Stránka 5 z 6

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 22/4/2015, 19:24
od Franz Trubka
Na to musi byt sakra velka predstavivost, videt na tomto obrazku budouci ll. :D

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 22/4/2015, 19:34
od Tomass
Franz Trubka píše:Na to musi byt sakra velka predstavivost, videt na tomto obrazku budouci ll. :D
Také jsem se snažil to tam najít. Nepodařílo se. :roll:

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 25/10/2015, 14:01
od Karsa Orlong
Karsa Orlong píše:Že by druhá čínská letadlová loď?
Tak uběhlo půl roku a s velkou jistotou bude odpověď ano. Na trupu se objevil první blok hangáru.
Obrázek

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 25/10/2015, 15:45
od Skeptik
Karsa Orlong píše:
Karsa Orlong píše:Že by druhá čínská letadlová loď?
Tak uběhlo půl roku a s velkou jistotou bude odpověď ano. Na trupu se objevil první blok hangáru.
Obrázek
Karso, klobouk dolů :up:

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 16/12/2015, 10:10
od Polarfox
Není to sice možná úplně správné vlákno, ale zájemcům o aktuální čínské dění doporučuji přečíst si tyto dvě zajímavé reportáže ohledně sporných území v Jihočínském moři. Je tam i spousta zajímavého obrazového materiálu (krásné šoupací mapy/fotky, detaily filipínského stanoviště/lodi Sierra Madre...což je opravdu do slova a do písmene vrak...atd.).

http://www.bbc.com/news/magazine-35031313
http://www.bbc.co.uk/news/resources/idt ... 199f5dc0e2

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 26/4/2017, 17:08
od Karsa Orlong
Čína dnes v přístavu Ta-lien spustila na vodu svoji druhou letadlovou loď, prakticky až na velitelský ostrov to je kopie Varjagu (Liao-ning)
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 26/4/2017, 21:40
od Skeptik
Typická Čína: "My od Vás koupit. Jeden kus stačit." :mrgreen:

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 27/4/2017, 10:13
od Alfik
Skeptik píše:Typická Čína: "My od Vás koupit. Jeden kus stačit." :mrgreen:
Funguje to... :mrgreen:

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 27/4/2017, 11:30
od kenavf
Alfik píše:
Skeptik píše:Typická Čína: "My od Vás koupit. Jeden kus stačit." :mrgreen:
Funguje to... :mrgreen:
Túto metódu overili už japonci po WWII.

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 27/4/2017, 12:05
od Dzin
To je jak v seriálu Kosmo. Rusové chtějí koupit Karlštejn, ale zájem projevili i Číňané. Co, taky ho chtějí koupit? Ne, prý by jim stačilo si ho jen přeměřit. :-D

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 1/6/2018, 18:04
od arten
Čínske námorné drony nastupujú:


Článok k téme: https://warisboring.com/dozens-of-chine ... m-the-sea/

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 9/4/2022, 20:59
od Rase
Thajsko může zrušit obchodní dohodu ve výši 400 milionů dolarů na nákup ponorky třídy Yuan z Číny⁠ – důvodem je, že ponorka nemá motor. Čína oznámila, že ponorka bude mít německý pohonný systém, ale německá společnost ji odmítla prodat kvůli zbrojnímu embargu EU uvalenému na Čínu.

https://twitter.com/NavalInstitute/stat ... 7395943426

FP3N6IdXEAYT6HQ.jpg

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 4/2/2024, 11:36
od Wolfhound
Defence24: "Malí modří muži". Jak námořní milice podporuje expanzi Číny
Rostoucí napětí kolem Tchaj-wanu a incidenty v Jihočínském moři v kombinaci s neustálým rozšiřováním potenciálu námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) dlouho poutají pozornost analytiků, kteří se zabývají bezpečnostními otázkami v regionu Dálného východu. Důraz je kladen na rostoucí bojové schopnosti a silovou projekci PLA-W a pozornost je věnována i činnosti čínské pobřežní stráže. Poněkud ve stínu těchto formací je čínská námořní milice, která také hraje určitou roli v politice ČLR.

Co je to čínská námořní milice?

Americký bezpečnostní expert Andrew S. Erickson popsal členy čínských námořních milicí jako „malé modré mužíky“ a analogie s ruskými „zelenými mužíčky“ známými díky anexi Krymu není náhodná. V kontextu rostoucího napětí v jihovýchodní Asii stojí za to představit specifika pekingských námořních milicí, zvláště když někteří badatelé zdůrazňují, že mohou být prvkem čínské verze „hybridní války“.

