Napsal: 12/12/2008, 23:56
Vzpomínky ruského veterána. Je tu odkaz na originální ruskou verzi a tady je překlad:
http://worldatwar.eu/index.php?esid=563 ... tegoryid=1
http://worldatwar.eu/index.php?esid=563 ... tegoryid=1
Stránka 5 z 14
Napsal: 29/12/2008, 22:45
Nemohl by mne někdo nasměrovat, kde najít kolik si Amíci nechali Shermanů po válce a kolik jich nabídli k prodeji? Díky
Napsal: 21/3/2009, 16:10
V obecném povědomí (a jak tady v úvodu zaznělo) je tank Sherman synonymem pro, v nejlepším případě, průměrný, spíše však pro špatný tank. Slabý pancíř, vysoká silueta, nedostačující výkon děla, to jsou uváděné důvody tohoto hodnocení.
Jedinou variantou stojící z hlediska výkonu za řeč, je britská verze Firefly a to hlavně díky zabudování vysoce účinného 76,2 mm děla, který svým výkonem odpovídal přibližně kanónu Panthera.
Ačkoli je tento názor z určitého hlediska oprávněný, není zcela (podle mne) objektivní.
Je sice pravdou, že rané verze těchto strojů měly poměrně slabý pancíř, i jeho tvarování nebylo zrovna ideální, na druhou stranu jeho nejpočetnější soupeři, Panzer III a Panzer IV, na tom ohledně pancéřování (sklonem i silou) nebyly o mnoho lépe (spíše hůře) a palebná síla Shermanu patřila v Africkém bojišti též spíše k nadprůměru.
A pozdější verze, jako například Sherman M4A3(76)w, disponovaly (alespoň podle toho co vím) už podstatně větší palebnou silou a efektivnější pancéřovou ochranou než Panzerkampfwage IV H.
Posuďte sami
Pancíř čela vany pozdějších verzí Shermana byl odlévaný, zaoblený a měl proměnlivou sílu od 51mm v skloněné části(55°), až po 108 mm v kolmé části. Čelo korby mělo sílu 64 mm a sklon 47°.
Záleží na tom, jaké síle odpovídá takto silný a skloněný pancíř. Mnohé však napovídá právě síla pancíře čela vany(108mm). Proč použily Američané právě tuto sílu. Asi proto, že odpovídala odolnosti čela korby. Podle geometrické poučky 64mm/47° dává sílu 94 mm.
Podle níže uvedeného grafu je však vidět, že na probití 64mm/47° potřebuje střela ráže 88mm větší rychlost než na probití 100mm pancíře. Tento graf reflektuje nárůst efektivní síly vlivem sklonu pro různé ráže, jaký vyplynul z testů USA.
Tak např. pokud mám 45mm silný pancíř a střelu ráže 88mm, je poměr e/d ( tloušťka pancíře/ráže) asi 0,5. Pokud je skloněný pod úhlem např.60°, potřebuje střela ráže 88mm rychlost asi 2000 fps tedy 603 m/s. Tutéž rychlost ale potřebuje stejná střela na probití kolmého pancíř silného asi 1,35 násobku své ráže ( e/d=1,35, dolní křivka), což odpovídá síle asi 120mm. Pancíř 45mm/60° tedy (podle tohoto testu) odpovídá 120mm kolmému pancíři.
Podobně je to i s čelem korby Shermana. Podle grafu odpovídá 64 mm silný pancíř pod sklonem 47° pro ráži 88mm asi 109 ti mm, tedy stejné síle jaká byla použita pro vanu. Pro ráže menší je odolnost ještě daleko vyšší, konkrétně např. u 50mm odpovídá korba asi 130mm.
Čelo podvozku Shermana tedy mělo vůči větším rážím odolnost přibližně srovnatelnou s Tigerem, proti malým (či podkaliberním) pak možná i vyšší.
Je ale možné, že kvalita pancíře efekt sklonu podstatně snížila, to momentálně nedokážu posoudit. Také je možné, že odolnost pancíře narůstala se sklonem pro větší ráže méně, než se udává v tomto grafu.
