Ze silnic občas startují nejen Gripeny:
...ale poslední dobou hlavně oni:
I když ne že by dráha továrního letiště v Linköingu byla výrazně větší než silnice...
Využití záložních ploch bojovými letouny
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2468
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Vzhledem k tomu, že ta pojížděčka slouží mimo jiné v případě potřeby i jako VPD, tak by mě zajímalo, co jsi čekal že ti asi tak odpovím. Krom toho ty pojížděčky bývají spojeny s okolními silnicemi. kupříkladu následující fotka byla pořízena nedaleko jednoho "normálního letiště":
Ze silnic občas startují nejen Gripeny:
...ale poslední dobou hlavně oni:
I když ne že by dráha továrního letiště v Linköingu byla výrazně větší než silnice...
Ze silnic občas startují nejen Gripeny:
...ale poslední dobou hlavně oni:
I když ne že by dráha továrního letiště v Linköingu byla výrazně větší než silnice...
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Našel jsem malou informaci o podzemním komplexu letectva Jugoslávie v časopise L+K č. 6 z roku 2006.
Šlo o projekt "Klek", dokončený na jaře 1968. V úpatí hory Plješivice poblíže města Bihač byl za deset let stavby vytvořen podzemní komplex, který mohl ve třech galeriích poskytnout bezpečné útočiště zesílenému leteckému pluku - 58 letounů, tabulka pluku měla 40 strojů. Délka chodeb dosáhla 3 500 metrů. Na tři pojížděcí dráhy, které bylo možno použít i ke vzletu, navazovaly dvě hlavní VPD. Podzemní komplex byl odolný proti všem tehdy užívaným konvenčním bojovým prostředkům a zabezpečoval ochranu proti pozemnímu jadernému výbuchu do síly 20 kt.
Šlo o projekt "Klek", dokončený na jaře 1968. V úpatí hory Plješivice poblíže města Bihač byl za deset let stavby vytvořen podzemní komplex, který mohl ve třech galeriích poskytnout bezpečné útočiště zesílenému leteckému pluku - 58 letounů, tabulka pluku měla 40 strojů. Délka chodeb dosáhla 3 500 metrů. Na tři pojížděcí dráhy, které bylo možno použít i ke vzletu, navazovaly dvě hlavní VPD. Podzemní komplex byl odolný proti všem tehdy užívaným konvenčním bojovým prostředkům a zabezpečoval ochranu proti pozemnímu jadernému výbuchu do síly 20 kt.
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2468
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Podobné projekty mne vždy docela zajímaly, protože takový komplex má velmi značnou šanci přežít. Připojuji několik obrázků něčeho podobného - údajně měl z něčeho takového kdysi odstartovat jeden Draken - tedy s rozjezdem na forsáž ještě v tunelu. Ale považoval jsem to za leteckou latinu...
Tento komplex je kousek od Göteborgu, dnes je to muzeum.
Tento komplex je kousek od Göteborgu, dnes je to muzeum.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2468
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Jak říkám, je to hospodská legenda "jeden pilot povídal" patřící do kategorie jako vzorky pneumatiky Viggenu ve sněhu na střeše správní letištní budovy nebo větvičky s jehličím napíchané vespod trupu... Ale vypráví se že ten pilot provedl vzlet v tunelu a prakticky z něj vyletěl. Osobně tomu moc nevěřím i proto, že chodby aspoň co já jsem viděl jsou u vstupu zakřivené, zřejmě kvůli lepší ochraně vnitřku objektu před tlakovými vlnami, střepinami atp...