Tato formace se datuje do dob předsedy Mao Ce-tunga. Myšlenka masové milice byla hluboce zakořeněna v maoistickém způsobu válčení. Mao Ce-tung pohlížel na CHKO-W jako na „Velkou zeď na moři“, což mělo za následek její obrannou povahu. Strategické pokyny pro operace čínské flotily stanovily, že její operace budou podporovány námořními milicemi a občany (např. rybáři) a jejich činnost bude soustředěna poblíž pobřeží Číny. Této doktríně se říkalo „lidová válka na moři“. Maovi nástupci přijali profesionálnější přístup k budování pekingských námořních schopností, ale myšlenka námořní milice se nestala zastaralou. Číňané se pragmaticky rozhodli, že by se tato formace mohla ukázat jako užitečná podporou činnosti běžného námořnictva nebo pobřežní stráže.

Milice je samostatnou složkou čínských ozbrojených sil (Číňané používají termín „systém domobrany“) a v Bílé knize o obraně Číny z roku 2013 se uvádí, že milice je „podporou a bezpečností pro Lidovou osvobozeneckou armádu“. Přestože jsou milice samostatnou formací, velí jim místní velitelé PLA. Číňané popisují způsob velení jednotkám domobrany jako „systém dvojí odpovědnosti“, který má i civilní, tedy v podstatě stranický prvek. Milice jsou vytvářeny na místní úrovni, rekrutovány místními civilními orgány a cvičeny a řízeny místními armádními velitelstvími. V případě námořní milice podporují organizaci a výcvik formace námořnictva, pobřežní stráže nebo instituce související s mořem. Financování milice leží na bedrech místních úřadů.

Potenciální lidské zdroje čínských námořních milicí jsou obrovské. Ačkoli odhady nejsou přesné, odhaduje se, že Čína má rybářskou flotilu 200 tisíc-800 tisíc plavidel. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) měla čínská rybářská flotila v roce 2014 307 tisíc rybářských plavidel bez vlastního pohonu a více než 600 tisíc plavidel poháněných motorem. Některé z těchto jednotek jsou malá rybářská plavidla, která mohou operovat pouze na jezerech, řekách nebo v blízkosti pobřeží, a jejich užitečnost pro operace námořní milice je velmi omezená. Nicméně asi 200 tisíc plavidel jsou kutry, které mohou operovat na moři (naprostá většina z nich v pobřežních vodách), a asi 3 000 z nich jsou velká zaoceánská plavidla (některé zdroje uvádějí, že Čína má 17 000 velkých námořních rybářských plavidel). To jsou jednotky, které mohou jednotky domobrany efektivně využívat. Významné jsou také lidské zdroje. FAO odhaduje, že téměř 20 milionů lidí pracuje v odvětví rybolovu a akvakultury.

Nejdůležitějším úkolem čínských námořních milicí je podpora Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA). Tato podpora může mít logistický charakter (dodávka zásob, renovace), dopravní (přesun zásob, vojsk), záchranná a zdravotnická (evakuace raněných, záchrana) i formy související spíše s vedením přímých bojových operací. Námořní milice je vycvičena pro činnosti, jako je vytváření kouřových clon, minových polí a účast na blokádách a sabotážních aktivitách. Elektronický pokrok také vede ke zvýšení průzkumných a sledovacích schopností. Druhým prvkem jsou činnosti v tzv. krizových situacích. Patří mezi ně přírodní katastrofy, havárie, náhlá ohrožení místní komunity a prakticky jakýkoli incident, který může být prostorem pro akci námořní milice. V případě potřeby mohou místní úřady povolat na pomoc milici, například v případě přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Dalším důležitým prvkem úkolů pekingských námořních milicí je ochrana čínských práv na moři. Milice má vyznačit čínskou přítomnost v dané oblasti nebo reagovat, když jsou podle ČLR tato práva porušována. Objevení se podezřelé lodi ve sporné oblasti téměř vždy vyústí v reakci milice, od průzkumných aktivit až po přímější akce (použití vodních děl, riskantní manévry nebo v extrémních případech tarany nepřátelských jednotek).
Více viz:
https://defence24.pl/geopolityka/male-n ... ansje-chin

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 28/5/2024, 14:47
od Rase
Čína připravuje flotilu k invazi na Tchaj-wan - The Telegraph.

Civilní lodě budou použity jako vojenská plavidla. Tímto způsobem je Čína schopna během 10 dnů rozmístit na ostrově až 300 000 vojáků a vybavení. Americké zpravodajské služby se domnívají, že prezident Si Ťin-pching nařídil armádě, aby byla do roku 2027 připravena k invazi na Tchaj-wan.

