letounu závisí na profilu, resp. štíhlosti trupu a křídel a jeho poloze vzhledem ke spojnici radar-letoun, poměru délky vlny vysílaného signálu k rozměrům cíle, polarizaci vysílacích a přijímacích antén, na čistotě a hladkosti povrchu (potahu) letounu a jeho celkovém uspořádání. Detaily, jejichž rozměry jsou dělitelem vlnové délky dopadajícího signálu se dostávají do tzv. rezonance a zpětně je vyzářeno maximum energie. Jestliže jsou odražené signály od detailních prvků ve fázi, pak se jakoby sečtou a výsledkem je podstatně intenzivnější signál, než například odraz světla od zrcadla. Tím se vysvětluje, proč konstruktéři při návrhu co nejvíce skrytého bojového letounu před radarem tak úzkostlivě lpí na detailech. Uvědomují si, že negativní součet stovek detailů hraje v jejich neprospěch.
Přikládám několik malůvek pro lepší pochopení stealth tvarování a prvků stealth v konstrukci. Opět jde o zjednodušení pro laiky, nechci tu prezentovat vzorečky atd.
Cílem stealth technologie v oblasti radarových vln je co nejvíce snížit RCS. To lze docílit například zmenšením stroje, jenže to nejde donekonečna:) Takže je potřeba lidově řečeno "snížit siluetu". Stealth stroje jsou obvykle poměrně nízké, čímž se sníží jak přední, tak boční odrazná plocha. to ale nestačí. Problém je i v tom, že každá vlnová délka (frekvence) vyžaduje jiné konstrukční prvky. Dále letoun není ozařován z jednoho směrů, ale z více směrů. Vždy se proto najde směr a vlnová délka, která se prostě odrazí zpět k radaru. Jde o to mít těch směrů (úhlů) co nejméně a odrazy na ně co nejmenší. Potřebujeme tedy zabránit rezonancím (hladký povrch je tedy velmi důležitý, protože i několik malých plošek o vhodné délce a tvaru, které rezonují s vlnovou délkou radaru, který nás ozařuje, dokáže odrazit velké množství energie zpět i přes to, že zbytek stroje onen radar téměř nevidí).
Tedy potřebujeme zmenšit plochu, co vrací energii zpět k vysílači.
Zmenšení reálných rozměrů vynecháme.
Buď ta energie námi projde (kompozity, materiály co propouští elmg záření, SOP z elmg "průhledného materiálu prostě na radaru vidět nejde, problém je různá odrazivost pro různé frekvence), nebo tu energii pohltíme (RAM materiály - problém je, že každý RAM materiál dokáže pohlcovat jen určité frekvence, zatím neexistuje širokopásmový materiál, navíc pohlcování elmg energie letoun zahřívá, děje se to samé co v mikrovlnce, pohlcené vlny musí někam předat svou energii, tudíž rozkmitají atomy RAM materiálu). Nebo to záření odkloníme jiným směrem než zpět ke zdroji (tady je zase problém, že u letadla může být zdroj v podstatě kdekoliv a ozařovat nás z různých úhlů, v tom mají výhodu lodě, tam je těch směrů méně). Poslední možností je rušit, tedy vracet signál ve stejné vlnové délce a síle, ale fázově posunut, to dělá částečně například i B-2, proto je tak drahá:)).
V praxi se na stíhačkách používají první tři metody. Část stroje udělám z materiálů co vlny neodráží (kompozity), tím zmenším reálně odraznou plochu. Bohužel kompozity nejde dát všude a navíc pod nimi jsou často kovové části (motory, konstrukce, trubky atd.), které mi mohou s některými frekvencemi rezonovat díky různým detailům, výstupkům atd. Tudíž potáhnout celý stroj kompozitem mi nepomůže.
RAM materiály jsou zase drahé, nemusí mít ideální fyzikální vlastnosti (křehkost, nestálost apod.), navíc neřeší všechny frekvence. Nicméně použiji je na místa, kde to prostě nejde jinak a alespoň na nejčastější frekvence jimi potáhnu celý stroj, abych docílil co největšího pohlcení.