EDIT:
Hardened Aircraft Shelters in Other Countries:
Modern HAS system (Switzerland)
HAS system in the 1990s (Switzerland)
Meiringen HAS in the 1990s (Switerland)
Former HAS in Željava Air Base, also known as Bihac Air Base (Yugoslavia)
HAS at Pristina Air Base (Yugoslavia/Kosovo)
HAS for MiG-21/F-7 fighters at Gjader (Albania)
Hualien Air Base large HAS under mountain (Taiwan)
Foluo Air Base on Hainan Island (China)
Překládat snad v tomto případě netřeba
EDIT:
Hardened Aircraft Shelters in Other Countries:
Modern HAS system (Switzerland)
HAS system in the 1990s (Switzerland)
Meiringen HAS in the 1990s (Switerland)
Former HAS in Željava Air Base, also known as Bihac Air Base (Yugoslavia)
HAS at Pristina Air Base (Yugoslavia/Kosovo)
HAS for MiG-21/F-7 fighters at Gjader (Albania)
Hualien Air Base large HAS under mountain (Taiwan)
Foluo Air Base on Hainan Island (China)
Překládat snad v tomto případě netřeba
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Než se vložím do debaty, chtěl bych, co by nově registrovaný user, všechny místní uživatele pozdravit 
.
Snad se neurazíte, když přispěju nějakou drobností k tomuto tématu.
Na území bývalé Jugoslávie by se měly nacházet tři podzemní letecké základny. Sám vím o dvou, třetí se mi zatím nepodařilo objevit.
První "Slatina" se nachází nedaleko kosovské Prištiny.
Slatina
druhé "Željava" nedaleko Bihače na Srbsko Chorvatské hranici.
Željava
Je docela pravděpodobné, že by se od zamaskovaných vstupů do zodolněných hangárů dalo v případě nutnosti startovat. Nicméně se dá předpokládat, že běžný provoz takhle nefungoval. Na YouTube se dají najít videa z prohlídek obou základen, z nichž je zřejmé vnitřní členění prostoru. Podle toho soudím, že prostor těchto podzemních základen sloužil spíš k parkování a údržbě letadel.
Podobný provoz občas probíhal ze třetího rozptylu bechyňského letiště. V případě potřeby se letouny nahazovaly v úlech a startovaly z pojížděčky.
Jiná situace je nejspíš u dvou budovaných (dnes možná dobudovaných) leteckých základen v KLDR s „pruběžnýmí“ dráhami.
Jedná se o základny u Onchonu a Wonsanu.
Zvláště u onchonské základny, která nemá vybudované běžné napojení na vzdálenou VPD, by se takový provoz dal předpokládat.
Leteckých základen, podobným těm jugoslávským, je v Severní Koreji celá řada.
Ještě bych se rád vrátil k původnímu tématu.
Letecký provoz ze záložních ploch u nás v 80tých letech probíhal docela běžně. Sám jsem byl několikrát na záložních letištích Všechov a Dlouhá Lhota... při vyhlášení BoPo. Zabezpečovací technika se přesouvala po ose, část technického personálu pro přijetí letounu někdy letecky, jindy rovněž po ose. Druhá část personálu po odbavení letadel vyrazila za nimi.
Na záložních letištích bez standardního zázemí rovněž občas probíhaly i složitější opravy, včetně výměny motoru.
Pro náměšťské letiště bylo oficiálním záložním letištěm Stránecká Zhoř, čili dálniční úsek u Měřína. Předpokládalo se tedy, že i Su-7ičky budou operovat z dálnice. To se však nikdy neuskutečnilo i když k tomu nebylo daleko. V září 1980 probíhalo LTC, kde byla tato činnost naplánována. Nakonec k přistání sůček na dálnici nedošlo. Důvody si už nepamatuju. Každopádně u Měřína při této příležitosti sedaly a následně startovaly čáslavské třiadvacítky.
umístění fotek upravil Skelet
Edit: přesunul jsem fotografie korejských letišť do jiné galerky, aby se zobrazovaly ve full velikosti. Sup
.Snad se neurazíte, když přispěju nějakou drobností k tomuto tématu.
Na území bývalé Jugoslávie by se měly nacházet tři podzemní letecké základny. Sám vím o dvou, třetí se mi zatím nepodařilo objevit.
