Aliance Východního štítu? By Benjamin Cook
Aliance Východní štít (ESA) by měla vzniknout jako odvážný a nezbytný krok k zajištění nezávislosti a stability států sousedících s Ruskem. V posledních letech Spojené státy ve své roli arzenálu demokracie ochably. Váhavost Bidenovy administrativy, vedená neopodstatněnými obavami z eskalace, podkopala důvěru mezi spojenci a odhalila mezeru v globálním bezpečnostním rámci. Nyní, kdy rétorika a nepředvídatelnost nově zvoleného prezidenta Trumpa vyvolávají další pochybnosti o americké spolehlivosti, si národy v přední linii ruské agrese již nemohou dovolit čekat na rozhodné vedení z druhé strany Atlantiku.
ESA spojuje severské, pobaltské a černomořské země do moderní, agilní aliance. Aliance, která se zaměřuje na kolektivní odstrašení, rychlou vzdušnou nadvládu a ochranu podmořských prostředků, využívá standardy a infrastrukturu NATO a zároveň odstraňuje byrokratickou neefektivitu. Díky společnému závazku rozhodně zasáhnout proti jakékoli hrozbě zajišťuje ESA bezpečnost svých členů a zároveň doplňuje širší poslání NATO. Jedná se o nový štít pro Evropu, vytvořený z nutnosti a posílený jednotou.
Hbitá, doplňková aliance NATO zahrnující pobaltské, černomořské a severské země - s Polskem jako ústředním hráčem - zaměřená na rychlou vzdušnou nadvládu, ochranu podmořských prostředků a zefektivnění rozhodování by mohla vypadat takto:
Struktura a řízení
● Jádro členů:
○ Baltické národy: Estonsko, Lotyšsko, Litva.
○ Černomořské národy: Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko.
○ Severské národy: Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko.
○ Klíčová centrální mocnost: Polsko.
● Rozhodování:
○ Zjednodušené rozhodování s pověřenou ústřední velitelskou radou.
○ Rychlé rozhodovací pravomoci udělené vojenským velitelům v mimořádných situacích.
● Standardy a integrace:.
○ Plně sladěno se standardy, označeními, logistikou a strukturami velení NATO.
○ Žádné zdvojování prostředků; tato aliance čerpá přímo ze sil kompatibilních s NATO. Žádná duplicita závazků vůči HDP.
Vojenská doktrína
● Cíl: Dosáhnout současné vzdušné nadvlády ve dvou ze tří regionů (severský, baltský, černomořský)do 24 hodin od zahájení bojů.
○ Nasazení interoperabilních vzdušných sil pro rychlé potlačení nepřátelské protivzdušné obrany (SEAD) a kontrolu regionálního vzdušného prostoru.
○ Využít vyspělé systémy protivzdušné obrany severských zemí (např. finské F-35 a švédské Gripeny).
○ Využít polské a rumunské letecké základny pro předsunutá letadla kompatibilní s NATO.
● Specializace na regionální obranu:.
○ Polsko: Ústřední logistický uzel, pozemní obrněné a mechanizované síly a koordinace vzdušných sil.
○ Švédsko a Finsko: Dominantní postavení v arktickém a severském vzdušném prostoru; vyspělé systémy protivzdušné a protiraketové obrany. .
○ Norsko a Dánsko: Severoatlantická námořní dominance a ochrana arktických obchodních tras.
○ Baltické státy: Kybernetická obrana, elektronický boj a předsunuté kapacity dronů. HUMINT.
○ Ukrajina a Rumunsko: námořní obrana Černého moře, taktický boj s drony a bojová připravenost ve městech. HUMINT.
● Interoperabilita:
○ Standardizované vybavení, komunikační protokoly a společná cvičení k zajištění bezproblémové integrace.
Zpravodajská doktrína
StránkyEastern Shield Alliance (ESA) přijme špičkovou zpravodajskou doktrínu, která čerpá inspiraci z operačních silných stránekFive Eyes a nekonvenční taktiky skupinysovětské příručkya vytvořil tak rámec přizpůsobený pro boj s moderními hybridními a asymetrickými hrozbami. Tato doktrína klade důraz na agilitu, hlubokou spolupráci a proaktivní opatření k podkopání protivníkových snah dříve, než se mohou plně realizovat.
