Geometrické koncepce tankových věží

[cover72]

arten: jenže abys udělal nerovnostrannou šestíúhelníkovou věž (opsanou okolo Potkinovského trojúhelníku ) větší, hrozně ti nakyne do šířky, čímž se jakýkoli pozitivní efekt ztratí.

Opět geometrie. Představ si, že máš věž. Nějakou. Jakoukoli.
Potřebuješ přidat jeden metr prostoru.
Abys přidal metr prostoru "potkinovskému trojúhelníku", celá věži ti nakyne o nějakých řekněme 70cm do šířky. Což je jak při úhlu palby 0, tak při úhlu palby 30° problém.

Oproti tomu když máš jako základ věž s velkým poměrem délka:šířka, přidáním metru na její zadní část se ti z úhlu postřelování 30° její relativní "šířka" (vnímaného cíle střelcem protivníka) zvýší výrazně méně, protože deskriptivní geometrie

Co se obrázků týče, musíš si oba dát dohromady. Vezmi si ten Abramsí a podívej se, jak vidí střelec nepřátelský tank na vzdálenosti větší, než nerealistických/průlomových 500m (vizualizace s Leopardem byla TPD-K na cca. 300m): je to mlhavý "blob" s nezřetelnými konturami.

Co se stane, když má "blob" věž s velkým poměrem d:š a natočí ji o 30°?

"Blob" se ve své horní části o malinko, fyzicky cca. o 25%, vizuálně vzhledem k rozmazání vzdáleností ještě o něco méně, roztáhne do šířky.

Kam bude střelec mířit: na samý krajíček cíle, kde přesně nedokáže ani vidět, kde cíl končí, nebo úplně doprostřed cíle?

A ve skutečné armádě je samozřejmě odpověď "doprostřed" a z toho úplně samého důvodu, z jakého vojenští odstřelovači nikdy nestřílí na hlavu, nýbrž na střed trupu: kvůli jistotě zásahu.

Dokonce ani tankisté na M1A2SEP s tím šíleným zvětšením 25x a 50x nestřílí na okraje tanku, nýbrž do jeho prostředku a míří horizontálně doprostřed a vertikálně také doprostřed, na rozhraní věž-trup!

A proto je v praxi, v reálném konfliktu, celá ta debata o hypotetické výhodě "Potkinova trojúhelníku" nesmyslná, protože takhle prostě nikdo nestřílí. Jediný relevantní fakt může být statisticky o něco málo výšená pravěpodobnost, že střela, která nebyla přesně zaměřená a tank by těsně minula by jako na potvoru trefila ten výstupek, zatímco bez něj by těsně minula.

Souhlasíš? Pokud ano, pojďme si to zpočítat.

Když se podíváš, zadní část dlouhé kvádrové věže Leo2 při natočení o 30° oproti protivníku sice představuje zvětšení plochy věže o 25%, jenže to je zvětšení do šířky: tento "promítnutý výstupek" zároveň výškově představuje 1/3 tanku (trup+věž). Z relevantní Jom-Kippurské války však víme, jaké= je statistické rozložení zásahů ve střetném boji jako funkci výšky. Namapujeme to na výšku Leoparda 2, který po strop věže měří 2,48m:



A zjistíme, že ve výšce "vystrčeného promítnutého výstupku" zasahovalo statisticky jen 9,2% 19% zásahů.

Takže to máme 0,09 * 0,25 = 2,25%. 0,19 * 0,25 = 4,75%

Takže pravděpodobnost náhodného zásahu se ve střetném boji statisticky zvýší o2 a čtvrt procenta 4 a tři čtvrtě procenta.

To není zdaleka tak strašné, ni?

Námitky?



Lord:
tady je fotka těch blow-off panelů v trupu Abramse:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

[Lord]

Jo, jo … Abrams blow-off panely, vzadu má …



Leopard zase v přední části spoléhá na nejsilnější pancéřování.

Demonstrace funkce …

A ještě Leopard nabíjení …

[cover72]

Tak. Ale to se netýká věží, takže bych poprosil, aby se debata vrátila k nim

Zejména když se mi povedlo "ostatistikovat", že ta dlouhá věž i u Leopardu zvýší pravděpodobnost jeho zásahu o ubohých 2% 4,75% -- tak málo jsem sám nečekal...

