No vida kolego. Já tušil, že zde něco máme. Já o tom psal v jiné souvislosti.
EDIT: komisaři je to super. Je tam asi všechno. Inu ani nevíme co zde všechno máme.
ČSLA v obraně
Moc děkuji, Komisaři!!
Nyní mám v podstatě ucelený pohled na sílu vševojskové divize jako celku. Bylo to opravdu obrovské množství techniky a lidí.
Ještě malý dotaz pro odborníky na cizí armády tehdejší doby: Nemýlím-li se, západní systém organizace vševojskových sil počítal s brigádami a armádnímy sbory. Jaké vševojskové síle západních armád mohla naše divize čelit v obraně?
Nyní mám v podstatě ucelený pohled na sílu vševojskové divize jako celku. Bylo to opravdu obrovské množství techniky a lidí.
Ještě malý dotaz pro odborníky na cizí armády tehdejší doby: Nemýlím-li se, západní systém organizace vševojskových sil počítal s brigádami a armádnímy sbory. Jaké vševojskové síle západních armád mohla naše divize čelit v obraně?
Pop : rychlá odpověď : sbory, divize NATO v Evropě na plánovaném našem směru a jejich složení popsal Pátrač zde : http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2890. Dodávám, že divize by měla útočit na šířce 20 - 25 km, hloubka sestavy činila 30 - 45 km. Divize by měla v 1. sledu 2 - 3 brigády.
Ve 2. polovině 70. let prodělával Bundeswehr změny organizačního složení "struktura pozemního vojska 4" , jinak také "struktura 80", takže musíme rozlišovat, s jakými strukturami budeme kalkulovat. Také US ARMY se měnila.
Ale dál bych to nechtěl rozvádět, pokud vím, západní jednotky, útvary a svazky má rozdělané Pátrač, tak bych mu nerad něco dělal za zády. Pokud projevíš zájem, uveď konkétně : např. mech a t brigáda Bundeswehru "struktura 80".
Ve 2. polovině 70. let prodělával Bundeswehr změny organizačního složení "struktura pozemního vojska 4" , jinak také "struktura 80", takže musíme rozlišovat, s jakými strukturami budeme kalkulovat. Také US ARMY se měnila.
Ale dál bych to nechtěl rozvádět, pokud vím, západní jednotky, útvary a svazky má rozdělané Pátrač, tak bych mu nerad něco dělal za zády. Pokud projevíš zájem, uveď konkétně : např. mech a t brigáda Bundeswehru "struktura 80".
Mňo, po pravdě se speciálním silám nebudu věnovat nějak zvláště. Takže komisaři máš volné pole. Já pouze dodělám rozpracovanou horskou divizi.
Jinak dokončuji sestavu obrazů - drátěné zátarasy a protitankové příkopy. Jak to bude dám to sem. Nebo to mám vložit přímo do Tvé práce o ženijních pracech v obraně?
Jinak dokončuji sestavu obrazů - drátěné zátarasy a protitankové příkopy. Jak to bude dám to sem. Nebo to mám vložit přímo do Tvé práce o ženijních pracech v obraně?
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 11/9/2009, 20:50, celkem upraveno 1 x.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Takže se mi podařilo dopracovat obrázky k některým ženijním pracem. Komisař je popsal dobře a já tedy doplním obrázky.
Jako první jsou na řadě protitankové překážky. Tyto sloužily ke zpomalení pohybujících se tankových sestav. Při dobrém provedení byly bez pomocných prostředků pro tankovou a odvozenou techniku nepřekročitelné. Potom bylo možno zastavené tanky ničit.
Protitankové příkopy byly dvojího provedení. Jejich účinnost je zřejmá. Nikdy jsem je neviděl budovat v praxi, jen jsem o nich dostal informace.
Následují přenosné malé protipěchotní překážky. Jde o ježka a rohatku. Byly jednoduché na výrobu, byly účinné.
Přenosné překážky jsem osobně vytvářel několikrák. Bylo zajímavé a akční zaměstnání. Tyto překážky pak sloužily jako vyplně mezer v souvislých překážkových polích, u stanovisť pro kontrolu pohybu vojksa a na rychlé přehrazení úzkých míst.