Zbývá nám tvarování. Jde jednak o celkové tvary stroje, jednak o detaily jako náběžné hrany křídel apod. Lze se buď snažit záření odklonit, nebo i částečně pomocí pastí utlumit (hlavně náběžní hrany). Jak již jsem řekl, nikdy nezaručíte ze všech úhlů odraz jiným směrem než je zdroj, prostě vždy bude na letadle existovat nějaká plocha, které je kolmá ke zdroji záření a tudíž ho odrazí zpět. Cílem je tedy zaměřit se na nejčastější úhly ozáření (stejně jako u RAM materiálů se soustředíme na nejčastější užívané frekvence, které se pak snažíme pohltit).
Letoun je většinou ozařován v úhlech 0 až 30 stupňů, tedy na tyto úhly dopadu se konstruktéři soustředí a ty se snaží odklonit jinam, než zpět. Je třeba zajímavé, že přímo zespodu většinu stealth letounů poměrně snadno zachytíte (spodní část prostě nejde tvarovat tak, aby ideálně odrážela záření při úhlu dopadu 0 stupňů a poměrně velká část záření jde zpět, žel bohu většina radarů neumí zářit přímo nahoru a i kdyby ano, tak už by bylo pozdě).
Tak a níže je obrázek, který je popsán ještě níže.
Pro zjednodušení beru boční odraz stroje (čelní se hůře kreslí), dále pro zjednodušení používám hranaté tvary a omezený počet "vln".
Na prvním obrázku vidíte klasickou stíhačku s pravými úhly a velkými rovnými plochami. Vlevo dopadá záření v úhlu 0 či 90 stupňů, vpravo 45 stupňů (opět pro zjednodušení kresby). Jak vidíte vlevo se většina záření odráží přímo zpět ke zdroji, v případě úhlu 45 stupňů a úhlu mezi křídlem a trupem 90 stupňů dojde také k odrazu většiny záření zpět.
Na druhém obrázku jsou některé plochy vhodně skloněny, včetně SOP (ovšem celé plochy ve stejném úhlu). Křídlo je v rovině stroje. Jak vidíte, zpět ke zdroji se odráží jen záření dopadající na hranu křídla, která je ke zdroji záření kolmá (to se dá ale také řešit, viz nižší obrázky). U úhlu ozáření 45 stupňů se odráží jen část záření (přímo z oblasti přechodu křídla a trupu, opět se řeší RAM materiály či vhodným přechodem). Problém ale nastane jestliže na nás září radar ve stejném úhlu jako je bok letounu (či SOP) skloněn, pak vracíme stejnou silou jakobychom měli obyčejný nestealth letoun (Tedy nepočítám vliv kompozitů a RAM materiálů, bavíme se o odklonu tvarem. Navíc i nestealth letouny používají kompozity, plus RAM barvou lze teoreticky natřít i běžný stroj, prakticky je to však závažný problém). Jak to vyřešit? Jednoduše, mít co nejmenší plochu ve stejném úhlu. Více níže v poznámce ke třetí verzi stroje.
Tak a u třetího obrázku jsme stealth tvarování zlepšili, SOP jsou vykloněny v jiném úhlu než trup, můžeme i SOP tvarovat, aby nebyla celá ve stejném úhlu, navíc na SOP lze použít i kompozity, takže část záření jí prostě projde. Trup není jednolitý, ale je skloněn v různých úhlech tak, aby v případě ozáření ze správného úhlu byla plocha co nejmenší. Křídlo je mírně vykloněno také, aby byl částečně eleminován směr přímo zboku.
Takže z toho všeho je patrné jak fungovalo fazetování (teď se to samé počítá do křivek, tudíž jde jakoby o hodně velké množství malých ploch v různých úhlech), tedy jak pomocí správných úhlů, které svírají jednotlivé části stroje vůči sobě a vůči potenciálnímu radaru odrazit co nejvíce energie jinam, než zpět. Jenže vždy se najde směr na který to nelze aplikovat. Klasicky náběžné a odtokové hrany křídel. Hrany dvířek a montážních otvorů. Tady přichází na řadu "zuby".
Tedy další obrázek vlevo zobrazuje jak odráží záření rovná plocha (např odtoková či náběžná hrana křídla, či montážní kryt, dvířka pumovnice či podvozku) a na pravém obrázku jak záření vychyluje "zubaté řešení" (to může nejen vychylovat, ale i záření částečně mnohonásobným odrazem pohlcovat). Takto je třeba řešená zadní část B-2. Jenže co dělat z úhlů a na místech, kde prostě nemůže být zubování? (hlavně ta náběžná hrana křídla).
