cover72 píše:
Dotazy spíše na Pátrače:
1) velmi, převelmi mne zaujala ta mobilní úpravna vody. Vygooglil jsem o ní něco málo na
http://www.woc-zakrany.cz, ale podrobnosti žádné. Nebyl bys schopen o tom sehnat více informací? Spolehlivé odmořování vody a všechny ty filtry, to je podle mého úžasně zajímavé téma (zejména filtry na kationty a anionty -- tím se měly filtrovat BOL?) -- a k tomu ta propustnost atd. Vím, že jsi to již krátce zmínil pod sapíkovým článkem, ale neměl bys toho více?
2) v článku jsem se nedočetl, jak by s tanky postupovali protiletadlovci: kdo a odkud měl poskytovat podporu kupříkladu proti bitevním vrtulníkům, na které tou dobou US. Army již dosti spoléhala? Ještěrky? Pěchota s 9K32? BVP-2 s kanony? Frontové stéhací letouny? ...?
3) dotaz na tebe jako logistika -- jak se měly řešit tanky, které by zůstaly stát na bojišti sice bojeschopné, ale imobilní? Pokud by nešly odtáhnout, měly se v případě nejasné situace (tzn. nejistoty, zda nepřítel území s imobilním tankem neobsadí) preventivně zničit, nebo opustit a nechat na pokoji s tím, že je kdyžtak "omylem" zničí nepřítel? Kam až by se tahaly tanky na opravu kupříkladu v případě poškození motoru -- do opravárenských kapacit, které postupovaly s útočícími vojsky, nebo až do týla po železnici, aby to neblokovalo kapacity na rychleji opravitelné věci?
Kolego, vezmu to pozpátku. Já na to nezapoměl, ani se na to nevykašla. Jen jsem si musel napravit myšlenky, protože jsem do včerejškě dokončoval poslední třetí díl a kolega Argonatuaus mě důkaldně vytížil.
Imobilní techniku tehdy neřešil vojskový týl, tedy to kde jsem se pohyboval já ale Zástupe velitele pro technické věci, který na to měl trochu podrobněji v práci rozepsanou rotu oprav techniky. V přímém boji já osobně neočekávám že by při boji s vojáky NSR nebo USA bylo moc techniky k záchraně. Obě tyto armády byly cvičeny tak, aby se v palbě -pokud to podmínky boje umožní - na již zasažený tank pokračovalo, dokud nevybuchne nebo nezačne hořet.
Pokud imobilní tank bylo možno vyprostit nebo odtáhnout do hnízda poškozené techniky, zde byla provedena prohlídlka stanovilo se, kdo opravu provede. Už pluk měl dost sil i na rozsáhlé opravy. Ale třeba hlavní kalibr a jeho pomocné prvky dokázal opravit nebo vyměnit jen Vojenský opravářský závod.
Vojsková PVO v boji, tedy prostřední dotaz.
Napřed rozpis co kde bylo:
Do roku 1978 měla každá vševojsková divize (motostřelecká, tanková) ve své sestavě protiletadlový pluk o čtyřech protiletadlových bateriích 57 mm PLK S-60, t.j. celkem 24 ks PLK. Byla také varianta, že protiletadlový pluk měl tři baterie 57 mm PLK (celkem18 ks) a jednu baterii 30 mm PLdvK vz. 53/59 (6 ks). Některé divize na snížených počtech (např. 3. msd ) měly protiletadlový pluk vyzbrojený 57 mm PLK vz. 52 čs.
Vševojskové pluky (motostřelecké, tankové) měly protiletadlovou baterii o 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59.
Od poloviny roku 1978 začaly být vševojskové divize (20.,19.,2. msd, a 4.,9. td) přezbrojovány protiletadlovými raketovými komplety (PLRK) 2K12 KUB.
Organickou součásti vševojskové divize byl protiletadlový raketový pluk (plrp) s 5 protiletadlovými raketovými bateriemi (plrbat). Z hlediska utajení se však pluk až do roku 1991 nadále nazýval protiletadlovým plukem. Pluk se rozvinoval v bojové sestavě divize na hlavním směru zpravidla ve dvou liniích ve vzdálenosti 7 až 15 km od předního okraje.
Objekty protivzdušné obrany divize byly:
- vševojskové pluky na hlavním směru,
- oddíl vojskových raket s raketovými komplety 9K52 LUNA-M nebo 9K72 TOČKA
- velitelské stanoviště divize.