[Dzin]

Jak si tak čtu, stále tu ale nijak nezohledňujete proč vlastně každý typ věže byl zaveden. Je to jen a výlučně technologická záležitost. Proč Sověti zavedli věže, jaké zavedli? Protože za Druhé světové války vyvynuli tank IS-3. Ten měl na svou dobu revolučně řešenou věž, kdy její nejzranitelnější místo té doby, štít kanónu, měl maximálně zjednodušen a zůžen, což zvětšilo jeho odlonost. Rozhodli se tedy, že tento typ věže budou prosazovat jako univerzální. Věž byl vyrobena litím a to z toho důvodu, že přestože Sověti věděli, že válcovaný pancíř je odolnější, než litý, tento postup výroby byl ideální pro co největší sériovou výrobu.
Takže tu mám danou technologii výroby a na něj optimální řešení tvaru věže. A toho se Sověti stále drželi. Ikdyž vývoj šel dál, stále bylo dáno, že technologie výroby bude lití a to znamenalo, že tvar věže se musí řídit určitou logikou a zůstávat v určitých mantinelech. A v nich docházelo stále k optimalizaci tvaru věže, aby splňovala požadavky na odolnost. A to i v době, kdy se ukazovalo, že je možno použít i jiné materiály na pancíř. Vznikl vrstvený pancíř, který byl opravdu výrazně lepší, ale nemohl se vyrábět jinak, než svařováním jednoltivých kusů. U sovětských tanků by potom mohl být použit jenom při změně technologie výroby, ale to prostě nebylo možné, protože by to znamenalo výpadek výroby a investice do přebudování celého vojensko-průmyslového komplexu na toto vázaného. To jednak nikdo nechtěl a nebyly na to ani prostředky. Stále se prosazovala co nemasovější výroba.
Sověti se snažili hedikep jejich tanků v pancéřové ochrabě z toho plynoucí řešit aplikací doplňkového pancíře ať už formou různých vložek do odlitků nebo přídavného pancíře navěšeného na věž případně dynamického pancíře.

Tvar věže by tedy primárně dán technologií výroby. Její velikost byla potom dána už zmiňovanou teorií střelby. Oboje platilo na starší technologie, ve chvíli, kdy se přesáhla určitá úroveň, je to už neopodstatněné. Tudíž lpění na nich je v podstatě anachronismus. Jedině v případě, že by se jednalo o bezosádkovou věž by to šlo ospravedlnit, ale zde je výhodnější mít věž ještě menší velikosti, než mají sovětské tanky.

[cover72]

Dzin: pozor, u té IS-3 to nebylo jen o sériové výrobě.
Nevrstveného pancíře věže se totiž týkalo i vytrhávání materiálu a praskání svárů, a tam měla litá věž jasné výhody co do balistické odolnosti. Dovedla totiž po zásahu trochu "pružit", čímž jak eliminovala praskání svárů, tak trošku zmenšovala tendenci k vytrhávání materiálu ze vnitřní strany věže.

[Mirek58]

Dzine, propaguješ ptákoviny.

Proč Sověti zavedli věže, jaké zavedli? Protože za Druhé světové války vyvynuli tank IS-3. Ten měl na svou dobu revolučně řešenou věž, kdy její nejzranitelnější místo té doby, štít kanónu, měl maximálně zjednodušen a zůžen, což zvětšilo jeho odlonost. Rozhodli se tedy, že tento typ věže budou prosazovat jako univerzální.

IS 3 litou věž podědil po svých předchůdcích jak středních, tak těžkých.
A úzký štít byl u něj daný konstrukcí kanonu. U konstrukcí ruských kanonů bylo totiž brzdovratné zařízení umístěné nad hlavní, na rozdíl od německých, které jej měly rozmístěné v horizontální rovině hlavně, tedy německé věže měly nízký, široký štít kanonu.

[arten]

Covere strašne manipuluješ. Ale že strašne.

Potřebuješ přidat jeden metr prostoru.

Prečo by som potreboval pridať meter priestoru v jednom rozmere? Ak sa bavíme o lepšej ergonómii potrebuješ zväčšiť priestor okolo členov posádky. Teda rovnomerne.
Znova - matematika v tomto nepustí – na uholníkovú vežu potrebuješ menej panciera, ako na obdlžnikovu. Bodka.

- postneš obrázok a z neho odvodíš „A zjistíme, že ve výšce "vystrčeného promítnutého výstupku" zasahovalo statisticky jen 9,2% zásahů.“
Ale na tom obrázku je tých zásahov, cca štvrtina.