IMG_2533.jpeg

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 30/7/2024, 20:35
od Rase
Čína rychle pořizuje lodě pro obojživelné operace

Čína si rychle pořizuje lodě k vedení útočných obojživelných operací. Vrtulníkové dokové výsadkové lodě LHD (Landing Helicopter Dock) jsou poměrně novou kategorií, která se vyvinula z útočných lodí pro výsadkové operace. První snímky ze stavby tehdy neznámých čínských lodí kategorie LHD se objevily v březnu 2019. Poprask však způsobilo zjištění, že první jednotka byla spuštěna na vodu již v září téhož roku. Vzhledem k tomu, že se jedná o plavidlo s plným výtlakem kolem 36 000 tun, jde o velmi rychlé tempo. Ještě větším překvapením bylo, že sotva se uvolnilo místo v suchém doku, byla zahájena stavba druhé jednotky. Zařazení LHD do stavu čínského námořnictva vyvolalo v celém regionu řadu otázek. LHD jsou primárně určené k vedení útočných obojživelných operací, přepravě expedičních sil a výsadkům speciálních jednotek. Nutno podotknout, že pro operace proti Tchaj-wanu jsou LHD z čistě vojenského hlediska zbytečné. Ostrov leží jen 200 km od kontinentální Číny, takže je oblasti v doletu letadel operujících z pozemních základen a na přepravu invazních sil by stačila menší plavidla. Naopak důležitou úlohou, na kterou se zapomíná, je ochrana čínských obchodních tras. Navíc jde o prostředek projekce síly a silný argument při prosazování politických zájmů.

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... enstvi_erp

Výstřižekgfgfgfg.JPG

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 31/7/2024, 08:34
od Dzin
Čína bude mít problém běžný pro podobný rychlý rozvoj sil a to dostatečné množství vycvičených a zkušených posádek. Doufám, že si to budou uvědomovat a nebudou si zaslepeně věřit, že stačí jen počty a nezkusí podobnou bláznivinu proti Tchajvanu jako Putin proti Ukrajině.

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 7/10/2024, 18:35
od Rase
Superkavitační pohon pro ponorky

Nový druh pohonu by mělo tvořit velké množství tenkých optických vláken, pokrývajících trup ponorky. Vlákna by vedla laserové pulsy, které by měnily vodu kolem podmořského plavidla v plazma neboli ionizovaný plyn. Jeho rozpínáním by vznikla síla pohánějící ponorku žádaným směrem. Podle vědců by takové zařízení bylo schopné vyvinout impulz o síle až okolo sedmdesáti tisíc newtonů. Ponorce by umožnil pohybovat se rychlostmi okolo devíti stovek kilometrů za hodinu (486 uzlů). Podobnými rychlostmi létají dopravní letadla. Laser by podle něj měl nastartovat kavitaci. Jde o fyzikální jev, při kterém klesne tlak v kapalině natolik, že se částečně přemění v plyn. Vzniknou tak bubliny. Trup ponorky by měl být podle zpráv o navrhovaném pohonu bublinami celý obalený. To by pak snížilo jeho odpor a umožnilo plavidlu dosáhnout vysoké rychlosti. Říká se tomu superkavitace. V oblasti válečného námořnictva už se využívá. V sedmdesátých letech dvacátého století vyvinul Sovětský svaz superkavitační torpédo VA-111 Škval. Dosahuje rychlosti potřebné k tvorbě bublin pomocí raketového motoru na pevné palivo. S kavitací je však spojený zásadní problém. Je hlučná.

https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... nstvi_ilrj

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 27/12/2024, 17:31
od Rase
Výsadková loď S’-čchuan typu 076

Čína spustila na vodu největší obojživelnou válečnou loď na světě. Podle deníku Financial Times nová loď kombinuje prvky plavidla určeného k přepravě a podpoře invazních sil s elementy letadlové lodě. Představitelé čínského námořnictva ji pokřtili S’-čchuan a do výzbroje ji nasadili při pátečním ceremoniálu v pátek v šanghajské loděnici Hudong. Velení čínské armády spustilo výběrové řízení na stavbu nové obojživelné lodi označované jako Type 076 před čtyřmi lety. Čínské vojenské námořnictvo mělo dosud tři obojživelná plavidla, z nichž první bylo zařazeno do výzbroje v roce 2021. Nejnovější z nich je podle Financial Times mnohem větší než jeho předchůdce Type 075. Může tak nést více letadel a současně i více vyloďovacích plavidel na spodní palubě. S’-čchuan je také vybaven elektromagnetickým odpalovacím systémem, což naznačuje, že z něj mohou startovat velké drony i stíhací letouny. Tradiční obojživelné útočné lodě obvykle nesou pouze vrtulníky. Čínský vojenský komentátor Song Čong-ping označil S’-čchuan jako "lehkou letadlovou loď". S délkou 260 metrů je přitom delší než největší obojživelná útočná loď námořnictva USA třídy America nebo japonské plavidlo Izumo, které funguje jako nosič vrtulníků. Podle oficiálních čínských informací má S’-čchuan výtlak "více než 40 000 tun". Experti z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhadli její hmotnost na 50 000 tun, což je o pět tisíc tun více než plavidla třídy America.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40502416

GfzkVbybMAAEB7W.jpg

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 27/12/2024, 17:42
od Raiden
Zajímavá loď, hlavně díky tomu elmag. katapultu.

Re: Čínské námořnictvo - diskuze o současnosti a budoucnosti

Napsal: 28/12/2024, 09:59
od Alfik
Když do toho dají ještě rakety... přinde mi to jako "ruská cesta".