V oblasti čela věže jsou na tom pozdější verze Shermanu také velice dobře. Např štít kanónu se u verze se 75mm dělem kryje s čelem věže a dohromady mají sílu až 140mm. Některé zdroje uvádí sice sílu pouze 89mm, avšak první variantu potvrzuje manuál osádek Panthera, ve kterém je tato část Shermana zakreslena jako neprůstřelná na libovolnou vzdálenost. Štít kanónu přitom zabírá poměrně velkou část čelní siluety věže. Její zbytek je chráněn podstatně hůře, nicméně též dostatečně(75mm 30° ekvivalent asi 95mm). Podle stejného manuálu dokázal KwK 42 probít čelo korby i věže Shermana na 1000-1200 metrů. ( jednalo se ale pravděpodobně o starší verzi Shermana ). Boky věže jsou sice kolmé, ale svojí sílou 51mm odpovídají přibližně efektivní tloušťce boků věže Panthera.
Jak je tomu u čela Shermana s 76,2 mm dělem přesně nevím. Ve většině zdrojů se u štítu kanónu udává síla 89mm (což není až tak málo) , mám ale dojem, že v jedné knížce jsem četl, že se štít kanónu kryje s 38 mm čelem věže a jeho výsledná síla je tedy 127mm.Nepodařilo se mi na netu ale najít informace.
Boky i záď korby jsou chráněni sice výrazně hůře, stále však lépe než u Panzerkamfwagenu IV. Konkrétně 38mm oproti 20-30mm u německého tanku.
Přirozeně komplexní pancéřovou ochranou nedosahuje tento tank úrovně Panthera, Tigera, či T-34/85, nicméně stojí vysoko nad Panzerem IV a rozhodně se nedá říci, že je z tohoto hlediska podřadný.
Porovnání palebné síly.
Při srovnání APC a APCBC munice nevyčnívá tento kanón ze standartu, tvořeném děly D-5T Zis-S-53 a KwK 40 (Z nichž je na tom nejlépe asi 85mm ruské dělo,hlavně díky ráži a hmotnosti AP střely). Jak však ukazuje tabulka, při palbě podkaliberní municí je výrazně překonává(85mm včetně).
O účinností M1 kanónu při palbě HVAP municí vypovídá i test, který dělaly Američané, při němž byl tento kanón srovnáván s britskou 17 liberkou. Oběma kanóny byl ostřelován pancíř tří Pantherů na různé vzdálenosti. Jak se dá předpokládat, 17 liberní dělo dosahovalo s podobným typem munice lepších výsledků. Nicméně při testu sice vykazovala SABOT munice největší průbojnost, ale zároveň také tak malou přesnost, že to prakticky devalvovalo její penetrační schopnosti. Naopak standardní APCBC munice kanonu M1A1 se ukázala jako přesná, ale proti pancéřování Panthera neúčinná.
Nejlepších a srovnatelných výsledků dosahoval 17 liberní kanón za použití APCBC munice a kanón standardního Shermana pak s municí HVAP, přičemž britský kanón se ukázal mírně účinnější a 76,2mm dělo M1A1 jako přesnější ( aspoň tak jsem to pochopil z textu ). Jelikož KwK 42 měl podobnou účinnost jako 17 liberní dělo, a jelikož v té době neměli Němci podkaliberní munici k dispozici, dá se říci že M1 svojí palebnou silou za Pantherem a Shermanem Firefyl příliš nezaostával.
Výsledek celého testu můžete najít na těchto stránkách www.wargaming.info
Samozřejmě že zde hraje roli i ničivý účinek, který byl větší u klasické APCBC munice.
Další velkou předností Shermana, je palebná flexibilita. Otočení o 360° mu trvalo necelých 16 sekund, přičemž náměr se pohyboval od -10° do 25°. Pro srovnání Panzeru IV trvalo otočení 36 sec, náměr měl od -8° do 22°, u Tigeru pak 31 sec, -8° až 15°. Hodnoty u Panthera a T-34/85 jsou srovnatelné, ale i tak o něco horší. Rychlé otáčení věže je přitom v boji životně důležitá věc ( tank může rychleji přenášet palbu z jednoho cíle na druhý, snadněji střílet na rychle se pohybující se cíle). Rozsah odměru se může zdát jako maličkost, ale i to mělo svojí váhu, např. pokud jel tank ze svahu, méně to omezovalo jeho možnosti vést palbu. To vše ještě umocňuje schopnost tanku Sherman, jako jediného ze všech těchto tanků, vést palbu za jízdy.
