Re: Conqueror versus Belgrano
Napsal: 15/7/2013, 21:16

V případě Sheffieldu je prakticky jisté, že bojová hlavice Exocetu nevybuchla, a u Atlantic Conveyoru je to taktéž velice pravděpodobné. Díky tomu, že obě lodě "pouze" vyhořely, se potápěly poměrně pomalu a posádky měly čas uniknout. Ztráty na životech tudíž byly nízké (20 mrtvých na S., 12 na AC.).Mirek58 píše: ...
A u raket si poprvé konstruktéři jak lodí ,tak i řízených střel povšimli , že největší škody nepůsobí bojová hlavice střely ,ale zbytky paliva řízené střely.Což u britských moderních lodí bylo umocněno lehkými kovy materiálu trupu lodi. Sílu výbuchu uměli konstruktétři reálně utlumit na únosnou míru , ale ohen pronikající dírami po střepinách a trhlinami byl devastační .
Horny, poslechnul jsem si to. K tomu rozporu, na začátku dubna televize krátce informovala o Falklandech a fašistickém režimu, ale ten druhý odkaz z května, tam už se obšírně mluví čistě o Malvínách a britské trestné výpravě. Takže Pátrač to pamatuje dobře. Prostě jak tomíci konflikt eskalovali, začalo navrch nabývat koloniální taženíHorny píše:Jestli ještě někoho zajímá, jak o Argentinsko-Britském konfliktu referovaly naše sdělovací prostředky té doby, zde je odkaz na archiv ČT 24, pořad Stalo se před 25 lety. První krátká zmínka v Televizních novinách padla 2.4.1982. O potopení Generala Belgrana se krátce zmiňuje pořad ze 3.5.. Myslím že je zajímavé se na ty reportáže dnes s odstupem času podívat. Slovní obraty či termíny typu "Falklandské ostrovy Malvíny" už dnes člověk asi jen tak neuslyší... Ale přiznám se, že nějaký znatelný schizofrenický rozpor v tehdejší propagandě TN jsem nezaznamenal.
Scrate, dobrý popis nástaveb z hliníků i o těch systémech. Na druhou stranu "měkkost" možná zabránila přímému výbuchu. Exocet by asi určitou sílu ocelového pancíře stejně prorazil, ne? Na druhou stranu mě rozsah požáru překvapil, ale i to je možné vysvětlit, prostě nemohli hasit, ale hořelo to dobře, plasty?Scrat píše:Kvůli úspoře hmotnosti byly nástavby a velká část vnitřních struktur trupu z lehkých kovů a plastu. A ani muniční sklady nechránilo nic co by se dalo nazvat jakýmkoliv (i symbolickým) pancéřováním. Tak bylo ale možné získat výtlakovou rezervu hlavně pro další posilování protiletadlové výzbroje.
A samotná ztráta se dá přičíst tomu že se lodě stavěly v době kdy bylo námořnictvo nuceno tvrdě šetřit. Energetické, elektronické i havarijní systémy které jsou v dnešní době několikrát zálohovány a jsou do jisté míry autonomní se v té době navrhovaly bez záloh a provázané do té míry že vyřazení jednoho mohlo vést (a při různých haváriích většinou i vedlo) k totálnímu systémovému výpadku celé lodě. A smůlou bylo že samotný zásah poškodil a vyřadil i nezálohovaný protipožární systém v pomocné strojovně.