PALBA.CZ

Hodně zajímavé čtení!
Poslední dobu hledám o těhle věžích nějaké informace... Musím říct, že je to úplně šílené dílo, které asi nemělo ani moc výsledný efekt. Ve městě by jich muselo být postaveno mnohem více, aby dokázali efektivně eliminovat bombardovací svazy.
Docela mě upoutala tahle věta: Relativně pěkná čtvercová budova, dokonce i s okny. Při náletu byly zvenčí plechové okenice, které se zavřely, aby nebyla okna vytlučena.
Proč měla vůbec věž okna, když s jednalo čistě o vojenskou stavbu? Myslím si, že okna byla pro věž spíš slabinou...
Jinak někdo se tady ptal, jak si věž vedla v boji s pozemníma cílema
Protiletadlový komplex č.III v Humboldthainu (Flakpaare III Humboldthain)
Během útoku na Berlín se v bojové věži komplexu umístilo velitelské stanoviště obranného sektoru města „G“ pod velením obersta Schefera. III protiletadlový komplex blokovaly jednotky sovětského 12.gardového sboru. Posádka se ukryla ve věžích, zabarikádovala vchody a pokoušela se útočníky likvidovat palbou protiletadlových zbraní. Ale proti pozemním cílům mihly 128 mm kanóny střílet nejblíže do vzdálenosti 8 km pro nemožnost stáhnout hlavně níže, než 10°. Střelečtí pozorovatelé, kteří by korigovali palbu do vzdálených předních linií také nebyli. Malorážové kanóny Rusové velmi brzo zlikvidovali palbou vlastního dělostřelectva a tanků. Proti nim byly malorážová děla bezmocná.
Po bezpodmínečné kapitulaci Berlína ve 12 hodin dne 3.května se posádka III komplexu vzdala...

Tuchačevskij, zamysli se, koukni co jsem psal v předcházejícím příspěvku a vyjde ti, že první Flakturmy v Berlíně nebo Hamburku byly stavěny ještě elegantně. Proto měly i okna. Po válce by byl problém je bourat, proto se měly obložit mramorem, no a v mírových dobách se okýnka hodí, než mít jen tmavé kopky.
V pozdějších fázích války už se na krásu nehledělo, doslovo hořela koudel, a pozdější Flakturmy ve Vídni, už jsou více "funkcionalistické" s minimem oken.
A jejich význam - už bylo napsáno chrámy, kryty pro civily, odolné pozorovací stanoviště, památníky, který možná sestřelí některá nepřátelská letadla, ale hlavní protivzdušnou obranu měly zajistit stíhačky Luftwaffe. Hitler a Göring dlouho nechtěli věřit zprávám o masivní produkci "létajících pevností", dokud je realita nepřesvědčila o opaku. Takže tuto hrozbu podcenili, včas se na ní nepřipravili a pak už to jelo jako sáně.
Albert Speer například napsal, že místo zbraní V-2 se měly vyrábět protivzdušné rakety Wasserfall.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wasserfall

To by mělo větší platnost. Ostatně po bitvě je každý generál

Ano, pročítal jsem je Vím, že měli být stavěny elegantně, aby zapadli do okolní zástavby. Nesmíš ale zapomínat, že se jednalo o vojenské budovy-úkryty. Těma oknama se jejich hodnota jako úkrytu opravdu dost snižovala... Později byla okna vypuštěna. To jsem se tam také dočetl.
Jo, s těma raketama měl asi pravdu

No já okna beru trochu jinak. Flakturm byla stavba kterou obsluhovali lidé a museli se v ní pohybovat. V době války běžně hrozilo vypadnutí proudu a tak výpadek umělého světla, jako jsou žárovky atd. Architekti tak použili klasická okna, díky kterým bylo možné stavbu prosvítit i bez elektřiny. Dokážete si představit pohybovat se po ohromné betonové stavě bez světla, když vypadla elektřina ? Já radši ne. Flakturmy sice měly vlastní generátory, logicky bylo lepší se na ně moc nespoléhat (generátory totiž potřebují šťávu a benzínu bylo koncem války velice málo - nedostatek). Otázkou vůbec je, zda v těch oknech byly skleněné tabulky - já si myslím že ne (moc drahé a zbytečné - vytloukly by se při první ráně), díky tomu by dokázaly plechové okenice zabránit průniku studeného větru do budovy. Dle mého tam tedy byly plechové okenice hlavně proti špatnému počasí, než proti střepinám a bombám. Koukejme na Flakturm i z pohledu funkčního a civilního, než jen z pohledu přímého boje. Ve Flakturmech žily osádky děl a bylo nutné aby spotřebovali jen minimum elektřiny. Osádky se přesouvaly na palebné pozice jen v případě poplachu. Jinak byly v jejich útrobách (mimo budovu být nemohly - což je snad logické), kde trávily většinu času. Po tmě být jednoduše nemohli.

