Československé říční námořnictvo 1918 až 1959 - pár slov...

[Zemakt]

jmodrak

vím o tom úplný houby. Zachovalo se něco ještě do dnešní doby?

Edit: už jsem naštudoval, je to nádhera.

[jarl]

Zrušení válečného loďstva jaké navrhoval admirál Radoň bylo podle mého názoru v zásadě správné. Poté, co bylo jasné, že se nepodaří získat podíl na dělení c. a k. Dunajské flotily, nemělo Československo žádnou válečnou loď hodnou toho jména, a jelikož tehdy chyběla i loděnice, kde by je bylo možné postavit, lze těžko proti zrušení loďstva jako samostatné zbraně něco namítat. Horší už byla forma jakou se to provedlo. Pokud je pravda, že byli propouštěni zkušení námořní důstojníci proto, aby se uvolnila místa pro zasloužilé legionáře, kteří o válečných lodích nic nevěděli, nebyl to krok správným směrem. Asi se s autorem Dunaje v plamenech shodneme, že osvědčení mořští vlci s dlouholetou praxí jako byli Zdeňko Hudeček a Josef Holub, by na Dunaji odvedli nepoměrně lepší služby, než jejich nástupci, kteří se neobešli bez služeb zkušeného lodivoda.

[jmodrak]

zemakt - skoro všetko , aj keď samozrejme už v upravenom stave, napr. železobetónové opevnenie a je ho oceľové kupoly boli zničené pri odovzdávaní pevnosti Maďarom po Viedenskej arbitráži. Holt "námornícky duch" , tam mal tradíciu. Ale je zachovalo sa tam toho dostatok na to, aby človek, ktorého zaujíma fortifikácia tam strávil tak 5 vyťažených dní, ak si dopredu to naplánuje a zistí podklady. Bežnému návštevníkovi stačí jeden deň.

Jarl - a čo by tí morský vlci z oceánov asi tak robili ? Striehli by v miniponorkách na rybárske člny ? Jednoducho na Dunaj stačí hliadkovací čln. Pochybujem, že by veliteľ krížniku alebo ponorky prijal funkciu "veliteľa" minovacieho prámu. K tomu lodivodovi - bez neho by sa Dunaji neobišiel ani admirál Nelson. Má to svoje dôvody - kolísanie hladiny, prúdy, plytčiny atď. nehovoriac o tom, že Dunaj vtedy tvoril "vnútrozemskú deltu". Byť kapitánom na rieke je o niečom inom ako na šírom mori.

[jarl]

Jmodrak - Jenomže tem lodivod musel být najatý až poté, co bylo československé lodstvo zrušené, protože zkušení námořní důstojníci si plavební poměry na krátkém československém úseku Dunaje rychle osahali a dokázali na něm navigovat sami. Možná tě to překvapí, ale profesionální rakouští námořní důstojníci během náročných studií i služby prošli praxí na různých typech válečných lodí, takže jejich předpoklady k velení hlídkovým lodím na Dunaji byly mnohem větší než u důstojníků z pozemních sil. Koho to zajímá, může se podívat na kolika lodích různých typů sloužil Hudeček během své krátké předválečné kariéry: http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=406

[jmodrak]

Tak potom je to Hudečkova chyba, že neboli schopný lodivodi, lebo "námornické" školstvo bol pod je ho palcom . A teraz vážne. Celý ten "povyk" o zlých legionároch a hodných rakušakoch je výmysel škrabákov, hrajucích sa na historikoch a pleveliaci nezmyslami internet a časopisy. Pravda nie len o Hudečkovy a spol, ale v podstate o všetkých "vyhodených hodných rakušakoch" je podstatne jednoduchšia. V roku 1920 bol prijatí branný zákon, ktorí určoval okrem iného aj počty a organizáciu armády. Gážistov bolo treba "preriediť" a tak sa upravila aj upráva odchodu do civilu. Služba na fronte sa počítala 2x, takže komu chýbali nejaké roky do "výsluhy" služba na fronte, mu to uľahčila. Samozrejme výhodne to bolo pre "rakušakov" . Málo legionárov slúžilo pred rokom 1914. Tí sa svojho dôchodku ešte museli doslúžiť. Za frontovú službu sa počítalo aj to, keď gažista slúžil od 28.10 .1918-maj 1921 na Slovensku a Podkarpatí, pretože vojnový stav na tomto území skončil v máji 21. Pre napr. Hudečka to bolo výhodne. 4 roky na fronte za RU a 1,5 roka za ČSR na fronte, odslúžených 16 rokov ako gážista mu dávalo pekných 22 rokov a možnosť odchodu do civilu. Preto si aj dáva žiadosť. Podmienky odchodu boli výhodne, dokonca ak mal niekto aj s frontovou službou iba 18 rokov, dali mu invalidný dôchodok. Je jasné, že gažista, ktorý nevidel možnosť ďalšieho rastu, resp. by musel zmeniť profesiu atď. dal prednosť dobrému odchodu pred zlou službou. Zrejme aj major Hudeček si uvedomil, že s "marínou" je koniec, a tak aby na ministerstve ďalších 20 rokov počítal lopaty a krompáče u ženistov si šiel za svojim. Rovnako ako Holub a stovky iných. Ako som písal, potreba "maríny" neexistovala. Preto aj nájom lodivoda z civilu vyšiel erár určite lacnejšie, ako držať na tích pár plavieb drahého a nevyužitého "morského vlka".