- aj samotná mierka je manipulatívna – veniec veže Leoparda je nejakých 1,7/1,8 m nad zemou, nie dva.

- ešte aj ten graf si zmanipuloval. Pozrime sa na TVOJ pôvodný obrázok, kdeže je tam v tých grafoch „Bottom of turret:“

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Aha.

Ďalší TVOJ obrázok:

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Ďalej,

při natočení o 30° oproti protivníku sice představuje zvětšení plochy věže o 25%,

lenže ty sám si na svojom obrázku vypočítal 30%...

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Celá debata vznikla z konštatovania, že z prednej polosféry +- 30% pri sov. škole kryje hlavný pancier a Leo odkrýva muničný box so slabou ochranou. A teraz sa zubami, nechtami snažíš marginalizovať tento fakt.
Pričom na tvoju otázku:

Kam bude střelec mířit?

Si odpovedal ty sám:

Pokud cílový tank není v "hull-down" pozici a nejede bokem ke střílejícímu tanku, střelec si dnes skutečně může vybrat, kam přesně bude střílet...
Naopak pokud byl vidět bok tanku, všichni se snažili střílet do prostoru karuselu.

Toto sú TVOJE slová.

[Dzin]

A úzký štít byl u něj daný konstrukcí kanonu. U konstrukcí ruských kanonů bylo totiž brzdovratné zařízení umístěné nad hlavní, na rozdíl od německých, které jej měly rozmístěné v horizontální rovině hlavně, tedy německé věže měly nízký, široký štít kanonu.

Nepochopil si mě, nebo spojuješ dvě věci. Nepíši jen o tom, že podědil litou věž, ale jak vypadal. Tedy o její tvarové řešení. Právě IS-3 zavedl takovou, ze kterého vychází konstrukce věží všech poválečných sovětských tanků od T-54-2. Nic nepropaguji, píši jak to bylo.

[Mirek58]

Dzin:
Píšeš jak si myslíš, že to bylo, a tvé vývody mají ke skutečnosti daleko.
Proč vyráběli sověti v WW2 odlévané věže?
Jednoduše proto, že sovětům po evakuaci těžkého průmyslu jaksi chyběla maličkost pro výrobu svařovaných věží ( které jinak jely na 100%).
A sice - acetylén-, překvápko?
Ona totiž jediná opravdu výkonná fabrika ( karbid ) byla v Doněcké ( okupované) oblasti. A nešla evakuovat pro díky rozměrům zařízení.
A celý podzim zimu 1941/42 se sověti prali s tímhle problémem až prof Paton( neplést prosím s US generálem, tento sov akademik se opravdu tak jmenoval) po zkouškách navrhl využít kychtový plyn!( toho na Urale bylo hafo) namísto acetylénu ve svařovacích strojích.
( představa chlápka, jak v ruce drží hořák a ručeně svařuje tank, je úsměvná, vařilo se strojově pod tavidlem, opravovalo se ručně elektikou)
Tedy odlévaná věž byla nouzové řešení ( sice dobré, nikoliv převratné, ale přesto všechno řešení B)
A když se na věž IS 3 podíváš z půdorysu je naprosto obrácené o 180st jako jsou nové tanky.
Špic věže vpředu, kulatá vzadu a to zase má svědomí stavba kanonu. Tělo kanonu je úzké a vysoké. Proč rozšíření věže vzadu? Inu, vnitřní prostor ( někam se ti tři chlapi musej vejít) a vyvážení věže na otoči. Tedy výsledek montáže tohoto kanonu je - úzký, vysoký štít.
nehledě na vliv proporcinální síly a úhlu sklonu pancíře.
S Potkinovým trojůhelníkem o kterém se zde vedla řeč nemá tato věž nic společného ani s odléváním.

Tedy neprohazuj příčinu a důsledek, jak s oblibou děláš.