Z pohledu schopnosti přežití na bojišti je též důležitá velikost tanku. Jistě výška 3 metry není nijak ideální, naproti tomu čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu jako Panzeru IV či Tigera , což tento handicap částečně vyvažovalo.
Pozdější varianty Shermanu tedy už byly podle mne velmi dobré, slušně pancéřované, s vysokou palebnou silou a dostačující pohyblivostí. To, že měly takové ztráty spíše vyplývá z faktu, že byly převážnou dobu v nevýhodné pozici útočníka, a že musely v mnoha případech bojovat proti o třídu těžším a tedy i lépe pancéřovaným tankům.
Jedinou variantou stojící z hlediska výkonu za řeč, je britská verze Firefly a to hlavně díky zabudování vysoce účinného 76,2 mm děla, který svým výkonem odpovídal přibližně kanónu Panthera.
Ačkoli je tento názor z určitého hlediska oprávněný, není zcela (podle mne) objektivní.
Je sice pravdou, že rané verze těchto strojů měly poměrně slabý pancíř, i jeho tvarování nebylo zrovna ideální, na druhou stranu jeho nejpočetnější soupeři, Panzer III a Panzer IV, na tom ohledně pancéřování (sklonem i silou) nebyly o mnoho lépe (spíše hůře) a palebná síla Shermanu patřila v Africkém bojišti též spíše k nadprůměru.
A pozdější verze, jako například Sherman M4A3(76)w, disponovaly (alespoň podle toho co vím) už podstatně větší palebnou silou a efektivnější pancéřovou ochranou než Panzerkampfwage IV H.
Posuďte sami
Pancíř čela vany pozdějších verzí Shermana byl odlévaný, zaoblený a měl proměnlivou sílu od 51mm v skloněné části(55°), až po 108 mm v kolmé části. Čelo korby mělo sílu 64 mm a sklon 47°.
Záleží na tom, jaké síle odpovídá takto silný a skloněný pancíř. Mnohé však napovídá právě síla pancíře čela vany(108mm). Proč použily Američané právě tuto sílu. Asi proto, že odpovídala odolnosti čela korby. Podle geometrické poučky 64mm/47° dává sílu 94 mm.
Podle níže uvedeného grafu je však vidět, že na probití 64mm/47° potřebuje střela ráže 88mm větší rychlost než na probití 100mm pancíře. Tento graf reflektuje nárůst efektivní síly vlivem sklonu pro různé ráže, jaký vyplynul z testů USA.
Tak např. pokud mám 45mm silný pancíř a střelu ráže 88mm, je poměr e/d ( tloušťka pancíře/ráže) asi 0,5. Pokud je skloněný pod úhlem např.60°, potřebuje střela ráže 88mm rychlost asi 2000 fps tedy 603 m/s. Tutéž rychlost ale potřebuje stejná střela na probití kolmého pancíř silného asi 1,35 násobku své ráže ( e/d=1,35, dolní křivka), což odpovídá síle asi 120mm. Pancíř 45mm/60° tedy (podle tohoto testu) odpovídá 120mm kolmému pancíři.
Podobně je to i s čelem korby Shermana. Podle grafu odpovídá 64 mm silný pancíř pod sklonem 47° pro ráži 88mm asi 109 ti mm, tedy stejné síle jaká byla použita pro vanu. Pro ráže menší je odolnost ještě daleko vyšší, konkrétně např. u 50mm odpovídá korba asi 130mm.
Čelo podvozku Shermana tedy mělo vůči větším rážím odolnost přibližně srovnatelnou s Tigerem, proti malým (či podkaliberním) pak možná i vyšší.
Je ale možné, že kvalita pancíře efekt sklonu podstatně snížila, to momentálně nedokážu posoudit. Také je možné, že odolnost pancíře narůstala se sklonem pro větší ráže méně, než se udává v tomto grafu.
