Já jsem si ale vždycky myslel že to bylo míněno jako záložní řešení, takže jeho přítomnost na tom "bidýlku" znamená buď to, že měli problémy se strojními systémy komunikace, nebo že tam byl nějak náhodně v té chvíli. Což mi připadá jako blbost. Spíše bych soudil ty probíhající problémy s komunikátory.
1) Ano. A v námořnictvech se cvičí dodnes nejen signalizace praporkováním, ale i morseovka klíčováním pom. vysílačky a komunikace pom. signalizačních stožárových vlajek.vencour píše: ↑8/8/2023, 15:26Pamatuju z nějaké knížky spíš pro puberťáky, jak se líčilo, že když se dobře signalizuje vlajkama, tak se dosáhne rychlosti jako cvičený signalista v Morseovce. Proto se na to ptám, jak moc se teorie rozchází s praxí. V námořním letectvu USA se morseovka prý doposud cvičí, i dnes. Tak hledám ten smysl.Alfik píše: ↑8/8/2023, 09:43 Je to legrace, samozřejmě, představit si admirála s vlajkami... ale, přiznejme si to, legrace je to proto, že důstojnická hůl je tradiční, zatímco vlajky jsou spíš pro vojínku-regulovčici sovětské armády
Takže to beru od Vencoura jako plausibilní dotaz.
Podle mě by vlajky byly stejně dobré, ale asi, kvůli tradici (révové hole už v římské armádě apod.), by byly pro admirála poněkud méně prestižní v porovnání s elegantním ukázáním na cíl pomocí půlmetrové zdobené tyčky
Viz ten slavný pokyn od Zemana
A pro posměváčky: Já osobně považuji možnost ukázat na cokoli, v podmínkách kdy je přerušena jiná komunikace, za mnohem lepší než nic. Bez spojení není velení.
Stejně tak když ale signalizuje šarže, tak asi nemá takový výkon jako nějaký specialista.
Tebe tedy spíše zajímá obecně signalizace pomocí vlajek (semafor) než to řešení v té popisované situaci, ano?vencour píše: ↑8/8/2023, 15:26 Pamatuju z nějaké knížky spíš pro puberťáky, jak se líčilo, že když se dobře signalizuje vlajkama, tak se dosáhne rychlosti jako cvičený signalista v Morseovce. Proto se na to ptám, jak moc se teorie rozchází s praxí. V námořním letectvu USA se morseovka prý doposud cvičí, i dnes. Tak hledám ten smysl.
Stejně tak když ale signalizuje šarže, tak asi nemá takový výkon jako nějaký specialista.
V principu mne zajímá, proč Japonci zvolili tohle - pokud jsou vlajky obecně používané -vidím anomálii a nevim, jestli někdo něco přehlíd nebo měl něco lepšího. Obvykle funguje nějaká jednoduchost, ne roztříštěnost.Dzin píše: ↑9/8/2023, 10:23Tebe tedy spíše zajímá obecně signalizace pomocí vlajek (semafor) než to řešení v té popisované situaci, ano?vencour píše: ↑8/8/2023, 15:26 Pamatuju z nějaké knížky spíš pro puberťáky, jak se líčilo, že když se dobře signalizuje vlajkama, tak se dosáhne rychlosti jako cvičený signalista v Morseovce. Proto se na to ptám, jak moc se teorie rozchází s praxí. V námořním letectvu USA se morseovka prý doposud cvičí, i dnes. Tak hledám ten smysl.
Stejně tak když ale signalizuje šarže, tak asi nemá takový výkon jako nějaký specialista.
Americké námořnictvo opravdu semafor učí a cvičí a to i tu morse. Pro zajímavost další v NATO, kdo morse má jako jeden z hlavních dorozumívacích způsobů a pravidelně ho cvičí je AČR a potom už nikdo. Ovšem reálně v praxi se semafor používá minimálně, osobně nevím o žádném praktickém použití. Reálně je problém v tom, že předat zprávu semaforem vyžaduje určité specifické podmínky, hlavně dobrou viditelnost) a její dosah je takoví, že ho naprosto v pohodě nahradí ruční vysílačky.