Následují pevné překážky proti pěchotě. Zde asi nebude potřeba moc vysvětlování. Známe je z filmů všichni.
Zde jsou tři typy pevných překážek. Viděl jsem je jako ukázkové ale nikdy jsem je nebudoval. Pravda je, pokud nebyla k dispozici technika asi by pro zadržení pěchoty odvedly svou práci.
Na úplně posledním obrázku je ukázán zátaras, který už za mojí kariéry asi neexistoval. Je to ten poslední válcový. Je to jediný zátaras, který je dokonce pohyblivý. Bylo možno ho i rozvinutý přemisťovat. Dokonce ho bylo možno shodit s kopce dolů proti postupující rojnici protivníka.
Myslím, že se nějak nazýval, tedy slengově ale nevybavím si jak.
Takže zatím takto. Komisaři, než budeš posílat Tvoji práci na ČSLA.CZ tak pokud se ti tyto obrázky líbí, klidně si je přetáhni a použij je - díky Tobě tato práce získala vyšší úroveň. Ber to jako protislužbu. Děkuji kolego.
Jako první jsou na řadě protitankové překážky. Tyto sloužily ke zpomalení pohybujících se tankových sestav. Při dobrém provedení byly bez pomocných prostředků pro tankovou a odvozenou techniku nepřekročitelné. Potom bylo možno zastavené tanky ničit.
Protitankové příkopy byly dvojího provedení. Jejich účinnost je zřejmá. Nikdy jsem je neviděl budovat v praxi, jen jsem o nich dostal informace.
Následují přenosné malé protipěchotní překážky. Jde o ježka a rohatku. Byly jednoduché na výrobu, byly účinné.
Přenosné překážky jsem osobně vytvářel několikrák. Bylo zajímavé a akční zaměstnání. Tyto překážky pak sloužily jako vyplně mezer v souvislých překážkových polích, u stanovisť pro kontrolu pohybu vojksa a na rychlé přehrazení úzkých míst.
Následují pevné překážky proti pěchotě. Zde asi nebude potřeba moc vysvětlování. Známe je z filmů všichni.
Zde jsou tři typy pevných překážek. Viděl jsem je jako ukázkové ale nikdy jsem je nebudoval. Pravda je, pokud nebyla k dispozici technika asi by pro zadržení pěchoty odvedly svou práci.
Na úplně posledním obrázku je ukázán zátaras, který už za mojí kariéry asi neexistoval. Je to ten poslední válcový. Je to jediný zátaras, který je dokonce pohyblivý. Bylo možno ho i rozvinutý přemisťovat. Dokonce ho bylo možno shodit s kopce dolů proti postupující rojnici protivníka.
Myslím, že se nějak nazýval, tedy slengově ale nevybavím si jak.
Takže zatím takto. Komisaři, než budeš posílat Tvoji práci na ČSLA.CZ tak pokud se ti tyto obrázky líbí, klidně si je přetáhni a použij je - díky Tobě tato práce získala vyšší úroveň. Ber to jako protislužbu. Děkuji kolego.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Rozklikni si původní a přes upravit ho můžes celý smazat a vkopírovat nový text. Pokud by Ti obrázky vyhovovaly vložím je tam sám, pokud ne, je to na Tobě. Nech to klidně tady nebo z toho udělej nové téma. Nejsi nováček poradíš si.
A já se těším na tu upravenou verzi.
A já se těším na tu upravenou verzi.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Avizuji, že na stranách 3 a 4 jsou už hodně upravené a rozšířené články Bojové možnosti mspr v obraně a Ženijní zabezpečení obrany.
Pro Pop : Je tam i zřizování minových polí, doufám, že tě to uspokojí.