V oblasti čela věže jsou na tom pozdější verze Shermanu také velice dobře. Např štít kanónu se u verze se 75mm dělem kryje s čelem věže a dohromady mají sílu až 140mm. Některé zdroje uvádí sice sílu pouze 89mm, avšak první variantu potvrzuje manuál osádek Panthera, ve kterém je tato část Shermana zakreslena jako neprůstřelná na libovolnou vzdálenost. Štít kanónu přitom zabírá poměrně velkou část čelní siluety věže. Její zbytek je chráněn podstatně hůře, nicméně též dostatečně(75mm 30° ekvivalent asi 95mm). Podle stejného manuálu dokázal KwK 42 probít čelo korby i věže Shermana na 1000-1200 metrů. ( jednalo se ale pravděpodobně o starší verzi Shermana ). Boky věže jsou sice kolmé, ale svojí sílou 51mm odpovídají přibližně efektivní tloušťce boků věže Panthera.
Jak je tomu u čela Shermana s 76,2 mm dělem přesně nevím. Ve většině zdrojů se u štítu kanónu udává síla 89mm (což není až tak málo) , mám ale dojem, že v jedné knížce jsem četl, že se štít kanónu kryje s 38 mm čelem věže a jeho výsledná síla je tedy 127mm.Nepodařilo se mi na netu ale najít informace.
Boky i záď korby jsou chráněni sice výrazně hůře, stále však lépe než u Panzerkamfwagenu IV. Konkrétně 38mm oproti 20-30mm u německého tanku.
Přirozeně komplexní pancéřovou ochranou nedosahuje tento tank úrovně Panthera, Tigera, či T-34/85, nicméně stojí vysoko nad Panzerem IV a rozhodně se nedá říci, že je z tohoto hlediska podřadný.
Porovnání palebné síly.
Při srovnání APC a APCBC munice nevyčnívá tento kanón ze standartu, tvořeném děly D-5T Zis-S-53 a KwK 40 (Z nichž je na tom nejlépe asi 85mm ruské dělo,hlavně díky ráži a hmotnosti AP střely). Jak však ukazuje tabulka, při palbě podkaliberní municí je výrazně překonává(85mm včetně).
O účinností M1 kanónu při palbě HVAP municí vypovídá i test, který dělaly Američané, při němž byl tento kanón srovnáván s britskou 17 liberkou. Oběma kanóny byl ostřelován pancíř tří Pantherů na různé vzdálenosti. Jak se dá předpokládat, 17 liberní dělo dosahovalo s podobným typem munice lepších výsledků. Nicméně při testu sice vykazovala SABOT munice největší průbojnost, ale zároveň také tak malou přesnost, že to prakticky devalvovalo její penetrační schopnosti. Naopak standardní APCBC munice kanonu M1A1 se ukázala jako přesná, ale proti pancéřování Panthera neúčinná.
Nejlepších a srovnatelných výsledků dosahoval 17 liberní kanón za použití APCBC munice a kanón standardního Shermana pak s municí HVAP, přičemž britský kanón se ukázal mírně účinnější a 76,2mm dělo M1A1 jako přesnější ( aspoň tak jsem to pochopil z textu ). Jelikož KwK 42 měl podobnou účinnost jako 17 liberní dělo, a jelikož v té době neměli Němci podkaliberní munici k dispozici, dá se říci že M1 svojí palebnou silou za Pantherem a Shermanem Firefyl příliš nezaostával.
Výsledek celého testu můžete najít na těchto stránkách www.wargaming.info
Samozřejmě že zde hraje roli i ničivý účinek, který byl větší u klasické APCBC munice.
Další velkou předností Shermana, je palebná flexibilita. Otočení o 360° mu trvalo necelých 16 sekund, přičemž náměr se pohyboval od -10° do 25°. Pro srovnání Panzeru IV trvalo otočení 36 sec, náměr měl od -8° do 22°, u Tigeru pak 31 sec, -8° až 15°. Hodnoty u Panthera a T-34/85 jsou srovnatelné, ale i tak o něco horší. Rychlé otáčení věže je přitom v boji životně důležitá věc ( tank může rychleji přenášet palbu z jednoho cíle na druhý, snadněji střílet na rychle se pohybující se cíle). Rozsah odměru se může zdát jako maličkost, ale i to mělo svojí váhu, např. pokud jel tank ze svahu, méně to omezovalo jeho možnosti vést palbu. To vše ještě umocňuje schopnost tanku Sherman, jako jediného ze všech těchto tanků, vést palbu za jízdy.