[Dzin]

Schválně si přečti jakoukoliv odbornou literaturu zabývající se vývojem sovětské tankové techniky. Jak dospívali k věži jaké dospěli. Kde má počátek tato věž. Je to u IS-3. Z ní je odvozena věž T-54-2 z ní postupnou evolucí věž použitá na T-54-3 a zde už máš praktikcy začátek sovětských polovejčitých věží. Takhle to prostě je a vůbec jsem nepochopil, co chceš říci.
6e původně bylo odlévání věží nouzové řešení, které se později stalo standarten díky tomu, že s ní bylo možno uplatnit daleko snáze masovou výrobu? To tu píši tak kde s tím máš problém? Nebo se snad standartem nestalo a Sověti začali svoje věže po skončení WW2 vyrábět jinak, než litím? Evidentně ne. Že věž IS-3 není stejná jako věž T-80? Kde je to odlišné od toho, co píši o postupném vývoji z věže IS-3?
Prostě sovětská konstrukce má dvě omězení, způsob použité technologie výroby (lití) a k němu optimalizovaný tvar věže (zahájený u tanku IS-3). A protože se stále držela toho, že věže musí být odlévané, musela přijít s tvarem věže, který bude pro tuto technologii ideální z hlediska její odolnosti respektující výrobu. Její rozměry jsou potom dané teorií pravděpodobnosti zásahu, kterou SSSR vyznával. Jak se tu stále bavíte o "Potkinovém trojůhelníku" je to jen logický výsledek vývoje, který musí respektovat to co píši.
Prostě tohle je základ, ze kterého sovětská konstrukce věže vychází. Vše ostatní co tu řešíte má v tomhle základ. Tedy popisují to přesně kauzálně, nejprve byla dán styl výroby a teorie střelby a z něj se vyvynula věž, jakou Sověti postupně použili u svojí moderní tankové techniky.

[Skeptik]

Pánové, přiznám se, že moc nechápu, o čem se tady přete. Geometrie je přeci jasná:
1) Boky věží tanků s "krabicovitou věží" jsou rovnoběžné = se zvyšujícím se úhlem útoku z boku "vylézá" stále větší část bočního pancéře (většinou slabšího)
2) Boky věží tanků s "věží sovětského typu" směrem dozadu ustupují, a to tak, že boční pancíř věže je zasažitelný až tehdy, kdy je úhel útoku > 30° ... až do té doby je zadní část věže kryta "čelním štítem"

3) "krabicová věž" vyžaduje více pancéře a díky tomu je i těžší = podvozek musí být robustnější, a tedy rovněž těžší, což vyžaduje výkonnější a těžší motor a více paliva v nádržích. Proto tanky s touto koncepcí vycházejí větší a těžší. Na druhou stranu mají větší opancéřovaný prostor, a tedy lepší ergonometrii a prostor pro instalaci vybavení. Nižší balistická vhodnost krabicové věže je řešena moderním vrstveným pancířem.
4) věž "sovětského typu" je vhodněji balisticky tvarována - dáno litým pancířem. Na druhou stranu litý pancíř je méně odolný než ten vrstvený - ale geometricky složité tvary "sovětských věží" z vrstveného pancíře prakticky není možné vyrobit. Proto se to částečně řešilo vkládáním vrstvených vložek do výdutí v čelním štítu. S tím jak rostla odolnost vrstvených pancířů se překročila hranice, kdy lepší balistické tvarování přestalo být výhodou ... tedy ne, že by nešla "odlít" dostatečně odolná věž. Šla, ale byla by těžší než ta "krabice" z vrstveného pancíře.

5) co se týká problematiky věží sovětských tanků WWII. Je nutné se podívat na postupný vývoj.
Nejprve měly tanky věže nýtované - nebyla jiná než tato "lodní" technologie.
Pak přišlo odlévání - věž byla kompaktnější, odstranily se problematické nýty. Tato technologie se ale hodila spíše pro menší věže - zpočátku.
S vývojem technologie svařování se přešlo na věže svařované. Všem bylo jasné, že válcovaný pancíř je odolnější než litý - typickým představitelem byl právě T-34 resp. poslední verze BT-7.
Jenže pak přišla válka a problém svařování je, že se jednalo o složitou a poměrně pomalou technologii. Navíc s obsazením západních částí SSSR přišel SSSR o velkou část svých produkčních schopností co se svařování pancéřové ocele týče.
S přenesením výroby T-34 do Stalingradského traktorového závodu se začalo přecházet na výrobu T-34 s litými částmi. PROČ? protože STZ měl druhý největší provoz pro odlévání velkých prvků, a samozřejmě také zkušenosti.
Ukázalo se, že odlévání je "technologičtější" tedy výrobně rychlejší, a pokud se tvar věže upraví a mírně se zvětší tloušťka pancéře v exponovaných částech, jsou takovéto věže dokonce odolnější než původní svařované.
Tak se tato technologie "ujala" a sověti ji dále rozvíjeli. Ostatně stejně jako západní státy.
To, že ji opustily později je dáno doktrínou - ta sovětská sázela spíše na kvantitu, a to vyžadovalo masivnější výrobu. Technologie lití jim plně vyhovovala.