První "Slatina" se nachází nedaleko kosovské Prištiny.
Slatina
druhé "Željava" nedaleko Bihače na Srbsko Chorvatské hranici.
Željava
Je docela pravděpodobné, že by se od zamaskovaných vstupů do zodolněných hangárů dalo v případě nutnosti startovat. Nicméně se dá předpokládat, že běžný provoz takhle nefungoval. Na YouTube se dají najít videa z prohlídek obou základen, z nichž je zřejmé vnitřní členění prostoru. Podle toho soudím, že prostor těchto podzemních základen sloužil spíš k parkování a údržbě letadel.
Podobný provoz občas probíhal ze třetího rozptylu bechyňského letiště. V případě potřeby se letouny nahazovaly v úlech a startovaly z pojížděčky.
Jiná situace je nejspíš u dvou budovaných (dnes možná dobudovaných) leteckých základen v KLDR s „pruběžnýmí“ dráhami.
Jedná se o základny u Onchonu a Wonsanu.
Zvláště u onchonské základny, která nemá vybudované běžné napojení na vzdálenou VPD, by se takový provoz dal předpokládat.
Leteckých základen, podobným těm jugoslávským, je v Severní Koreji celá řada.
Ještě bych se rád vrátil k původnímu tématu.
Letecký provoz ze záložních ploch u nás v 80tých letech probíhal docela běžně. Sám jsem byl několikrát na záložních letištích Všechov a Dlouhá Lhota... při vyhlášení BoPo. Zabezpečovací technika se přesouvala po ose, část technického personálu pro přijetí letounu někdy letecky, jindy rovněž po ose. Druhá část personálu po odbavení letadel vyrazila za nimi.
Na záložních letištích bez standardního zázemí rovněž občas probíhaly i složitější opravy, včetně výměny motoru.
Pro náměšťské letiště bylo oficiálním záložním letištěm Stránecká Zhoř, čili dálniční úsek u Měřína. Předpokládalo se tedy, že i Su-7ičky budou operovat z dálnice. To se však nikdy neuskutečnilo i když k tomu nebylo daleko. V září 1980 probíhalo LTC, kde byla tato činnost naplánována. Nakonec k přistání sůček na dálnici nedošlo. Důvody si už nepamatuju. Každopádně u Měřína při této příležitosti sedaly a následně startovaly čáslavské třiadvacítky.
umístění fotek upravil Skelet
Edit: přesunul jsem fotografie korejských letišť do jiné galerky, aby se zobrazovaly ve full velikosti. Sup
Naposledy upravil(a) Sup dne 22/2/2012, 00:23, celkem upraveno 3 x.
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Letadla?
Sorry, ale nedalo se odolat
Severokorejské letectvo má nějakých 1600 - 1700 letadel.
Sice je velká část zastaralá, ale to ještě neznamená, že je nechají jen tak na ráně.
Je ovšem pravda, že v dnešní době je tahle ochrana víceméně teoretická...
Sorry, ale nedalo se odolat
Severokorejské letectvo má nějakých 1600 - 1700 letadel.
Sice je velká část zastaralá, ale to ještě neznamená, že je nechají jen tak na ráně.
Je ovšem pravda, že v dnešní době je tahle ochrana víceméně teoretická...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Já bych tam osobně nenechal ani jednoho, protože každý takový kryt si říká o sejmutí vchodů a tím i o dlouhodobou " konzervaci " letadel v něm.
Ale pokud si pamatuju, tak Jihokorejci se nejvíc bojí jiných letadel...
Je ovšem jasné, že pro An-2 jsou takové kryty a plochy zbytečně luxusní...
Radši toho necháme, je to už moc OT...
Ale pokud si pamatuju, tak Jihokorejci se nejvíc bojí jiných letadel...
Je ovšem jasné, že pro An-2 jsou takové kryty a plochy zbytečně luxusní...