Z pohledu schopnosti přežití na bojišti je též důležitá velikost tanku. Jistě výška 3 metry není nijak ideální, naproti tomu čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu jako Panzeru IV či Tigera , což tento handicap částečně vyvažovalo.
Pozdější varianty Shermanu tedy už byly podle mne velmi dobré, slušně pancéřované, s vysokou palebnou silou a dostačující pohyblivostí. To, že měly takové ztráty spíše vyplývá z faktu, že byly převážnou dobu v nevýhodné pozici útočníka, a že musely v mnoha případech bojovat proti o třídu těžším a tedy i lépe pancéřovaným tankům.
Napsal: 23/3/2009, 14:51
Konečně někdo kdo nepovažuje Sherman za "bezcenný" tank a pěkně to doloží 
. Jeho hlavním "hadicapem" je imho jen to, že je stále srovnáván s tanky typu Panther a Tiger, což jsou tanky jiné kategorie. Jeho adekvátním protivníkem byl především Pz.IV a jeho v mnohém předčí.
Mimochodem- tloušťka štítu kanónu 76mm verzí se udává vesměs 89mm, ale viděl jsem jedno dobové schéma pancéřování co uvádí 3" štít, tj cca 76mm. A štít se s čelem věže moc nepřekrýval, takže zde zřejmě určitá slabina bude.
. Jeho hlavním "hadicapem" je imho jen to, že je stále srovnáván s tanky typu Panther a Tiger, což jsou tanky jiné kategorie. Jeho adekvátním protivníkem byl především Pz.IV a jeho v mnohém předčí. Mimochodem- tloušťka štítu kanónu 76mm verzí se udává vesměs 89mm, ale viděl jsem jedno dobové schéma pancéřování co uvádí 3" štít, tj cca 76mm. A štít se s čelem věže moc nepřekrýval, takže zde zřejmě určitá slabina bude.
Napsal: 23/3/2009, 20:33
Pánové a jaké verze tanku PzKpfw IV s tímto zapalovačem srovnáváte?
Napsal: 23/3/2009, 21:06
Tomuhle nerozumím..jak je to myšleno? Celková čelní plocha tanku?Petrz píše: Z pohledu schopnosti přežití na bojišti je též důležitá velikost tanku. Jistě výška 3 metry není nijak ideální, naproti tomu čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu jako Panzeru IV či Tigera , což tento handicap částečně vyvažovalo.
Napsal: 23/3/2009, 21:47
To už tady ten kontrast někde Petrz rozebíral (nebo to byl někdo jiný?). Šlo o odraz světla od skloněné desky nebo kolmé a vodorovné. A taky o hru stínu a světla a význam tmavých a světlých ploch na maskování. Možná na tom něco bylo, ale nevím. Spíš bych to jako argument moc nebral. Ale i kamufláž našich předválečných tanků byla na podobném principu založena. Rozbíjela obrys vozidla.
Napsal: 23/3/2009, 21:50
Srovnání s Pz IV mi přijde pro Němce dost nefér vzhledem k době vzniku. Sherman je poměrně právem srovnáván spíše s Pantherem a T-34. Na druhou stranu lze připomenout britské Cavaliery a spol., takže poslední rozhodně nebyl 
Napsal: 23/3/2009, 22:11
Hansi, co myslel tím "čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu" najdeš tady:
http://palba.cz/viewtopic.php?t=2359
Přeber si to jak chceš.
http://palba.cz/viewtopic.php?t=2359
Přeber si to jak chceš.
Napsal: 23/3/2009, 22:12
No,buď rád,že tam nemají centimetry,to by byl slušný rachot.........jean2005 píše:Tak ten jeden odkaz jsem už sem dával a chtěl jsem něco jiného a ten druhý se mi zdá nesmyslný na první pohled. Jak může průraznost HEAT munice záviset na vzdálenosti? Vždyť to je z principu nesmysl, maximálně u těchhle ranných konstrukcí mohlo dojít k tomu, že se zpomalila rotace, ale tím by se naopak průraznost kumulativní nálože zvýšila.YAMATO píše:Nevím, zda už to nebylo uvedeno...Guns vs. Armour, Gun Penetration Data
Ale nic to neřeší, opět je problém s různými normami...