Jednoduše, "zubování" schováme pod aerodynamický překryt. Vlevo je obrázek vnitřku náběžné hrany křídla v klasickém letounu. Pokud je potah kovový, odráží vlnění sám, pokud je např z kompozitů, tak přímo zpět odráží vlnění konstrukce pod (spodní obrázek je pohled z vrchu), viz. obrázek vlevo.
Napravo vidíte, že náběžná hrana stealthu je vyrobena z kompozitů a pod ní je skryto "zubování", to pak buď záření odráží, nebo pohlcuje několikanásobným odrazem. rovněž se do tohoto prostoru využívají RAM materiály pro posílení pohlcení.
Jinak některé RAM materiály vlastně také fungují na principu několikanásobného odrazu, který oslabuje záření (předává při každém odrazu část své energie, děje se uvnitř materiálu).
No a to je pro dnešek vše. Když budete hodní a nebude tu moc OT, tak doplním o způsoby potlačování IR záření (opět s nákresy) a pak o způsoby detekce stealth strojů.
P.S. Omlouvám se za zjednodušení a neumělou kresbu (úhly dopadu a odrazu jsem neřešil jde o princip, ne přesnost malování odrazů), nebyl čas a ani chuť se s tím extra crcat a teď se dívám, že to po sobě sotva přečtu:) A dokonce tam mám chybu, ale jsou dvě hodiny v noci, tak mám nárok na únavu:)
Případně jsi chtěl říci, že špičková technologie nemá v současných konfliktech nízké intenzity využití?
Pokud je stealth jen módní marketing a je nefunkční (přičemž důkazy mluví o opaku), tak je zajímavé, že stealth vyvíjí i pragmatická Čína a chudé Rusko. To, že prototyp PAK-FA není tak vyladěný není důkaz nefunkčnosti stealth technologie, ale důkaz toho, že jde o prototyp, Rusové nejsou tak bohatí jako USA a nylo jiné zadání pro vývoj.
Otázka totiž nezní zda stealth funguje či nefunguje, ta technologie prostě funguje. Otázka zní, zda přináší v potenciálních konfliktech odehrávajících se v blízké době tolik výhod, že to vyváží vyšší náklady. Ano, v tomto bodě pravděpodobně 4,5 generace vyhraje, tedy poměrem cena/výkon pro konflikty nízké intenzity. Už ale tady neplevel diskuzi těmi výkřiky. Neřeší se tu módnost či nemódnost, ale technická data.
Jinak třeba ty detaily (čistota letounu) jsou velmi, velmi důležité, viz další text (cituji):
Radiolokační odrazná plocha letounu závisí na profilu, resp. štíhlosti trupu a křídel a jeho poloze vzhledem ke spojnici radar-letoun, poměru délky vlny vysílaného signálu k rozměrům cíle, polarizaci vysílacích a přijímacích antén, na čistotě a hladkosti povrchu (potahu) letounu a jeho celkovém uspořádání. Detaily, jejichž rozměry jsou dělitelem vlnové délky dopadajícího signálu se dostávají do tzv. rezonance a zpětně je vyzářeno maximum energie. Jestliže jsou odražené signály od detailních prvků ve fázi, pak se jakoby sečtou a výsledkem je podstatně intenzivnější signál, než například odraz světla od zrcadla. Tím se vysvětluje, proč konstruktéři při návrhu co nejvíce skrytého bojového letounu před radarem tak úzkostlivě lpí na detailech. Uvědomují si, že negativní součet stovek detailů hraje v jejich neprospěch.
Přikládám několik malůvek pro lepší pochopení stealth tvarování a prvků stealth v konstrukci. Opět jde o zjednodušení pro laiky, nechci tu prezentovat vzorečky atd.