Základní pilíře zpravodajské doktríny
1. Jednotná zpravodajská síť
● Po vzoru sítě Five Eyes ESA vytvoří síťsdílenou zpravodajskou síť která zajišťuje bezproblémovou komunikaci a sdílení informací mezi členskými státy.
● Sdílení zpravodajských informací v reálném čase: Využití pokročilé umělé inteligence a edge computingu k poskytování operativních informací o hybridních hrozbách, pohybu vojsk, kybernetických útocích a dezinformačních kampaních.
● Fúzní centra: Regionální zpravodajská centra v Polsku, Švédsku a Rumunsku pro integraci dat z vojenských, kybernetických a civilních zdrojů.
2. Ofenzivní kontrarozvědka: "Rozvracení rozvracečů"
● Inspirována sovětskou koncepcí kontrarozvracečství přijme ESA proaktivní opatření k rozbití a neutralizaci nepřátelských snah prostřednictvím nekonvenčních prostředků:.
○ Dezinformace a zvraty v propagandě: Identifikovat, narušit a využít ruské propagandistické kanály a obrátit jejich narativy proti nim.
○ Asymetrické kybernetické operace: Použijte útočné kybernetické schopnosti k narušení ruských vojenských komunikačních, logistických a propagandistických systémů.
○ Psychologické operace (PSYOPS): Zahájit cílené kampaně s cílem zasít neshody mezi nepřátelské frakce, podkopat morálku a destabilizovat protivníkovy operace.
3. Připravenost na hybridní válku
● Zpravodajské operace ESA se výrazně zaměří na potírání taktik hybridní války:.
○ Dohled nad energetickou infrastrukturou: Monitorování a ochrana kritických energetických a podmořských zdrojů před sabotážemi.
○ Bezpečnost voleb: Chránit demokratické instituce odhalováním a odhalováním zahraničních vlivových kampaní.
○ Zpřísnění kritické infrastruktury: identifikovat zranitelná místa v infrastruktuře členských států a zavést protiopatření.
4. Lidské zpravodajství (HUMINT)
● Posílit schopnosti ESA v oblasti HUMINT prostřednictvím:.
○ Síťoví operátoři: Vycvičit a nasadit robustní síť zpravodajských agentů v kritických regionech, včetně území ovládaných Ruskem.
○ Místní spolupráce: Spolupráce s místním obyvatelstvem v okupovaných a sporných regionech s cílem shromáždit důležité zpravodajské informace a podpořit odpor.
5. Proaktivní shromažďování zpravodajských informací
● Nasazení hybridních a nekonvenčních prostředků ke shromažďování zpravodajských informací před vznikem konfliktů:
○ Ekonomická špionáž: Sledovat a narušovat nepřátelské hospodářské aktivity, včetně obcházení sankcí a pašování zbraní.
○ Využívání sociálních médií: Využijte umělou inteligenci k identifikaci trendů, falešných narativů a prvních příznaků mobilizace protivníka.
6. Společný výcvik a integrace
● Zpravodajský personál ESA se bude účastnit společných cvičení a programů křížového výcviku, které kombinují severské odborné znalosti v oblasti kybernetické obrany, pobaltské zkušenosti v oblasti elektronického boje a znalosti černomořských národů v oblasti hybridního boje..
Jedinečné rysy zpravodajské doktríny ESA
1. Proaktivní vs. reaktivní: Zpravodajské operace ESA mají prioritupředkupní právo hrozby a nečekat na jejich eskalaci.
2. Útočná subverze: ESA se bude nejen bránit hybridním hrozbám, ale bude je také využívat ofenzivně k destabilizaci protivníka.
3. Koordinace více domén: Zpravodajské operace budou integrovat kybernetický, fyzický, ekonomický a psychologický rozměr do jednotné strategie.
Zpravodajská doktrína ESA zajišťuje, že její členové jsou nejen chráněni, ale také připraveni čelit hrozbám a odstraňovat je v jejich kořenech a využívat nejlepší konvenční a nekonvenční metody k zajištění suverenity aliance a odstrašení budoucí agrese..
Logistika a dodavatelský řetězec
● Centralizované logistické centrum:
○ Varšava slouží jako hlavní logistické velitelské centrum, s předsunutými zásobovacími sklady v Rumunsku a Finsku.