A další drobná chybička se jim tam vloudila, 45mm kanón made in SSSR má prý na 2000m průraznost 38968 mm.
Napsal: 23/3/2009, 23:10
Absurdníhydrostar píše:Hansi, co myslel tím "čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu" najdeš tady:
http://palba.cz/viewtopic.php?t=2359
Přeber si to jak chceš.
Napsal: 24/3/2009, 09:55
Se všemi se kterými se teoreticky mohl potkat. Tj, cca od PzIVF do J.hydrostar píše:Pánové a jaké verze tanku PzKpfw IV s tímto zapalovačem srovnáváte?
Mimochodem - Sherman jako zapalovač je imho jen další hanlivé "klišé", které si Sherman vysloužil díky neblahým zkušenostem svých posádek, ale neznamená to, že byl horší či hořlavější než jiné tanky. Četl jsem nějaké pojednání bývalých US tankistů o důvodu proč se Shermanu říkalo "zapalovač".:
Benzínový motor - ano benzín hoří dobře (i když byly i diesel verze Shermana), ale na benzín jezdili třeba i německé tanky a není důvod proč by Shemany měly při zásahu nádrží/motoru hořet líp.
Munice v interiéru - munice uložená po stranách korby - náchylné na zapálení při zásahu z boku. Ano. Ale stejně tak byla uložena munice i v německých a ruských tancích. Opět není důvod proč by Sherman měl při zásahu munice hořet líp. Navíc pozdější verze Shermanu dostaly schránky na munici plněné kapalinou a uložené pod věží místo po bocích korby, aby se omezilo riziko zapálení munice. A tím se myslím nemohl pochlubit žádný jiný tank.
"Vybavení" interiéru - osádky Shermanů údajně vozili veškeré své osobní vybavení uvnitř tanku - bágly, výstroj, deky, interiér býval plný různých zaolejovaných hadrů apd. A to všechno samozřejmě dobře hořelo pokud tank dost zásah. Po vyhodnocení bojových vlastností Shermanu údajně došlo k nařízení, že během bojových akcí se uvnitř tanku nesmí skladovat žádné hořlavé věci aby se omezilo riziko požáru.
Ať se dívám jak se dívám, nevidím důvod proč by Shermany měly hořet nějak výrazně líp než jakýkoliv jiný tank. A když se třeba podívám na video Panthera, kterého sejmul Pershing v Kolíně - tak mám dojem, že ten Panther hoří taky moc dobře. Jako zapalovač
Možná je to trochu nefér, vzhledem k době jejich vzniku. Ale stejně tak je nefér srovnávat Sherman s Pantherem. Přece jen je to podstatně starší konstrukce vycházející ještě z M2-M3 tanků což je úplně jiná generace než Panther. Sherman byl konstruován v době kdy se po bojištích proháněly maximálně tak PzIIIF a PzIVD. Jelikož PzIII byl výbrojí úplně jinde, je myslím férovější srovnávat Sherman s PzIV.YAMATO píše:Srovnání s Pz IV mi přijde pro Němce dost nefér vzhledem k době vzniku. Sherman je poměrně právem srovnáván spíše s Pantherem a T-34. Na druhou stranu lze připomenout britské Cavaliery a spol., takže poslední rozhodně nebyl
Napsal: 24/3/2009, 12:03
zajímavé je, že se tato přezdívka uchytila jak mezi US a VB tankisty, ale i u jejich protivníků. Není šprochu, aby na něm nebyla pravdy trochu.
Říkat, že stroj xyz musí hořet stejně jako jiný typ, protože používají stejný typ paliva se mi zdá trochu zavádějící. Přeci jen je to o konstrukci palivového systému, jeho umístění apod.
Říkat, že stroj xyz musí hořet stejně jako jiný typ, protože používají stejný typ paliva se mi zdá trochu zavádějící. Přeci jen je to o konstrukci palivového systému, jeho umístění apod.