[Pátrač]

Kolegové náhodou jsem objevil tuto píseň:

Je to hodně dobrý Matuškův kousek, Neslyšel jsem ji roky a zapomněl jsem jak se jmenovala. Jsem spokojený. Písněte jak se Vám líbila.

Video přímo vložil Jarl.

[jarl]

Přidám několik vět o dělech použitých na hlídkové lodi President Masaryk převzaté z knihy Československé dělostřelectvo 1918-1939 od Jiřího Janouška. Jak už psal Pátrač jednalo se o děla ráže 66 mm vzor 1930 vyvinutá v plzeňské škodovce. Projektily vážily zhruba 5 kg, úsťová rychlost byla 600 m/s a dostřel činil 11 000 m (výškový 6750 m). Na lodi se převáželo 584 granátů tří typů a při rozpadu Československa jich bylo v armádních skladech 6533 kusů. Tyto zbraně měly klínový závěr a odpalování se provádělo pomocí nožní či ruční páky. Umístěny byly do dvou otočných věží krytých 10mm pancířem a jejich nastřelování proběhlo v r. 1930 na škodovácké střelnici.

[jarl]

O loď President Masaryk projevili v r. 1934 zájem Kolumbijci, kteří po válce s Peruánci, hledali vhodné říční lodě pro očekávané pokračování konfliktu. A je neuvěřitelné, že třebaže ohrožení Československa ze strany Maďarska nepominulo, a vláda stavbu dalších podobných jednotek bez náhrady zrušila, ministerstvo národní obrany dalo k prodeji naší jediné pořádné válečné lodě souhlas, a kdyby další kolo peruánsko-kolumbijské války neodvrátili diplomaté, President Masaryk by se patrně vydal přes Atlantik a stal se součástí kolumbijského válečného námořnictva.

Další podrobnosti o kariéře této lodě a jejím bojovém nasazení, budování československých říčních sil a jejich činnosti během mobilizace najdete v druhém dílu cyklu Dunaj v plamenech od Jaroslava Tvrdého nazvaném Roky válek:

[Pátrač]

Zdravím jarle, díky za nesmírně zajímavou informaci. Dají se ty knihy někde koupit? Nebo jsou beznadějně vyprodané?

[jarl]

Pátrači, já druhý díl Dunaje v plamenech koupil v Levných učebnicích, kde mají i první díl a dá se tam koupit i to Československé dělostřelectvo 1918-1939:

https://www.levneucebnice.cz/autor/jaroslav-tvrdy/

https://www.levneucebnice.cz/p/ceskoslo ... 1918-1939/

[Zemakt]

A je neuvěřitelné, že třebaže ohrožení Československa ze strany Maďarska nepominulo, a vláda stavbu dalších podobných jednotek bez náhrady zrušila, ministerstvo národní obrany dalo k prodeji naší jediné pořádné válečné lodě souhlas, a kdyby další kolo peruánsko-kolumbijské války neodvrátili diplomaté, President Masaryk by se patrně vydal přes Atlantik a stal se součástí kolumbijského válečného námořnictva.