Radši toho necháme, je to už moc OT...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Děkuji Supe, nemusím to psát : Snad se neurazíte, když přispěju nějakou drobností k tomuto tématu.
cit.: Je docela pravděpodobné, že by se od zamaskovaných vstupů do zodolněných hangárů dalo v případě nutnosti startovat. Nicméně se dá předpokládat, že běžný provoz takhle nefungoval. Na YouTube se dají najít videa z prohlídek obou základen, z nichž je zřejmé vnitřní členění prostoru. Podle toho soudím, že prostor těchto podzemních základen sloužil spíš k parkování a údržbě letadel.
re: podle místního dokumentaristy základny (viz web), který tam pravděpodobně sloužil a na webu je od něj mnoho dobrých informací a fotografií i s komentáři, z tunelů nešlo startovat protože při pokusu o to docházelo k pumpáži a navíc tunely neměly obtoky (forsáž si by asi šlo představit jako piknik s grilováním.).
Budu se ho snažit nepřesně citovat : "... ústí tunelů bylo kryto maskovací plachtou pod kterou se nahazovalo ( tam se létadla vytahovala elektrickými tahači) a letadla se rozjížděla zpod těchto plachet, takže to JEN vypadalo jako vzlet přímo z tunelu."
m.j. píše že pokud přiletěli piloti z jiných jednotek - nesměli dovnitř, ale jen na stojánku s boudami venku. A služba tam byla ctí.
cit:Podobný provoz občas probíhal ze třetího rozptylu bechyňského letiště. V případě potřeby se letouny nahazovaly v úlech a startovaly z pojížděčky.
re:úly mají obtok, proto mohou nahazovat už uvnitř.
ČauP
PS : základna nebude určitě nikdá obnovena, protože je totálně zlikvidována a ještě i nyní částečně zaminována a to hlavní - mrkněte se na mapu, kudy vede hranice dvou vysoce spřátelených zemí Bosny a Chorvatska.
Letěl jsem (byl vezen 8o) ) do Bihače loni létě na tamní sportovní letiště a ze vzduchu je to zážitek, bohužel jsem nefotil nemaje čím a motat se na týhle hranici nebylo to pravý ořechový, co by nás lákalo. Proto není bihačské letiště na krásných drahách pod kopcem, ale na louce vedle řeky. Ale je tam nádherně.
cit.: Je docela pravděpodobné, že by se od zamaskovaných vstupů do zodolněných hangárů dalo v případě nutnosti startovat. Nicméně se dá předpokládat, že běžný provoz takhle nefungoval. Na YouTube se dají najít videa z prohlídek obou základen, z nichž je zřejmé vnitřní členění prostoru. Podle toho soudím, že prostor těchto podzemních základen sloužil spíš k parkování a údržbě letadel.
re: podle místního dokumentaristy základny (viz web), který tam pravděpodobně sloužil a na webu je od něj mnoho dobrých informací a fotografií i s komentáři, z tunelů nešlo startovat protože při pokusu o to docházelo k pumpáži a navíc tunely neměly obtoky (forsáž si by asi šlo představit jako piknik s grilováním.).
Budu se ho snažit nepřesně citovat : "... ústí tunelů bylo kryto maskovací plachtou pod kterou se nahazovalo ( tam se létadla vytahovala elektrickými tahači) a letadla se rozjížděla zpod těchto plachet, takže to JEN vypadalo jako vzlet přímo z tunelu."
m.j. píše že pokud přiletěli piloti z jiných jednotek - nesměli dovnitř, ale jen na stojánku s boudami venku. A služba tam byla ctí.
cit:Podobný provoz občas probíhal ze třetího rozptylu bechyňského letiště. V případě potřeby se letouny nahazovaly v úlech a startovaly z pojížděčky.
re:úly mají obtok, proto mohou nahazovat už uvnitř.