● Připravené zásoby:.
○ Předsunuté zásoby munice, paliva a zdravotnického materiálu v blízkosti ohnisek napětí, jako je Suwalkijská proláklina a pobřeží Černého moře.
● Integrované velení s NATO:.
○ Plná interoperabilita s logistickými sítěmi NATO, která zajišťuje sdílení zdrojů a efektivitu.
Oblasti strategického zaměření
Vzdušná dominance:
○ Vytvoření regionální vzdušné převahy prostřednictvím rychlého nasazení leteckých sil kompatibilních s NATO.
○ Využívat AWACS, bezpilotní letouny a letouny schopné SEAD pro informovanost o bojišti a kontrolu vzdušného prostoru.
Ochrana podmořských prostředků:
○ Zabezpečte podmořské komunikační kabely, potrubí a kritickou energetickou infrastrukturu před sabotáží nebo útokem.
○ Nasazení pokročilých podmořských sledovacích systémů a námořních hlídkových letadel.
○ Zaměřit se na kontrolní body v severním Atlantiku, Baltském a Černém moři.
Hybridní válka a kybernetická bezpečnost:
○ Boj proti ruským dezinformačním kampaním, kybernetickým útokům a hybridním hrozbám.
○ Navázat na odborné znalosti Estonska v oblasti kybernetické obrany a zkušenosti Ukrajiny v oblasti elektronického boje.
Námořní obrana:.
○ Zavedení silných námořních operací k odstrašení agrese v Baltském a Černém moři.
○ Zaměřit se na protiponorkový boj, zaminování a operace hladinového loďstva.
Zabezpečení energetické infrastruktury:
○ Chraňte kritická energetická aktiva, včetně terminálů LNG, jaderných elektráren a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Politické a ekonomické aspekty
● Jednotná vize:
○ Společný cíl odstrašení ruské agrese při zachování souladu s hodnotami a standardy NATO.
● Kritéria členství:.
○ Demokratické vládnutí, vojenské struktury kompatibilní s NATO a pevné závazky v oblasti kolektivní obrany.
● Model financování:
○ Pevné příspěvky na HDP se spravedlivým rozdělením zátěže.
○ Vnější finanční podpora od spojenců NATO, jako jsou USA a Spojené království, která doplní členské příspěvky.
● Energetická nezávislost:
○ Koordinovat investice do obnovitelných zdrojů energie, terminálů LNG a jaderné energie s cílem snížit závislost na ruské energii.
Partnerství
● Doplněk k NATO:
○ Aliance je plně integrována do struktur NATO a zaměřuje se na rychlou regionální reakci tam, kde širší struktura NATO může být pomalejší.
○ Zvyšuje schopnosti NATO, aniž by je zdvojovala, a zajišťuje tak efektivitu a jednotu.
● Obsahující státy:
○ Otevřený budoucímu členství států, jako je Moldavsko a Gruzie, s dočasným statusem pozorovatele jako přechodným krokem.
Jedinečné vlastnosti
Síly rychlé reakce:
○ Mnohonárodní brigády a letecké eskadry připravené k nasazení do 48 hodin.
○ Vzdušná nadvláda dosažena do 24 hodin ve dvou ze tří kritických regionů.
AI a pokročilé technologie:.
○ Využití umělé inteligence, dronů a pokročilé analytiky pro rozhodování v reálném čase a informovanost o bojišti.
Integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana:
○ Koordinované systémy protivzdušné a protiraketové obrany v Polsku, severských zemích a v oblasti Černého moře.
Podmořský dohled:.
○ Pokročilé sonarové systémy a technologie dronů pro sledování podmořské infrastruktury.
Energetika a občanská odolnost:
○ Komplexní plány na ochranu civilní infrastruktury, včetně sítí a komunikačních systémů.
Výzvy
Koordinace napříč regiony:
○ Zajištění bezproblémové koordinace mezi severskými, baltskými a černomořskými regiony může vyžadovat robustní komunikační sítě.
Ruská odveta:
○ Očekávejte hybridní útoky zaměřené na narušení soudržnosti aliance a podkopání podpory veřejnosti.
Udržitelnost:.
○ Menší státy mohou mít potíže s plněním finančních nebo operačních závazků bez pokračující podpory NATO.