Cílem stealth technologie v oblasti radarových vln je co nejvíce snížit RCS. To lze docílit například zmenšením stroje, jenže to nejde donekonečna:) Takže je potřeba lidově řečeno "snížit siluetu". Stealth stroje jsou obvykle poměrně nízké, čímž se sníží jak přední, tak boční odrazná plocha. to ale nestačí. Problém je i v tom, že každá vlnová délka (frekvence) vyžaduje jiné konstrukční prvky. Dále letoun není ozařován z jednoho směrů, ale z více směrů. Vždy se proto najde směr a vlnová délka, která se prostě odrazí zpět k radaru. Jde o to mít těch směrů (úhlů) co nejméně a odrazy na ně co nejmenší. Potřebujeme tedy zabránit rezonancím (hladký povrch je tedy velmi důležitý, protože i několik malých plošek o vhodné délce a tvaru, které rezonují s vlnovou délkou radaru, který nás ozařuje, dokáže odrazit velké množství energie zpět i přes to, že zbytek stroje onen radar téměř nevidí).
Tedy potřebujeme zmenšit plochu, co vrací energii zpět k vysílači.
Zmenšení reálných rozměrů vynecháme.
Buď ta energie námi projde (kompozity, materiály co propouští elmg záření, SOP z elmg "průhledného materiálu prostě na radaru vidět nejde, problém je různá odrazivost pro různé frekvence), nebo tu energii pohltíme (RAM materiály - problém je, že každý RAM materiál dokáže pohlcovat jen určité frekvence, zatím neexistuje širokopásmový materiál, navíc pohlcování elmg energie letoun zahřívá, děje se to samé co v mikrovlnce, pohlcené vlny musí někam předat svou energii, tudíž rozkmitají atomy RAM materiálu). Nebo to záření odkloníme jiným směrem než zpět ke zdroji (tady je zase problém, že u letadla může být zdroj v podstatě kdekoliv a ozařovat nás z různých úhlů, v tom mají výhodu lodě, tam je těch směrů méně). Poslední možností je rušit, tedy vracet signál ve stejné vlnové délce a síle, ale fázově posunut, to dělá částečně například i B-2, proto je tak drahá:)).
V praxi se na stíhačkách používají první tři metody. Část stroje udělám z materiálů co vlny neodráží (kompozity), tím zmenším reálně odraznou plochu. Bohužel kompozity nejde dát všude a navíc pod nimi jsou často kovové části (motory, konstrukce, trubky atd.), které mi mohou s některými frekvencemi rezonovat díky různým detailům, výstupkům atd. Tudíž potáhnout celý stroj kompozitem mi nepomůže.
RAM materiály jsou zase drahé, nemusí mít ideální fyzikální vlastnosti (křehkost, nestálost apod.), navíc neřeší všechny frekvence. Nicméně použiji je na místa, kde to prostě nejde jinak a alespoň na nejčastější frekvence jimi potáhnu celý stroj, abych docílil co největšího pohlcení.
Zbývá nám tvarování. Jde jednak o celkové tvary stroje, jednak o detaily jako náběžné hrany křídel apod. Lze se buď snažit záření odklonit, nebo i částečně pomocí pastí utlumit (hlavně náběžní hrany). Jak již jsem řekl, nikdy nezaručíte ze všech úhlů odraz jiným směrem než je zdroj, prostě vždy bude na letadle existovat nějaká plocha, které je kolmá ke zdroji záření a tudíž ho odrazí zpět. Cílem je tedy zaměřit se na nejčastější úhly ozáření (stejně jako u RAM materiálů se soustředíme na nejčastější užívané frekvence, které se pak snažíme pohltit).
Letoun je většinou ozařován v úhlech 0 až 30 stupňů, tedy na tyto úhly dopadu se konstruktéři soustředí a ty se snaží odklonit jinam, než zpět. Je třeba zajímavé, že přímo zespodu většinu stealth letounů poměrně snadno zachytíte (spodní část prostě nejde tvarovat tak, aby ideálně odrážela záření při úhlu dopadu 0 stupňů a poměrně velká část záření jde zpět, žel bohu většina radarů neumí zářit přímo nahoru a i kdyby ano, tak už by bylo pozdě).
Tak a níže je obrázek, který je popsán ještě níže.
Pro zjednodušení beru boční odraz stroje (čelní se hůře kreslí), dále pro zjednodušení používám hranaté tvary a omezený počet "vln".