POZOR: Sázka na kvantitu před kvalitou není nic špatného. V totální válce spíše naopak. Co byly III. říši platné jednoznačně lepší Pz.V a Pz.VI oproti záplavě ... Shermanů
Ostatně tuším již Bismarck říkal: "Nějvyšší kvalitou ve válce je kvantita" ... nebo tak nějak

[skelet]

Přou se o tom, jestli ta sovětská škola přinášela, tak významné výhody, aby tím kompenzovala nevýhody (uložení munice, nepohodlí osádky, obtížná možnost modernizace) atd. De facto je to jedno, protože sovětská škola je díky Armatě mrtvá a nastupuje ruská škola.

[Mirek58]

Jádrem "pudla" je geometrický tvar věže sov. tanků.
Tady myšlenka, kdy čelo, jako nositel nejsilnějšího pancíře chrání boky právě do odklonu do oněch cca 30%.
A tuto myšlenku, nebo záměr rozhodně nenese IS 3, stačí se podívat na půdorys.
A souvislost s technologií výroby? Tedy odléváním? Pouze v Dzinovo vývodech.

Skelet:, já si počkám, až co vyleze u T 14 zpod plachty. Pak se uvidí jaká je geometrie věže, bohužel, pouze vnější.

[skelet]

Není na co čekat.. protože to s tím nemá co dělat. Bezosádková věž je totiž úplně nový level, a je jedno jestli bude vejčitá, hranatá nebo bude obsahovat to nejnutnější jako MGS/Falcon II. Prostě to nejde srovnávat s věží s osádkou.

[Dzin]

Mirek58
Čteš ty vůbec co píši? Znovu, tak jak vypadá sovětská věž nyní je dáno postupným vývojem věží sovětských středních tanků od T-54-3, který se vzal postupnou evolucí věže T-54-2 která má předchůdce u věže IS-3. Přesně takhle šla sovětská evoluce věží. T-54 a T-54-1 měl úplně jinou věž s rozměrným štítem kanonu a teprve T-54-2, která vychází z ideové konstrukce IS-3 se objevuje tvar podobný současnému. A protože se jedná o střední tank jehož hlavním úkolem je odolávat tankům nepřítele a ne prolamovat linie, je hlaní masa pancíře soustředěná na čele věže. IS-3 ji má jednolitější kvůli jinému určení. Ale to nijak nepopírá výše popsané. Ty prostě jen slepě bereš jednotlivosti a dokazuješ na nich něco, co nemá logiku. Existuje něco, čemu se říká vývoj a to jak vypadají sovětské věže poslední generace je prostě dáno postupným vývojem, jehož počátek se dá vysledovat u IS-3.

Souvislost s technologií výroby je zásadní. Nemůžeš navrhovat něco, co nedokážeš vyrobit. To nejsou moje vývody, to je prostě fakt a takhle se navrhuje vše. Vždy musíš vědět jaké technologie použiješ a podel toho můžeš provést návrh. V něm zohledníš potřebné aspekty, ale vždy je přizpůsobíš technologií, které máš k dispozici.
Nebo jak si ty myslíš, že něco navrhuje? Že si jen sedne, provede si intelektuální cvičení a nyvrhne dokonalou věc tak, jak on chce bez toho, by zohlednil, jestli to dokáže vyrobit?

Takže v prvé řadě si omezen technologií výroby. To co dokážeš vyrobit ti omezí prostor. V něm se pohybuješ v něm navrhuješ optimální řešení pro danou konstrukci tak jak si je definuješ. Proto jak vypadají sovětské věže souvisí primárně s tím, jakou technologii výroby na ně použili. To jak vypadají věže západních tanků souvisí s tím, jakou technologii se na ně rozhodli použít. A pro ně navrhly optimální tvarování tak, jak si je definovali dalšími podmínkami pro návrh.