Pro : Pátrač : Využil bych tvé nabídky ohledně obrázků : Obrázek KN 251 na začátku článku o Ženijním zabezpečení se mi nepodařilo překopírovat, tak jsem vložil odkaz na stránku, ale není to ono. Až ho uvidíš, pochopíš ( je to ten vlevo ). Díky, a když tak napiš postup, ať si to příště mohu udělat sám. Když usoudíš, že svým rozsahem jsou vhodné na samostatné téma, tak je odděl. Nechám to na tobě. Počkám na reakce a pak to pošlu na CSLA s upozornění PALBA a odkazem, že to jsou navazující na tvé tři části ČSLA v obraně.
Pro Pop : Je tam i zřizování minových polí, doufám, že tě to uspokojí.
Pro : Pátrač : Využil bych tvé nabídky ohledně obrázků : Obrázek KN 251 na začátku článku o Ženijním zabezpečení se mi nepodařilo překopírovat, tak jsem vložil odkaz na stránku, ale není to ono. Až ho uvidíš, pochopíš ( je to ten vlevo ). Díky, a když tak napiš postup, ať si to příště mohu udělat sám. Když usoudíš, že svým rozsahem jsou vhodné na samostatné téma, tak je odděl. Nechám to na tobě. Počkám na reakce a pak to pošlu na CSLA s upozornění PALBA a odkazem, že to jsou navazující na tvé tři části ČSLA v obraně.
Trošku jsme se zapovídali na tématu "2. arm. sbor ..." o letadlech.
Protože ČSLA byla naše armáda, ať se to komu líbí nebo ne, spíše bych začal leteckými silami ČSSR 80. let 20. stol..
Po silné redukci leteckých sil v průběhu 60. a počátkem 70. let minulého století došlo k určité stabilizaci.
Tehdejší vojenské letectvo se dělilo do dvou svazů: 10. letecká armáda ( frontové letectvo) a 7. armáda PVOS. Pokud jde o letecké pluky, disponovalo letectvo celkem šesti stíhacími leteckými pluky - 5. slp Plzeň, 9. slp Bechyně, 4. slp Pardubice ( patřily do sestavy 10. LA), 1. slp Č. Budějovice, 11. slp Žatec a 8. slp Mošnov ( armáda PVOS). V r. 1984 - 5 byl 8. slp rozdělen a jedna letka působila samostatně v Brně. Co se výzbroje týče, nebyla situace nijak slavná. Šlo vesměs o letouny Mig-21 různých verzí, které již měly zenit své účinnosti za sebou. Ale piloti na ně byli zvyklí a dokázali z "Jedenadvacítek" vyždímat to nejlepší. Posun k lepšímu znamenala třicítka Migů-23MF/ML, o které se dělily 1. a 11. slp.
Stíhací bombardovací pluky byly tři: 28. sbolp Čáslav, 20. sbolp. Náměšť n. Oslavou a 6. sbolp. Přerov. Jejich výzbroj představovala Migy-23BN v Čáslavi ( v r. 1983 již celý pluk), v Náměšti měli Su-7 a v Přerově provozovali Migy-21MF a F-13. K tomu ještě náleží průzkumný letecký útvar v Pardubicích, jenž měl sílu letky s výzbrojí Mig-21R a čekala jej modernizace na Su-22M, stejně jako 20. sbolp. 30. bilp. v Hradci Králové měl tehdy ve výzbroji L-39ZA a Migy-15bis SB, které do března 1983 létaly ve prospěch PVOS v Č. Budějovicích. 30. bilp začal ve druhé polovině 80. let přebírat skvělé Su-25K. K tomu je třeba počítat se dvěma dopravnímy let. pluky na letištích Praha - Kbely a Mošnov. Vojskové letectvo v 80. letech postupně zavádělo vrtulníky Mi-24D/V a Mi-17 na letištích Plzeň - Bory a Prostějov. Několik dalších kusů Mig-21 a Su-7 bylo zařazeno do stavu 1. školního let. pluku v Přerově.
Z uvedeného je poznat, že letectvo potřebovalo urychlenou modernizaci, jde-li o techniku. Co se personálu týče, postupně se zacelovaly rány utrpěné během t.zv. normalizace a ve druhé polovině 80. let vše spělo ke zdárnému dovršení snahy o optimalizaci složení bojových jednotek ( poměr velmi zkušení / zkušení / nezkušení).