No já ti Jarle nevím nevím. Kniha je stále na cestě a pakliže v ní nic bližšího k výše uvedené věci nebylo, osobně bych to zas tak moc neodsuzoval. Předně: psal se rok 1934 a do této doby byly s Masarykem jen problémy. V této souvislosti si dovolím drobec zaspekulovat. Možná snad někoho na MNO osvítil samotný duch svatý a po zhodnocení reálných možností takovéhoto plavidla na moderním bojišti projevil pragmatickou snahu o jeho prodej. Masaryk by nebyl za hubičku a za inkasované peníze se mohlo pořídit několik smysluplnějších plavidel viz. později dvě OMm či něco jako projekt nových OMd.

[jarl]

V této souvislosti si dovolím drobec zaspekulovat. Možná snad někoho na MNO osvítil samotný duch svatý a po zhodnocení reálných možností takovéhoto plavidla na moderním bojišti projevil pragmatickou snahu o jeho prodej.

Reálné možnosti Masaryka na moderním bojišti místo MNO o několik let později vyhodnotili Němci, kteří jej považovali za svoji nejlepší jednotku Dunajské flotily a mnohokrát jej s úspěchem bojově nasadili. Ale chápu, že vzhledem k tomu, že naši plánovači se v r. 1934 už soustředili hlavně na obranu proti Německu, mohlo se jevit užitečnější loď prodat a za utržené peníze koupit pár tanků nebo nějakou tu stíhačku. To že by je použili na stavbu nějakých menších válečných lodí mi přijde nepravděpodobné.

[Zemakt]

Ovšem, nicméně slovenská část Dunaje má pro použití takovýchto jednotek poněkud specifický charakter, diplomaticky řečeno.

To že by je použili na stavbu nějakých menších válečných lodí mi přijde nepravděpodobné.

Seriózně se o tom začalo uvažovat od poloviny třicátých let. IV. oddělení MNO vyhodnotilo, že pro horní tok Dunaje je Masaryk příliš velký. Prostě se tam takticky nehodí. V roce 1938 již probíhalo oficiální posouzení různých koncepcí a řešila se finanční stránka věci. Bohužel sled událostí byl rychlejší, nicméně dovolím si tvrdit, že vše bylo na dobré cestě. Bůh ví, kdyby šel Masaryk do Jižní Ameriky, zda by se náhrada OMd urychlila a rozšířila. Jak říkám, je to jen taková spekulace.

[Polarfox]

Obecně souhlas s tím, co tu napsal Zemakt.

Reálné možnosti Masaryka na moderním bojišti místo MNO o několik let později vyhodnotili Němci, kteří jej považovali za svoji nejlepší jednotku Dunajské flotily a mnohokrát jej s úspěchem bojově nasadili.

Tohle je trochu ošemetná záležitost, protože co vlastně Němci potenciálně lepšího měli? Tato loď má přinejmenším jeden primát - byla naší největší válečnou lodí a tím vzniká i určitá symbolika a nadstandardní pouto/tendence ji vyvyšovat. Ostatně nezřídka se ještě setkáme s označením monitor. Když to posoudíme nezaujatě, tak zde máme mírně vylepšenou prvoválečnou konstrukci větší pancéřované hlídkové lodě, ne špatnou, ale rozhodně ne nic extra.

Jinak odprodej do Jižní Ameriky by měl ještě jednu neoddiskutovatelnou výhodu - možná bychom se totiž na ni mohli dodnes (či blízkého nedávna) jezdit dívat (při životnosti tamější veteše, obzvláště té říční, by to nebylo úplně nereálné).

[jarl]

Seriózně se o tom začalo uvažovat od poloviny třicátých let. IV. oddělení MNO vyhodnotilo, že pro horní tok Dunaje je Masaryk příliš velký. Prostě se tam takticky nehodí. V roce 1938 již probíhalo oficiální posouzení různých koncepcí a řešila se finanční stránka věci. Bohužel sled událostí byl rychlejší, nicméně dovolím si tvrdit, že vše bylo na dobré cestě. Bůh ví, kdyby šel Masaryk do Jižní Ameriky, zda by se náhrada OMd urychlila a rozšířila. Jak říkám, je to jen taková spekulace.