Rase možná na tom něco je, ale schodiště bylo třeba točité a stejně tam světlo nešlo. Těch oken bylo dost ve všech stěnách, obsluha by toliko nepotřebovala, to vypadá i na "kancly". Ostatně zda se, že v současnosti budova slouží nějakým civilním účelům.
Zda už předtím, za války měla zasklená okna nevím. Tlaková vlna by to jistě poničila, pokud by nestihli včas zavřít pancéřové okenice.


http://www.flickriver.com/groups/flakbu ... teresting/

Těch oken je na poslední fotce nějak moc. Nejspíš jsou ale původní, jelikož po stavbě by s tím betonem už nehli. Když se nad tím člověk zamyslí, tak šlo jen o to zvednou palposty do potřebné výšky - samotná budova tedy byla jen nosič (klidně místo takového komplexu mohly být jen nosné sloupy). Architekti ale chtěli něco pěkného - když už ty stavby měly dominovat městu. To že fungovaly i jako bunkry pro civilní obyvatelstvo, mi přijde jen jako přidaná hodnota. Architekti s tím nejspíš také počítali, prioritou ale bylo vyzdvihnout pozice protiletadlových děl.

Ano Rase jsou to stavby megalomanské. Otvory pro okna jsou jistě původní. Věže, resp. rohy flakturmu měly na patru 3 okna, 4x3=12, stěny 5, což je 4x5=20. Celkem na patru 32 oken. Budova měla přitom několik pater.



Podívej na plán budovy, někde byly i sklady pro umělecká díla, nemocnice, a jiné. Prostě místnosti, asi ne vše jen kryty pro lidi. Ostatně podle mě by se tam stejně všichni lidi z města nevešli.

Ten plánek je hodně dobrý, díky za něj. Tak nějak sem čekal hlavně prázdné otevřené prostory. Tohle mění situaci - byla to funkční stavba, na které byly umístěná děla. Samozřejmě že krytů nebylo nikdy dost a tak pro potřeby civilistů musely sloužit i tyhle stavby - chtě nechtě

Lord píše:

Musím povedať že týmto podorysom som velmi prekvapeny. Myslel som, ze principom tej stavby bolo ze steny boli ovela hrubsie, megabunkre, aby dokazali odolat bombam...
Takto mi to pripada ako velmi dobry ciel pre bombardovanie...

Jak silné byly stěny a rozměry Může se ti jen zdát, že to je slabé, protože celá budova je ve skutečnosti obrovská. Bojová věž měla čtvercový půdorys o rozměrech cca 60 x 60 m, celkem 70,5 x 70,5 m a výšku 25 m, celkem do výšky 39 m. Ber orientačně. V Berlíně ZOO (Typ I – Bauart I) to vydrželo zásahy ruskými děly. A pak asi taky byl silný železobetonový strop nahoře (asi 3,5 m), síla stěn 2,5 m, naváděný bomby tehdy masově nebyly, takže asi tak.
Velení protivzdušné obrany řídilo palbu celé protivzdušné obrany Berlína nebo Hamburgu. Pro řízení palby protiletadlového komplexu sloužilo v této věži zvláštní velitelské stanoviště.

Strop veží mal odolať jednotonovej leteckej bombe.

z ruskej wiki
Typ Gefechtsturm . . . Bauart 1 (hrad) . B 2 (blok) . B 3 (veža) | Leitturm 1a . . L 1b . . L 2
Dĺžka [m] . . . . . . . . . . 75 . . . . . . . . . 57 . . . . . . 43 . . . . | . . 70,5 . . . . . 50 . . . . 39
Šírka [m] . . . . . . . . . . 75 . . . . . . . . . 57 . . . . . . 43 . . . . | . . 35 . . . . . . . 23 . . . . 23
Výška [m] . . . . . . . . . . 39 . . . . . . . . . 42 . . . . . 45/55 . . . | . . 39 . . . . . . 44 . . . . 42
Hrúbka steny [m] . . . . . 2,5/2 . . . . . . . 2/1 . . . . . 2,5 . . . . | . . 2,5 . . . . . 2 . . . . 2,5
Stropná doska [m] . . . . . 3,5 . . . . . . . . . 3,5 . . . . . 3,5 . . . . | . . 5 . . . . . 3,5 . . . 3,5

Schéma Gefechtsturm (bojovej veže)






Schema jedného poschodia (hodil by sa preklad popisu)
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0% ... kturm3.png