V absolutních číslech šlo tabulkově o více než 400 bojových letadel a asi 80 vrtulníků ( i se záložnímy stroji). A to v mírové době zase tak málo nebylo na zemičku s 15 000 000 obyvatel.
Protože ČSLA byla naše armáda, ať se to komu líbí nebo ne, spíše bych začal leteckými silami ČSSR 80. let 20. stol..
Po silné redukci leteckých sil v průběhu 60. a počátkem 70. let minulého století došlo k určité stabilizaci.
Tehdejší vojenské letectvo se dělilo do dvou svazů: 10. letecká armáda ( frontové letectvo) a 7. armáda PVOS. Pokud jde o letecké pluky, disponovalo letectvo celkem šesti stíhacími leteckými pluky - 5. slp Plzeň, 9. slp Bechyně, 4. slp Pardubice ( patřily do sestavy 10. LA), 1. slp Č. Budějovice, 11. slp Žatec a 8. slp Mošnov ( armáda PVOS). V r. 1984 - 5 byl 8. slp rozdělen a jedna letka působila samostatně v Brně. Co se výzbroje týče, nebyla situace nijak slavná. Šlo vesměs o letouny Mig-21 různých verzí, které již měly zenit své účinnosti za sebou. Ale piloti na ně byli zvyklí a dokázali z "Jedenadvacítek" vyždímat to nejlepší. Posun k lepšímu znamenala třicítka Migů-23MF/ML, o které se dělily 1. a 11. slp.
Stíhací bombardovací pluky byly tři: 28. sbolp Čáslav, 20. sbolp. Náměšť n. Oslavou a 6. sbolp. Přerov. Jejich výzbroj představovala Migy-23BN v Čáslavi ( v r. 1983 již celý pluk), v Náměšti měli Su-7 a v Přerově provozovali Migy-21MF a F-13. K tomu ještě náleží průzkumný letecký útvar v Pardubicích, jenž měl sílu letky s výzbrojí Mig-21R a čekala jej modernizace na Su-22M, stejně jako 20. sbolp. 30. bilp. v Hradci Králové měl tehdy ve výzbroji L-39ZA a Migy-15bis SB, které do března 1983 létaly ve prospěch PVOS v Č. Budějovicích. 30. bilp začal ve druhé polovině 80. let přebírat skvělé Su-25K. K tomu je třeba počítat se dvěma dopravnímy let. pluky na letištích Praha - Kbely a Mošnov. Vojskové letectvo v 80. letech postupně zavádělo vrtulníky Mi-24D/V a Mi-17 na letištích Plzeň - Bory a Prostějov. Několik dalších kusů Mig-21 a Su-7 bylo zařazeno do stavu 1. školního let. pluku v Přerově.
Z uvedeného je poznat, že letectvo potřebovalo urychlenou modernizaci, jde-li o techniku. Co se personálu týče, postupně se zacelovaly rány utrpěné během t.zv. normalizace a ve druhé polovině 80. let vše spělo ke zdárnému dovršení snahy o optimalizaci složení bojových jednotek ( poměr velmi zkušení / zkušení / nezkušení).
V absolutních číslech šlo tabulkově o více než 400 bojových letadel a asi 80 vrtulníků ( i se záložnímy stroji). A to v mírové době zase tak málo nebylo na zemičku s 15 000 000 obyvatel.
Komisař - kolego děkuji za excelentní post. Co nejdříve se na to podívám a provedu potřebné korekce. Na čsla.z budou nadšeni. Doufám, že stejně jako já.
Pop - otázka Letectva ČSLA by chtěla asi podrobnou studii. Na to si já netroufám, i když jsem u něj roky sloužil. Proto děkuji za dodaný přehled. Třeba to někoho bude inspirovat.
Pop - otázka Letectva ČSLA by chtěla asi podrobnou studii. Na to si já netroufám, i když jsem u něj roky sloužil. Proto děkuji za dodaný přehled. Třeba to někoho bude inspirovat.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Ještě malinké doplnění letectva, které mělo krýt a podporovat pozemní jednotky a průmyslová a správní centra.