Ale, jo. tuším, že jsem to i sám někde psal na začátku tohoto vlákna. Pro nás by se lépe hodily moderní minonosky a několik menších lodí v kombinaci s pozemní obranou, ale nikdo mi nevymluví, že není lepší mít sice zbytečně velkou, ale po odstranění dětským nemocí dobrou loď, kterou Němci za války na Dunaji provozovali od Černého moře až po Vídeň, než nemít nic. A obávám se, že jeho prodej by vedl pouze k tomu, že bychom přišli o nejlepší loď a nic nového by se do konce první republiky nezískalo. Žádné hotové moderní jednotky k mání nebyly a stavba čehokoliv většího se u nás vlekla hlemýždím tempem. Koneckonců ani ty dvě malé pancéřové minonosky, jejichž projekty se připravovaly už od. r. 1932, se do mobilizace nepodařilo zcela dokončit. Navíc President Masaryk (bez dodatečných úprav) vyšel daňové poplatníky zhruba na 7 miliónů, takže kolik by za něj v r. 1934 mohli Kolumbijci zaplatit? Pochybuji, že v přepočtu víc než nějakých 5 miliónů korun, a i kdyby je MNO hned neutratilo jinde a převedlo do nějakého námořního fondu, co by se za ně bojeschopného dalo pořídit? Tou náhradou za OMd 1 a 2 měly být malé pancéřové lodě, jejichž cenu ve změněných poměrech škodovka vykalkulovala na víc než 6 milionů za kus, takže by to nestačilo ani na jednu. Nakonec se v této kategorii až do Mnichova nic nestavělo, na čemž by prodej Presidenta Masaryka do zahraničí těžko něco změnil, tudíž v tom pro Československo nevidím žádný přínos.

[Zemakt]

Ale, jo. tuším, že jsem to i sám někde psal na začátku tohoto vlákna. Pro nás by se lépe hodily moderní minonosky a několik menších lodí v kombinaci s pozemní obranou, ale nikdo mi nevymluví, že je lepší mít sice zbytečně velkou, ale po odstranění dětským nemocí dobrou loď, kterou Němci za války na Dunaji provozovali od Černého moře až po Vídeň, než nemít nic.

To rozhodně. Jen jsem reagoval, že úmysl odprodeje nemusel být zrovna motivován jen blbostí, ale také něčím jiným. A znova podotýkám že mohl být.

Pro zájemce o toto téma, zde je moc pěkně zpracovaný článek o plánovaných projektech OMd:

http://rotanazdar.cz/?p=2188&lang=cs

[Zemakt]

Dunajská pohraniční stráž

https://www.youtube.com/watch?v=FRGYDGl3fCw

(může mi někdo do .. vysvětlit jak se vkládá obraz a ne jen odkaz, jsem to zase zapomenul, díky)

Jarl: Video jsem na Palbu vložil tím, že jsem k původnímu linku (prozatím jsem jej tu nechal) přibal tag youtube a potom smazal tyto znaky https://www.youtube.com/watch?v=

[Zemakt]

Trošku to tady jednomu nezvěstnému Palbákovi oživím. Fotografií na toto téma je jak šafránu, tak se s Vámi o jednu která mi ulpěla za nehtama podělím.

Námořnický funus na československý způsob.

[jarl]

Ivo Pejčoch k dalším osudům našeho největšího bojového plavidla dodává, že v roce 1948 dostala nový název – Hlídková loď PM. Dále je vše ve shodě s výše uvedenou citací, ale působivé je, jak popisuje konec lodi cituji:

„Smutnou tečku za jeho osudem udělala roku 1978 aktivita příslušníků Socialistického svazu mládeže, kteří v rámci známé Akce Z rozřezali trup na šrot. Pokud by byl v Komárně vydržel jen o jedenáct let déle, mohl se z torza někdejší největší československé válečné lodi stát muzejní exponát.“

Já můžu jen smutně dodat, že tento ahistorický vandalismus je tak typický pro socialistickou éru existence našeho státu, že by člověk bučel jak opuštěná kráva. Co já podobných vandalských činů viděl v letech 1986 až 1997, to by bylo na román a bylo by to moc smutné čtení.

V polském časopise Technika Wojskowa Historia jsem našel článek o československém říčním loďstvu, kde se píše, že v roce 1971 skupina nadšenců usilovala o zachovaní trupu lodě President Masaryk, ale úřady jak už víme z Pátračova článku rozhodly o jeho sešrotování.

[Zemakt]

Admirálský pamětní spis. Radoň byl evidentně pragmatik.
https://armada.vojenstvi.cz/predvalecna ... radone.htm