Tato aliance by kombinovala standardy a prostředky NATO se štíhlejší a agilnější strukturou, zaměřenou na rychlou vzdušnou nadvládu, ochranu podmořských prostředků a efektivní rozhodování. Posílením schopností NATO a zaměřením se na bezprostřední regionální hrozby by poskytla silný odstrašující prostředek proti ruské agresi a zároveň posílila evropskou bezpečnost.
Pravidla NATO a potenciální důsledky
Princip komplementarity:
○ NATO podporuje regionální a bilaterální obrannou spolupráci mezi svými členy a partnery. Pokud bude doplňovat cíle NATO a nebude tříštit jeho závazky v oblasti kolektivní obrany podle článku 5, bude pravděpodobně vítána.
Žádné výlučné závazky:.
○ NATO nevyžaduje, aby jeho členové omezovali účast v jiných obranných ujednáních. Členské státy se mohou zapojit do dalších regionálních aliancí, pokud nejsou v rozporu s jejich závazky vůči NATO.
Sdílené zdroje:
○ Pokud by aliance využívala prostředky NATO (např. AWACS, letecké základny nebo logistická centra), potřebovala by výslovný souhlas NATO. To by mohlo být zajištěno prostřednictvím formálního memoranda o porozumění.
Samostatnost při rozhodování:.
○ Rozhodování NATO je založeno na konsensu. Regionální aliance by nemohla přehlasovat rozhodnutí NATO, zejména pokud jde o kolektivní obranu. Mohla by však jednat nezávisle v situacích, kdy NATO jako celek nemůže nebo nechce jednat.
Relevantní precedenty
Evropská unie:
○ Mnoho členů NATO je také součástí EU a účastní se obranných iniciativ EU, jako je Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) nebo Evropský obranný fond. Tyto iniciativy koexistují s NATO a zaměřují se na doplňkové cíle, jako je rychlé nasazení a interoperabilita.
Společné expediční síly (JEF):.
○ Spojené království vede JEF, koalici severoevropských zemí (včetně severských a pobaltských států) zaměřenou na rychlé nasazení a regionální bezpečnost. Působí nezávisle, ale je kompatibilní s NATO.
Bilaterální obranné dohody:.
○ Země jako USA a Polsko mají dvoustranné dohody o posílené obranné spolupráci, včetně rozmístění vojáků a společných základen, které jsou plně slučitelné se závazky NATO.
Klíčové aspekty kompatibility
Koordinace:
○ Nová aliance by musela úzce spolupracovat s NATO, aby se předešlo zdvojování úsilí nebo konfliktním strategiím.
Vyhnout se podkopávání článku 5:.
○ Aliance musí znovu potvrdit závazek kolektivní obrany NATO podle článku 5. Mělo by být jasné, že nová aliance spíše posiluje regionální bezpečnost, než aby nabízela alternativu k bezpečnostním zárukám NATO.
Politická citlivost:.
○ Někteří členové NATO (např. Německo nebo Francie) mohou alianci považovat za známku regionální roztříštěnosti nebo nedůvěry ve schopnost NATO bránit všechny členy stejně. Jasná komunikace o doplňkové roli aliance by byla nezbytná.
Výzvy a řešení
Vnímané rozdělení:
○ Pokud by to bylo formulováno jako vyplnění mezer v akceschopnosti NATO (např. v oblasti Baltského nebo Černého moře), mohli by to někteří vnímat jako kritiku NATO. Pozitivní zarámování jako "posílení NATO" by to zmírnilo.
Sdílení zdrojů:
○ Bylo by třeba uzavřít formální dohody, které by zajistily, že aliance bude moci využívat prostředky NATO (např. letecké základny, logistická centra), aniž by došlo k narušení operací NATO.
Schválení vedením USA a NATO:.
○ Vzhledem k vedoucí úloze USA v NATO by pro politický a operační úspěch byla pravděpodobně nezbytná jejich výslovná podpora.
Závěr
Pokud bude tato aliance postavena jako doplňující NATO, dodržující standardy NATO a posilující regionální bezpečnost v oblastech, kde NATO může reagovat pomaleji, neporušovala by pravidla NATO. Ve skutečnosti by mohlo NATO posílit tím, že by demonstrovalo závazek členských států ke společným bezpečnostním cílům a posílilo odstrašení proti společným hrozbám.