To je jako s laserovým ukazovátkem, kdo vidí,kam ukazuje ve 3E prostoru a zástavbě? Pokud nevidí jeho stopu na materiálu? Proto se mi to nezdá.Zemakt píše: ↑9/8/2023, 18:57 Moc to řešíš. Je to jen o jednoduchosti a rychlosti. Místo hůlky si představ ukazovátko. Zamíříš koncem ukazovátka na cíl a v sekundě je všem jasno. Zamiř na cíl plápolající vlaječkou, nedej bože signalizuj dvěma vlajkami. A během několika sekund, než to někdo vlastní dekóduje nebo pochopí kam ta vlající vlaječka míří budeš v řiti
V jednoduchosti je krása.
Heslo kódová abeceda, každé stanoviště bude mít třeba 3 svoje signály a 5 společných - co uvidí, to budou dělat. A nemusim řešit směr ani hůlky?Zemakt píše: ↑9/8/2023, 19:28 Neřekl bych, laserové ukazovátko je krátké, hůl dlouhá. Čím delší tím přesnější odhad směru. Ale to je jedno. A teď si vem plápolající vlaječku a někam s ní zamiř. ?
Přesné ani náhodou, proto se také nad tím pozastavujeme, ale ty vlajky jsou ještě větší nesmysl. Řekl bych.
Předně uvažování hůlkou je samo o sobě v tomto případě kulantně řečeno nesmysl. Lepší je to zařvat na místě než někde z “galerie” něco někomu v boji ukazovat a doufat, že mu dojde co chci.
Ano, takto jsem to myslel. Byť nesmysl, ale praktičtější.Použít semafor je možná ještě horší, protože to je naprosto nepraktické. Zkus si schválně představit co vše by se muselo realizovat pro vyslání jednoduchého rozkazu, když je všude kolem kouř, střelba a další průvodní jevy boje. To už je opravdu lepší mávat holí a doufat, že to ostatním dojde.
Já teprve minulý týden dokončil článek o potupení Musaši, takže Jamato zatím nastudovanou nemám, ale Novotný uvádí, že jí zasáhlo 10 torpéd a všechna do levoboku, načež se rychle převrátila a potopila. To zdá se nasvědčuje tomu, že Američané na základě předchozí zkušenosti opravdu soustavně útočili na jeden lodní bok.
To bylo možná způsobené tím, že konstruktéři se soustředili na ochranu důležitějších částí lodě a pancéřování sekundárního dělostřelectva nepokládali za příliš důležité. Nemám představu co mohl napáchat průnik dělostřeleckého granátu nebo pumy do muničního skladu pod těmito věžemi, ale fatální škody by to asi nezpůsobilo.Raiden píše: ↑11/8/2023, 18:59 Jinak mě u těchto lodí dost udivuje jak málo byly pancéřovány 155 mm věže a jejich barbety - obzvláště ve srovnání se zbylými částmi pancéřové ochrany (zejména 200 mm silná pancéřová paluba). Je sice pravda,že zde byly použity již kompletní dělové věže sejmuté z křižníků třídy Mogami při jejich přezbrojení na těžké křižníky, ale takto slabě chráněné mi to přijde jako hodně slabé místo.
Já se právě obávám, že fatální následky to nejenom že mít mohlo, ale i mělo. V článku před touto diskuzí je uvedeno toto:jarl píše: ↑11/8/2023, 19:55 To bylo možná způsobené tím, že konstruktéři se soustředili na ochranu důležitějších částí lodě a pancéřování sekundárního dělostřelectva nepokládali za příliš důležité. Nemám představu co mohl napáchat průnik dělostřeleckého granátu nebo pumy do muničního skladu pod těmito věžemi, ale fatální škody by to asi nezpůsobilo.