Napsal: 24/3/2009, 14:15
Pochybuju, že by odlišnosti v palivovém systému vedly k nějakým výrazným rozdílům v "hořlavosti" motoru. Spíš s tím může mít co co činění typ munice, kterým byl Sherman zasažen. Pokud to bylo AP-HE explodující až po proražení pancíře - tak to imho zapálí každý tank když se trefí do motoru nebo do uskladněné munice. Nebo to zapálí cokoliv hořlavého v interiéru. Vždycky se něco najde. Pokud byl tank zasažen jen obyčejnou AP s tvrdým jádrem, tak to myslím nezapálí munici ani při přímém zásahu do ní, nezapálí to prý ani nádrž s palivem. A němci hojně AP-HE používali.
Mimochodem, o tom, že by se už za války říkalo Shermanu "zapalovač" Ronson nebo podobně prý nesvědčí žádné dobové zprávy a zápisky vojáků (údajně) a tato přezdívka vznikla až někdy po válce. Bůhví proč.
Mimochodem, o tom, že by se už za války říkalo Shermanu "zapalovač" Ronson nebo podobně prý nesvědčí žádné dobové zprávy a zápisky vojáků (údajně) a tato přezdívka vznikla až někdy po válce. Bůhví proč.
Americký střední tank M4 Sherman
Napsal: 24/3/2009, 17:15
Souhlasím s letecz-em, já bych ten problém v palivovém systému také neviděl. Pravděpodobnější je : citace z článku :
> Problému bylo věnováno dost času, přes celé léto 1943 a nakonec jako hlavní důvod zničení tanku po zásahu byl určen výbuch munice uvnitř vozidla. Změny se týkaly dodatečné instalace pancéřových desek, na izolaci muniční prostoru a obalení schránek na střelivo vodou (označení mokré, asi 160 l). Další pancéřové desky byly připevněny na boky korby a na pravou stranu věže, toto vylepšení stáhlo ztráty z nepřijatelných 50-60% na vyhovujících 10-15%
> Modifikovanou verzí M4A2(76)W se od května 1944 zabýval podnik Fischer Tank Arsenal, kde bylo vyrobeno 2915 strojů s kanonem ráže 76 mm a úpravou ochrany munice (tzv. mokré schránky).
> Problému bylo věnováno dost času, přes celé léto 1943 a nakonec jako hlavní důvod zničení tanku po zásahu byl určen výbuch munice uvnitř vozidla. Změny se týkaly dodatečné instalace pancéřových desek, na izolaci muniční prostoru a obalení schránek na střelivo vodou (označení mokré, asi 160 l). Další pancéřové desky byly připevněny na boky korby a na pravou stranu věže, toto vylepšení stáhlo ztráty z nepřijatelných 50-60% na vyhovujících 10-15%
> Modifikovanou verzí M4A2(76)W se od května 1944 zabýval podnik Fischer Tank Arsenal, kde bylo vyrobeno 2915 strojů s kanonem ráže 76 mm a úpravou ochrany munice (tzv. mokré schránky).
Napsal: 24/3/2009, 21:24
Nevhodné uložení munice ale problémem klidně být může. Ostatně jak píše Skelet, potíže může způsobovat i skupina "Palivová soustava - motor". Stačí tyto prvky umístit ne zcela šikovně a může to znamenat nevýhodu (netvrdím, že znamená).
Napsal: 24/3/2009, 21:57
Přesně tak, ostatně viz. třeba Tigery a Panthery, které často hořely i bez přispění nepřítele
Ale vážně, je pravda, že se to se špatností Shermana dost přehání, zas tak bídný nebyl. Horší bylo, že byl vlastně standardem po celou válku. Ne že by ovšem by s ním byla zas až taková spokojenost, ale kvůli standardizaci vybavení a z toho vyplývající nechuti zavádět něco nového, viz. také např. okolky okolo zavádění Pershingu. Americká koncepce "tank pro podporu, stíhač tanků pro boj s nepřátelskou pancéřovou silou" se dost brzy ukázala být chybnou, ale nápravy z toho vyplývající byly pomalé a teprve střety s Panthery a dalšími zvířaty ukázaly problémy s výzbrojí v celé nahotě.
Ale vážně, je pravda, že se to se špatností Shermana dost přehání, zas tak bídný nebyl. Horší bylo, že byl vlastně standardem po celou válku. Ne že by ovšem by s ním byla zas až taková spokojenost, ale kvůli standardizaci vybavení a z toho vyplývající nechuti zavádět něco nového, viz. také např. okolky okolo zavádění Pershingu. Americká koncepce "tank pro podporu, stíhač tanků pro boj s nepřátelskou pancéřovou silou" se dost brzy ukázala být chybnou, ale nápravy z toho vyplývající byly pomalé a teprve střety s Panthery a dalšími zvířaty ukázaly problémy s výzbrojí v celé nahotě.