Bojová veža prvej generácie mala päť poschodí, suterén a prízemie.
Prvé poschodie bolo tvorené úkrytom pre 8000 civilistov, ale v skutočnosti bol počet zvyčajne prekročený.
Druhé poschodie bolo vyhradené pre uloženie múzejných cenností, s celkovou plochou 1500 m²
Tretie poschodie je vojenská nemocnica s 95 lôžkami a dvomi operačnými sálmi.
Štvrté poschodie slúžilo ako kasárne pre vojenskú posádku protilietadlovej veže.
Piate poschodie je bojové.
V suteréne a na prízemí je sklad munície a náhradných dielov pre zbrane, generátory a ďalšie zázemie. Veža má dva výťahy, vlastnú studňu, kuchyňu a pekáreň.
Kontrolná veža prvej generácie má tiež úkryt pre 8000 civilistov a podobné vybavenie ako bojová veža. Prepojené sú podzemným tunelom.

Kontroná veža druhej generácie mala 8 poschodí a suterénu. V prízemí boli tri vstupy (pre civilistov, ktorí sa uchýlili do veže) s jednej dlhej strany a jeden strhnúť na opačnej dlhšej strane (pre vojakov a vozidlá).
Prvé poschodie bolo uložené muníciu, ktorá sa nachádza klinika s izbami a ordináciami, pomocný personál, nemocničných oddeleniach, školská trieda, WC. Druhé, štvrté a piate poschodie bolo určené ako úkryt. Tretie poschodie bolo obsadené filtroventilačným zariadením, dodávajúcim do všetkých miestnosti veže vyčistený a ohrievaný vzduch a odvádza znečistený vzduch. Je tu tiež inštalovalný dieselový generátor, vodná nádrž, rozvádzače s transformátormi pre vysoké a nízke napätie. Na štvrtom poschodí je casť vyhradená pre vojenskú nemocnicu s 800 lôžkami. Celkovo sa vo veži mohlo ukryť pred náletmi cca 15 tisíc ľudí. Šieste poschodie bolo tiež čiastočne úkrytom. Na tomto poschodí bola telefónna ústredňa, muničný sklad pre protilietadlové zbrane, elektrovybavenie veža (batérie, usmerňovače, relé, stabilizátory), a výpočtový systém riadenia paľby.
Siedme poschodie - ubikácie personálu veži, izby pre dispečing a výpočtové zariadenia, dokontaminačná miestnosť a sprchovacím kútom. Na vonkajšom obvode sú palposty.
Ôsme poschodie bolo bojovou platformu. Bolo tu umiestnené veliteľské stanovište, riadenie paľby, žeriav, veľký radar Wuerzrburg Riese , zariadenia Dora (7/6-metrovy optický diaľkomer), ozorovacie stanovištia, malý radar Wuerzrburg a palposty. V suteréne boli uložen náhradné zbrane.
Piate až ôsme poschodie slúžili aj ako výrobné priestory na výrobu malých dielov a súčiastok zbraní, leteckých motorov, a rôzneho vybavenia.

Bojová veža tretej generácie mala 9 poschodí pri výške 45 metrov a 12 poschodí pri výške 55 metrov. Dispozícia bola podobná ako u predošlých generácií - časť poschodí slúžila ako úkryt pre obyvateľstvo a výrobné a skladové priestory, časť pre vojenský personál a zbrane.

Okrem týchto bojových veží existovali aj veže slúžiace výlučne ako úkryty
http://www.luftschutz-bunker.de/content ... &Itemid=52

Já nevím, ale s těma oknama to prostě nechápu. Je dost možné, že si vůbec nepřipouštěli, že by mohlo k zasažení věže dojít. Proto první verze měla ještě okna. Němci si tak masivní bombardování měst v době stavby té první verze asi ani v nejčernějších snech nedokázali představit Tak prostě měla okna. Ty další verze už je samozřejmě nemají. Začalo přituhovat a kdo by také stále okna zasklíval? Prostě se okna vypustila a bylo hotovo. Budova se tak dle mého stává účelnější a poskytuje zcela určitě i dokonalejší ochranu jak ukrývaným osobám, tak i uměleckým předmětům.

Jinak tady jsem našel moc pěkný model Winkelturm
Je v měřítku 1:87 HO a může si ho člověk zakoupit k modelové železnici.
Zde se jedná o čistě účelovou stavbu-úkryt. Je ale také vybavena průzory k pozorování okolí během bombardování. Dle mého by stavba pod úrovní terénu jistě poskytovala dokonalejší ochranu, ale Němci prostě stavěli kryty do vejšky Zvláštní tvar měl při zásahu zaručit, aby puma sklouzla k patě úkrytu a tam explodovala. Myslím si, že je to z toho důvodu vstup umístěn o patro výš a je přístupný dřevěnou lávkou. To zřejmě proto, aby při výbuhcu nedošlo k vyražení vstupních dveří...