Na prvním obrázku vidíte klasickou stíhačku s pravými úhly a velkými rovnými plochami. Vlevo dopadá záření v úhlu 0 či 90 stupňů, vpravo 45 stupňů (opět pro zjednodušení kresby). Jak vidíte vlevo se většina záření odráží přímo zpět ke zdroji, v případě úhlu 45 stupňů a úhlu mezi křídlem a trupem 90 stupňů dojde také k odrazu většiny záření zpět.
Na druhém obrázku jsou některé plochy vhodně skloněny, včetně SOP (ovšem celé plochy ve stejném úhlu). Křídlo je v rovině stroje. Jak vidíte, zpět ke zdroji se odráží jen záření dopadající na hranu křídla, která je ke zdroji záření kolmá (to se dá ale také řešit, viz nižší obrázky). U úhlu ozáření 45 stupňů se odráží jen část záření (přímo z oblasti přechodu křídla a trupu, opět se řeší RAM materiály či vhodným přechodem). Problém ale nastane jestliže na nás září radar ve stejném úhlu jako je bok letounu (či SOP) skloněn, pak vracíme stejnou silou jakobychom měli obyčejný nestealth letoun (Tedy nepočítám vliv kompozitů a RAM materiálů, bavíme se o odklonu tvarem. Navíc i nestealth letouny používají kompozity, plus RAM barvou lze teoreticky natřít i běžný stroj, prakticky je to však závažný problém). Jak to vyřešit? Jednoduše, mít co nejmenší plochu ve stejném úhlu. Více níže v poznámce ke třetí verzi stroje.
Tak a u třetího obrázku jsme stealth tvarování zlepšili, SOP jsou vykloněny v jiném úhlu než trup, můžeme i SOP tvarovat, aby nebyla celá ve stejném úhlu, navíc na SOP lze použít i kompozity, takže část záření jí prostě projde. Trup není jednolitý, ale je skloněn v různých úhlech tak, aby v případě ozáření ze správného úhlu byla plocha co nejmenší. Křídlo je mírně vykloněno také, aby byl částečně eleminován směr přímo zboku.
Takže z toho všeho je patrné jak fungovalo fazetování (teď se to samé počítá do křivek, tudíž jde jakoby o hodně velké množství malých ploch v různých úhlech), tedy jak pomocí správných úhlů, které svírají jednotlivé části stroje vůči sobě a vůči potenciálnímu radaru odrazit co nejvíce energie jinam, než zpět. Jenže vždy se najde směr na který to nelze aplikovat. Klasicky náběžné a odtokové hrany křídel. Hrany dvířek a montážních otvorů. Tady přichází na řadu "zuby".
Tedy další obrázek vlevo zobrazuje jak odráží záření rovná plocha (např odtoková či náběžná hrana křídla, či montážní kryt, dvířka pumovnice či podvozku) a na pravém obrázku jak záření vychyluje "zubaté řešení" (to může nejen vychylovat, ale i záření částečně mnohonásobným odrazem pohlcovat). Takto je třeba řešená zadní část B-2. Jenže co dělat z úhlů a na místech, kde prostě nemůže být zubování? (hlavně ta náběžná hrana křídla).
Jednoduše, "zubování" schováme pod aerodynamický překryt. Vlevo je obrázek vnitřku náběžné hrany křídla v klasickém letounu. Pokud je potah kovový, odráží vlnění sám, pokud je např z kompozitů, tak přímo zpět odráží vlnění konstrukce pod (spodní obrázek je pohled z vrchu), viz. obrázek vlevo.
Napravo vidíte, že náběžná hrana stealthu je vyrobena z kompozitů a pod ní je skryto "zubování", to pak buď záření odráží, nebo pohlcuje několikanásobným odrazem. rovněž se do tohoto prostoru využívají RAM materiály pro posílení pohlcení.
Jinak některé RAM materiály vlastně také fungují na principu několikanásobného odrazu, který oslabuje záření (předává při každém odrazu část své energie, děje se uvnitř materiálu).
No a to je pro dnešek vše. Když budete hodní a nebude tu moc OT, tak doplním o způsoby potlačování IR záření (opět s nákresy) a pak o způsoby detekce stealth strojů.