ČauP
PS : základna nebude určitě nikdá obnovena, protože je totálně zlikvidována a ještě i nyní částečně zaminována a to hlavní - mrkněte se na mapu, kudy vede hranice dvou vysoce spřátelených zemí Bosny a Chorvatska.
Letěl jsem (byl vezen 8o) ) do Bihače loni létě na tamní sportovní letiště a ze vzduchu je to zážitek, bohužel jsem nefotil nemaje čím a motat se na týhle hranici nebylo to pravý ořechový, co by nás lákalo. Proto není bihačské letiště na krásných drahách pod kopcem, ale na louce vedle řeky. Ale je tam nádherně.
Naposledy upravil(a) takaru dne 21/2/2012, 12:49, celkem upraveno 1 x.
-
Alchymista
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 4883
- Registrován: 25/2/2007, 04:00
"Obtok" se tomu říká proto, že tento jednoduchý fígl funguje jen když jsou otevřena vrata, takže na místo nasávaného vzduchu (vyfukovaného jako spaliny) se dovnitř dostane čerstvý vzduch.
A zalomený je proto, aby byl zodolněný - přímá plechová vrátka by nebyla za zodolněné považována. Je to jako vlez do iglů. Ten brání průvanu
Krásně je to možno prohlédnout např. v Mimoni, třeba u příležitosti Mimoňských válek při kterých se dá (navíc) i ohluchnout...
A zalomený je proto, aby byl zodolněný - přímá plechová vrátka by nebyla za zodolněné považována. Je to jako vlez do iglů. Ten brání průvanu
Krásně je to možno prohlédnout např. v Mimoni, třeba u příležitosti Mimoňských válek
při kterých se dá (navíc) i ohluchnout..."Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
I když je většina letecké techniky KLDR staršího data výroby, nelze možnosti letecké složky severokorejské armády podceňovat. Personál vzdušných sil je zvyklý působit v maximálně boji podobných podmínkách za trvalého nedostatku všeho možného.
Odvodu spalin z UL se vždy říkalo kouřovod nebo odvod spalin.
Odvodu spalin z UL se vždy říkalo kouřovod nebo odvod spalin.
My jsme tomu říkali jednoduše "kanál"Pop: Odvodu spalin z UL se vždy říkalo kouřovod nebo odvod spalin.
.Máš k dispozici komu byly konkrétní záložní plochy přiděleny v 50/60tých letech?
Mám dojem, že například Jamolice byly v té době budované pro zálohu Náměště (Sedlece). Nesedí mi časová posloupnost. V roce 1953 byly Jamolice ve výstavbě, kdežto v Sedleci se v tomto roce ještě nekoplo do země. Přesněji Náměšťské letiště bylo k dispozici až koncem roku 1959. V Jamolicích už v 56tém krátce působil pardubický pluk.
Někdy v polovině 90tých let jsem Jamolice navštívil, to už byly v postupné devastaci. Ocelové rošty byly z části vytahané ze země. Sousedící výcvikový polygon PVO byl "zakonzervovaný", ale docela bez úhony. Co mě dost udivilo, bylo, že jsem nikde nenarazil na oplocení.
...a když už jsem se takhle rozkecal, tak bych se rád zeptal, zdali někdo nemá nějaké informace o bývalém letišti v Třinci - Borku ?
Ono už v roce 1955 po něm moc nezbylo, hangár nějaké baráky a kus betonové plochy, na kterou jsem ještě v sedmdesátých létech chodil létat s modely. Na obrázcích jsem vyznačil předpokládánou polohu VPD a objekty, které asi byly součástí letiště.
Nedaří se mi najít vůbec žádnou informaci, co, kdy tam létalo. Za info předem děkuji.
Edit: změna galerie obrázků. Snad půjdou zobrazit ve skutečné velikosti
Naposledy upravil(a) Sup dne 21/2/2012, 21:30, celkem upraveno 1 x.