V zásadě to samé jsem našel i v jiných zdrojích. I když opravdu přesnou příčinu exploze těch muničních skladů na Jamatu se už asi nikdy nedozvíme.A konečně, přestože věže se 155 mm děly nebyly nijak kvalitně pancéřovány, jejich barbety (max 75 mm materiálu) procházely přes pancéřovou palubu. Při případném zásahu přední nebo zadní věže a explozi v ní mohlo dojít k zášlehu do muničních skladů a ty byly od pracháren a skladů 46 cm granátů odděleny jen tenkými přepážkami. Toto je také uváděno jako velmi pravděpodobná příčina finální exploze Yamata ve 14:23, už první nálet Helldiverů totiž způsobil obrovský a nikým nehašený požár v oblasti zadního velitelského stanoviště a přilehlé věže pomocné výzbroje. Jeden z posledních náletů navíc vedl k úplnému zničení této věže. ... Druhá teorie podle níž měly explodovat HE nebo AA granáty ráže 46 cm se podle poválečných testů provedených v USA jeví jako méně pravděpodobná.
jarl píše: ↑11/8/2023, 19:55 Já teprve minulý týden dokončil článek o potupení Musaši, takže Jamato zatím nastudovanou nemám, ale Novotný uvádí, že jí zasáhlo 10 torpéd a všechna do levoboku, načež se rychle převrátila a potopila. To zdá se nasvědčuje tomu, že Američané na základě předchozí zkušenosti opravdu soustavně útočili na jeden lodní bok.
Novotný uvádí ještě další teorii a to, že oněch 10 torpéd způsobilo prasknutí svaru mezi horním a dolním pancéřovým pásem a to vedlo k rychlému zatopení lodi a jejímu potopení.Raiden píše: ↑11/8/2023, 20:05 Já se právě obávám, že fatální následky to nejenom že mít mohlo, ale i mělo. V článku před touto diskuzí je uvedeno toto:
...
V zásadě to samé jsem našel i v jiných zdrojích. I když opravdu přesnou příčinu exploze těch muničních skladů na Jamatu se už asi nikdy nedozvíme.
Raiden píše: ↑11/8/2023, 20:05Já se právě obávám, že fatální následky to nejenom že mít mohlo, ale i mělo. V článku před touto diskuzí je uvedeno toto:jarl píše: ↑11/8/2023, 19:55 To bylo možná způsobené tím, že konstruktéři se soustředili na ochranu důležitějších částí lodě a pancéřování sekundárního dělostřelectva nepokládali za příliš důležité. Nemám představu co mohl napáchat průnik dělostřeleckého granátu nebo pumy do muničního skladu pod těmito věžemi, ale fatální škody by to asi nezpůsobilo.V zásadě to samé jsem našel i v jiných zdrojích. I když opravdu přesnou příčinu exploze těch muničních skladů na Jamatu se už asi nikdy nedozvíme.A konečně, přestože věže se 155 mm děly nebyly nijak kvalitně pancéřovány, jejich barbety (max 75 mm materiálu) procházely přes pancéřovou palubu. Při případném zásahu přední nebo zadní věže a explozi v ní mohlo dojít k zášlehu do muničních skladů a ty byly od pracháren a skladů 46 cm granátů odděleny jen tenkými přepážkami. Toto je také uváděno jako velmi pravděpodobná příčina finální exploze Yamata ve 14:23, už první nálet Helldiverů totiž způsobil obrovský a nikým nehašený požár v oblasti zadního velitelského stanoviště a přilehlé věže pomocné výzbroje. Jeden z posledních náletů navíc vedl k úplnému zničení této věže. ... Druhá teorie podle níž měly explodovat HE nebo AA granáty ráže 46 cm se podle poválečných testů provedených v USA jeví jako méně pravděpodobná.
Po válce se u Jamato zjistilo, že to bylo trošku jinak. Asi záleží jaké máte zdroje.jarl píše: ↑11/8/2023, 19:55 Já teprve minulý týden dokončil článek o potupení Musaši, takže Jamato zatím nastudovanou nemám, ale Novotný uvádí, že jí zasáhlo 10 torpéd a všechna do levoboku, načež se rychle převrátila a potopila. To zdá se nasvědčuje tomu, že Američané na základě předchozí zkušenosti opravdu soustavně útočili na jeden lodní bok.
U Jamato útočili amíci nejdříve na levobok do středolodí, dva simultánní útoky. Tady je výslech velitele o útoku na Jamato, a připojený obrázek zásahů torpédy.