P.S. Omlouvám se za zjednodušení a neumělou kresbu (úhly dopadu a odrazu jsem neřešil jde o princip, ne přesnost malování odrazů), nebyl čas a ani chuť se s tím extra crcat a teď se dívám, že to po sobě sotva přečtu:) A dokonce tam mám chybu, ale jsou dvě hodiny v noci, tak mám nárok na únavu:)
Je to asi příspěvek pro jiné vlákno, ale
pokud to beru tak, že je to příspěvek ke Stealth technologii obecně:
V roce 2006 se na testovacím polygonu China Lake potkaly dva britské Typhoony s F-22 (senzorová a komunikační výbava obou letadel byla prý na přibližně stejné úrovni ale Typhoon oproti F-22 je navenek klasicky řešené letadlo - a je prý brán jako rovnocenný k posledním modelům řad SU-3x). Předtím ve cvičných soubojích Typhoony bez problémů smetly z oblohy F-15 a posléze stejně snadno uzamkly F-22. Souboje prý dopadly nerozhodně, ale USAF prý z pochopitelných důvodů neměla zájem na dalším testování. Fyzikální důvody existence stealth letounů jsou zřejmé, ale je otázkou zda tyto výhody nejsou jen dočasné a nebudou eliminovány mnohem levnějším rozvojem detekčních a komunikačních technologii. Pokud bych se vrátil k B-2A v jednotkové ceně 2 mld USD, tak mi to příjde jako masakr, že je možné ho s dobře vycvičenou obsluhou sundat morálně i technicky odepsaným protivzdušným kompletem - a ti chlapi v B-2A určitě neletěli s rozsvícenými pozičním světly a otevřenými kryty pumovnice - ti přesně dodržovali předpisy, jak se chovat tak, aby byli vidět co nejméně.
Cvičný souboj F-22 s Typhoonem
http://eucitizens.eu/Forum/index.php?topic=166.0
V roce 2006 se na testovacím polygonu China Lake potkaly dva britské Typhoony s F-22 (senzorová a komunikační výbava obou letadel byla prý na přibližně stejné úrovni ale Typhoon oproti F-22 je navenek klasicky řešené letadlo - a je prý brán jako rovnocenný k posledním modelům řad SU-3x). Předtím ve cvičných soubojích Typhoony bez problémů smetly z oblohy F-15 a posléze stejně snadno uzamkly F-22. Souboje prý dopadly nerozhodně, ale USAF prý z pochopitelných důvodů neměla zájem na dalším testování. Fyzikální důvody existence stealth letounů jsou zřejmé, ale je otázkou zda tyto výhody nejsou jen dočasné a nebudou eliminovány mnohem levnějším rozvojem detekčních a komunikačních technologii. Pokud bych se vrátil k B-2A v jednotkové ceně 2 mld USD, tak mi to příjde jako masakr, že je možné ho s dobře vycvičenou obsluhou sundat morálně i technicky odepsaným protivzdušným kompletem - a ti chlapi v B-2A určitě neletěli s rozsvícenými pozičním světly a otevřenými kryty pumovnice - ti přesně dodržovali předpisy, jak se chovat tak, aby byli vidět co nejméně.
Cvičný souboj F-22 s Typhoonem
http://eucitizens.eu/Forum/index.php?topic=166.0
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
Deadeye - chýba ti tam ešte zmienka o veľmi dôležitom jave - vzniku kútového odrážača v konštrukcii.
Kutuzov - celkom podstatná otázka je, na akú diaľku Neva strieľala a aké škody na B-2 dvojica rakiet napáchala - "ako dobre trafili", v akej výške, na akej diaľke - a ako ďaleko po zásahu ešte B-2 odletela.
Kutuzov - celkom podstatná otázka je, na akú diaľku Neva strieľala a aké škody na B-2 dvojica rakiet napáchala - "ako dobre trafili", v akej výške, na akej diaľke - a ako ďaleko po zásahu ešte B-2 odletela.
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
To Alchymista: nejsem odborník, údaje mi celkem nic ...
... neříkají, ale budu přesně citovat L+K 4/2010.