Obdobně 1.td měla od roku 1984 ve své organizační struktuře plrp s PLRK 9K33 OSA (také 5 baterií).
Vojsková PVO byla důležitá v každé době. Převaha tušená a zcela jistě skutečná u potencionálního protivníka vedla k tomu, že po roce 1978 začaly být bojové sestavy nasycovány ve zvýšené míře prostředky PVO na různých úrovních.
Po roce 1978 měla vševojsková divize (20.,11.,2. msd, 1., 4. a 9. td):
- protiletadlový raketový pluk,
- vševojskové pluky (od roku 1983) protiletadlovou raketodělostřeleckou baterii a
- motostřelecké prapory protiletadlovou četu střelců PPLRK 9K32 STRELA-2.
T
ak tedy motostřelecká nebo tanková divize měla z prostředků PVO:
- u protiletadlového raketového pluku - 20 ks odpalovacích zařízení 2P25 (od PLRK 2K12 KUB), nebo u 1.td 20 bojových vozidel 9A33 (od PLRK 9K33 OSA) a 14 ks 30 mm PLdvK vz.53/59,
- u vševojskový pluků 16 ks bojových vozidel 9A34,9A35 (od PLRK 9K35 STRELA-10) a 16 ks 30 mm PLdvK vz.53/59,
- u protiletadlových čet motostřeleckých praporů PPLRK 9K32 STRELA-2, celkem u divize asi 107 ks.
Z různých důvodů nebylo vše tak jak mělo být. Byly tyto odlišnosti.
- 3.,15.msd a 13.,14.td měly nadále klasický protiletadlový pluk s PLK.
- pět mobilizovaných divizí (18., 26., 32. msd, 16. a 17. td) bylo také s klasikou. 57 mm PLK vz. 52 čs, 57 mm PLK S-60, 30 mm PLdvK jak kolové (vz.53) tak ještěrky (vz.53/59) byly ve skladech nedotknutelných zásob (NZ).
Toliko jak to vypadalo s prostředky PVO vševojskové divize do roku 1991.
Jak s tím velitelé jednotlivých stupňů naložili, bylo na nich. Osobně si myslím že to nebylo málo ale rozhodně to nepostačovalo při boji s velkým množsvím leteké techniky schopné ničit naše síly mimo náš dohled a dostřel a a koneckonců i pokud by vidět byly a byly v dostřelu.
A jelikože jsem šikovný kluk, tak tam najdeš výzbroj obou Argonantových divizí. Tato informace ale v několika podobách na Palbě už je. Tady jen získává jiný význam.
Frontové letectvo mělo úkolů hodně a jejich rozis bude v třetím dílu. Zde bych sám sobě spojloval...
Úpravna vody, to je na samostatnou práci. A já nemám potřebné zdroje v ruce. Ale aspoň něco.
Byal to souprava tvořená T-148 VNM a přívěsem valníkovým těžkým se samotnou úpravnou. Na autě se vezlo:
- několik sad chemikálií a filtrů na celkem 7 dní provozu
- tři čerpadla: kalové, přečerpávací a záložní pro samotnou úpravnu.
- elektrocentrála 6 kVA
- obalový materiál pro uložení vytěžené a upravené vody - nádrže laminátové 800 lt, pružné vaky 3 a5 metrů krychlových, a podobné.
Fachalo to takto.
- našel se vhodný zdroj vody - čím čistější tím lepší, déle vydržely filtry a chemikálie
- zamaskovalo se to a rozvinulo.
- rozjela se elektrocentrála a spustilo se sání ze zdroje.
- špinavá voda šla přes sítové filty na filtry z aktivního uhlí, které zachytili možno bojové otravné látky a většinu mikroorganismů
- filtry z chlorového vápna zabily veškerý život a druhá sada aktivních filtrů vyrobila dokonale inertní vodu.
- anionty a kationty z této inertní vody vyrobily vodu pitnou v kvalitě něco mezi vodou z vodovodu a mattonkou. Pil jsem ji mnohokrát a byla to zatraceně dobrá voda.
UV 2000 mohla pracovat cca 20 hodin denně a tak vyrobila 40 000 litrů vysoce kvalitní pitné vody. Pluk měl dvě, tedy dohromady to bylo až 80 000 litrů vody denně, to už stačilo pro celý pluk s velkou rezervou. Bylo to velmi dobré zařízení a byl to výrobek našich lidí. U nás vždy byli šikovní lidé.
Stačí Ti to zatím takto?