V rámci vrtulníků jsem zahrnul i část vyzbrojených Mi-17, které měly na bocích trupu šest závěsníků, na které bylo možné teoreticky zavěsit až šest raketových bloků UB-32-57. Z toho plyne, že Mi-17 mohl nést až 192 kusů raket r. 57 mm na podporu výsadku.
Jak mnozí ví, vrtulníkové, tedy vojskové letectvo stále měnilo podřízenost. Chvíli patřilo pod letectvo, potom zase pod pozemní vojsko. Již jsem psal, že změny tohoto rázu k ničemu dobrému nepřispívaly.
Vrtulníky používaly také samostatné vrtulníkové letky ( v Bechyni a Havlíčkově Brodu). Tyto útvary měly za úkol především zabezpečit činnost vyšších stupňů velení pozemních vojsk. K této činnosti používaly v 80. létech pestrou směs strojů. Počátkem tohoto desetiletí ukončily službu pístové Mi-1 a Mi-4. Na jejich post zařazovaly jednotky vrtulníky Mi-2 a Mi-8 ( "osmičky různých verzí) a menší množství Mi.17.
to Pátrač:
Máš pravdu, chtělo by to zvláštní článek. Snažím se sehnat nějaké informace, ale na ucelený článek si ještě netroufám. Mám problém napsat o L-39 tak, aby se elaborát dal číst i méně zasvěcenými. Prostě, chybí mi básnické "střevo".
V rámci vrtulníků jsem zahrnul i část vyzbrojených Mi-17, které měly na bocích trupu šest závěsníků, na které bylo možné teoreticky zavěsit až šest raketových bloků UB-32-57. Z toho plyne, že Mi-17 mohl nést až 192 kusů raket r. 57 mm na podporu výsadku.
Jak mnozí ví, vrtulníkové, tedy vojskové letectvo stále měnilo podřízenost. Chvíli patřilo pod letectvo, potom zase pod pozemní vojsko. Již jsem psal, že změny tohoto rázu k ničemu dobrému nepřispívaly.
Vrtulníky používaly také samostatné vrtulníkové letky ( v Bechyni a Havlíčkově Brodu). Tyto útvary měly za úkol především zabezpečit činnost vyšších stupňů velení pozemních vojsk. K této činnosti používaly v 80. létech pestrou směs strojů. Počátkem tohoto desetiletí ukončily službu pístové Mi-1 a Mi-4. Na jejich post zařazovaly jednotky vrtulníky Mi-2 a Mi-8 ( "osmičky různých verzí) a menší množství Mi.17.
to Pátrač:
Máš pravdu, chtělo by to zvláštní článek. Snažím se sehnat nějaké informace, ale na ucelený článek si ještě netroufám. Mám problém napsat o L-39 tak, aby se elaborát dal číst i méně zasvěcenými. Prostě, chybí mi básnické "střevo".
Od r. 1960 začínalo přeškolování pilotů Luftwaffe na vysoce výkonný F-104G. Naše voj. letectvo nemělo ve výzbroji adekvátní prostředek. Proto proběhla urychlená jednání o dodávkách a licenčních právech na výrobu letounů s rychlostí M=2.
Vstupem NSR do organizace NATO jsme se rázem ocitli v přímém dotyku s čelními jednotkami tohoto vojensko - politického uskupení. Nově vzniklá Luftwaffe získala do výzbroje letouny F-84F/RF-84F a F-86 několika verzí, mezi tím i několik desítek strojů s palubním radiolokátorem.
Na tuto techniku jsme mohli klidně pohlížet, protože naše Migy-15bis, které jsme tehdy vyráběli v licenci, byly schopny v rukách vylétaných pilotů účinně zasáhnout. Také objednané a záhy dodané Migy-17PF odpovídaly technice protivníka. Navíc došlo k dohodě se SSSR o budoucí licenční výrobě letounu Mig-19S a dodávkách přepadových verzí Mig-19P/PM. Rokem 1958 dosáhlo letectvo kvalitativního náskoku před hlavním případným protivníkem, protože ten nadzvukové letouny neměl ve výzbroji.