3 oddíl 250 brigády začal střelbu na cíl s těmito parametry cituji:
"Po polnoci o 0.11 h táto bojová zmena uskutočnila strelbu dvojicou riadených strel V-601D (5V27D) pojmenovaných Tanja a Ivana (zvyk pojmenovavat riadené strely ženskými menami začali realizovat po prvom zostrele) proti vzdišnému cielu letiacimu rýchlostou 200 m/s na azimute 180°, dialke 16 km, s kurzovým parametrom 4,5 km na letovej hladine 7 km. Obidve raketové riadené strely zasiahli tento vzdusny ciel vo vzdalenosti 13 km nad obcou Obrenovac. Ciel po zasahu uskutocnil manéver dolava, preletel nad obcou Deč, pokračoval v lete dalej v smere dialnice Belehrad-Zagreb a nakonec o 0,23 h se zrutil v oblasti Spančvanského lesa (Spančvanske šume) nedaleko mesta Zupanja na území Chorvatska asi 15 km za srbsko-chorvátsko hranicou .... ... kedže bojová smena 3. rd. PVO prakticky okamžitě po kontakte riadených strel "zhodila" vysoké napiatie z navádzacího radaru. Ihned po tejto udalosti nastal vo vzduchu pomerne intenzívny pohyb a príslušníci oddielu mali čo robit a s prestavkami viedli bojovu činnost až do 1.30h." - tolik citace L+K 4/2010.
3 oddíl 250 brigády začal střelbu na cíl s těmito parametry cituji:
"Po polnoci o 0.11 h táto bojová zmena uskutočnila strelbu dvojicou riadených strel V-601D (5V27D) pojmenovaných Tanja a Ivana (zvyk pojmenovavat riadené strely ženskými menami začali realizovat po prvom zostrele) proti vzdišnému cielu letiacimu rýchlostou 200 m/s na azimute 180°, dialke 16 km, s kurzovým parametrom 4,5 km na letovej hladine 7 km. Obidve raketové riadené strely zasiahli tento vzdusny ciel vo vzdalenosti 13 km nad obcou Obrenovac. Ciel po zasahu uskutocnil manéver dolava, preletel nad obcou Deč, pokračoval v lete dalej v smere dialnice Belehrad-Zagreb a nakonec o 0,23 h se zrutil v oblasti Spančvanského lesa (Spančvanske šume) nedaleko mesta Zupanja na území Chorvatska asi 15 km za srbsko-chorvátsko hranicou .... ... kedže bojová smena 3. rd. PVO prakticky okamžitě po kontakte riadených strel "zhodila" vysoké napiatie z navádzacího radaru. Ihned po tejto udalosti nastal vo vzduchu pomerne intenzívny pohyb a príslušníci oddielu mali čo robit a s prestavkami viedli bojovu činnost až do 1.30h." - tolik citace L+K 4/2010.
Lidstvo dává veškerou svoji moudrost do knih a proto samo zůstává blbé.
to Kutuzov: A opět plantáš jabka s hruškama. Tys na začátku zesměšňoval technologii stealth jako celek a naznačoval jsi, že moc nefunguje. Já opět opakuji, že jedna otázka je funkčnost technologie, druhá jsou náklady na ni a třetí je možnost ji porazit protizbraní, což je ale naprosto běžné. Nelze čekat, že vyvinu technologii a ta mi zajistí dominanci na 50 let. Co se týče testů, tak je otázka jak probíhaly, kdy a jak byly F-22 zachyceny a zamčeny. Navíc není pravda, že Typhoon je klasicky řešené letadlo, při konstrukci Typhoona se také použily technologie stealth, byť v menší míře než u F-22 (Typhoon je z velké části z kompozitů, používá RAM materiály, má skryté lopatky motorů, tvarován je také s ohledem na velikost RCS, ale hlavně z přední polosféry, využívá aktivní rušení nepřátelských radarů, palubní systém nastavuje kachní plochy tak, aby se co nejvíce omezila jejich RCS atd.). Tedy Typhoon je 3/4 stealth letoun (RCS nějakých 0,2 až 0,7m). Navíc Typhoon má třeba IRST, což je jeho značná výhoda.
Tady se totiž pořád mluví v intencích pomalu 1 F-22 na 1 jakýkoliv letoun, jenže v reálném boji se potkávají celé armády a všechny jejich prostředky. Proto i testy 1 na 1 či na 2 na 2 moc nevypovídají o schopnostech daného letectva. Technologie stealht na současném letounu páté generace není tou nejnákladnější a nejdůležitější částí, to se tu pořád pomíjí.