Prečo nadzemné objekty?
Dôvodov je zrejme viac: poprvé jednoduchšia stavba, pre podzemný objekt treba vykopať primeranú stavebnú jamu, čo pri výške stavby vyše dvadsať metrov už prestáva byť sranda a začínajú vážne problémy so spodnou vodou (mnoho významných miest leží na riečnych naplaveninách). Tie hrozia aj pri prevádzke stavby - ak podzemnú stavbu narušia seizmické vlny výbuchu a súčasne dôjde k zavaleniu vchodov, ukrytý civilisti sú vážne ohrozený (a zavlhutá podzemná stavba je tiež veľmi nezdravá a nepohodlná, je tam veľmi chladno). Seizmické vlny sú možno aj druhý dôvod - dostatočne robusná nadpovrchová stavba odoláva rázovým vlnám výbuchov lepšie ako podzemná stavba. Tretím dôvodom môže byť orientácia - predsa len sa vežová stavba dá nájsť ľahšie ako podzemný úkryt a to ako pri ukrývaní obyvateľstva pri nálete, tak pri evakuácii ukrytých po nálete. A konečne - na evakuáciu z nadzemného vchodu stačí rebrík, ktorý prinesie jeden-dvaja muži, na uvoľnenie zavaleného vchodu potrebuješ viac pracovných síl a náradie. Navyše, núdzové prostriedky na evakuáciu nadzemného objektu môžu byť uložené priamo v objekte a ukryté osoby sa z objektu dostanú viacmenej "svojpomocne", kým v zavalenom podzemnom úkryte je to problém a pomoc musí prísť "z vonku".
A konečne - cena. Pre podzemné ukryty sa predpokladala cena na vybudovanie jedného miesta pre ukrytú osobu na 200-300 ríšskych mariek, vežové úkryty boli významne lacnejšie - cena na vybudovanie jedného miesta bola odhadovaná na 100 RM.

Flakturm prvej generácie (Baumart 1) boli budované v období, kedy bol vývoj vojny pre nemecko celkom priaznivý. Architekti, ktorý ich navrhovali, si uvedomovali, že odstránenie flakturm bude v povojnovom období obtiažne až nemožné, takže ich navrhovali tak, aby aspoň čiastočne zapadali do mestskej architektúry a aby sa dali využiť v povojnovom období na iné účely - dali im teda formu pripomínajúcu mestské hrady či mestské citadely. Okná mali funkciu "architektonickú" a mali aj určitý praktický význam pre predpokladané "povojnové" využitie objektov. Flakurm neskorších generácií už boli budované za odlišných podmienok vo vojne a okná, ako prvok znižujúci odolnosť objektov, sa prestali používať.

Zelený bunkr v Hamburku

Flakturm IV v Hamburské čtvrti St. Pauli čeká přestavba a měla by se brzy proměnit v zelenou oázu se stromy, trávníky a sportovní halou. Šedivá stavba prošla rekonstrukcí již v roce 1996, kdy zde byla vybudována například hudební škola, rádio či populární noční klub Übel & Gefährlich, ale vzhled se doposud nijak nezměnil. Nový plán počítá s 20metrovou nástavbou, vycházkovou rampou, sportovní halou a dokonce hotelovými pokoji a restauracemi, to vše bude obklopeno zelenou oázou s trávníkem a stromy. Tobias Boeing ze sdružení Hilldegarden, přirovnává plány na zelený bunkr k newyorskému parku High Line, který vznikl přestavbou nevyužívaného kolejiště nadzemní dráhy na Manhattanu. Na přípravě se podílí několik architektů a projekčních kanceláří, ale také odborníků na dřeviny a parkové úpravy. Plány počítají s 228 nově vysazenými stromy a keři. Již mají stavební povolení a předpokládají, že přestavba bude stát asi 26 mil eur (cca 660 mil korun). Všechny náklady, a to včetně pozdější údržby po dobu nájmu nemovitosti, ponese investor. Druhá ze dvou hamburských protileteckých věží, která se nachází ve čtvrti Wilhelmsburg, prošla přestavbou v roce 2013. V jejím případě se město rozhodlo vybudovat energetický bunkr, který je osazen solárními panely a tepelným výměníkem. Na střeše je navíc kavárna, ze které je výhled přes labský přístav na centrum města.

http://www.muzivcesku.cz/monstrozni-pro ... -internetu

Bol som pri tom bunkri v septembri. Lezi hned vedla futbaloveho stadiona St. Pauli. Je to inak presne ten bunker vyssie, kde sa diskutuje preco ma okna. Presiel uz niekolkymi prestavbami a dnes je to obytna a kancelarska budova na okraji St. Pauli v pesej vzdialenosti od vykricanej Reperbahn. Nie uplne ale chapem prestavbu na zelenu budovu, kedze hned cez cestu je niekolko hektarovy park.