NSR , jak jsem již výše napsal, začala v r. 1960 zavádět do výzbroje F-104 s maximální rychlostí M=2 a s převahou v max. dostupu oproti Migům-19. Tehdy si velení letectva uvědomilo zaostávání našich leteckých jednotek. Rokem 1962 začalo zavádění na tehdejší dobu velice výkonných letadel Mig-21F-13. Zároveň se rozjela licenční výroba typu, která dala celkem 194 stroje. V r. 1964 příšly do výzbroje první "Jedenadvacítky" s RL ( Mig-21PF, celkem 39 kusů). Ten samý rok přebíralo SBOL první letouny Su-7BM. To byl obrovský skok ve výkonnosti našich stíhacích bombardérů, kde zatím "výkřikem techniky" byl Mig-15bis SB. Zde musím dodat, že počátkem 60. let 20. stol. patřil do výzbroje také Il-10!!!
Tyto překotné změny ve výzbroji letectva stály společnost nepředstavitelné finanční prostředky. Státní kasa však není bezedná, a tak započalo na konci padesátých let snižování počtů leteckých útvarů. Tento trend však dosáhl nejvyššího tempa v následujícím desetiletí a dozníval ještě v první polovině 70. let.
Další zaostávání v kvalitě letadlového parku proběhlo v letech 1974-6, kdy Luftwaffe zavedla ke stíhacím a průzkumným jednotkám skvělý McD F-4F/RF-4E. Později dostaly některé útvary cvičně - bojové stroje "Alfa Jet" namísto dosluhujících Fiat G-91. A na počátku let osmdesátých došlo k zařazení výceúčelového "Panavia Tornado" k útvarům JaBo a průzkumu.
I když letouny Mig-21MF nebyly špatné a na jejich standard přecházely během revizí t.zv. "MA-čka", proti F-4F již v boji nestačily. Je podivné, že naše velení nepřistoupilo k modernizaci zbraňového systému 21-ček zavedením RL "RP-22" nebo k nákupu verze Mig-21bis a šlo cestou nákupu strojů Mig-23. Na druhou stranu musím uznat, že především Mig-23ML si v boji "na tělo" mohl vůči F-4F hodně dovolit. Opět jsme museli dohánět kvalitativní náskok Luftwaffe.
Nesmíme však letoun Mig-21 podcenit. Verze "MF" měla vcelku slušné výkony. Provoz typu byl zaběhlý a nečinil technickému sestavu bojových útvarů nijaké velké problémy. Metodika výcviku byla propracovaná a v případě nutnosti se dala urychlit. Mig-21 nebyl přílíš náročný na přípravu k opakovanému vzletu a mohl do 20 minut od vypnutí motoru opět startovat do boje s plným palebným průměrem ( pokud nebyl poškozen v předchozí akci). Neznám jiný dvoumachový bojový stroj, který by měl stejnou schopnost opětovného použití.
Také SBOL dostalo v letech 1977-83 30 kusů Mig-23BN a od poloviny 80. let přicházely Su-22M s nosností 4 000 kg, které byly v v kategorii sbol lepší než Mig-23BN. 30. bitevní letecký pluk získal na údernosti a výměna L-39ZA za Su-25K výrazně zvýšila obranné možnosti našeho letectva.
Jedna věc však celkově snižuje bojovou hodnotu letectva ČSLA. Tou je typová roztříštěnost. Takové vzdušné síly se velmi těžko udržují v provozu.
Určitou možnost skýtalo plánované zavedení stroje Mig-29. V nových výceúčelových verzích se mohl stát jednotným typem našich nadzvukových útvarů. Ale to jsem se dostal do plánů na jiná desetiletí.
Doufám, že takovéto malé ohlédnutí za vývojem našeho vojenského letectva od r.1955-6 až do r. 1989 bude stačit k dokreslení obranných možností ČSLA.
Vstupem NSR do organizace NATO jsme se rázem ocitli v přímém dotyku s čelními jednotkami tohoto vojensko - politického uskupení. Nově vzniklá Luftwaffe získala do výzbroje letouny F-84F/RF-84F a F-86 několika verzí, mezi tím i několik desítek strojů s palubním radiolokátorem.