O tom, že stealth bude eliminován, nebo spíše jeho účinnost snížena, nelze pochybovat, ono už se tak totiž děje. Nicméně tato eliminace není levnější, to je zase omyl pramenící z toho, že se zaměňují náklady na stealth a na celý letoun. Většinu ceny letounu páté generace tvoří vyspělá avionika, senzory a implementace principů síťového bojiště.
Vzdušný souboj již dávno není otázkou šikovnosti pilota kvality jediného stroje, jde o informační převahu.
Tedy je otázka jak by si třeba stály USAF s letkou Raptorů a veškerým podpůrným vybavením (AWACS, satelity, bezpilotní průzkumné stroje) proti letce Typhoonů s podpůrným vybavením. Tedy jak by si stály stroje při využití maxima svých schopností. Tady jsem přesvědčen, že F-22 a USAF má stále navrch, byť tím neshazuji Typhoon a třeba britské letectvo.
Co se týče ceny, tak F-22 vychází nyní asi na 150 mil dolarů, Typhoon na 80 (a to zřejmě ne u tranche 3A, už v roce 2006 se v britském parlametu mluvilo o ceně okolo 105 milionů dolarů za kus), tedy více jak polovinu. Tedy jde o výrobní náklady. Náklady na projekt jsou u F-22 okolo 65 miliard dolarů u Typhoonu jsem to nedohledal, ale jen dodatečné platby byly 11 miliard liber. Někde se udává číslo 20 miliard liber jen u britského podílu (zhruba polovina nákladů), pokud by tedy byly náklady na vývoj 40 miliard liber, tak jsme na zhruba 64 miliardách dolarů, kdyby "jen" 20 miliard liber, tak jsme na polovině nákladů projektu Raptora.
Je pak otázka zda za rozdíl v ceně může technologie jako taková, nebo nenažranost amerického zbrojního průmyslu. Naše Pandury a Gripeny také stojí dvakrát více jak cizí a není to technologií:)
Ale toto je úplně jiná debata.
Tady se totiž pořád mluví v intencích pomalu 1 F-22 na 1 jakýkoliv letoun, jenže v reálném boji se potkávají celé armády a všechny jejich prostředky. Proto i testy 1 na 1 či na 2 na 2 moc nevypovídají o schopnostech daného letectva. Technologie stealht na současném letounu páté generace není tou nejnákladnější a nejdůležitější částí, to se tu pořád pomíjí.
O tom, že stealth bude eliminován, nebo spíše jeho účinnost snížena, nelze pochybovat, ono už se tak totiž děje. Nicméně tato eliminace není levnější, to je zase omyl pramenící z toho, že se zaměňují náklady na stealth a na celý letoun. Většinu ceny letounu páté generace tvoří vyspělá avionika, senzory a implementace principů síťového bojiště.
Vzdušný souboj již dávno není otázkou šikovnosti pilota kvality jediného stroje, jde o informační převahu.
Tedy je otázka jak by si třeba stály USAF s letkou Raptorů a veškerým podpůrným vybavením (AWACS, satelity, bezpilotní průzkumné stroje) proti letce Typhoonů s podpůrným vybavením. Tedy jak by si stály stroje při využití maxima svých schopností. Tady jsem přesvědčen, že F-22 a USAF má stále navrch, byť tím neshazuji Typhoon a třeba britské letectvo.
Co se týče ceny, tak F-22 vychází nyní asi na 150 mil dolarů, Typhoon na 80 (a to zřejmě ne u tranche 3A, už v roce 2006 se v britském parlametu mluvilo o ceně okolo 105 milionů dolarů za kus), tedy více jak polovinu. Tedy jde o výrobní náklady. Náklady na projekt jsou u F-22 okolo 65 miliard dolarů u Typhoonu jsem to nedohledal, ale jen dodatečné platby byly 11 miliard liber. Někde se udává číslo 20 miliard liber jen u britského podílu (zhruba polovina nákladů), pokud by tedy byly náklady na vývoj 40 miliard liber, tak jsme na zhruba 64 miliardách dolarů, kdyby "jen" 20 miliard liber, tak jsme na polovině nákladů projektu Raptora.
Je pak otázka zda za rozdíl v ceně může technologie jako taková, nebo nenažranost amerického zbrojního průmyslu. Naše Pandury a Gripeny také stojí dvakrát více jak cizí a není to technologií:)
Ale toto je úplně jiná debata.