Nejsi náhodou ten chlapík (sory, nick si nevybavuji), co jednu dobu operovals výhodou kulatosti pancíře nebo tak nějak? Hlavně na Frontě.Petrz píše:Z pohledu schopnosti přežití na bojišti je též důležitá velikost tanku. Jistě výška 3 metry není nijak ideální, naproti tomu čelní pancíř Shermana nevytvářel tak velký kontrast vůči terénu jako Panzeru IV či Tigera , což tento handicap částečně vyvažovalo.
Napsal: 25/3/2009, 08:30
Ohledně uložení munice a její náchylnosti na požár při zásahu je zajímavé, že zatímco američani se to snažili řešit - vymysleli ony "vlhké" schránky" a jiné uložení munice - tak němci vozili snad ve všech tancích až do konce války munici uloženou po bocích korby - beze změny. By mě zajímalo proč neměli potřebu to řešit. Může v tom hrát roli typ AP střel používaný spojenci, který nebyl tak nebezpečný při zásahu munice (plné AP střely) nebo jim to prostě bylo jedno? Nebo by mohl být rozdíl v "zapalitelnosti" prachové náplně náboje (teda aspoň se domnívám, že to hlavně vzplálo pokud byla munice trefená)?
Kdo se rád probírá historickými dokumenty - zde technický manuál M4A3 Sherman: http://www-cgsc.army.mil/carl/wwIItms/TM9_759_1942.pdf a vůbec řada zajímavých US Tech manuálů: http://www-cgsc.army.mil/carl/wwIItms/index.asp
Pár detailů z manuálu Firefly Vc: http://www.simcentrum.com/pafiledb.php? ... file&id=34 (by mě zajímalo proč amíci nepřijmuli Firefly s nejlepším spojeneckým AT dělem té doby do své výzbroje. Že by trochu "pohrdali" lepší zbraní svého spojence?
Ještě mám někde doma ruský manuál na Sherman, kdyby byl zájem.
Kdo se rád probírá historickými dokumenty - zde technický manuál M4A3 Sherman: http://www-cgsc.army.mil/carl/wwIItms/TM9_759_1942.pdf a vůbec řada zajímavých US Tech manuálů: http://www-cgsc.army.mil/carl/wwIItms/index.asp
Pár detailů z manuálu Firefly Vc: http://www.simcentrum.com/pafiledb.php? ... file&id=34 (by mě zajímalo proč amíci nepřijmuli Firefly s nejlepším spojeneckým AT dělem té doby do své výzbroje. Že by trochu "pohrdali" lepší zbraní svého spojence?
Ještě mám někde doma ruský manuál na Sherman, kdyby byl zájem.
Napsal: 25/3/2009, 09:47
To je celkem známá věc. Američané měli o Firefly zájem, dokonce velký. Byla to údajně jediná britská zbraň, o kterou měli před vyloděním v Normandii skutečný zájem. Britové jim nabízely také různé speciální stroje (tzv. funnes), ale ty američané odmítly. Chtěli pouze Firefly, ale to zase museli odmítnou britové, protože nestíhaly vyrábět 17-ti liberní děla, údajně jich bylo málo i pro jejich armádu.
Ten kanon ve Firefly nebyl přesně to 17-liberní dělo, byl upraven. Tuším, že už se to zde na Palbě někde řešilo.
Ten kanon ve Firefly nebyl přesně to 17-liberní dělo, byl upraven. Tuším, že už se to zde na Palbě někde řešilo.
Napsal: 25/3/2009, 10:01
Tak námatkovo čo ma z hlavy napadlo používali američania licenčné protilietadlové delá - švajčiarske(?) 20 mm Oerlikon a švédske 40 mm Bofors, neskôr britské lietadlá Canberra a Harrier, a zo súčasnosti Abrams - britský pancier Chobham a nemecký 120 mm kanón Rheinmetal. Takže naozaj v neochote preberať zbrane zo zahraničia to nebolo.