Na tuto techniku jsme mohli klidně pohlížet, protože naše Migy-15bis, které jsme tehdy vyráběli v licenci, byly schopny v rukách vylétaných pilotů účinně zasáhnout. Také objednané a záhy dodané Migy-17PF odpovídaly technice protivníka. Navíc došlo k dohodě se SSSR o budoucí licenční výrobě letounu Mig-19S a dodávkách přepadových verzí Mig-19P/PM. Rokem 1958 dosáhlo letectvo kvalitativního náskoku před hlavním případným protivníkem, protože ten nadzvukové letouny neměl ve výzbroji.
NSR , jak jsem již výše napsal, začala v r. 1960 zavádět do výzbroje F-104 s maximální rychlostí M=2 a s převahou v max. dostupu oproti Migům-19. Tehdy si velení letectva uvědomilo zaostávání našich leteckých jednotek. Rokem 1962 začalo zavádění na tehdejší dobu velice výkonných letadel Mig-21F-13. Zároveň se rozjela licenční výroba typu, která dala celkem 194 stroje. V r. 1964 příšly do výzbroje první "Jedenadvacítky" s RL ( Mig-21PF, celkem 39 kusů). Ten samý rok přebíralo SBOL první letouny Su-7BM. To byl obrovský skok ve výkonnosti našich stíhacích bombardérů, kde zatím "výkřikem techniky" byl Mig-15bis SB. Zde musím dodat, že počátkem 60. let 20. stol. patřil do výzbroje také Il-10!!!
Tyto překotné změny ve výzbroji letectva stály společnost nepředstavitelné finanční prostředky. Státní kasa však není bezedná, a tak započalo na konci padesátých let snižování počtů leteckých útvarů. Tento trend však dosáhl nejvyššího tempa v následujícím desetiletí a dozníval ještě v první polovině 70. let.
Další zaostávání v kvalitě letadlového parku proběhlo v letech 1974-6, kdy Luftwaffe zavedla ke stíhacím a průzkumným jednotkám skvělý McD F-4F/RF-4E. Později dostaly některé útvary cvičně - bojové stroje "Alfa Jet" namísto dosluhujících Fiat G-91. A na počátku let osmdesátých došlo k zařazení výceúčelového "Panavia Tornado" k útvarům JaBo a průzkumu.
I když letouny Mig-21MF nebyly špatné a na jejich standard přecházely během revizí t.zv. "MA-čka", proti F-4F již v boji nestačily. Je podivné, že naše velení nepřistoupilo k modernizaci zbraňového systému 21-ček zavedením RL "RP-22" nebo k nákupu verze Mig-21bis a šlo cestou nákupu strojů Mig-23. Na druhou stranu musím uznat, že především Mig-23ML si v boji "na tělo" mohl vůči F-4F hodně dovolit. Opět jsme museli dohánět kvalitativní náskok Luftwaffe.
Nesmíme však letoun Mig-21 podcenit. Verze "MF" měla vcelku slušné výkony. Provoz typu byl zaběhlý a nečinil technickému sestavu bojových útvarů nijaké velké problémy. Metodika výcviku byla propracovaná a v případě nutnosti se dala urychlit. Mig-21 nebyl přílíš náročný na přípravu k opakovanému vzletu a mohl do 20 minut od vypnutí motoru opět startovat do boje s plným palebným průměrem ( pokud nebyl poškozen v předchozí akci). Neznám jiný dvoumachový bojový stroj, který by měl stejnou schopnost opětovného použití.
Také SBOL dostalo v letech 1977-83 30 kusů Mig-23BN a od poloviny 80. let přicházely Su-22M s nosností 4 000 kg, které byly v v kategorii sbol lepší než Mig-23BN. 30. bitevní letecký pluk získal na údernosti a výměna L-39ZA za Su-25K výrazně zvýšila obranné možnosti našeho letectva.
Jedna věc však celkově snižuje bojovou hodnotu letectva ČSLA. Tou je typová roztříštěnost. Takové vzdušné síly se velmi těžko udržují v provozu.