Pokud změníš technologii výroby, můžeš změnit i výsledný produkt podle toho, jak bude vypadat optimální řešení. Můžeš zachovat původní, ale je otázka, zda je i toto dobré pro nový postup výroby. Klasický případ z lodního stavitelství jsou starověké egyptské lodě. Nejprve byly stavěny ze svazků papyru a přes celou délu měly tažené lano, které drželo konce a "napínalo je". Potom přešli na plaňkové trupy, ale lano zachovali, přestože už nemělo žádné opodstatnění, ale prostě byly zvyklí to tak stavět. Úplně stejně to je i ruskou novou věží. Jestli je opravdu nutné zachovat její velikost a tvary optimalizované pro způsob výroby litím (a dalším podmínkám definované v SSSR) i když by byla vyrobena z vrstveného pancíře v podmínkách 21. století.

[arten]

Nie je mi celkom jasné, aký vzťah k "potkinovskému trojuholníku" má technológia výroby.
Pretože, ako dnes pekne vidíme, "trojuholník" má aj zvarovaná veža T-90+
Skôr sa prikláňam k tomu, že postupne sa optimalizoval tvar v snahe redukovať spomínané ohrozenia zo širšej prednej polosféry a keď liata technológia dosiahla limity, tak sa prešlo na zvarovanú.

Skelete - uloženie munície považujem za výhodu sov. tank školy. Je to samozrejme na dlhšiu debatu, ale umiestnenie v najťažšie zasiahnuteľnom/najlepšie chránenom mieste tanku je podľa mňa lepšie ako rozmiestnenie kade-tade po tanku a vo veži, kde sa slušná ochrana dá dosiahnúť len za cenu nadmerného navyšovania hmotnosti, rozmerov, ceny (Abrams).

[Mauler]

Skelete - uloženie munície považujem za výhodu sov. tank školy. Je to samozrejme na dlhšiu debatu, ale umiestnenie v najťažšie zasiahnuteľnom/najlepšie chránenom mieste tanku je podľa mňa lepšie ako rozmiestnenie kade-tade po tanku a vo veži, kde sa slušná ochrana dá dosiahnúť len za cenu nadmerného navyšovania hmotnosti, rozmerov, ceny (Abrams).

Je tu problém v tom že většina ruských tanků vozila munici i mimo karusel čímž byla zranitelná extrémně taky a v případě najetí na minu nebo IED měli jistý turbovýtah do nebe díky dělené munici kde došlo k zahoření hnacích náplní.

[Lord]

No jo spodek se bude muset taky opancéřovat, nová vozidla snad budou na miny stavěná.

[arten]

Skelete - uloženie munície považujem za výhodu sov. tank školy. Je to samozrejme na dlhšiu debatu, ale umiestnenie v najťažšie zasiahnuteľnom/najlepšie chránenom mieste tanku je podľa mňa lepšie ako rozmiestnenie kade-tade po tanku a vo veži, kde sa slušná ochrana dá dosiahnúť len za cenu nadmerného navyšovania hmotnosti, rozmerov, ceny (Abrams).

Je tu problém v tom že většina ruských tanků vozila munici i mimo karusel čímž byla zranitelná extrémně taky

Áno, aj keď vo veži nie. Navyše ak tu Cover argumentoval v prípade vysokého rizika mať V Leo 2 len 15 nábojov v backpaku, tak 22 (T-72/90)/28 (T-64/80) len v automate pri sov. škole mi príde OK.

a v případě najetí na minu nebo IED měli jistý turbovýtah do nebe díky dělené munici kde došlo k zahoření hnacích náplní.

No moment, všetky západné konštrukcie (okrem Abramsu) majú muníciu tiež v prednej časti korby. Sov. v strednej. V čom je ohrozenie vyššie?

[skelet]

Arten, k tomu předchozímu OT:

Die 27 Patronen in der Wanne (in Fahrtrichtung links vom Fahrer) sind nur zugänglich, wenn sich der Turm in einer bestimmten Position befindet (3 Uhr – aus Sicherheitsgründen dann festgezurrt).

https://de.wikipedia.org/wiki/Leopard_2#Munition
cca "27 nábojů je umístěno v korbě je přístupnou pouze tehdy, když je věž natočena v určité poloze."

JInak rozkrytovaná věž Leopardu 2 je zde
http://bemil.chosun.com/nbrd/bbs/view.h ... num=119300

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Panoramatický snímek věže Leo2A4 zde
http://panoramy.zbooy.pl/360/show.html? ... ang=p&t=32
konec OT