Určitou možnost skýtalo plánované zavedení stroje Mig-29. V nových výceúčelových verzích se mohl stát jednotným typem našich nadzvukových útvarů. Ale to jsem se dostal do plánů na jiná desetiletí.
Doufám, že takovéto malé ohlédnutí za vývojem našeho vojenského letectva od r.1955-6 až do r. 1989 bude stačit k dokreslení obranných možností ČSLA.
Naposledy upravil(a) Pop dne 30/6/2010, 11:36, celkem upraveno 1 x.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Pop:
Snad kromě Saabů ( Saab 35 Draken, Saab 37 Viggen, Gripen je ještě rychlejší ) a pokud vím kolem 20 minut to zvládali Izraelci na Mirážích....Mig-21 nebyl přílíš náročný na přípravu k opakovanému vzletu a mohl do 20 minut od vypnutí motoru opět startovat do boje s plným palebným průměrem ( pokud nebyl poškozen v předchozí akci). Neznám jiný dvoumachový bojový stroj, který by měl stejnou schopnost opětovného použití.
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Jistě, Izraelci měli velice rychlý technický personál, ale nesměli znovu "ládovat" dvojici kanonů DEFA 552. V tom případě měli oproti Migu-21 mnohem horší čas. Zde vycházím z hodnocení kořistního Mig-21F-13 piloty a techniky IAF. Navíc, verze Mig-21MF měla již pouze jeden plnící otvor paliva do vnitřních nádrží, kdežto "F-13" měla celkem tři plnící otvory ( vše jsem popsal v tématu "Mig-21"). Podobně potom dopadne "Draken" při doplňování munice do kanonu M 55 ADEN.
to Pátrač:
Letadla, to je moje, ale pro kamaráda, který mi pomáhá s příspěvky, znamenají většinu jeho života. On, narozdíl ode mne, asi pojede do Otrokovic.
A právě tento kámoš mne upozornil na jeden nedostatek. Úplně jsem opomenul bombardér Il-28, který byl zařazen do výzbroje v r. 1955 a vyřazen byl v r. 1973. Roli nosiče jaderných zbraní a taktického bombardéru ukončil v r. 1965 a jeho úkoly převzal tehdy moderní dvoumachový Su-7BM.
S příchodem Il-28 se naše letectvo zařadilo mezi ty vzdušné síly, které byly schopny útočit jadernými zbraněmi. Že to znamenalo významný posun v úderné síle nemusím zdůrazňovat.
Za toto politováníhodné nedopatření se všem omlouvám.
Letadla, to je moje, ale pro kamaráda, který mi pomáhá s příspěvky, znamenají většinu jeho života. On, narozdíl ode mne, asi pojede do Otrokovic.
A právě tento kámoš mne upozornil na jeden nedostatek. Úplně jsem opomenul bombardér Il-28, který byl zařazen do výzbroje v r. 1955 a vyřazen byl v r. 1973. Roli nosiče jaderných zbraní a taktického bombardéru ukončil v r. 1965 a jeho úkoly převzal tehdy moderní dvoumachový Su-7BM.
S příchodem Il-28 se naše letectvo zařadilo mezi ty vzdušné síly, které byly schopny útočit jadernými zbraněmi. Že to znamenalo významný posun v úderné síle nemusím zdůrazňovat.
Za toto politováníhodné nedopatření se všem omlouvám.
IL 28? Jistě, pozoruhodný stroj. Nedávno několik jejich draků bylo náhodou vykopáno na Prostějovském letišti v prostoru střeleckého valu.
Pop - kdo je ten kamarád?
Pop - kdo je ten kamarád?
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Stroje Il-28 byly provozovány v Přerově. Řekl bych, že mírové umístění nebylo, vzhledem k pravděpodobnému protivníkovi, zrovna ideální bereme-li bojový dolet letounu. Na strané druhé, při nenadálém útoku ze strany tehdejší Luftwaffe byla šance pro stíhače minimalizovat ztráty tohoto bolp, který jediný nosiči JZ disponoval.
